Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 15. října 2018

GF: „Jak lingvistika reaguje na současné problémy - internet, mobilní telefony apod.?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Analyzuje, může doporučovat, nepředepisuje. Navíc je komunikace na internetu či mobilech taková, že tam snad ani spisovný projev neočekáváme.“

BRKB: „Jak vidíte vy Pražský lingvistický kroužek?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jeden z mála fenoménů, který měl v naší lingvistice velkou odezvu ve světě.“

SK: „Je v ČR víc lingvistů nebo lingvistek?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Viděla bych to tak 50 na 50.“

GF: „Jaká je lingvistická úroveň českých politiků?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jak u kterého, ale určitě je lepší než před rokem 1989. Navíc je vidět, že jim na vhodném projevu záleží a často požádají o pomoc odborníky.“

WAR: „Znáte humornou scénku Šimka a Grossmanna o lingvistice?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nejsem si jista, co máte na mysli.“

WAR: „Kdysi mi řekl jeden učitel lingvistiky na VŠ, že v lingvistice se nesmí mluvit jako na trhu, co vy na to?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Lingvistika je vědní obor, proto se předpokládá, že komunikace v něm bude probíhat ve spisovné češtině. Na trhu si můžeme mluvit, jak se nám zlíbí.“

WAR: „Jak kvalitní je výuka lingvistiky na katedře čes. jazyka a literatury na PDF UHK?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Určitě dobrá, pokud by nebyla, neprošel by obor akreditací.“

SK: „Lze říci, že největší osobnosti české lingvistiky jsou Jakobson, Jedlička, Havránek, Váša?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Určitě můžeme jmenovat i další - ze starší generace než jmenovaní třeba Gebauera, v pozdějších generacích je jich taky dost, kteří jsou známí i mezinárodně. Nebudu vypočítávat, možná za všechny brněnského profesora Jana Firbase, odborníka na funkční vetnou perspektivu.“

WAR: „Je současná česká lingvistika populární v ČR?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nevím, jak přesně lingvistika, ale zájem o mateřštinu má stále hodně lidí.“

InnerS: „Jak moc se prolíná lingvistika a filologie?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Filologie se zabývá i literárněvědnými aspekty, případně i reáliemi, historií země, jejíž jazyk zkoumá. Dá se říct, že lingvistika je jedním z aspektů filologie.“

WAR: „Jak jsou na tom běžní Češi s lingvistickými schopnostmi, znalostmi?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Během základní školy se učí jazyk užívat v jeho spisovné podobě a k tomu jednodušší pravidla jeho užívání. Některé obecnější znalosti získávají studenti středních škol - záleží pak na nich, co si z výuky do života odnesou.“

GF: „Je v ČR dostatek lingvistů a je zájem o studium a práci v tomto oboru?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Zájem o lingvistiku se většinou projeví až během studia na vysoké škole - vyučuje se obvykle obor filologický, tedy jazykovědné disciplíny a také literárněvědné. Studenti pak preferují jednu z těchto stránek při volbě diplomové práce. Pak se mohou hlásit k doktorskému studiu.“

GF: „Zkoumala jste někdy vztah prof. Václava Černého a lingvistiky?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Bohužel ne.“

Ivana: „Dobrý den, paní docentko, zajímalo by mě, zda je v pořádku užívání zájmen "jaký" a "který". Například ve větách typu - V jakém městě se koná tato slavnost? - zde cítím jako správné pouze zájmeno který. Je přece rozdíl, ptáme-li se na "jakost" či na "tip". A dalším problémem je pro mne skloňování číslovek - i velmi dobří moderátoři dělají zásadní chyby...např. ve skloňování číslovek dva, oba, 500 atd. Děkuji Vám za odpověď a přeji všem ve studiu příjemné dny.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Máte pravdu - zájmenem jaký se ptáme na vlastnosti - jaké boty si koupíš - hnědé, černé, kožené... Které boty si koupíš - jsme v prodejně, zkoušela jsem troje boty, které z nich si vyberu. U číslovek dva, oba může docházet k chybám z hyperkorektnosti - víme, že zakončení na -ma je většinou nespisovné, obecně české. Proto někdy nepoužijeme tvar dvěma nebo nohama. A u těch číslovek 5 a výše je možná problém v tom, že mají během skloňování jen dva odlišné tvary - pět a pěti. A to asi moc nenaznačuje, o který tvar jde, dá se to pak poznat jen z kontextu. takže snaha po odlišení tvarů může vést k lidové tvořivosti.“

Ivan Coufalík: „Dobré ráno! Mám rád český jazyk až tak, že je mi někdy i vyčítáno, že mluvím příliš spisovně. Nelíbí se mi, že mnoho lidí, a to i v médiích, používá neustále slova "vlastně" a "jakoby". Dle mého soudu jsou ta slova zbytečná a je to nešvar. Jaký je Váš názor?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jsou to tzv. výplňková slova, užívána jsou často spíše podvědomě než vědomě, a pokud je jich hodně, působí rušivě. Chce to poslechnout si svůj projev a hlídat si to.“

Jitka Hanková: „Dobrý den, chci se zeptat na slovo "respektive". V poslední době ho používají moderátoři v TV hlavně např. při předpovědi počasí ve spojení "bude 14, respektive 16 stupňů". Použití tohoto slova mi přijde nevhodné, myslím, že má jiný význam.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Respektive má význam případně, popřípadě, takže bych v tom užití problém neviděla.“

Barabas: „Dobré ráno. Používá se výraz " to záleží " místo " to záleží na tom". Co tomu říkáte? Bude to přijato jako norma ?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Tady to vypadá na vypuštění (elipsu) předložkové vazby, k tomu dochází - děkuji (za to), prosím tě (o něco) ... Takže to je modifikace výpovědi s ohledem na situaci,“

Míla: „Dobré ráno, nelíbí se nám od moderátorů skákání do řeči hostům do řeči.Často mluví za ně a smích s otevřenou pusou s prominutím řehtání je nevkusné.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Tak třeba chtějí, aby rozhovor vypadal spontánněji. Mně třeba více vadí, když moderátor položí otázku a pak neposlouchá odpověď a prochází svoje papíry a host nemá zpětnou vazbu.“

InnerS: „Co chybí současné české lingvistice? Co je naopak v pořádku ohledně současné české lingvistiky?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Možná chybí více času na podrobné analýzy, tlak na vydávání publikací je velký, myslím, že to je někdy na úkor kvality“

Jaroslava Čapková: „Dobré ráno, paní docentko. V poslední době sleduji a nemile vnímám jeden nešvar, který se objevuje i u moderátorů České televize. "Budu se účastnit" místo "Zúčastním se" a podobné nesmyslné vazby. Také mě velice tahá za uši nedbalá výslovnost moderátorů, zvláště Jiřího Václavka, který se ani po letech nezbavil brněnského přízvuku.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Mně zase vadí u moderátorů z Čech nedbalá výslovnost i, pak třeba nepoznáme, jestli hovoří o Slovinsku nebo Slovensku.“

Jaroslava Čapková: „Dobré ráno ještě jednou, děkuji za předchozí odpověď. Nedbalá výslovnost je určitě nepříjemná, ať je mluvčí odkudkoli. Ale jak vnímáte ty záměny dokonavých vazeb?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Možná to ukazuje na to, že čeština postupně oslabuje svoji flexivnost, vyjádření budoucího času analyticky s nedokonavým slovesem ale taky může znamenat trochu jiný význam - soustředění se na proces, ne na výsledek děje.“

Lenka Vašulínová: „Dobrý den, s nelibostí pozoruji šíření různých jazykových nešvarů, média na tom mojí obrovský podíl. Např. herci, moderátoři aj. v poslední době lavinovitě užívají - ani napsat se mi to nechce - výraz "PŘEDpřipravit". Neměli by scénáristé procházet nějakou hodinou češtiny, aby nám ji takto neprznili?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „No, někdy je třeba označit nové skutečnosti jednoslovně, máme podobně máme povyskočit, dovyprávět. Jazyk se vyvíjí...“