Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 9. ledna 2019

ANTI: „Znal jsem dívku, která říkala, že by nechodila nikdy s psychiatricky nemocným. Její přítel to věděl - byl psychiatricky nemocný - a musel to před ní tajit. Co si o tom myslíte?“

Jan Svoboda: „Hm, dobrý den, co to je "psychiatricky nemocný? Co to je "nachlazený?" Takže bychom potřebovali vědět, co onu dívku k tomuto sdělení vede. Pak je možné regaovat. A "rada" onomu příteli Dotázat se dívky, co má na mysli.. Jan Svoboda“

WAR: „Jak vidíte to, když spolu chodí abstinující alkoholička a dobrovolný abstinent?“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Jsou to dva lidé. Jeden má ke druhému vztah. Jsou tedy "tři prvky". Jeden člověk, druhý člověk a vztah. Ten není jeden,každý z nich, má svůj vztahk tomu druhému. Takže příklad Vy jste, je Vaše partnerka a Váš vztah k partnerce. A co myslíte, o co Vám jde - o Vaši partnerku, anebo o Váš vztah k Vaší partnerce? Ano, nejde Vám o partnerku, jde Vám o vztah, který k ní máte. Ona je pouze nosičem..Proto jsou lidi pro vztah devastovat toho, ke komu daný vztah mají. A teď už snad jsem srozumitelný : každý z nich je dostatečně sycen - sebou a vztahem. Pokud si budou ony vztahy blízké, budou si rozumět. Pokud začnou být odlišné - začnou se od sebe vzdalovat.. Přemýšlejte.¨ Jan Svoboda“

Lída: „Dobré ráno, tak ráda Vás vidím a slyším. Od pondělí si říkám, kdy budete v TV a jak včera Veronika 8.28 hod. řekla, že budete hostem, vyskočila jsem radostí. Tolik jste mi v životě pomohl, ( před mnoha lety ), jak najít odvahu a odejít od agresora a při ztrátě dcery, jak se s tím naučit žít. Děkuji. Úžasné téma k zamyšlení, těším se na Vaše názory. S úctou k Vám Lída z Opavy.“

Jan Svoboda: „Dobrý den, paní Lído. ,okud se nemýlím, vybavuji si Vás..Pokud máte, měla jste tenkráte, podobnou profesi, jaká mě dnes živí. Tak přeji, kéž se daří, kéž je Vám dobře. S úctou Jan Svoboda“

GF: „Jak se díváte na to, když spolu chodí žena a muž a oba mají psychiatrické problémy?“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Už jsem odpovídal na obdobný dotaz. Ale rád zopakuji. Jde nám o vztah, ne o daného člověka, ten je nosičem. A pokud nás vztah dostatečně v dobrém sytí, pak jsou ostatní prvky méně podstatné. Takže pokud bych měl dát hlubší názor, vyjádření, potřeboval bych více informací. Jan Svoboda“

Madla: „Dobre rano Mezi svými dětmi cítím boj.... Dcera 34 syn 35 Boj o pozici, kdo je výkonnější..... Syn “dělá vlny”.... je ženatý a má děti A já mám pocit, že to musím “spravedlivě korigovat”..... Jsme rodinná firma. Syn intrikuje..... ☝️“

Jan Svoboda: „První chybou, je rodinná firma, pokud nemáte jasně definovaná pravidla. Pracovní náplně. Další - je otázkou, nakolik je vlivem věk a s ním typické problémy, nakolik partnerský soulad mezi synem a jeho ženou..Prostě těch vlivůje přemnoho. Obávám se, že to, co píšete, je pouze důsledek. Řešit je třeba příčinu, příčiny. Šel bych na Vašem místě na konzultaci do rodinné poradny. Proč? Protože to není nijak neobvyklý problém a tudíž existují možnosti pro řešení. No, držím palce. Bylo by škoda zdraví všech a možná i firmy. S úctou Jan Svoboda“

Alena: „Dobrý den pane doktore prosím vás mohl by jste mi poradit jak žít v přítomnosti? Můj problém je že se pořád vracím do minulosti co jsem udělala špatně a mám obavy z budoucnosti . A ještě jedna otázka když na mě někdo slovně útočí tak ztuhnu a nevydám ze sebe ani hlásku. děkuji“

Jan Svoboda: „Dobře. První krok - od rána budete dělat věci jinak - oblékat se v jiném pořadí. půjdete kam chodíte - ale po jiném chodníku. Nakupovat budete v jiném pořadí - to vše týden. Tak vyzkoušejte. Týden, ne méně. To je první krok. Jan Svoboda“

Lída: „Děkuji za odpověď, ano, nemýlíte se, vychovatelka. Kdy budete v Opavě v Elimu? Dozvěděla jsem se, že jste tam byl, ale asi 2 roky zpět. Děkuji za Vaše moudra, poslouchám Vaše videa na Youtube na Mp3. Moc mi pomáhají v úsudku. Děkuji Lída“

Jan Svoboda: „Hm, v Opavě? Nemám tady diář, ale obávám se, že v dohlednu v Opavě nebudu. Mějte se moc S úctou Jan Svoboda“

Dana: „Dobré ráno pane doktore, já se vůbec nedokáži radovat. jako mám radost ale nedovedu to prožít ,už i vnuci říkají že se mi nic nelíbí. Pořád žiji v takovém vnitřním stažení strachu, když ulehám tak se mi vrací co bylo špatně , že kolikrát ani nemůžu spát. Někdy si říkám že žiji minulostí.“

Jan Svoboda: „Dobrý den, nevím podstatné věci - kolik máte let, zda žijete sama..Znáte knížku "Malý princ? Asi ano. Přečtěte si - tuším kapitolu 22, možná 23 - setkání s liškou. Prostě tam mimo jiné bude věta"všechny cesty vedou k lidem". A obecně řečeno, potřebujete být někomu, něčemu, potřebná. Hledejte. Třeba běžte venčit psi do útulku, číst knížku do domova důchodců, dotázat se někde, zda nepotřebují třeba zdarma nějakou pomocnou sílu, u které , té činnosti,jsou lidé, komunikace. Zvažte. Garantuji Vám, že řešení, jsou vždy - a minimálně dvě. S úctou Jan Svoboda“

Jaroslava Frýdlová: „Potřebovala bych poradit, jak reagovat na svou kamarádku, která pod heslem: "Já to prostě musím říct, protože jsem upřímná" vyloženě ubližuje a kritizuje vše, co udělám, uvařím, koupím dárky apod. Její "upřímnost" mě zraňuje, ona se sama rozhádala se svou dcerou, nestýká se ani s vnoučaty, ztratila dost známých. Mám pocit, že mi závidí mé děti a kupu vnoučat, ale já bych jí nechtěla "vypustit" ze svého života, jen nevím, jak s ní jednat, když začne se svou "upřímností"“

Jan Svoboda: „Ano! Zní velmi logicky Vaše závěry. A protože jsou vaše, Vy podle nich žijete. Nezávisle na tom, zda to pravda je, anebo není.Takže z toho vyjděte. než tady bude další vstup, hledejte definici - co je to žárlivost? co je to závist? K čemu to je,proč to je věčné - i mezi zvířaty? Třeba slovy, tam je to prokázáno.. S úctou Jan Svoboda“

Helena Hudečková: „Dobre ráno pane doktore. Děkuji za Vase návštěvy v tomto pořadu a doufam, že budete častěji, vždycky mi zpříjemnite celý den a úplné mi mluvite z duše. Je mozne se prihlasit na nějakou Vasi přednášku? Přeji vše nejlepší do nového roku a s pozdravem Helena Hudeckova“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Hm, víte, já přednáším pro veřejnost jen vyjímečně, takže záleží na Vaší profesi. Pokud jste učitelka atp,prostě pedagogickou práci nějakou vykonáváte,pak je to velmi prosté a jistě to půjde, pokud budu vědět lokalitu. A jinak - děkuji za Vaše slova.. S úctou Jan Svoboda“

Eliska Hyncicova: „Dobre rano pane doktore chci se Vas zeptat jestli kdyz lide uvidi dite s DMO spastickou diparezou a radsi se ho cleni nebo ho pomlouvaji jak ja si mam s tim poradit protoze jsem i pres svoji diagnozu vystudovala Osetrovatelku a s takovymi lidmi se setkavam denodenne a mám kamaradku ktera má stejnne problemy a chtela bych ji pomoci. Děkuji“

Jan Svoboda: „Víte, pro ty lidi je to těžké,protože neví, jak se mají zachovat..Řekněte jim třeba - "chovejte se normálně" nějak hned v úvodu setkání. Prostě - oni jsou bezradní, vše ostatní,jsou důsledky. něco o tom vím, můj bratr (už zemřel) měl DMO.. Jan Svoboda“

Marie: „Dobrý den pane pane Svoboda, prosím o Váš názor: Jak se chovat, když mi záleží co so o mne myslí manžel. Žijeme spolu 43 let, vychovali jsme tři dcery jsou vdané samostatné. Já si uvědomila, ze si chci ještě " užít života". poznala jsem partu turistů aktivních důchodců se kterými jsem začala cestovat, po horách, po čechách i po cizině. Manželovi to začalo vadit (žárlit) a dal mi ultimátum buď turisté nebo on a chtěl odejít. Já se o něj hrozně bála, že odejde, ale stále toužím po cestách, tak dvakrát do roka s nimi uteču, ale trpím a doma je peklo. Co dělat na sklonku života? Děkuji za Vaši odpověď. Marie“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Záleží Vám na Vašem vztahu s manželem, ne na manželovi..to je první věc, kterou si ve zralém věku je dobré uvědomit. Vašemu manželovi nezáleží na Vás, ale záleží mu na vztahu, který k Vám má. A obává se, že když začnete chodit po výletech, změní se jeho vztah k vám..atd. Takže - velmi eticky mu sdělte, že Vám na něm záleží. A záleží Vám i na vztahu,který k němu máte. A k tomu potřebujete seberealizaci- a mimochodem, je to ve Vašem věku běžné a dobré! Takže to eticky sdělte a pak si zajděte do nejbližší rodinné poradny - nejlépe do takové,která je zdarma, neživte kdekoho,kdo vydělává na bolesti druhých.A tam další kroky projednejte. S úctou Jan Svoboda“

Věra: „Dobrý den, já ráno vstanu mám takový plán co udělám a kam půjdu. A jak mávnutím proutkem padne na mě strach a věřte nikam nejdu, nic nedělám někdy vlezu do postele a chci spát celý den. Když čekám návštěvu je to pro mne utrpení ,nezvládnu nakoupit navařit no prostě nic. Bydlíme s manželem sami on , ale je uzavřený člověk po úrazu má nejraději samotu. /plně mi zmizel úsměv se rtů a to jsem se radovala s každého dne, jezdila na výlety chodila na různé akce a teď jako bych se zablokovala někdy se mi nechce ani pyžamo převlékat do jiného oblečení.“

Jan Svoboda: „Vazpomínejte, co Vás bavilo jako holku do dvanácti let a dělala jste to déle, než tři měsíce.A k tomu se vraťte. Buď přímo, anebo aplikačně. To je první věc. Dále - možná, nevím to, možná je to o "naučené neschopnosti", o které jsem hovořil před chvílí. Pak by taky mohlo jít o nedostatek zpětné vazby od manžela a jinak se podle sdělení s lidmi kontaktujete málo. Takže opět - pro koho můžete být prospěšná? Hledejte.. Jan Svoboda“

Máša: „Jsem matka dospělých dětí. 55let Myslím dětí dobře zařazených v životě. Přesto příliš proživam životy svých dětí.... Jsem na tom téměř fyzicky závislá. Jak už přestřihnout tu pupeční šňůru?!“

Jan Svoboda: „Ano, zřejmě jste si udělala z dětí koncept svého životního scénáře..Tak to vyzkoušejte podle toho, co už jsem napsal - co jste dělala do dvanácti - třinácti let a bavilo Vás. Pak začněte něco dělat i pro sebe. Nevím o Vás nic..Ideální by bylo ráno vstát, 3x na každou nohu si zacvičit "Pozdrav slunci", najdete to na internetu a pak si říci další dvě, tři věci, na které se můžete těšit a nejsou závislé na žádném - opakuji, žádném jiném člověku,než jste Vy. Tohle zkoušejet měsíc. Posunou Vás činy, ne řeči.. No, držím palce, nebude to jednoduché. S úctou Jan Svoboda“

Hana: „Žárlím..... ....žárlím na porno, které manžel sleduje. Snažím se být “atraktivní”, ....ale je to dřina, ...aby byl manžel po těch 40ti letech i on pro mě....“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Znáte průzkumy o tom, jakou ženu chtějí mít doma muži? Pokud ne, pak věřte, že nechce žít s žádnou modelkou a tím, čeho je plný internet..Na to chce koukat, ne to mít. Jedna věc je po něčem toužit a druhá něco žít. Kdy má smysl sen,kdy Vás nejvíce obohacuje? Když není splněn..Když se splní, stává se zátěží..Sen není přání ani potřeba. Takže - pokud Vás manžel přes porno o něčem sní, nechejte ho.Možná tohle používá jako osobní stimul. Podstatné jsou činy, ne řeči..A prosím, buďte svoje, nemá smysl za každou cenu se něčemu, někomu blížit.. S úctou Jan Svoboda“

Helena Hudečková: „Dobre ráno pane doktore. Děkuji za odpověď. No učitelka uplne nejsem, mam sice pedagogické vzdělání, ale pracuji jako vyšetřovatel na kriminální policii v Praze, což by pro Vás mohlo byt také urcite zajimave:-) pokud by byla možnost přednášky, tak bych se ji hned chytla a začala se o to starat. Pokud by byla moznost, mohu Vás kontaktovat mailem? S pozdravem a přáním hezkého zbytku dne Helena Hudeckova“

Jan Svoboda: „Ano, to by šlo! V Praze teď budu jen na konkrétních mateřských školách, kde dělám supervize..Ale když se podíváte přes internet na mé jméno a přednášky tak kolem začátku března, by%t já nemám žádné stránky, myslím si, že tam něco najdete. S úctou Jan Svoboda“

Anežka: „Dobrý den. Učím na základní škole, která má zřízenou elektronickou anonymní schránku důvěry (e-mail), chodí to paní ředitelce. Přišla na mě stížnost, že ubližuju dětem, ponižuju je, vysmívám se jim apod. Zpytovala jsem svědomí, třídní učitelé se ptali svých žáků..., na žádný problém jsme nepřišli. Při vyučování mám ve třídách různé asistenty pedagoga nebo odložené děti z jiných tříd (které nemohly jít na tělocvik), takže mám pocit, že jsem každou chvilku pod kontrolou a někdo další by to musel potvrdit, ale nic. Tuhle zkušenost má víc kolegů - že na ně přišel anonym. I když jsem si jistá, že nic špatného nedělám (naopak, mám ublížený pocit "pro dobrotu na žebrotu"), tak mě to trápí, vadí mi to, bojím se dalšího anonymu, koukám na děti s otázkou v duchu, kdo/čí rodič to o mě napsal a proč atd. Co s tím? Říct si třeba, že anonym má sám se sebou problém, mi nepomáhá. Kolegové volají po tom, aby se anonymní schránka zrušila. Anonym chytře připsal, že nemůže jednat přímo se mnou, protože by na tom jeho dítě bylo ještě hůř. Jak se mám vzpamatovat a nebát se?“

Jan Svoboda: „Ne, dobrý den, požádejte o zpětnou vazbu žáky. rozdejte jim papíry a nechejte je anonymně hůlkovým písmem napsat "co děláte dobře" - jeden sloupce a "co děláte špatně", druhý sloupec. Tím je dostanete ke konkretizaci. K větší zodpovědnosti za to co napíšou - i když a nechejte to tak, zůstávají anonymní. A z toho vyjděte..škoda, jak dále bych mohl napsat, ale už se nebudeme kontaktovat a tohle je první krok.. S úctou Jan Svoboda“

Verča: „Zdravím vás pane doktore. Dost mě teď trápí problém s kamarádkou, kterou mám ráda a snad I ona mě, ale dívá se na mě nadřazeně, dává mi často najevo, že je vzdělanější, že dobře vypadá, je na tom líp finančně atd. a svým způsobem mě ponižuje když často poukazuje na mou postavu. A baví se tak o mě I před druhými. Nechci ji ztratit, ale má cenu věnovat čas někomu, kdo si mě neváží ? Těším se na vaši odpověď, protože mě to moc trápí. Mějte se krásně.“

Jan Svoboda: „Je to opravdu tak? Z čeho má strach? Který z nich si do Vás projikuje? Najděte si to, nevím, co Vám nabídne internet na dané téma - ale něco určitě. A vždy je cennější to,na co si přijdeme sami než to, co někde načteme - uslyšíme. S úctou Jan Svoboda“

Ivana Mar. Lázně: „Dobře ráno, moc Vas zdravím a jsem ráda, že mám opět možnost Vas vidět a poslouchat. Vaše odpovědi jsou tak srozumitelné a krásně řečené.“

Jan Svoboda: „Děkuji, vidíte a já si myslím, že jsem zbytečně složitý,že se mi nedaří tak rychle,jak živé vysílání vyžaduje, srozumitelně reagovat..Děkuji. Jan Svoboda“

Adéla: „Dobrý den pane doktore, moc Vás zdravím z Brna - Kohoutovic a doufám, že se zase brzo uvidíme v MŠ Adélka.“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Nic není domluveno - ale bude, myslím si. Dále tam budu dělat supervize i akce pro rodiče. S úctou Jan Svoboda“

Eva Jiříčková: „Dobrý den. Jak se v práci vyhnout pomluvám od těch, kteří mají zájem o mé místo? Nepatřím mezi ty, kteří umí svoje úspěchy vychvalovat, jsem skromný člověk, což je asi chyba. Takže všechnu práci, kterou umím a které ty dámy, které mne chtějí vyštvat, naopak neumí a nerozumí jí, ony označí jako špatnou, i když jí nerozumí vůbec - odborná práce, kterou dosud nikdo nedělal. Navíc jsem ve firmě teprve 2 roky, ony 10 let. Děkuji.“

Jan Svoboda: „Ano, ohožujete je, myslím si, že jste v obraze.. Takže jaký je další krok? Pít s nimi kafe, povídat si, mít nějaká společná témata, rozšířit okruh témat. Taky by jste si mohla od nich nechat v něčem poradit, poprosit je o názor na něco a když jej sdělí, neoponovat jej, poděkovat..tohle se učte. S úctou Jan Svoboda“

Dagmar: „krásné ráno -sousedka mě pomluvila a to jsem pro ni dělala hodně a ted se snaži navázat hovor -pro mě ten člověk stratil hodnotu -dělám dobře.... hlodá ve mě svědomí........“

Jan Svoboda: „Ale no ták.. Kde ve Vás bere tolik pýchy, sebedůležitosti? Pomluvila Vás - k něčemu to potřebovala. Teď to chce odčinit, bavit se dále -proč nechcete? Čeho se bojíte? Že ji dáte další téma k pomluvám? to dáte stejně..Pomlouvá. No a co? Vy jste opravdu nikdy nikoho nepomlouvala? Ale no ták.. Přemýšlejte. S úctou Jan Svoboda“

Eva: „Moc Vás zdravím. Znám Vás osobně. Kdysi jsem byla s manželem (30 let zpět) u Vás na poradně v Novém Jičíně. ....posílám virtuální pohled z dovolené. Pak jsem Vás vyhledala na přednáškách. Od té doby - s Vámi vedu poradenské hovory ☝️“

Jan Svoboda: „Hm, dobrý den.. Přemýšlím..Ano, není nikdo,koho potkáme a neovlivní nás. Není nikdo, kdo nás potká a není námi ovlivněn. Jen zdaleka, zdaleka ne všechny a vše si uvědomujeme. A slovo, je čin. Tak snad Vám neubližuji..pokud ano, není to cílem. S úctou Jan Svoboda“

Liliana: „Dlouho jsem neviděla tak charismatickeho muže, jakým jste Vy. Váš zjev i projev mě uchvátil. Úplně mi to vyrazilo dech. Přeji vše dobré v novém roce. Liliana“

Jan Svoboda: „Děkuji Vám, jsme ještě stále ješitný..Jen, svůj vzhled jsem neovlivnil, to je genetika, další pak také Vše a Všichni, co jsem potkal,které jsem potkal. Takže jste vyjádřila obdiv Světu - jednomu z jeho důsledků. S úctou Jan Svoboda“

Linda: „Dobrý den, pracuji v kanceláři, máme open office, sedí tu se mnou 5 mužů. mám problém s komunikací, nejsme vtipná, nechodím s nimi kouřit, moc toho nevyprávím ale chci zapadnout, chci abychom byli přátelé. děláme jinou práci. Jak se mám já chovat? děkuji moc,.“

Jan Svoboda: „Nevím, nevím jestli nepíšu hloupost..Dotazujte se jich na něco - nepracovního. Nechte se poučovat - začněte u toho kolegy, u kterého Vám to přijde nejjednudušší. S úctou Jan Svoboda“

Daniela: „Dobrý den, moc Vás zdravím. Chtěla bych se zeptat, mám nedostatek vůle. Je to něco, co dostane každý do vínku nebo se s tím dá pracovat, aby se to zlepšilo a jak? Děkuji.“

Jan Svoboda: „Ano, je to tak, všichni mají vůle dost..Problémem je, jaké máme životní zkušenosti, cíle, motivace..prostě je to na dlouho. Takže spíše "co s tím". Začněte třeba tím, co už jsem psal - nebojte se porušit své stereotypy - týden choďte po jiném chodníku než obyčejně..atd. S úctou Jan Svoboda“

Věra: „Dobré ráno, chci se zeptat a alkoholika, který si nechce přiznat alkoholismus. Strach, že se půjde napít a co zas bude až se vrátí. V tomto případě též položit otázku proč ? Děkuji“

Jan Svoboda: „Ne, onen alkoholik, je nemocný. Alkoholismus, je nemoc. A průvodním znakem je abúlie - "porucha vůle"..Běžte prosím za odborníkem, stojí to za to. S úctou Jan Svoboda“

Věra: „Dobrý den, švagr měl pracovní problém s mým zeťem a vše řešil přes svou matkou/tchyní/která nám udělala neskutečné peklo v rodině,také dceři,která už k babičce nechce.Jak se mám k tchýni chovat,když s ní není řeč,má svoji pravdu a nic si nedá vysvětlit!Zkoušeli jsme smír,ale jako když píchneme do vosího hnízda..“

Jan Svoboda: „No, hm, jak to napsat.. jde o složitý problém s jednoduchým kořenem, takže napíšu k inspiraci několik tezí: - po padesátce (zhruba) je žena díky změnám v hormonální bazi spíše sebestředná, "všude byla třikrát",všechno zná. Muž naopak - ztrácí "drajv",je spíše lítostnější atd (přečtěte si třeba knihu "Cesta divokého muže", anebo "Druhý pól bytí" autorka Anick de Souzenelle..atp) Takže si vezměte fazole, sedněte za stůl a vybavujte si všem co paní umí, v čem je dobrá. a vždy dejte jednu fazoli jako zástupce jedné věci, kterou umí, je v tom dobrá. Až tohle uděláte, máte startovní čáru ke změně. Na tomhle musíte změnu zahájit. v těchto tématech si necháte radit, budete se tázat atd - který boj můžete v životě vyhrát? Jediný. Ten,který nikdy nezačal. Jinak své prohře, budete v první fázi říkat vítězství. S úctou Jan Svoboda“

V. Sachrová: „Zdravím Vás, pane doktore, učil jste mne na U3V, dodnes nezapomenutelné. Situace: lázně, stolní společnost, ke konci při loučení slyším, jste taková příjemná, veselá,společenská - u mne šok - 60 let jsem si toto nemyslela, jsem spíš samotář(na tůrách na horách vždy sama, hovor druhého by mne ruši, i doma dobře samotu snáším pro zájem o kde co), co nesnáší světla reflektorů na sebe, ráda vždy druhá - být u dění, třeba i ovlivnit, ale nikdy ne první. V práci - vedla jsem 13 žen, velmi náročný úkol, spolu s nimi jsme výborně zvládly, ale byla jsem náročná a myslím, že mne neměly rády. Nesnáším přetvářku, takže ne ani v těch lázních - proč mne viděli jinak než já sebe ? Děkuji, přeji šťastný nový rok. VS“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Oni Vás viděli tak,jak Vás vidět potřebovali. A tom není nic špatně, nic dobře.Svět není ani dobrý, ani zlý. On jenom je. to další je otázkou postoj ke světu - konkrétnímu prvku z něj. A před chvíli jsem o tom hovořil - sebereflexe a sebepotvrzování. Podívejte se na to znovu - předchozí vstup. S úctou Jan Svoboda“

Jana Miturová, Vratimov: „Dobré ráno pane magistře, ,mnohokrát Vám děkuji, během 5 minut jste mi dokonale podal vysvětlení mého problému, který mě trápí už 3 roky....po 20 letech pro mě nepochopitelný rozpad přátelství s kamarádkou...už asi vím proč....děkuji.Všechny Vaše návštěvy ve studiu sleduji moc ráda, vždy se něco dozvím nového, ale dnes to bylo opravdu určeno jakoby pro mě...díky“

Jan Svoboda: „Držte se, teď jste v polovině.Pochopila jste. Jste jako horolezec na vrcholu hory. Tedy v polovině. horolezec ještě musí zpět.A Vy se naučit žít s novým poznáním. Až tohle dokážete, pak je čas oslavovat - ne dříve. S úctou Jan Svoboda“

Miloslav Sodoma: „Dobrý den, moc Vás obdivuji, hlavně elegantní logické rozklíčování zdánlivě složitých psychologických problémů. Pokud bych chtěl alespoň trošku zmoudřet v oblasti psychologie a získat nadhled, odkud mám čerpat, jaké použít studijní materiály? Děkuji. S.“

Jan Svoboda: „Hm, logický dotaz, rozumím.. Odpověď - cituji Lva Tolstého: "Čti tehdy, až ti dojdou vlastní myšlenky.Číst je jako sbírat drobty z cizího stolu". Anebo jinak - je moudrost a vzdělanost. vzdělaný,je kde kdo - to je málo a dost k ničemu do prožitkové kvality života. rozhoduje moudrost. Učit se moudrosti, znamená učit se vidět, všímat si, pozorovat a hlavně - n i c a n i k o h o n e h o d n o t i t. S úctou Jan Svoboda“

Povolný Pavel: „Dobrý den pane Svobodo, moc si vážím Vašich názorů a rad a tak bych se Vás rád zeptal na Vás názor ohledně mojí již dospělé dcery. Celý život jsem se jí snažil vychovávat a učit slušnému chování. Vštěpoval, jak důležitá je volba vhodného partnera. Snažil jsem se jí dát všechno, co já neměl, udělat vše, co bylo v mých silách a výsledek je, že s ní vyrostla nevychovaná dcera. I v jejích 24 letech mě stále všichni upozorňují, že se neučesala, nepozdravila a říkají, co jsem zasadil, to sklízím. Už nemám sílu, jí to říkat pořád dokola. Dcera mě přivádí stále více k záchvatům hněvu (vybuchuju). Co mi to má říct? Co jsem udělal špatně? Děkuji moc za Vaši odpověď“

Jan Svoboda: „Ó ne, nebuďte pyšný.. To si opravdu myslíte, že je to vaše chyba? Že jste jediný prvek, který na ni působil? Přečtěte si něco o procesu,kterému se říká "Socializace. A dále - znáte například životní styl "Hardcor" (vypůjčte si knihu s názvem "Kmeny") A dále- jaký smysl mají rodiče? Ti nám dávají jeden mantinel tím,že nám ukazují, jak v tom či onom ano,případně ne. Druhý mantinel, si dáváme sami ve "spolupráci" s celým světem. Takže - Vy jste dal jeden mantinel. Takový,jaký jste dal.Tím končí Vaše kompetence. Nebuďte pyšný. Důležité je, aby dcera byla spokojená, se svým životem. A v tom ji podporujte. S úctou Jan Svoboda“

V. Sachrová: „Tak než jsem to stihla odeslat, už se stalo, musím se poučit - jen anonymně, když nechci zveřejnění mých pocitů, jsem hodně uzavřená a lidem se nesvěřuji a teď jsem to dala na vývěsku. Moje chyba a mrzí mne. Přeji vše dobré a děkuji Vám.“

Jan Svoboda: „Nebojte se lidí, opravdu..nebojte se nechat je poučit sama ze sebe..Také se poučujete kontaktem s nimi.. Držím palce. S úctou Jan Svoboda“

Šárka: „Dobré ráno, pane doktore, zdravím Vás z Děčína, kde jste měl před časem moc hezkou přednášku, a přeji Vám úspěšný rok.:-) Vaše fanynka Šárka“

Jan Svoboda: „Děkuji, dobrý den, paní Šárko. A já Vám přeji, kéž se Vám daří,je Vám dobře. S úctou Jan Svoboda“

Jana Kolaříková: „Krasne rano, dobry den i dny pristi ze srdce preji. Omlouvam se....diakritika na pristroji nehce psat cesky“

Jan Svoboda: „Nevadí, každé slovo je lživé, je to jen zástupný symbol..Významné je to, co je pod ním.. S úctou Jan Svoboda“

Elen: „Dobrý den, jak reagovat na dítě, které mi na otázku "proč jsi to udělal?" odpoví "nevím" - dítě koplo či jinak "napadlo" sourozence (třeba). Nebo jak se lépe zeptat, aby mi dítě odpovědělo? Děkuji.“

Jan Svoboda: „A ví to dítě? že koplo? Ono opravdu neví proč..Řídí nás spojení "Tělo" a "Emoce". Neřídí nás rozum. Ten nám .jen zdůvodňuje, proč děláme to, co děláme. A do určitého věku,případně v určitých situacích, je prostě rozum "vypnutý" ("Plazí mozek, amygdala..)Takže neumím rozumně odpovědět, mám málo informací. S úctou Jan Svoboda“

Jiří Špaček: „Zdravím tě Honzo, moc dobře se posloucháš, škoda, že ti nedají větší prostor! Hodně zdraví v novém roce.“

Jan Svoboda: „Ahoj, no, možná je to dobře, že nemám větší prostor..Znáš mě. A měj se moc. Honza“

Edita: „Pane doktore, moc vám děkuji za vaše slova, jsou přesné a pravdivé. Máte obrovský dar výřečnosti a výstižnosti. Přeju hodně zdraví. Děkuji“

Jan Svoboda: „Děkuji..posiluje mě to, co píšete..v tom, zda má smysl riskovat, protože se mohu vyjadřovat jen zkratkovitě a to je vždy velmi nebezpečné. S úctou Jan Svoboda“

Jana Soukupová: „Dobré ráno, budete mít nějakou přednášku v Praze pro veřejnost nebo pedagogy? Navštívila jsem jednu Vaši přednášku. Byla jsem nadšená. Děkuji“

Jan Svoboda: „Ano, bývám docela často v Praze.."vygůglujte si mě" tak koncem února, v březnu. S úctou Jan Svoboda“

Eva Binova: „Dobry den pane doktore. Bylo by prosim mozne tyto vase vyborne podnety ziskat nekde publikovane? Rada bych si to prosla vice v detailu... Moc dekuji za informaci a zdravim Eva Binova/ Plzen“

Jan Svoboda: „Hm, dobrý den, napsal jsem šest knížek sám, tři s kolegyní..Ale nevím, rád bych poradil..Nevím. S úctou Jan Svoboda“

Marie Soukopová: „dobrý den, asi mně nestihnete odpovědět, ale zkusím to. Mám šestiletou vnučku - předškolačku. Když ji vypravuje dcera do školky, je to vždy s křikem, vnučka pláče, pořád se musí pobízet, aby se oblíkala, atd, poslechne až na několikáté napomenutí, ´a je to kolotoč, dcera křičí ,vnučka neposlouchá. Když ji vypravuji já, probíhá vše v klidu, s vnučkou se dá spolupracovat, dokonce soutěžíme, kdo bude dřív vypravený a v klidu a včas odcházíme do školky. Kde je chyba?“

Jan Svoboda: „Možná, možná se bojí opuštění matkou, bojuje o to,aby s ní zůstala..Poraďte dceři, aby komentovala slovem co dělá : "teď si oblékám štramplíčky, teď ti dává tričko..prostě komentovat, aby se neobhajovala, protože dítě čte její emoce z obličeje a když je matka "rozbrnkaná", rozbrnká i dítě.. Jan Svoboda“

Eva: „Dobrý den pane Svobodo, předně Vás srdečně zdravím a přeji pevné zdraví do dalšího roku. Mám složitou otázku: chci posunout kolektiv učitelek v mš k větší aktivitě a ke spolupráci, mám na mysli opravdovou práci týmu. Jak začít nejlépe? Jakým způsobem nasměrovat jejich myšlenky ke společnému cíli? Již mám připravenou poradu a proto bych ráda nějakou radu od Vás. Vy to totiž umíte vždy přesně pojmenovat a to by mi hodně pomohlo. Alespoň naťuknout.. Měla jsem snahu Vás získat pro besedu, ale je to skoro nemožné, což chápu. Děkuji za odpověď a přeji krásný den. Eva“

Jan Svoboda: „Neumím rychle odpovědět i když si myslím, že dobře rozumím dotazu..Ne, nedokážu to během několika vteřin. Omlouvám se. S úctou Jan Svoboda“