Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 21. srpna 2017

Alex: „Hezký den pane Špačku, zajímá mě, kdo by měl nabídnout tykání v této situaci - dva manželské páry, znající se ze sportovních utkání, chodí pravidelně a pravidelně se tam setkávají, pánové si tykají oba + jeden muž a jedna žena si tykají, druzí dva si vykají. Je správné, pokud nabídne muži tykání ona žena nebo to má "popíchnout" někdo z těch protějšků? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“

Ladislav Špaček: „Trochu jsem se v tom zamotal, ale jestli tomu dobře rozumím, měla by nabídnout tykání ta žena, která si už s dalším mužem tyká.“

Miloš Krčmář: „Vážený pane Špačku, zajímal by mne Váš názor na téma "kdo zdraví jako první" v této situaci - pán, 50 let, majitel pronajímané nemovitosti, a paní, 35 let, zaměstnankyně nájemce nebytových prostor. Děkuji, MK“

Ladislav Špaček: „Žena je vždy společensky významnější než muž, věk není důležitý. Muž by musel být velmi starý a zasloužilý, aby se stal významnějším než žena. Proto jako první zdraví muž, a to i starší muž než je žena.“

Markéta: „Mohla bych si koupit knihu Etiketa?“

Ladislav Špaček: „Můžete, ba měla byste. Na mém webu www.ladislavspacek.cz najdete spoustu knih pro všechny profese, věkové kategorie a účely.“

Kristýna: „Dobré ráno, zajímalo by mě, zda uvažujete o nových dílech Mistr E. Učím na 1. stupni ZŠ a děti mají tento pořad velmi rády. Děkuji za odpověď.“

Ladislav Špaček: „To mě těší, byl to skvělý pořad. Bohužel, po Mistrovi E a Velmistrovi E seriál skončil, témata se vyčerpala. Zatím televize o ničem podobném neuvažuje.“

Emílie: „Dobrý den, pane Špačku, o vákendu jsme řešili vhodnost dárku pro nadřízeného. Příšel za mnou manžel, jestli bych mu upekla dort pro jeho bývalého nadřízeného k šedesátinám, kam je pozvaný na oslavu . Oslava bude na pracovišti. Připadalo mi to jako nevhodný dárek, nakonec jsem ho upekla. Můžu poprosit o váš názor. Děkuji za odpověď a děkuji vám za práci, kterou děláte.“

Ladislav Špaček: „Děkuji za uznání. Víte, vhodnost dárku neposoudím, protože neznám oslavence a nevím, v jakém prostředí se oslava odehrávala. Pro formální příležitosti by dort vhodný nebyl, hodí se spíš pro přátelské nebo rodinné příležitosti.“

Irena: „Dobry den pane Ladislave, velmi casto sedi panove s nohou pres nohu, a to i v televiznich poradech, pricemz diváci jim hledi na podrazku, nebo maji podrazku otocenou přímo k obličeji hosta. Je toto sezeni v poradku? Dekuji Irena“

Ladislav Špaček: „Přehodit si nohu přes nohu můžeme (nesmíme v arabských zemích, tam je to urážlivé gesto), ale jen tak, že přehozená noha spočívá maximálně v polovině lýtka nohy, která se opírá o zem, a podrážka míří jen dolů, k zemi a není vidět, to by byl velký prohřešek.“

Michal Mimra: „Dobrý den vážený pane Špačků, slyšel jsem že Vámi zmíněné pouštění starší osoby sednout je v Americe považováno za harašení (tedy u ženy) Já samosebou pouštím. Přeji hezký den. Mimra“

Ladislav Špaček: „Američané nám nemohou být vzorem v Etiketě. Evropská etiketa vyrostla z tradičních pravidel zavedených na královských dvorech, třeba ve Versailles. Galantnost vůči ženám je v evropské tradici už od 13. století, nenechme se ovlivnit feministickými Američankami, ty nám nemohou diktovat pravidla etikety v Evropě.“

Jež Bohumil: „Dobrý den, dělám v restauraci na německých hranicích. Můžu Vám říct že český člověk je proti němcům daleko lépe vychvani. To co předvádějí němci se jen tak nevidí. Od těch nejszaršich až po nejmladší je to hrůza. Úplně me dostává když si vezmu ubrousek, vysmrkaji se do něj a hodí do talíře. Ale to není nic ojediněleho. Jinak zdravím a ať se Vám daří. Jež Bohumil“

Ladislav Špaček: „Jejda, to máte dobré zkušenosti:-) Máte pravdu, na svých cestách světem vidím taky leccos a vděčně vzpomínám na naši zemi s tradicí Jiřího Gutha-Jarkovského. A to jste ještě možná nezažil u stolu Japonce nebo Číňany...“

Markéta: „Kam si můžu napsat o vaši fotku?“

Ladislav Špaček: „Napište mi na kontakt@ladislavspacek.cz.“

Iveta: „Dobré ráno pane Špačku, co byste považoval za nadřazenější a tedy za správnější chování v této situaci: muž téměř 60 let, pracovně částečně nadřízený, žena 31 let. Předpokládám, že nadřazenější je v této situaci muž. Druhá situace: žena 31 let, pracovně výše a starší muži i ženy pracovně o hodně níže. Pak tedy tykání atd.by mohla nabízet 31letá žena, hádám? Děkuji a přeji pěkný den! Iveta“

Ladislav Špaček: „Kdepak, žena je vždy nadřazena muži, je společensky významnější. Leda že muž by byl významně starší a zasloužilý, takových je jen pár, třeba Václav Havel, Karel Schwarzenberg apod. Tykání navrhuje muži žena bez ohledu na věk.“

Martin: „Nejsmutnější na tom celém je, že etiketu se učí lidé, kteří se na Vás smějí a přitom přemýšlí jak Vám vrazit kudlu do zad, nebo jak z Vás vyždímat poslední korunu. Takže je to vlastně všechno jen povrchní šaškárna pro stejně nedůvěryhodné lidi jako jsou oni trestanci. Viz kniha Hadi v oblecích! Takže se učíme jen přetvářce a neupřímnosti. Takže v čem je pointa?“

Ladislav Špaček: „Dobrý oblek neznamená, že v něm je charakterní osobnost, to platí i o šortkách a tričku. Osobnost poznáte podle dalších znaků, formální oděv je jen okrajový znak. Není šaškárna jít do Národního v obleku, je to slušnost vůči ostatním lidem, vůči historii i umělcům.“

jiří: „jak jse má váš syn režiser radim špaček“

Ladislav Špaček: „Bezvadně, pořád něco točí, viděli jsme se o víkendu na chalupě.“

jiří: „dobré ráno ste rad že kuřaci v restauracích hospodach kouřej před restauracích hospodach“

Ladislav Špaček: „Je to nesmysl, hloupý zákon. Bydlím v Havelské ulici v Praze, na Můstku, kde je dvacet hospod. Večer stojí na ulici stovky lidí a kouří. Děti se prodírají mezi nimi, nikdo neotevře okno, postupně během večera je společnost hlučnější a veselejší, ráno je ulice plná vajglů - zatímco dříve byli zavřeni uvnitř a venku byl klid a pořádek.“

eva: „dobrý den, zdravím vás, škoda, že vaše slova se naprosto míjejí účinkem - v restauracích se oblizují nože, lidé se chovají hlučně, matky mají pocit, že jejich obnažené prso nastavené kdekoliv je naprosto samozřejmé a všichni musí vzdát hodl jejich mateřtví, malé děti v restauraci, které obtěžují svým křikem a mohou naprosto všechno, podávání rukou, zdravení .. zcela běžné zásady slušného chování jsou pryč, platí pravidlo, kdo je slušný je trapný, podívejte se, co se stalo s českým jazykem, jak mluví moderátoři v televizi.. je to smutný pohled a pan G. Jarkovský opravdu úpí, přeju vám, aby vám vydržel váš optimismus“

Ladislav Špaček: „Každá práce s lidmi je zdánlivě beznadějná a dlouhodobá, vezměte si výchovu a vzdělávání dětí, kolikrát nad nimi zlomíte hůl... Musíme vytrvat:-)“

Roman Bratislava: „Když se chleba láme , jak jíte ten natřený ? Děkuji za odpověď“

Ladislav Špaček: „Nenatírám si ho celý, natírám si sousta, která ulamuji, je to jednoduché.“

Věra: „Dobrý den, chtěla bych Vám jen popřát dobrý den s přáním, aby aspoň třetina mužů byla jako na tom s etiketou jako Vy.“

Ladislav Špaček: „Bude nás stále víc, věřte, dělám co můžu:-)“

Iva: „Dobré ráno, pane Špačku! Zdravím a posílám vzpomínku na společně strávený čas na půdě Univerzity Karlovy - studovala jsem na FF UK český - německý jazyk od šk.roku 1988/89. To byla doba!:-) Přeji hezký den!“

Ladislav Špaček: „Děkuji! Potěšila jste mě pěknou vzpomínkou:-)“

Michal: „Dobrý deň Zaujímalo by ma, aká je etiketa v prípade, že sa stretne pár z Európy z nejakým párom z regiónu, kde ženy sú podriadené mužom. Napr. Zo Saudkej Arábie. Koho etiketa a kultúra platí v takom prípade? Ďakujem“

Ladislav Špaček: „Respektujeme vždy prostředí, kde jsme se ocitli. V asijských zemích nebudeme provokovat na pláži nahoře bez. Při kontaktu s dvojicí z jiné kultury budeme každý uplatňovat svá pravidla, já si povedu svou ženu za ruku, Arabova žena půjde deset metrů za námi.“

Šebestová: „Dobrý den. Myslím si, že by se etiketa měla vyučovat už na základní škole - vždyť škola hrou baví všechny děti. Je to reálné v naší společnosti a době ? Šebestová“

Ladislav Špaček: „Etiketa by měla prolínat všemi předměty i přestávkami, neměl by to být jeden speciální předmět. Ve školách existuje mezi předměty etika a mnoho učitelů jen využívá k výuce etikety.“

Petra Iltisová: „Dobrý den, ráda bych Vas poprosila o radu co si obléci pokud je na pozvánce bussines s dres s code pro ženu. Děkuji a přeji hezký den“

Ladislav Špaček: „Pro muže to znamená oblek, ve dne světlý, večer tmavý, pro ženu krátké šaty.“

Míša: „Dobrý den pane Špačku, chci se zeptat jak by se měl člověk obléct když jde do divadla na muzikál?“

Ladislav Špaček: „Muž určitě musí mít sako, nemusí mít oblek, ale rozhodně nemůže jít do jakéhokoli divadla ve svetru, ten je do kavárny nebo na výlet. Košile, nemusí být kravata, společenské kalhoty. Žena krátké šaty, jsou do divadla vhodnější než kalhoty.“

Mona: „Dobrý den, sleduji ranni vysílání a právě mně zarazilo, že jste použil jméno takové módní ikony Coco Chanel ve Vašem podání Coco Chanelová. Nikdy mi to u nikoho z těch mladých celebritek nevadí, ale u této dámy mně to zarazilo. Jaký je Váš názor na počešťování příjmení?“

Ladislav Špaček: „Přechylování je velká výhoda češtiny, umožňuje okamžitě rozeznat, je-li řeš o ženě, nebo o muži. Jak poznáte v angličtině, kdo je M. Brown? Angličtina musí před jméno toporně předřadit Mr. nebo Mrs., my to máme hned jasné. Tam, kde to jde, přechylujeme, u někoho to nejde (Sonia Henie).“

Daniel Karásek: „Přeju dobrý den, chtěl bych se vás zeptat. Jak bych mohl přispět do konverzace mezi lidmi abych je nijak nepřerušil a abych jim nepřipadal vtěrný? Mám totiž trochu problém s konverzací mezi cizími lidmi. Děkuji.“

Ladislav Špaček: „Postavit se do zorného úhlu člověka, se kterým chceme hovořit, a vyčkáváme, až si nás všimne, až upoutáme jeho pozornost, oslovíme ho.“

Roman Bratislava: „Ale , ten chleba Vám tam dali už natřený.Díky“

Ladislav Špaček: „Kde se to stalo? Ve školní jídelně? Na výletě v turistické chatě? Na túře můžeme rohlík kousat, ale u stolu ne. Hlavně nehledejte cesty, jak to nejde, ale jak to jde, naučte se to, je to jediná slušná forma, jak stolovat.“

Michaela: „Dobrý den,pane Špačku, chci se zeptat na otázku nabízení tykání v práci. Mám kolegu o přibližně deset let staršího, ve firmě je jeden z prvních pracovníků,není mým přímým nadřízeným, nicméně je ve vyšší pozici a já jsem ve firmě relativně nová. Stále se potkáváme s velice nejistým pozdravem, je tedy na mě nabídnout mu tykání? Mám přirozeně úctu ke starším lidem, a tak si v tomhle nejsem úplně jistá. Děkuji za zodpovězení a přeji hezký den.“

Ladislav Špaček: „Je-li ve vyšší pozici, měla byste počkat, vycítíte možná časem, zda by mu to bylo příjemné.“

Majka: „Dobré ráno,líbí se mi slušnost,galantnost,ohleduplnost ale mělo by jí být více a podle mého názoru to začíná už v rodině a od mala.Přeji hezký den a ať se daří.“

Ladislav Špaček: „Máte pravdu, souhlasím, společně se o to budeme snažit.“

Hana: „Pane Špačku, byla práce s panem prezidentem Havlem pro Vás něčím zvláštní nebo jinak specifická ? A jak na něj vzpomínáte? Děkuji a zdravím.“

Ladislav Špaček: „To Vám nepovyprávím v tomto stručném chatu, je to na dlouhé vyprávění. Ale jednou větou: bylo to nejkrásnější období mého života.“

Adamcova: „Dobry den, zajimalo by me, jakou barvu ponozek si ma muz vzit k tmave hnedym botam a svetle sedym kalhotam. Predem dekuji za odpoved“

Ladislav Špaček: „Hnědé, šedé, béžové. Nebo taky happy socks, veselé ponožky, jaké se nosí do veselých TV pořadů, na večírky, na návštěvu ke kamarádům.“

Petra: „Dobré ráno, chtěla bych se zeptat, kdy a kam si můžu vzít punčochy a kde jsou naopak vhodnější punčocháče? Děkuji“

Ladislav Špaček: „Okolí nepozná, tedy nemělo by poznat, zda máte to či ono. Záleží na Vás, čemu dáte přednost. Roli hraje letní vedro nebo taky lehká hra s erotickými náznaky:-)“

Dáša: „Dobrý den pane Špačku.Dám si v restauraci například upečené nevykostěné kuřecí stehno,které průběžně okrajuji nožem.Přesto mi na kosti zůstávájí kousky masa(které mám nejraději)vezmu kostičky do rukou a elegantně je okusuji.....Je to špatně?Kdysi jsem někde slyšela,že u kuřete se dá udělat ve společnosti vyjímka.Já myslím,že se to nehodí.Prosím o Vaši radu.Děkuji za odpověď a přeji Vám pěkný den.“

Ladislav Špaček: „Kdepak, rukama jíme jen ústřice a pečivo a neloupané krevety. Kosti neokusujeme, jednak dáváme najevo, že jsme nešikovní v manipulaci s příborem, jednat dáváme najevo, že máme takový hlad, že i těch pár kousků masa nám stojí za tu ostudu, jednak se pak musíme jít osprchovat a nakonec - nevypadáme při tom hezky, že ano...“

Jana Formánková: „Vážený pane Špačku, musí žena vždy podávat ruku? Nestačí pozdravit? Děkuji za odpověď.“

Ladislav Špaček: „Záleží na tom, jestli se jen míjíte na ulici, nebo se spolu zastavíte, pak je hloupé si ruku nepodat.“

STANISLAV PUCHALKA: „PANE ŠPAČKU, A CO ŘÍKATE "ETIKECE" TOHO PÁNA CO DOSUD MOMENTÁLNĚ SEDÍ NA HRADĚ A TO ZEJMÉNA V SOUVISLOSTI S TŘETÍTŘÍDNÍ AUDIENCI (JAK TO KVALIFIKOVAL PAN ŽANTOVSKÝ...) JEHO RODINY U JEJÍ VÝSOSTI ALŽBĚTY II. ??? S ÚCTOU STANISLAV PUCHALKa s.puchalka@seznam.cz“

Ladislav Špaček: „Otřesné, to, co se děje nyní na Hradě, Hrad nezažil, co stojí...“