Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 2. ledna 2018

ANTICYKLON: „V čím se liší firemní sociolog od "normálního" sociologa?“

PhDr. Vojtěch Bednář: „Dobrý den. Nenazýval bych ho "normálním", ale spíše "akademickým". Akademici zkoumají společenské jevy, snaží se je pojmenovat, popsat a pak zapsat do teorie. My jsme ale praktici, to znamená, že problémy pomáháme řešit a to právě se znalostí lidského skupinového chování. Jinak jsme ale samozřejmě úplně normální :)“

SK: „K čemu všemu je dobrý firemní sociolog?“

PhDr. Vojtěch Bednář: „Dobré ráno. Naší prací je pomáhat pracovat s lidmi. V zásadě jsme konzultanti, a také učitelé. Snažíme se hledat cesty, jak si s lidmi rozumět, jak jím dávat úkoly a příkazy, jak je chválit, kritizovat, jak je odměnit a potrestat a co dělat, když se chovají úplně jinak, než bychom si představovali. A protože lidé nejsou "rozumní", chovají se tak dost často.“

Iveta: „Preji mnoho uspechu :)“

PhDr. Vojtěch Bednář: „děkuju :) Přeji pevné nervy, protože ty člověk potřebuje nakonec nejvíce.“

Romana: „Dobrý den, prosím Vás, o radu "jak na nepříjemnou a pomlouvačnou kolegyni", uvažuji o odchodu z firmy. Děkuji za odpověď“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den i Vám. Pokud není možné si vzájemný problém s kolegyní otevřeně "vyříkat", zkuste se obrátit na nadřízeného, který za vztahy v práci zodpovídá, a měl by Vám pomoci. Nemějte v tom obavy, je to skutečně jeho práce a povinnost. Přeji Vám pevné nervy. VB“

honza: „to si vás firmy najímají?škoda,že jste nebyl v naší nadnárodní firmě,zhoršují se tam vztahy a místo motivace jen buzerace,tak jsem taky odešel po více jak 30 rocích jako mnohých jiných ze všech různých pozic,tak očekávám,že brzo najdu místo kde mi bude dobře.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „Firmy si nás najdou vesměs proto, že hledají řešení svých problémů, a nebo chtějí podpořit vedoucí pracovníky, jinak jsme přesvědčeni o tom, že "buzerace" či konfliktní chování ze strany firem bývá daleko častěji nedorozumění než nějaký zlý úmysl. Pokud Vás zajímá více o naší práci a o problémech, se kterými se setkáváme, podívejte na náš web. www.firemni-sociolog.cz“

Iva: „Krásný den . Jak se zbavit strachu z lidi ? Hledám si novou praci po rodičovské dovolené. Jsem introvert . A mám pocit že neumím pracovat se ženami že mě prostě odsoudí podle vzhledu. Chtěla bych pracovat s muži. Těch se nebojím.diky“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den, obávám se, že v této oblasti Vám nejsem příliš schopen pomoci, ale osvědčeným řešením bývá postupné navazování kontaktu a hledání společného zájmu.“

Katka: „Dobrý den.Jak působit zdravě sebevědomé v nové práci ?“

PhDr. Vojtěch Bednář: „ukazujte, že máte o práci zájem, že se chcete učit a zlepšovat a že chcete být užitečný. Nabízejte vlastní řešení, ale poslouchejte autority a naslouchejte kolegům. Příliš nízké sebevědomí není zdravé, ale příliš vysoké je také naškodu. Ať se Vám daří.“

Jana: „Dobré ráno, moc se mi Vaše povídání líbí, ale teď jak já jako zaměstnanec mám říct šéfum, že se mají k nám chovat pozitivně? U nás se jen kritizuje a je pravda, že je to nepříjemné a vede to pouze k "flakaní" práce, protože proč se snažit, když bude vše stejně špatně. Taky nám dost vadí, když šéfové (manželé) se před námi dost hlasitě a dost ostře hádají. Děkuji a hodně zdraví, štěstí do nového roku. Jana“

PhDr. Vojtěch Bednář: „Dobrý den, hádky manažerů jsou nepříjemné a Vy jím můžete dát najevo, ať si své problémy řeší na místech, která jsou k tomu určena. Pro mnoho vedoucích pracovníků je nejlepším řešením zpětná vazba, kterou dostanou od svých podřízených. Jen se jím ji nesmíme bát dát. Přeji Vám hodně úspěchů.“

Milan HALFAR: „Dobrý ráno pane doktore,chci se jen zeptat. Od měsíce února mám nastoupit do nový práce v mezinárodním skladu AMAZON tady kousek u Prahy, v únoru mně bude 55let a začínám mít pocit,že jsem přece jenom stár oproti novýmu kolektivu což mně začíná docela neklidně znervozňovat jelikož se termín nástupu přibližuje. Mám radost že mohu konečně začít pracovat na plný ůvazek a s docela dobrými prac.podmínkami ,jenže vnitřní moje nervozita mně deprimuje.Prosím poraďte jak se k tomu všemu mám postavit a nebejt nervozní .Děkuji za odpověď milanhalfar996@gmail.com S přáním do Novýho roku hodně zdraví a pracovních ůspěchů přeje Milan Halfar Praha 4. Lhotka.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den. Není důvod být nervozní, Amazon je velký a silný a profesionální zaměstnavatel, a součástí procesu přípravy zaměstnance jsou podrobné a přesné tréninky. Nebojte se zeptat na vše, co Vás zajímá a čemu nerozumíte, snažte se být pozitivní a vycházet vstříc a vše bude fungovat. Přeji Vám hodně úspěchů!“

Robin: „Dobrý den, jsem ve zkušební době 2 měsíce, mám ještě měsíc před sebou, ale již cítím že mi kolektiv lidí ani ta práce spíš přináší skličující pocity. Ale nemám jiné pracovní příležitosti. Pokusil jsem se ve 40 letech odejít z osvč, a nikdo mi rok nereagoval na CV, takže přes známého jsem se dostal k tomuto. Takže jsem v kleštích.. Co byste doporučil?“

PhDr. Vojtěch Bednář: „rychlý tip je zkusit začít s kolegy více mluvit, o práci, ale i o jiných věcech. Pozitivní vztahy umí pomoci s řešením mnoha jiných problémů v práci, a klíčem k pozitivním vztahům je jen a pouze komunikace. Můžete se obrátit na Vašeho nadřízeného, ale jádrem budou pouze kolegové. Nakonec, nikdo nikdy není "v kleštích", vždy máte možnost se rozhodnout pro jinou práci, protože práce je hodně. To neznamená že to uděláte, už jen ta možnost přináší lepší pocit. Přeji Vám hodně úspěchů.“

Pavel: „Dobrý den. Jsem vyučen se středoškolským vzděláním. Při snižování stavu pracovníků jsem přišel o místo a vrátil jsem se zpět do dílny. Jak se mám zachovat, když na místě, kde jsem působil je předepsáno středoškolské vzdělání a kolega který tam zůstal, středoškolské vzdělání nemá. Dle mého názoru je to nespravedlivé, protože takto obsazených míst je ve firmě více. Co bych měl udělat, abych nevypadal, že někomu podlézám a vnucuji se.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den. Být Vámi, dal bych najevo, že jsem připraven a kompetentní přijmout zodpovědnost a choval se podle toho. Pocit nespravedlnosti je pro Vás negativní, není v něm šťastné zůstávat. Není to žádné podlézání, pokdu ukážete co umíte, ne co ostatní neumí. Hezký den!“

Majda: „Dobrý den pane profesore, odehrálo se v marketu jednoho obchodního řetězce. Myslíte, že je vhodné, aby promiňte ten výraz, nafoukaný, mladý ubožák v nadřízené pozici v prodejní době v za přítomnosti zákazníků odporným způsobem vykládal podřízeným prodavačkám čím se provinily při uložení určitého druhu zboží do toho, kterého mrazícího zařízení. Jednal s těmi ženami , které by mohly být jeho matkami jako s nesvéprávnými osobami. Stálo jich tam cca 8. Bylo to velice ponižující a nejraději bych mu tam něco řekla, mám však pocit, že bych těm pracovnicím nepomohla. Co Vy na to? Dle mého-řešit provozní záležitosti- rozhodně ne před zákazníky. Jsme malé město a zažila jsem lecos, ale měla jsem husí kůži. Díky za názor. Majda6“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den, co popisujete je velice nepříjemná situace, ale má řešení. Můžete se obrátit (i anonymně) z pozice zákazníka na vedení řetězce, nebo třeba na jeho profil na sociální síti. Platí totiž zásada, že ať se děje cokoli, nikdy nesmí vzniknout negativní pocit u zákazníka. Je zřejmé, že vznikl. Přeji Vám pevné nervy a hodně úspěchů.“

Nikol: „Dobrý den, je rozdíl mezi firemním šéfem a nadřízeným ve státním sektoru? Připadám si dlouhodobě šikanovaná, ale zatím jsem stále v situaci, kdy nemohu změnit práci (místo) a potřebuji tam ještě vydržet. Stále více mi ale vadí nespravedlnost vůči mé osobě ve srovnání s mými kolegy. A je to právě proto, že odmítám být Hujerem ;-)“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den, ano, rozdíly zde jsou, a to jak dané tradicemi a kulturou, tak výběrem a volbou lidí do manažerských pozic. Pokud Vám mohu nabídnout možnost, snažte nebrat věci osobně a soustředit se na jádro Vaší práce. Co děláte dobře, co se dá dělat jinak. Většina šéfů je schopna se na poněkud sucharskou, ale profesionálně neutrální komunikaci adaptovat. Hodně úspěchů!“

Jirina Pliskova: „Dobré ráno.Manžel dela v rakouské rodinne firme kde nejmladší šéf,která maká a dělá s něma výrobu a i dohlíží na provoz a rozdává práci...a práce je furt dost....tak nezvládá své emoce a s napnutýma šlachama řve a nadává jim do debilu....nekomu i podle manzela oprávnene..ale nekontrolovatelným řevem a nervama...a ne jen na čechy!Odeslo za tri roky už sedm lidí.Není možný že s tím nejde neco delat!Platí nejakej fígl jak skrotit jeho nervy?Jak z nej udelat stejnýho šefa jako jsou zbylý dva...jeho bratr a tatínek?Děkuji Jiřina“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den. Nejlepší způsob jak zkrotit nervy je udržet na uzdě vlastní a v klidu s vedoucím řešit profesionální stránku věci. Když to nejde hned, jakmile se dotyčný uklidní. Dát mu také najevo, že takové chování si nepřejeme. Někteří lidé jsou choleričtí a pod zátěží "vybuchují". Pokud mají být vedoucími, je dobře, když pracují v páru s někým podstatně klidnějším. To je ale na rozhodování jejich managementu. Hezký den.“

Zuzana: „Dobré ráno, Bylo by fajn Vás mít u nás ve společnosti alespoň na pár týdnů. Určitě byste se spoustou věcí pomohl. Můj dotaz zní, jak zaměstnancům vysvětlit, že "buzerace" není ničí výmysl, že jako nadřízení máme také své zodpovědnosti vůči svým nadřízeným, chodu firmy, zákazníkům atd. Setkávám se čím dál častěji s tímto pojmem ze strany podřízených, především v okamžiku, kdy trvám na včasném příchodu do práce, dodržování pracovní doby, a to i přes to, že poskytujeme flexibilitu, jak jen to je možné, bonusy, zvyšování platů, věřím, že i lidský přístup. Jednoduché vysvětlení, proč jsou věci nastavené, jak jsou, prostě nefunguje. Neustále remcaji a poukazují, že "jinde je to lepší". Neustále se všude propaguje, jak máme motivovat podřízené, chovat se pozitivně, ale malokde se lidé dozvědí, že i jejich nadřízení jsou jen lidé, ze i oni mají své nadřízené a i oni chtějí chodit do práce rádi a dělat ji s potěšením, nikoliv neustále čelit stížnostem a nespokojenosti.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den, pokud mohu nabídnout, pocit "buzerace" vzniká nejčastěji proto, že lidé nevědí co se děje, proč bylo rozhodováno tak, jak bylo, nemají dostatek informací a tak si vykládají, že se děje "proti nim". Osvědčeným řešením je pokusit se lidem nabízet více informací a také je zkusit více zatáhnout do samotného rozhodování. Důležitější je přitom pocit, než objektivní stav věcí. Pokud Vám můžeme být užitečnými, navštivte www.firemni-sociolog.cz. Přeji pevné nervy!“

Lucie: „Dobré ráno. Proč si vedoucí a manažeři nechávají ve firmách drbny? Jsou to většinou účetní a asistentky, které dělají negativní protřední. Manažeři je ale kryjí a raději vyhotí ty, kteří chtějí mít v práci klid.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „dobrý den. Pro mnoho manažerů je těžké vůbec "drbnu" rozpoznat, a pochopit, že pro ostatní představuje problém. Vedoucí má problém rozpoznat mezi užitečným zaměstnancem, který poskytuje zpětnou vazbu, a mezi drbnou, hujerem, pomlouvačným člověkem. Neměli bychom čekat, že jím to nějak "dojde", pokud máme problém, je potřeba - jakkoli je to nepříjemné - o něm říct. Přeji Vám hodně úspěchů!“

Milan Široký: „Kolegovi jsem odpověděl na jeho otázku zda mu věřím negativně. On se na mne za to zlobí. Jak mu mám vysvětlit, že je to mým obecným postojem, že přece nelze věřit nikomu na l00 procent.“

PhDr. Vojtěch Bednář: „protože bere osobně věc, kterou Vy chápete objektivně. Řešením je pohovořit s kolegou o tom, co můžeme my oba udělat proto, abychom si důvěřovali samozřejmě s tím, že každý má své možnosti a limity a nikdo není a nebude úplně dokonalý. Přeji Vám hezký den a pevné nervy.“