Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 29. června 2018

MAREK: „ahoj mas dety jak se jmenujou pozravuj“

PhDr. Václav Mertin: „Mám děti, mám vnoučata. Vzhledem k ochraně údajů neuvedu jejich jména, protože nemám souhlas“

DAYD: „Co říkáte na lidi, kteří psychologii neuznávají a uznávají jen psychiatrii?“

PhDr. Václav Mertin: „Dobré ráno, psychiatr se nezabývá tím, že jsem spokojený, že mám radost, že jsem zamilovaný, on se zabývá patologií a ne tím, co je normální.“

ANTIMONY: „Co spolupráce psychologa a neurologa?“

PhDr. Václav Mertin: „Mezioborová spolupráce je důležitá pro všechny obory. Neurologie neumí vysvětlit, že se mi líbí Egon Schiele a ne Helena Zmatlíková (nemusí to být pravda), na druhé straně, rozumět tomu, co se děje v naší hlavě, je důležité. Neurovědy přinášejí a budou přinášet poznatky, které si vůbec neumíme představit. Takže třeba časem budou umět vysvětlit i výše zmíněný příklad.“

DAYD: „Jak vidíte spolupráci psychologa a psychiatra?“

PhDr. Václav Mertin: „Dobrý den, tato spolupráce je v řadě případů nezbytná. Každá odbornost má v této spolupráci svůj přístup a svůj pohled. Obě odbornosti nahlížejí na tutéž realitu, jen každá z jiného úhlu pohledu. Někdy se může zdát, že si lezou do zelí, jejich pohledy se liší, ale v České republice současnosti jde v obou případech o "nedostatkové zboží".“

Gábina: „Dobrý den pane doktore, moc děkuji za Vaše slova stran známek a jejich významu, vidím to stejně jako Vy a to i přestože ve svém okolí a to i u lidí nejbližších se setkávám s tím že známka je to co nutí dítě se vzdělávat a že případné slovní ohodnocení by nepochopilo, protože prostě není nad to mít samé jedničky. Nevím, ale myslím si, že dobrá známka touhu po vědění nevyvolává, proto ještě jednou díky za to co jste řekl.“

PhDr. Václav Mertin: „Uznávám, že realita je taková, že známkám připisujeme v určité etapě života značný význam. To mě však jako dětského psychologa nemůže vést k tomu, abych je podpořil. Trvalo mi to dlouho, než jsem pochopil, jak známky deformují učení, ale dnes mám názor pevný. A jak jste správně pochopila negativní. Jen to bude dlouhá cesta. Zdraví Václav Mertin“

Táňa: „Dobrý den, jak motivovat budoucího sedmáka který si nerozumí s třídním. Ten má ve zvyku preferovat své oblíbence a ostatní ho nemají obtěžovat. Škola stížnosti neřeší. Děkuji a přeji krásný den. Táňa“

PhDr. Václav Mertin: „Táňo, vím, že to je těžké. Podle mého názoru Vám nezbývá než trochu upozadit školu nebo alespoň předměty, kde učí třídní a posílit skutečnost, že každý se učíme pro svůj vlastní život. Je žádoucí, aby syn měl nějakou aktivitu (může to být i nějaký předmět), ve kterém je aktivní, dělá trochu víc. Synovi bych připomněl, že takový je život, i v dospělosti se setkáme s tím, že náš šéf není ideální, přesto, pokud nás práce baví nebo jen ji chceme dělat, tak takového šéfa přežijeme. Samozřejmě školu není možné pustit ze zřetele. I já přeju Vám i Vašemu synovi pěkné prázdniny. Václav Mertin“

Gábina: „Pane doktore soudě dle reakcí ve svém okolí souhlasím s Vámi, že cesta to bude opravdu dlouhá a to i z toho důvodu, že systém je právě na známkách postaven. A nejen systém, ona i společnost a generace dnešních rodičů podle mne ještě nedospěla k tomu aby pochopila, že význam známek je mnohdy nadhodnocen a to soudím i dle svého okolí. Mnohdy narážím na to,že prostě dítě není schopno ze slovního hodnocení pochopit v čem je či není dobré a že prostě největší radost má ze samých jedniček, ale není to tak, že to dítě od malička slyší, že právě ty samé jedničky jsou to nejlepší co může být a proto je chce mít aby rodič měl radost?“

PhDr. Václav Mertin: „Souhlasím s Vámi. My dítěti říkáme, jak ve škole bude mít jedničky a pak argumentujeme, že dítě chce mít jedničky. Na druhé straně, abych vzal malinko jedničky u nejmenších školáků pod ochranu, tak poskytují dítěti bezprostřední zpětnou vazbu. Než se naučí číst, tak to chvíli trvá, fakt, že dostane jedničku (ne dvojku, trojku...) za to, že přečte Máma mele maso, je povzbuzující do další práce. vm“

Petra: „Jak bych mohla s dětmi prožít nezapomenutelné prázdniny?“

PhDr. Václav Mertin: „Záleží na tom, jak jsou děti velké. Malé děti budou nejvíce spokojené, když budou s Vámi. Ale úplně jedno, v jakých kulisách se to bude odehrávat - jestli u moře, v horách, u babičky... Starší dítě už vyžaduje nějaký program. A neměly by to být jen práce na zahradě, sběr borůvek apod. Měli bychom je vytáhnout na hrad, na pěší túru, na kolo, k rybníku. Kdyby se podařila jedna zcela mimořádná akce (např. let balonem), bylo by to prima. Ještě starší dítě chce jet na dva tři dny s kamarády k nim na chalupu. Hezké léto přeje Václav Mertin“

Pája: „Dobré ráno, nám se jeví moderátor Petr jako nedospělé dítě. Někdy položí otázky tak naivní že se člověk diví.Směje se skáče do řeči hostům že není slyšet co říkají.“

PhDr. Václav Mertin: „Dobrý den, nejsem s moderátory tak důvěrný, takže nevím, který je Petr. Ale nemám pocit, že by se mi smál, že by mi skákal do řeči. Jestli není slyšet, co říkám, tak je to asi tím, že špatně artikuluji. Nebuďte tak přísní. Zdraví Václav Mertin“

Eva: „Dobré ráno,pane doktore,mám dvě vnučky,třetí třída a první ročník osmiletého gymnázia.Obě bývaly premiantky a teď ta starší se zhoršila,hlavně v matematice,bude 3. Odměňovala jsem je za vysvědčení knihou.Teď mám dilema.....mám odměnit obě stejně? Děkuji!!!!“

PhDr. Václav Mertin: „Dobré ráno, víceleté gymnázium je jiná škola. Kdyby vnučka pokračovala na základce, nelze vyloučit, že by byla i nadále premiantka. Myslím, že byste měla ocenit obě. Jednu za samé jedničky, druhou za to, že zvládla se ctí první ročník náročné školy. Určitě i na tu trojku musela vynaložit spoustu úsilí. Vy také oběma vnučkám říkáte "mám vás ráda" a "jsem ráda, že čtete". Zdraví Václav Mertin“

Pája: „není to myšleno jen na vás ale na všechny pozvané hosty. Moderátor Petr je tam jeden v šedém saku. No všechno ví všude byl nebo naivní klučina na písku. Televize se dá vždy přepnout na jiný kanál. „Dobré ráno, nám se jeví moderátor Petr jako nedospělé dítě. Někdy položí otázky tak naivní že se člověk diví.Směje se skáče do řeči hostům že není slyšet co říkají.““

PhDr. Václav Mertin: „Díky za reakci, já ten pocit nemám, ale určitě mu Vaši zpětnou vazbu předám. Hezký den Václav Mertin“

Milena: „Dobré ráno,mám vnučku,která končí třetí třídu a stále ji škola nebaví. Je jí úplně jedno jakou známku dostane a někdy mě připadá,že je myšlenkami jinde. Jak postupovat,aby jí škola začala bavit.“

PhDr. Václav Mertin: „Je věcí nás dospělých, abychom našli k vnučce klíč. Někdy to trvá delší dobu než se dítěti podaří najít svoji parketu. Zatím bych volil udržovací režim, tedy takový, aby prospěchem nešla moc dolů, aby nepřijala roli špatné žákyně.¨ Zdraví Václav Mertin“

Radomír Pastušan: „Dobrý den, jaká je ještě přijatelná doba v rámci jednoho dne, kterou by mohlo dítě (13 let ) strávit hraním počítačových her ? Děkuji. Pěkný den.“

PhDr. Václav Mertin: „Osobně bych to viděl v průměru hodinu. V sobotu a neděli, pokud není jiný program, tak dvě hodiny. Zdraví Václav Mertin“

Eva Remešová: „Dobrý den pane doktore, otázka není o vysvědčení, ale... do jaké míry pěti letému chlapci zasahovat do výběru kamarádů - příklad : přijde kamarádka s chlapcem a vnuk se schovává do skříně, že chlapce nemá rád a hrát si s ním nebude.... děkuji“

PhDr. Václav Mertin: „Dobrý den, já taky nekamarádím se všemi. Jestli se vnukovi chlapec nelíbí, nevím moc, co s tím dělat. Snad nabídnout program atraktivní pro oba. Vnukovi bych také řekl, že schovávat se do skříně není úplně slušné, že s ním nemusí kamarádit, ale k návštěvě se musíme chovat slušně. Václav Mertin“

Miroslav: „Dobrý den, není tak trochu problém prioritně v rodičích, kteří se nevěnují výchově a vzdělávání dětí z důvodu nedostatku času a taky pohodlnosti?? Po nás rodiče vyžadovali přísné dodržování školních povinností a učitel měl vždy pravdu, dnes je to spíše naopak. Na výsledky ve škole nekladou důraz, ale na odpolední tréninkový dril budou klást důraz!“

PhDr. Václav Mertin: „Dobrý den, jako vše je to složitější. Dnes je jiná doba. Minulost nevrátíte. Ale v něčem máte pravdu. Rodiče by se měli dětem věnovat - bez toho to nejde. Někdy si rodiče myslí, že za školní vzdělávání má odpovědnost škola a že odpoledne by se dítě mělo věnovat volnočasovým aktivitám - a za ty jsou zase odpovědni oni. Učitel nemá vždycky pravdu, rodiče nemohou podporovat úplné blbosti. Na druhé straně by měli dítěti jasně sdělit, že se poslouchá, i když někdy s učitelem nesouhlasíme. Zdraví Václav Mertin“

Eva: „Pozdravujem, ste skvelý, mali by Vás tam pozývať častejšie. Všetko dobré želám. Eva“

PhDr. Václav Mertin: „Děkuji, já jim to řeknu Hezké léto Václav Mertin“