Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 12. května 2017

ANTI: „Co je nejzajímavějšího v expozici Muzea a pamětní síně Sigmunda Freuda v Příboře, kde pracujete?“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „V současné době je v příborské pobočce Muzea Novojičínska nejzajímavější právě výstava "Kopřiva", která představuje historický fenomén využívání kopřivového vlákna. Ta potrvá až do 28. května 2017.“

SJM: „Jaká je historie muzea a pamětní síně v níž pracujete?“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Muzeum bylo založeno jako městské muzeum v roce 1912, dnes je součástí Muzea Novojičínska a sídlí v budově bývalého piaristického kláštera.“

SJM: „Jste kurátor sbírek, vedoucí pobočky, co dá více práce?“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Ono se to ve velké míře prolíná a nedokážu definovat mezi tím nějakou hranici.Na příborské pobočce se posledních několik let věnujeme tradičním rukodělným technologiím na základě výzkum sbírkového muzejního fondu, kdy se podařilo vybudovat malý tříčlenný tým a také z různých dotací zřídit funkční experimentální dílnu. Jedná se o ojedinělou záležitost a i tomu je třeba věnovat určitý čas.“

GF: „Co Vám v Muzeu a pamětní síni Sigmunda Freuda v Příboře nejvíc chybí, co sháníte?“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „V současnosti sháníme především předměty na výstavu "Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není!" Tato výstava bude mapovat produkci artefaktů, které vznikly tzv. fušováním a představují významný a dnes již v podstatě zaniklý kulturní fenomén. Tyto předměty bychom také rádi získali do muzejních sbírek.“

MNJ: „Zajímavě vyprávíte o zdánlivě obyčejné kopřivě!!!Co Vás inspirovalo pro vytvoření výstavy?“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Děkuji. Inspirací byly především sbírkové předměty, na které jsem při výzkumu tradičních rukodělných technologií narážel v muzeích a také jistou měrou známá pohádka o dívce zachraňující zakleté bratry pomocí košil zhotovených z kopřivových vláken. Jedná se o zajímavý kulturní fenomén, ve kterém se propojují velmi staré magické záležitosti s praktickým využitím pevných a kvalitních vláken. Výstavou jme také chtěli upozornit na možnosti využití zdánlivě nevyužitelných přírodních zdrojů nejen našimi předky.“

Marek Vařeka: „Vasku, videl jsem kousek pořadu ráno a musím moc pogratulovat. Odvedl jsi kus poctivě práce a nyní je Tvoje výstava známá po celé zemi. Marek“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Gratulace a velké díky patří především celému týmu (Monika Chromečková, Petra Vidomusová), který se na přípravě výstavy a také na rekonstrukcích rukodělných postupů podílel. A také určitě našim rodinám, protože ta kopřiva zabrala skutečně moc volného času. Ale ona byla i naprosto vynikající spolupráce s kolegy z muzeí a dalších vědeckých institucí po celé České republice i na Slovensku. Díky ní jsme na výstavu získali unikátní exponáty, identifikovali některé kopřivové artefakty (kopřivové vlákna lze rozpoznat pouze analýzou pod mikroskopem)a také pronikli do praktického zpracování kopřivového vlákna.“

Alice Cyrínová: „Nevydali jste nějakou publikaci ohledně zpracování kopřivového vlákna.“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Dobrý den. Zatím jsem k tomuto tématu publikoval pouze jen dva články, které se víceméně vztahují k probíhající výstavě, ale kniha se velmi intenzivně chystá. Měla by vyjít ke konci letošního roku a dostupná bude především v Muzeu Novojičínska. Monografie bude nejen určitým katalogem autentických vystavených kopřivových artefaktů, ale také se bude zabývat historickými a etnografickými záležitostmi souvisejícími s kopřivovým vláknem. Nedílnou součástí knihy pak bude především popis rukodělného zpracování kopřivového vlákna vycházející z našich experimentů a výzkumů dobových pramenů. Přeji hezký den.“

Jana: „Dobrý den každý rok me roste kopřiva na zahradě kolem skleníku. Každý rok ji s kořeny vythravam. Jak je možné že mi tam stále roste? Ve velkem? Dekhjj“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Tak to Vám bohužel jako etnograf věnující se především lidové kultuře nejsem schopen zodpovědně odpovědět, ale pravdou je, že kopřiva roste tam, kde má v půdě hodně dusíku, to je hlavní předpoklad. Jsou to místa zejména spjatá s lidskou činností, nebo přirozené meandry řek. Například v archeoparku Chotěbuz (bývalé slovanské hradiště), je na travnaté ploše místo, kde se nacházel rituální okrsek a tam v takovém kruhu stále a vytrvale rostou kopřivy. Ačkoliv tam byla půda důkladně prokopána, proseta a prozkoumána, po navrácení zeminy, se ten osamocený kruh kopřiv zase objevil. Na druhou stranu cílené pěstovaní kopřivy, jak k němu docházelo za první světové války, bylo problematické a vysetým či vysazeným kopřivám se mnohdy příliš nedařilo.“

Alice Cyrínová: „Děkuji za odpověď. Ještě bych se chtěla zeptat ohledně zpracování kopřivy. Po utrhnutí kopřivy dát ihned sušit, nebo nejprve máčet a potom sušit, aby se vlákno lépe vylouplo. Bohužel výstava je pro mne daleko a nemohu jí zhlédnout.“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Na internetových stránkách Muzea Novojičínska (odkaz Muzeum Příbor) máme dostupné některé informace, kde se dá něco málo vyčíst. Skutečně pevné, ale hůře poddajné vlákno, lze získat z kopřivy pouze usušené. Nejlépe sklizené v červenci a srpnu. Toto vlákno je výborné na provazy, do textilní osnovy či např. rybářské sítě.Je možné kopřivy i rosit, což částečně usnadňuje získávání i rozčesávání vlákna, ale už je problém správně odhadnout délku a intenzitu rosení. Velmi jemné vlákno lze získat ze stonků sbíraných v zimní období, ale pouze ze stojících kopřiv. Není tak pevné, ale dobře se sním pracuje. Ovšem je třeba počítat vždy s velkým množství prachu z pazdeří.“

Iva: „Krásné mluvíte. Dekuji“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Děkuji a přeji hezký den.“

Anna: „Jsou zdrave koprivy po cely rok? Nebo jen ty mlade cerstve jarni lístky? Dekuji“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Coby etnograf mohu vycházet jen z lidové tradice a ta skutečně potvrzuje pouze mladé čerstvé jarní lístky.“

Ivanka: „Jak se zbavim pampelisek? Porad se mi na zahradě objevuje.dekuji“

PhDr. Václav Michalička, Ph.D.: „Tak k pampeliškám jsme se v příborském muzeu v rámci výzkumu tradičních rukodělných postupů získávání textilních vláken bohužel ještě nedostali. Přeji hezký den a úspěšný boj s pampeliškou.“