Chat

Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.
Záznam chatu z pátku 28. února 2020
ANTI: „Čím se může Vaše fakulta pochlubit a v čem má rezervy?“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.: „Dobré ráno, můžeme se pochlubit řadou úspěšných vědců v oblasti biologie, ekologie, environmentální geografie, matematiky etc. Významnými vědeckými objevy, kvalitními publikacemi, ale i aplikovaným výzkumem, kterým se snažíme pomoci regionu, různým organizacím. Je toho více a tak Vás rád pozvu na akce pořádané Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity. Třeba klasické Noci vědců.“
ANTI: „Čím je Vaše fakulta zajímavá?“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.: „Dobré ráno, zajímavá je tématy, kterými se zabýváme. Nabídkou oborů, které jsou v ČR unikátní - např. environmentální geografií, ale i jinými. Jsme unikátní tím, že se studenty hned od začátku snažíme vtahovat do výzkumů a jsme unikátní tím, že opravdu své studenty známe, nejsou to anonymní jednotky ve výukovém procesu.“
Marie: „Pane Hradecký, dobré ráno. Zajímalo by mne, jaké byste dal rady lidem ohledně péče o vlastní zahradu, tak aby udržela co nejvíce vody i na malém prostoru. Mluví se o jímkách na vodu... ale mne by spíše zajímala přírodní řešení - jaké stromy, rostliny, úpravy terénu? Pozoruji kolem sebe, že i lidé na vesnici ztrácí kontakt s přírodou, namísto sadů a zahrádek, bazény a trampolíny, podezdívky, zákrsky, kameny.... a bioodpad do popelnic - kdo lidem vysvětlí, že biomasu je potřeba vracet do země a ne odvážet či pálit?“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.: „Dobré ráno, máte pravdu, že popsané jevy velmi převažují a není to dobře. Na vesnicích to vidím, ale lze vidět i jiné přístupy, kdy se lidé snaží vysazovat lokální odrůdy, zakládají květnaté louky, vytváří si přírodní koupací plochy, bez používání chemie a umělých nádrží. Rozhodně se dá dělat řada věcí s pozitivním dopadem, nebetonovat, nedláždit, nechat vodu vsakovat, kompostovat a obohacovat půdu o humus. I malá zahrada může být pestrá. Určitě najdete na webu nebo v literatuře řadu inspirací.“
Albert Klíma: „Dobrý dnes Jene Hradecký, člověk se umí jen brát, bylo by správné, se naučit i vracet. Zamyslel se již někdo nad tím: DOKUD JSME POUŽÍVALI POVRCHOVOU VODU, TAK BYLO VŠE V POŘÁDKU, ALE JAKMILE JSME ZAČALI KOPAT A DNES I VRTAT A ODEBÍRAT, KRÁST SPODNÍ VODU A ZACHÁZET S NÍ TAK JAK JSME ZVYKLÍ A NEŠETŘIT A Z ČISTIČEK ODPADNÍCH VOD JI VYPUSTIT DO ŘEKY A TEDY DO MOŘE A OCEÁNŮ, TAK TOTO MNOŽSTVÍ MÁ DOPAD, ŽE HLADINY MOŘÍ STOUPAJÍ. NEBYLO BY MOUDRÉ, VODU VRÁTIT TAM KDE JSME JI UKRADLI, když můžeme vybudovat přivaděč, tak umíme vybudovat i odvaděč, problém je, že NECHCEME. Nejdražší tekutinou na této planetě je KREV, bez vody KRVE NEBUDE. Albert Klíma“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.: „Dobré ráno, máte pravdu, že nevracíme a nejsme pokorní. Vody na Zemi víc mít nebudeme, bude v prostoru a čase jinak rozmístěna. Mnohem kritičtějším momentem z hlediska vzrůstání hladiny světového oceánu je teplotní rozpínání vody, protože oceán absorbuje značné množství přicházející energie a potom tání velkých ledovců v Antarktidě a v Grónsku (jde o ztrátu v prvních mld. stovek tun ledu!), ta bilance ledu je na mnoha místech negativní. Zde se vytváří odtok sladké vody, dochází pak k objemové změně v oceánech, vlivu na mořské proudy. Co se využívání podzemní vody týče, tam bych neviděl ten zásadní problém, pokud vodu nečerpáváme neuváženě. V logice věci se pak tato voda v rámci hydrologického cyklu dostává zpět a může infiltrovat a doplňovat zásoby. V důsledku změněné distribuce se však voda nemusí dostávat na místa odkud vodu čerpáme. Ano, na mnoha místech vidíme zaklesávání hladiny podzemní vody a tedy negativní bilanci, a to může být pro mnoho míst problém.“
Helena Peterková: „Dobrý den pane děkane, můj dotaz se týká meliorační soustavy v republice. Dle předpokladu je min. 30% půdy meliorované. Soustavy jsou pravděpodobně nefunkční, zrušit/vyorat odvodňovací systém nelze a zemědělci asi hladiny neregulují. Nedocházíme tak o velké množství vody, když už naprší? Informace mám z přednášky bývalého zaměstnance meliorační zprávy. Údajně by se zapojením této soustavy do systému nasycení půdy nebo dalšímu přenosu do nižších vrstev půdy získalo velké množství zasáknuté vody. Zabýváte se i touto možností zadržení vody v krajině? Děkuji, Helena Peterková“
Doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D.: „Dobrý den, paní Peterková, ano, odvodnění české krajiny v rámci melioračních aktivit během minulého režimu je velmi negativním prvkem. Na mnoha a mnoha plochách vznikly zcela zbytečné systémy, která nám v současné době urychlují odtok vody z krajiny. Dnes naštěstí najdeme řadu příkladů, kdy tyto systémy buď přestaly plnit původní funkci, prostě nebyly dobře udělány a ucpaly se. Na řadě míst v odvodňovacích systémech zanikly povrchové vodní toky a existují pěkné příklady, kdy se koryta obnovují v rámci revitalizačních projektů se vrací do přírodě blízkého stavu a tím se i obnovuje hydrologický režim krajiny, především třeba povodňování přilehlých niv, kde dochází k doplňování zásob podzemní vody. Velmi dobře popisujete, co nadále musíme dělat a rozšiřovat plochy na kterých se bude voda zadržovat. Touto problematikou se zabývám, především pak otázkami revitalizací vodních toků, které jsme velmi poškodili.“