Chat

auditor bezpečnosti potravin

Leona Petrová

Záznam chatu ze středy 3. dubna 2019

ANTI: „Co musí a co nesmí auditor bezpečnosti potravin v ČR v současnosti dělat?“

Leona Petrová: „Auditor bezpečnosti potravin především musí splňovat kvalifikační požadavky - vzdělání, zkušenosti, zkoušky- a pak musí splňovat auditní dovednosti-a při auditech procházet všechny požadavky standardů bezpečnosti.“

SK: „Co vše auditor bezpečnosti potravin v ČR v současnosti dělá?“

Leona Petrová: „Auditoři auditují výrobce potravin podle různých standardů bezpečnosti potravin- HACCP, IFS- Food, BRC, FSSC 22 000 apod. Pracují pro certifikační firmy, které mají pro standardy akreditace. Auditoři se musí neustále vzdělávat a také se každoročně kalibrují, aby měli stejné požadavky na výrobce potravin.“

SK: „Je dostatečně dobře legislativně upravena funkce auditora bezpečnosti potravin v současnosti ČR?“

Leona Petrová: „Legislativa neupravuje funkci auditora bezpečnosti potravin. Implementace standardů bezpečnosti potravin je dobrovolná a certifikační firmy nejsou státní firmy. Požadavky na auditory a certifikační firmy stanovují jednotliví "správci" standardů- např. IFS v Berlíně, BRC v Londýně apod.“

eva: „Dobrý den,pořád jsou potíže s masem ze sousední země...proč se nezakáže dovoz a řeší se jen třeba pokutami bez účinku?“

Leona Petrová: „Vývoj v této kauze je i pro mě těžko pochopitelný, když jsme dokonce silně kritizováni za přijímaná opatření i z Bruselu. Nejlépe to může ovlivnit sám spotřebitel tím, že bude sledovat značení potravin a původ potravin. U masa, ale i např. u ovoce a zeleniny (i nebalených) je povinné uvádět zemi původu. Tj. neřídit se jen cenou, ale chovat se trochu jako patriot.“

Jana, Ostrava: „Dobrý den.Chtěla jsem se vás zeptat na váš názor ohledně dopékaných pekařských výrobků.Tzn.zmražené polotavary, které se v supermarketech pečou.Jsou bezpečné, zdravé? A ještě dotaz ohledně tvrdých sýrů.Jak rozeznám kvalitní od umělého?Připadá mi, že i sýry z některých českých mlékáren chutnají jak umělá hmota.. Děkuji a přeji Vám, ať se Vám daří.“

Leona Petrová: „Dopékané pekařské výrobky ze zmražených polotovarů jsou na tom z hlediska bezpečnosti a "zdravosti" úplně stejně jako klasicky pečené výrobky. Řešila se i otázka senzorická, ale v anonymních testech nebyli spotřebitelé schopni rozeznat významně rozdíl. Otázka se spíše týká trvanlivosti/ měkkosti výrobků. Sýry- opět číst etikety a vybrat si druh sýru. A sledovat, která země je skutečným výrobcem.“

Alena: „Dobrý den, proč se do všech cukrovinek, jogurtů přidává glukózový sirup když je tam i cukr? děkuji za odpověď“

Leona Petrová: „Přidávání glukózového sirupu má cíl pozitivně ovlivnit chuť a konzistenci potravin a tím i větší přitažlivost pro konzumenty (sladká chuť je preferována). Zároveň to v některých případech je i jednodušší z hlediska technologického/ výroby. Jogurty je lepší kupovat bílé a chuť si doladit sama (ovocem apod.).“

Eva: „Dobrý den, zajímalo by mě, zda zboží tzv. v akci je totožné s tím, které se prodává, když v akci není. Jsou potraviny v akci nějak ošizené nebo ne? Nyní jsem např. viděla tuk Hera v několika supermarketech za 9,90 Kč. Je stejné kvality jako když stojí třeba 24 Kč? Děkuji!“

Leona Petrová: „Ano, kvalita je stejná. Akce jsou realizovány řetězci s cílem "nalákat" spotřebitele do obchodu, zákazníci pak koupí i ostatní nezlevněné potraviny. Na "zalistování" spolupracuje výrobce, ale ten kvůli těmto akcím nemění receptury.“

Eva: „Dobrý den, jak je možné, že šunka vypadá a chutná dnes jinak než za socialismu? Proč je mokrá a gumová? Kupuji jen nejvyšší jakosti, tj. přes 90% masa.“

Leona Petrová: „V minulosti byly pro všechny potraviny stanoveny normy a receptura pro konkrétní výrobky byla všude stejná, včetně šunek. Po zrušení norem se začaly vyrábět šunky různé kvality (např. jen s obsahem třeba 50 % masa) a pak se hmota musela nějakých způsobem nahradit (voda, lepek, přídatné látky jako pojiva). Nyní už máme např. pro šunky a špekáčky opět stanovené normy (národní legislativa, tj. platná pouze pro české výrobce). Tj. je důležité sledovat nejen obsah masa, ale opět i konkrétní výrobce.“

Iva: „Dobrý den, taky mám připomínku k těm potravinám ze zmrazeného polotovaru. Ani po dlouhém pátrání jsem se nedozvěděla, co jsem chtěla. Zajímalo mě totiž, v které zemi jsou vyrobeny některé konkrétní druhy pečiva z řetězce LIDL. Bohužel nikdo z této firmy mi nechtěl odpovědět, konečný "výrobce" jsou prý oni. Zákazníka to nemusí zajímat. Vyřešila jsem to tím, že tedy tyto produkty nekupuji.“

Leona Petrová: „Tak to není vstřícná komunikace se zákazníkem. Zmrazené polotovary mohou být skutečně vyrobeny v různých zemích, nejen u nás, ale i v Polsku, Německu, Francii.“

Karel Křišta: „je povinností prodejců uvádět na zboží výrobce? Stále např. v Penny je na másle uveden distributor ale ne výrobce. Jak by to mělo být? Děkuji a zdravím“

Leona Petrová: „Ne, není povinnost uvádět výrobce, stačí uvést jen distributora. Kdo je uveden na obalu je pak odpovědnou osobou za potravinářský výrobek (z hlediska bezpečnosti, značení atd.).“

Jaroslav: „Jaký je váš názor ,že nyní je nedostatek brambor?“

Leona Petrová: „Je to samozřejmě dáno vlivem počasí, sucho. Ale můj osobní názor (nejsem zemědělský odborník) je, že opět vítězí ruka trhu a zemědělci budou více pěstovat to, co se jim vyplatí, popř. kde a na co dostanou dotace, co se podporuje (např. řepka olejka).“