Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 2. května 2018

SF: „Jakému právu se chcete nejvíc věnovat, až nebudete koncipient, ale advokát?“

John A. Gealfow: „V naší advokátní kanceláři vykonáváme tzv. generální praxi. Věnujeme se tedy všem právním odvětvím. Ačkoliv tedy občas řeším něco z trestního práva či správního práva, zároveň mám i svoji specializaci - a to je občanské právo a obchodní právo. A také vše, co souvisí s informačními technologiemi. Nejčastěji autorské právo, i když to ne vždy musí být zrovna o informačních technologiích. Myslím, že u těchto odvětví zůstanu i poté, co skončí má koncipientská praxe. Rozhodně bych ale nechtěl zůstat jenom u nich. Ta generální praxe je skvělá v tom, že člověk nespadne do rutiny.“

STOP: „Jaké to je být advokátním koncipientem?“

John A. Gealfow: „Nemám si na co stěžovat. Ono to asi závisí na tom, jaký je váš školitel. Znám koncipienty, kteří už se těší, až jim advokátní praxe skončí. Já to tak určitě nemám, nemyslím si, že se pro mě až tak moc věcí změní, až budu advokátem.“

Iva: „Dobré ráno,, rozvedla jsem se a ted řešíme vyrovnání majetku, Vlastním dům, v katastru jsem zapsána já, dostala jsem ho darem. Za manželství jsme ho s manželem opravili a přistavěli patro. Jakým způsobem probíhá vyrovnání mezi manželi? Na jakou částku má manžel nárok. Každý právník mi říká něco jiného. Děkuji za info.“

John A. Gealfow: „Nejsem si jistý, jestli budu schopen odpovědět přesně na to, co vás zajímá. Potřeboval bych ještě více informací. Pokud by tedy dům byl skutečně ve vašem výlučném vlastnictví, pak jakékoliv investice ze společného jmění manželů, kterými se dům (tedy váš výhradní majetek) zhodnotil, se musí vypořádat. Obvykle se to dělá tak, že se dokazuje výše investic pro jednotlivé opravy a dostavby.“

Ema: „Dobrý den..2 dotazy; 6let jsme u podílového fondu.minuly měsíc poslali dotazník abychom vyplnili krom údajů které od nás od začátku mají i DIČ čili rodné číslo a poslali to obyčejnou zásilku do Německa. Je tohle normální?Poskytovat rodné číslo?A co zveřejňování RČ pres google?Neni to proti pravidlům?děkuji“

John A. Gealfow: „To vlastně i souvisí s tématem, které dnes řeší jiný host - GDPR. Otázka, na kterou se ptáte, je totiž o ochraně osobních údajů. Do smluv obecně se někdy rodná čísla dávají. My našim klientům radíme, aby je tam nedávali, pokud je skutečně nepotřebují (zejména pokud to po nich vyžaduje zákon, kupříkladu v případě pracovněprávního vztahu). Dostatečný identifikátor je totiž i datum narození. Na druhou stranu asi bych neřekl, že pouhá žádost o rodné číslo je již jednoznačně v rozporu s ochranou osobních údajů. Zvláště když u vás je to v podobě DIČ. Není ideální situace, že u OSVČ je DIČ odvozeno od rodného čísla, ale taková je zkrátka zákonná úprava. S tím souvisí i zveřejňování těchto údajů v rámci obchodního a živnostenského rejstříku. Zkrátka to vyžaduje zákon - a i když je to tedy nepříjemné a asi všichni cítíme, že by to šlo vyřešit jinak, protiprávní to tím pádem není.“

Tonda: „Dobrý den můj dotaz se bude vztahovat k tomu o čem jste právě mluvil, tedy k nákupu nemovitosti. Kupuji přes RK rodinný dům a realitní makléře absolutně nechce slyšet o tom, že si nepřeji aby zůstal v nemovitosti stejný dodavatel energií, chci si vybrat svého vlastního a absolutně mne nechce nechat v tomto směru komunikovat s původním majitelem nemovitosti. Jak se mohu bránit a má realitní makléř na toto vůbec nějaké zákonné právo? Přede děkuji za odpověď.“

John A. Gealfow: „Důvodem, proč realitní makléř nechce umožnit kontakt mezi vámi a prodávajícím, je možná to, že se realitní makléř bojí, že byste uzavřeli smlouvu mezi sebou a jemu by utekla provize. I když si nemyslím, že by to byl problém, vím, že se toho realitní makléři občas bojí. Druhá věc je, že se s prodávajícím stejně potkáte nejpozději při podpisu smlouvy. Jeho jednání tak moc nechápu. Zároveň si ale nemyslím, že by něco porušoval. Ta sankce pro něj totiž v momentu, kdy se bude takto chovat, bude snad jen to, že "půjdete o dům dál" k někomu jinému. Doporučil bych navrhnout mu, ať když nechce umožnit komunikaci s prodávajícím bez své přítomnosti, tak ať zorganizuje jednání, kde tuto a jiné záležitosti vyřešíte.“

ANTIMONY: „Co si myslíte o právu za lidové demokracie a za socialismu v Československu 45 - 89?“

John A. Gealfow: „Nerad bych se vyjadřoval k něčemu, o čem moc nevím. Socialistické právo jsem nestudoval. Kromě útržků, které znám např. z tehdejšího občanského zákoníku, moc velkou znalost nemám. V obecné rovině ale můžu říci, že představa zjednodušení práva tak, aby mu rozuměl každý, je naivní - a důsledky tohoto rozhodnutí náš právní řád nese dodnes. Právu se často vytýká, že je složité. A ano, složité je. Někde možná zbytečně, některá odvětví by si možná zasloužila změnu. Na druhou stranu právo musí upravovat velké množství vztahů, a to je samo o sobě komplexní. Když se to zjednoduší až moc, tak pak z podstaty věci vznikají mezery, které upraveny nejsou. Druhá věc ale je, pokud je složitost zbytečná. I složité věci se dají někdy vyjádřit srozumitelně a jednoduše. Třeba občanský zákoník z roku 2012 je v tomto ohledu poměrně zdařilý. I když je dlouhý, srozumitelnost určitě vyčítat nelze. K jeho srozumitelnosti dával své stanovisko i Ústav pro jazyk český.“

MS: „Dobrý den, soused si na stavený rodinný dům pořídil velmi hlučné veliké tepelné čerpadlo. Je to jediný tepelný zdroj/čerpadlo hučí celých 24 hod.denně. Domy jsou ve velmi těsném sousedství. Hluk a dunění máme slyšet v celém domě a na celé zahradě - nejde před tím nikam uniknout. Co si počít, když Stavební úřad ani Hygienická stanice odmítají pomoci a problém řešit? Děkuji“

John A. Gealfow: „Řešení problému přes veřejné právo očividně selhalo. Neznám přesné argumenty stavebního úřadu ani jakou konkrétní formou jste se bránili, tedy nejsem schopen vyloučit, že by zde bylo i nějaké další řešení z hlediska veřejného práva. Napadá mě ovšem řešit to i skrze občanské právo. Konkrétně využít žalobu na zdržení se zásahu do vlastnického práva (tzv. negatorní žaloba). Hluk a dunění jsou v tomto smyslu tzv. imise. Jako kritérium pro to, jestli se proti imisím můžete bránit, se používá místní obvyklost. Z toho, co říkáte, to vypadá, že by to mohlo tuto obvyklost přesahovat. Bez konkrétních skutkových okolností to ale nejsem schopen posoudit s jistotou.“

Petr Horký: „Mám pracovní úraz . Je součástí průměrné mzdy i částka z dohody o vykonané práci, kterou mám uzavřenou u stejného zaměstnavatele?“

John A. Gealfow: „Ačkoliv si nejsem jistý, musel bych si to ještě zkontrolovat v právních předpisech, domnívám se, že ano. Cílem úpravy pracovního úrazu je mimo jiné i nahradit výpadech příjmů, které zaměstnanec má. Tím, že kvůli pracovnímu úrazu není znemožněna jenom práce v jednom pracovním poměru ale ve všech, myslím, že by se měly zohlednit i jiné příjmy.“

Marie Frčková: „Dobrý den. Mám dotaz ohledně pozemku.Koupili jsme chalupu sto let starou.Pozemek byl oplocený a kousek pozemku byl pronajmutý. Takto to bylo celé ty léta.Před 6 lety tento pozemek koupil tento pozemek soused řekl nám,že vše zůstane tak jek je a taky zůstalo.Je to jen malá část z toho co koupil.Jenže letos soused umřel a chalupu chtějí prodat.Mám obavu aby ti co to koupí nechtěli aby jsme šouply plot.Někde jsem slyšela,že když ten plot je takto postavený déle než určitý počet let, nevím přesně kolik zůstává pozemek tak jak byl oplocený.Moc děkuji za odpověď.“

John A. Gealfow: „Bohužel si myslím, že pokud by nový vlastník pozemku chtěl, tak může posunutí plotu požadovat. Byl by přece jenom plnohodnotným vlastníkem a měl by právo svůj pozemek používat. Z toho, co píšete, si nemyslím, že by mohlo z vaší strany dojít k vydržení vlastnického práva. Doporučuji, abyste se dohodli ještě se stávajícími vlastníky na uzavření tzv. věcného břemena k pozemku, kde by bylo zakotveno, za jakých podmínek a jak můžete pozemek využívat. Věcné břemeno k pozemku, pokud jej necháte zapsat do katastru nemovitostí, pak bude mít účinky i vůči budoucím vlastníkům.“

Iva: „Dobré ráno, můžete mi prosím odpovědět na můj dotaz? Pracuji v obchodni firmě, zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnanců, uvádí na vizitkách i firemních kontaktech e-mail adresy zaměstnanců ve formě jméno.příjmení@firma.cz Vůbec se mi to nelibi, je to tak správné? Jak se mám případně branit? Děkuji za radu Iva“

John A. Gealfow: „Nemyslím si, že by tato praxe byla v rozporu s ochranou osobních údajů. Na jednu stranu jméno a příjmení je osobním údajem, na druhou stranu si myslím, že z pracovněprávního vztahu vyplývá možnost osobní údaje tímto použít. Domnívám se, že je to přiměřené. Kdyby byl zaměstnavatel mým klientem, asi bych mu doporučil mít toto použití osobních údajů zakotveno přímo v pracovní smlouvě, případně v samostatném souhlasu s užitím osobních údajů - jenom, aby to měl pojištěné. Myslím si ale, že i v této podobě zaměstnavatel protiprávně nejedná.“

Anna Nováková: „Dobrý den, chci se zeptat,jak je s bytem v družstevním vlastnictví, který byl nabyt několik let před uzavření manželství jedním z účastněných, v případě rozvodového řízení? Je to tak,že je to majetek nabytý před manželstvím a v případě rozvodu není předmětem vyrovnání? Děkuji mnohokrát a přeji hezký den.“

John A. Gealfow: „Přesně tak. Majetek nabytý před uzavřením manželství je ve výlučném vlastnictví manžela, nikoliv ve společném jmění manželů.“

Dita Brůžková: „Dobrý den, prosím jak složité a nákladné je zúžení SJM? Konkrétně tchán je nevyléčitelně nemocný a řešili jsme, co s jejich domem, který má v SJM s tchyní. Zda je levnější zúžit SJM nebo to nechat na dědické řízení. Dětem dům darovat nechtějí kvůli hypotéce na něm. Děkuji za odpověd. Brůžková.“

John A. Gealfow: „Přesnou kalkulaci nákladů, co bude ekonomicky výhodnější, vám asi nedám. Obě dvě možnosti jsou regulérními možnostmi, jak situaci řešit. Domnívám se, že převedení ještě za života by bylo asi jednodušší. Lepší je mít všechno vyřešené. V tomto ohledu klidně přes dědické právo, ale raději všechno upravit v závěti, zákonná dědická posloupnost by mohla znamenat, že podíly k nemovitosti připadnou i někomu jinému než jen manželce - právě třeba dětem. Jak nad tím ale teď přemýšlím, tak si myslím, že bude lepší nemovitost převést už za života, protože v pozůstalostním řízení se pak odměna notáře počítá podle hodnoty pozůstalosti. Kvůli nemovitosti v pozůstalosti by tak odměna notáře byla poměrně vysoká.“

Renata: „Dobry den. Chci se zeptat jak je to se spolecnym majetkem nesezdanych partneru, treba dum. Musi se to resit Testamentem aby majetek v pripade umrti presel na partnera nebo jsou i jine moznosti. Dekuji“

John A. Gealfow: „Dobrý den. V případě nesezdaného partnerství je to s majetkem stejně jako v případě, kdy nemovitost vlastní třeba dva kamarádi. Je tam podílové spoluvlastnictví - každý z nich vlastní ideální polovinu nemovitosti. Samozřejmě za předpokladu, že nemovitost kupovali společně a nikoliv jenom jeden z nich. Pokud jde o dědění, pak ideální je určitě upravit si to v závěti a nespoléhat se jenom na zákonnou dědickou posloupnost. Ta sice ve druhé a třetí dědické třídě obsahuje i osoby žijící ve společné domácnosti, kam nesezdaní partneři spadají, ale dědí se ještě společně v rodiči zemřelého v případě druhé dědické třídy, případně sourozenci zemřelého v případě třetí dědické třídy.“

Uldrichová Jana: „Je v pořádku,že po rozvodu 2016 stále chodí exekutoři za mnou,byť jsou dluhy exmanžela? Jak dlouho ještě? Děkuji“

John A. Gealfow: „Tam záleží, jestli jsou dluhy skutečně pouze exmanžela. Záleží totiž třeba na tom, že dluhy vznikly za doby trvání manželství, tedy spadají do společného jmění manželů - pokud byste se např. s exmanželem dohodli v rámci vypořádání společného jmění na tom, že dluhy bude platit on, vy to můžete vnímat tak, že dluhy jsou jeho, ale z hlediska věřitelů jste stále spoludlužníky a může vést exekuci na vás oba. I když vy poté budete mít právo na to, aby exmanžel nahradil to, co jste vynaložila na uhrazení exekucí.“

Jan Jadamus: „Chci darovat chalupu s pozemky vnukovi. Je nutno 1zajisit znalecký posudek o ceně? Děkuji a zdravím.“

John A. Gealfow: „Ne, pro účely darování nemovitosti není třeba nemovitost nechat ocenit.“

Marcela Dulková: „Dobrý den. v 70. letech jsem si s rodiči koupila rodinný domek. Když jsem ho kupovala, tak jsem k němu "dostala" i pozemek (nikdy jsem ho neviděla, byl v užívání asi družstva). Po smrti otce jsme s mámou ten domek prodaly, ale v prodejní smlouvě se na ten pozemek zapomnělo. Vzpomněla jsem si na něj teprve letos. Mám právo, dozvědět se něco o tom pozemku a v případě tom, že mi ten pozemek zůstal, mám právo ho získat do svého vlastnictví? Předem moc děkuji za odpověď. Marcela Dulková“

John A. Gealfow: „Z toho, co píšete, by vám měl pozemek stále patřit, i když mi není jasné, co konkrétně znamená, že jste jej "dostala" ke kupní smlouvě na pozemek jiný. Doporučoval bych, abyste se zastavila na katastrální úřad a nechala si udělat výpis všech pozemků, u kterých jste ke dnešnímu dni vedená jako vlastník. To je nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak to zjistit.“

Vacková L.: „Dobrý den, mám po rozvodu po 40 letech manželství velký problém. když jsme se vzali měl manžel po babičce starý domek, měl ho napsaný na sebe, bydleli jsme v domku od počátku manželství. Domek jsme od základu předělávali, opravovali a to vše ze společných prostředků prostředků. Teď po rozvodu nemám,kde bydlet, manžel mi nechce dát žádné peníze na řízení nového bydlení, tvrdí, že na nic nemám nárok, přestože jsem se celé roky také finančně podílela na investování do bydlení. Nevím, jestli má cenu se soudit o nějaké finanční odškodnění po tolika letech společného bydlení. Děkuji za váš názor. Vacková L.“

John A. Gealfow: „Záleží, jak dlouho již uběhlo od rozvodu manželství. Po třech letech od rozvodu totiž nastává nevyvratitelná domněnka o vypořádání. Na tom základě byste už žádný nárok neměla. Pokud by k vypořádání stále ještě nedošlo, tak pokud se investovaly peníze se společného jmění manželů do výlučného vlastnictví manžela (tj. domu), pak byste nárok na vypořádání těchto částek mít měla. Určitě by mělo smysl o tuto částku usilovat.“

Stanislava Halounková: „Dobrý den. Jak bude vypořádána nemovitost, která je v KN stále zapsána jako SJM , pokud jeden z bývalých manželů zemře. Jsme 30 let rozvedeni. Do 3 let po rozvodu jsme sepsali dohodu o vypořádání, která ale ze strany bývalého manžela nebyla dodržena. Já jsem názoru, že platí ustanovení v ní napsané, že z tohoto důvodu ztrácí dohoda , on tvrdí, že dohoda platí a chce dům napsat pouze na sebe. Já bych chtěla, aby 1/2 byla přepsána na společnou dceru. Děkuji.“

John A. Gealfow: „Chápu správně, že jste uzavřeli dohodu, že manžel dostane nemovitost a vám bude zaplacena polovina její hodnoty a manžel poté tuto částku nezaplatil? Nedodržení dohody v tomto slova smyslu by rozhodně nemělo vliv na platnost dohody jako takové. Nemovitost je jeho vlastnictvím, i když v katastru je špatný zápis. On (případně jeho dědicové) by samozřejmě musel nepravdivost toho zápisu prokázat např. právě uzavřenou dohodou o vypořádání. V případě, že by bývalý manžel zemřel, půjde se tedy do normálního pozůstalostního řízení. Pokud ovšem dohodu nedodržel, je možné přihlásit svoje pohledávky na tohoto pozůstalostního řízení. Problémem je, že pokud je to 30 let od rozvodu, tak váš nárok na zaplacení bude již promlčený.“

Divák: „Dobrý den Ale co když o těch dluzích paní Uldrychová nevěděla?Ted jsem viděl nějaký pořad a tam taky manželka o tom nevěděla!!! Slyšel jsem že se lze bránit nějakým paragrafem.“

John A. Gealfow: „Ano, samozřejmě, to je další možnost. O tomto ovšem nemám ze zadání otázky dostatek informací. Pokud by se jednalo o dluh, u kterého bylo třeba souhlasu druhého manžela a druhý manžel o tomto nevěděl, pak by tento dluh nebyl součástí společného jmění manželů.“

Dana Nováková: „Dobrý den. Jsme starší manželé, brali jsme se nedávno a oba máme děti. Chceme sepsat závěť tak, abychom se navzájem zabezpečili. Jak se dělí majetek v případě smrti jednoho z manželů, kolik připadá ze zákona na pozůstalého partnera a kolik na děti? Je možné závětí odsunout dědictví po rodiči až na dobu po smrti obou manželů? Je možné závěť sepsat sám a její platnost doložit ověřenými podpisy? Děkuji za odpověď.“

John A. Gealfow: „Pokud budete uzavírat závěť, můžete si ji sepsat v podstatě úplně svobodně. Jediné, na co musíte pamatovat, jsou nepominutelní dědicové, část pozůstalosti tedy musí připadnout vašim dětem. Je to vždy vyjádřené jako podíl ze zákonného dílu, který se liší podle toho, jestli jsou děti již zletilé nebo nezletilé. Pokud byste to neřešili závětí, tak nastoupí zákonná dědická posloupnost. Nejprve by se muselo vypořádat to, co je ve společném jmění manželů. Z toho byste jako manželka dostala polovinu. Zbylá polovina společně s majetkem, který je ve výlučném vlastnictví manžela, by šel do dědické řízení, kde byste dědila v první dědické třídě jako manželka společně s dětmi manžela. Dědili byste rovným dílem. Psaní závěti má svoje jasná pravidla - v tomto doporučuji se na někoho obrátit. U sepisování závěti musí být přítomní i svědci. V tom ohledu doporučuji jít spíše za notářem, případně si právní úpravu pořádně nastudovat. Hrozí zde to, že by závěť byla neplatná.“

Stanya: „Je možné se na vaši AK obrátit jako klient s problémem v oblasti občanského práva? Pokud ano, můžete mi sdělit kontakt? Děkuji.“

John A. Gealfow: „Pomoci určitě můžeme. Napsat mi můžete na e-mail john@gealfow.com“

Iva: „Dobrý den, a jak se dá vypočítat jednotlivé investice a dostavby ze společného jmění manželů. když to bylo před dvaceti lety.Mám schované faktury za 485000,-Kč. teď mají domy jiné hodnoty. jsou na to specializovaní odhadci? Děkuji“

John A. Gealfow: „Pokud máte schované faktury, tak zhodnocení bude odpovídat minimálně tomu, co z těchto faktur vyplývá. Pamatujte ovšem na to, že tím, že se jednalo o zhodnocení ze společného jmění manželů, tak máte nárok pouze na vypořádací podíl, tedy na polovinu z těchto částek. Pokud se domníváte, že došlo k vyššímu zhodnocení (a hlavně, že toto zhodnocení trvalo v době rozvodu manželství), pak lze doporučit nechat vypracovat znalecký posudek soudním znalcem v oboru ekonomika specializovaného na oceňování nemovitostí.“

Dotaz: „Dobrý den, je možné odstoupit od ústní dohody,kde všichni souhlasili a najednou si to jeden z účastněných rozmyslel, že na to nepřistoupí. Musí se to podat k soudu a požadovat i náklady spojené s jednání ve věci? Děkuji“

John A. Gealfow: „Obecně od jakékoliv smlouvy se nedá odstoupit jenom z toho hlediska, že si to někdo rozmyslel. Rozhodně ale není třeba chodit k soudu. Nejlepší je se s ohledem na to, že je to ústní smlouva, kde obvykle bývá problém s dokazováním, domluvit. K soudu by to zpravidla museli podávat ti, kdo trvají na plnění ze smlouvy a žalovali by přímo na plnění. Upozorňuji ale na tu důkazní situaci, žalobce by skutečně musel prokázat, co bylo obsahem smlouvy a že byla skutečně uzavřena, to bývá u ústní smlouvy složité. Ale ano - pokud by byl žalobce úspěšný, může požadovat náhradu nákladů řízení.“

Jirka: „Prosím o radu. Z firemních peněz chci koupit nemovitost. Jak to udělat, abychom v případě krachu firmy nepřišli se ženou i o soukromý majetek? Děkuji.“

John A. Gealfow: „V případě, že se bude majetek kupovat na obchodní společnost, tak je to majetek této společnosti. V případě problémů společnosti by se tak věřitelé uspokojovali i z této nemovitosti. Pokud jste ale pouze společníkem společnosti s ručením omezeným, tak se o svůj soukromý majetek bát nemusíme, protože společníci ručí pouze do výše nesplaceného základního kapitálu. Za dluhy této společnosti byste tak neručil. Ovšem pozor na případy, kdy by bylo dovozeno, že jste jako statutární orgán nejednal s péčí řádného hospodáře, protože v takovém případě by se mohlo stát, že byste za dluhy odpovídal i svým soukromým majetkem.“

Holečkovi: „prosím o radu, pane doktore, rodiče nám darují byt, za což požadují zřídit věcné břemeno na domek, který patří jejich synovi - jak toto lze provést? Děkujeme.“

John A. Gealfow: „V podstatě jde o rutinní případ. Postačuje uzavřít darovací smlouvu s ujednáním o zřízení věcného břemene. Advokátní kanceláře toto řeší poměrně často, vypracování takové smlouvy není nijak obtížné ani časově náročné vzhledem k tomu, že se jednotlivé případy mezi sebou moc neliší.“