Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 20. ledna 2017

AK: „Podceňuje se vzdělávání v ČR?“

Martin Drnek: „Důležité je říci, kdo vzdělávání ne/podceňuje. V současné době například velmi sílí různé iniciativy rodičů a rodiče se skutečně zajímají čím dál více. Vzdělávání se v posledních letech stalo i společenské téma tzn. dostává se do povědomí a je mediálně velmi dobře pokryté. Pokud se ptáte, zda je vzdělávání podceňované např. vládou je těžké říci dle jakých kritérií to vyhodnotit. Nicméně výdaje na vzdělávání ze státního rozpočtu v porovnání se státy OECD jsou podprůměrné. To vnímám jako jisté podcenění vzdělávání v ČR.“

ANTIMONY: „Vy jste přesně odborník na které vzdělávání?“

Martin Drnek: „Osobně mám několik blízkých témat, kterým se věnuji více do hloubky. Je to téma formativního hodnocení ve škole a téma využívání digitálních technologiích v procesu vzdělávání.“

SK: „Může se invalidní důchodce vzdělávat nějak v ČR?“

Martin Drnek: „Možnost vzdělávat se má v Česku každý. Pokud máte zájem o prezenční vzdělávání jsou pro vás vhodné např. univerzity třetího věku. Důležité je si však říci z jakého důvodu se chcete dál vzdělávat. Zda tak činíte jen pro radost, nebo např. chcete dosáhnout nějakého formalizovaného vzdělávání. Možné je obojí a zejména u neformálního vzdělávání, vzdělávání pro radost, je možné využít možnosti internetu, který je různých vzdělávacím možností plný. Jsou to např videa TED, internetové kurzy MOOC, nebo v Česku kurzy na Seduo.“

Katka: „Proč se v dnešní době musí děti rozhodovat v 15 co budou v budoucnosti dělat?“

Martin Drnek: „Volba střední školy probíhá zhruba v 15 letech již téměř 200 let. Nejedná se o žádnou novinku. Na druhou stranu dnes již volba střední školy není tolik určující v tom, co vše budou děti v životě dělat. Většina lidí dnes za život několikrát změní oblast své profese. To jakou absolvujete střední školu nyní již nerozhoduje o vašem životě jako třeba ještě před 50 lety, kdy velká většina lidí pracovala v jedné profesi celý život. Máte však pravdu v tom, že v 15 letech mnohé děti skutečně nejsou zcela připraveny dělat rozhodnutí, o své dlouhodobé budoucnosti. Obecně pak v západních zemích je trend držet děti co nejdéle ve všeobecném vzdělávacím proudu a až později volit specializaci. V Česku jdeme spíše proti tomuto trendu.“

Jana: „Dobrý den, zajímá mě jak připravit dítě na příjimací zkoušky na 7 - leté gymnázium. jsou nějaké přípravné testy a kde je najít. děkuji“

Martin Drnek: „Dobrý den, na webových stránkách společnosti Cermat (www.cermat.cz), která připravuje samotné přijímací zkoušky můžete nalézt testy z loňského roku. Můžete se tedy seznámit strukturou testu, s typy úloh a vyzkoušet si, zda jste schopni podobný test vyřešit. Na trhu je pak možné nalézt i různé sady testů (https://www.scio.cz/prijimaci-zkousky-na-ss/tistene-sady-testu/index.asp), které didakticky odpovídají přijímačkovým testům a jejich vyhodnocení vám může dát i informaci jak jste na tom ve srovnání s vrstevníky. Dostupné pro zájemce o 8 letá gymnázia jsou i různé on-line testy případně přijímačky na nečisto https://www.scio.cz/prijimaci-zkousky-na-ss/prijimacky-nanecisto/index.asp).“

Jana: „Jaký máte názor na současnou masáž žáků devátých tříd a jejich rodičů, aby se hlásili na technicky zaměřené školy?“

Martin Drnek: „Pokud dítě chce jít na technicky zaměřenou školu a technika ho skutečně baví, pak na takovou školu rozhodně patří. Aktuální tlak na podporu technicky zaměřených škol je však z mého pohledu nešťastný. Vzděláváme se pro budoucnost a to nejen ve smyslu přípravy na budoucí profesi. Důležité je si i uvědomit, že s pokrokem technologií se i průmysl a potřeby zaměstnavatelů velice rychle mění a dnes zcela objektivně není nikdo schopný říci jaké profese budeme potřebovat za 10, 20 let. Pro mnohé je tedy lepší rozvíjet spíše všeobecné dovednosti a znalosti a až následně se specializovat. Spíše než matematika a čeština bude pro děti klíčová dovednost umět se učit. I technicky orientovaní lidé se budou potřebovat neustále vzdělávat.“

Renata: „Proč se talentové zkoušky na SŠ dělají o dva měsíce dříve než ostatní příjimací zkoušky na SŠ, když se pak musí do 10 pracovních dní odevzdat zápisový lístek.od vyhlášení výsledků a dcera si chtěla nechat školu s TZ jako zadní vrátka kdyby neudělala klasické PZ. Dá se to nějak řešit?“

Martin Drnek: „Dobrý den, tento stav je v Česku z jednoduchého důvodu. Míst na konzervatořích a uměleckých školách je vždy málo a je zde poměrně velká konkurence. Talentové zkoušky se konají takto brzo, aby děti v této velké konkurenci věděli co nejdříve zda uspěly či nikoliv. Většinou rodiče a děti volí opačnou strategii než popisujete, tedy že zadními vrátky jsou pak klasické střední školy. S tímto stavem bohužel nemůžete nic udělat, termíny talentových zkoušek i státních přijímacích zkoušek jsou rámcově nařízeny Ministerstvem školství.“

Renata: „Jaké je pak řešení , když se nedostane na více chtěné zvolené SŠ bez TZ,ale na uměleckou se dostane, kde se musí odevzdat dříve ZL.“

Martin Drnek: „Dobrý den, Pokud se dostanete na uměleckou školu doporučuji odevzdat zápisový lístek a vyčkat jak vám dopadnou přijímačky na SŠ. Zápis na uměleckou školu lze oficiálně odvolat a lze se následně zapsat i na preferovanou střední školu. Jen je skutečně důležité tak učinit neprodleně a nevyčkávat příliš dlouho. Uměleckou školu o vašem rozhodnutí nenastoupit informujte co nejdříve. Zdraví MD“

Irena Leitgebova: „Dobrý den ráda bych se zeptala, jestli musí být dvě přihlášky stejné“

Martin Drnek: „Pěkný den, nevím zda jsem správně porozuměl vašemu dotazu. Nicméně přihláška je formulář, který je pevně daný a lze stáhnout i na internetu. Přihláška na každou školu tedy musí být vyplněna v tomto stejném formuláři. V obou případech jsou doplněny jak informace o dítěti, jeho prospěchu a identifikace školy na kterou se hlásíte. Zdraví MD“

Johanka: „Pěkný den, v čem spatřujete výhodu tištěných přípravných materiálů oproti doučování například s učitelem? Děkuji a přeji vám příjemný víkend.“

Martin Drnek: „Pěkný den, děkuji za dotaz. Každému vyhovuje trochu něco jiného. Jsou děti pro které je vhodnější vedení lektorem a pro které je vhodné, že se připravují vždy v přesně stanovený čas na jednom místě. Pro takové jsou dobré například různé kurzy s učitelem či lektorem. Děti, které mají rozvinutou dovednost samostudia lektora potřebovat nemusí a může jim vyhovovat právě to, že si intenzitu, čas a způsob přípravy volí samostatně. V takovém případě je pro ně vhodná např. tištěná příprava. Zdraví MD“

Simula: „Dobré ráno, co bude následovat v případě, že se dítě nedostane v prvním kole na žádnou z vybraných škol? Bude muset dělat znovu přímačky i v drhuhém kole?“

Martin Drnek: „Dobrý den, prakticky je situace taková, že dítě dělá v obou kolech přijímačky na obě zvolené školy naráz. Pokud tedy neuspěje v prvním kole, je druhé kole zcela rovnocenný pokus, který má stejnou váhu. Rozhodně doporučuji navštívit oba termíny přijímacích zkoušet a to i v případě, že by první kolo pro vás dopadlo velmi dobře. Zdraví MD“