Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 19. ledna 2017

ANTI: „Co si myslíte o lingvistické kolaboraci s komunisty - Český jazykozpytný strukturalismus ve světle Stalinova učení o jazyce od autora Františka Trávníčka?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nemluvila bych o kolaboraci, je známo, že Trávníček mnoha lidem pomohl. A takový typ článků, které začínaly jistou úlitbou komunistickým šéfům, by se jistě dalo najít více a také u jiných autorů. Já osobně Trávníčka neznala.“

STOP: „Jaký byl lingvista F. Trávníček?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Měl některé názory na jazyk odlišné od hlavního proudu (mj. i proto, že nepůsobil v Praze).“

ANTI: „Skupina komunistických poslanců přišla s návrhem, který by zahraniční názvy přikazoval přeložit do češtiny. Co si o tom myslíte vy?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Myslím, že je to nesmysl. Dokonce v jazycích, které mají jazykový zákon, se to moc nedaří.“

GF: „Pletou si lidé hodně lingvistiku s filologií?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nejsem si toho vědoma, ale možné to je - filologie je nadřazený pojem a zahrnuje i literární sféru, takže k záměně může dojít.“

SK: „Kdysi mi můj učitel na češtině (studovaj jsem ČJ pro II. st. ZŠ) na pedagogické fakultě řekl, že mluvení lingvistické není mluva na trhu, máte taky takový názor?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jistě se "češtiny" v různých komunikačních prostředích a situacích liší, doma nebo s přáteli mluvíme jinak než třeba s neznámým člověkem někde na úřadě.“

Martin: „Přeji hezké ráno, přemýšlím O TOM, proč se vžil výraz "přemýším NAD tím" - vůbec mi to nesedí...“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Asi došlo ke smíšení slovesných vazeb "přemýšlet o něčem" a zamýšlet se nad něčím".“

Milena: „Dobrý den paní docentko,jsem češka jak poleno,ale už 25 let žiju na Moravě.Ale nemohu si zvyknout na nářečí a pořád mě vstávají vlasy na hlavě když slyším:mluvijo,sedijo,nemajo,atd.Moraváci si dělají legraci z Pražáků,že zpívají,ale to jak se vyjadřují oni je za uši rvoucí.To jen můj názor,s tím se nedá nic dělat.Zdravím Vás a ať žije krásný český jazyk.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Naší mateřštinou (nás všech) jsou místní variety národního jazyka a s tím se opravdu nedá nic dělat. A postoj "líbí / nelíbí se mi to" je subjektivní - v rozmanitosti je krása. A ať žije čeština!“

Magda: „Chtěla bych se zeptat, jak je to se slovem moc. Je nespisovné nebo hovorové? Děkuji za odpověď.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Myslím, že je hovorové, ale bylo by dobré to ověřit v Internetové jazykové příručce nebo ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost.“

Roza: „Dobrý den, nemám žádný dotaz. Chci Vám jen napsat, že obdivuji Vaši znalost jazyka. Myslím, že by bylo škoda zrušit ,, y ". Čeština je krásný a bohatý jazyk. Pěkný den“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuji, myslím, že když se člověk musí učit i něco ve své mateřštině, má to význam pro rozvoj jeho myšlení - taky bych i/y nerušila.“

Luboš Džubera: „Paní docentko, proč komentátoři přenosů doplňují k některým cizím ženským příjmením koncovku -ová (např. Marianne Vos - Vosová), ale u některých (např. Kateřiny Nash) koncovku nedoplňují. Přeji příjemné ráno.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Podoby s -ová jsou v souladu s pravidly českého jazyka i s tradicí, nepřechýlená podoba u uvedeného jména je zřejmě na žádost zmiňované sportovkyně.“

Mila: „Dobry den pani docentko, je spravny vyraz zavrsil, mam husi kuzi, kdyz tento vyraz slysim, neni spravne dovrsil, stejne tak mi vadi kdyz slysim dvěmi, je spravne vadi mi nebo me, slyset hovorit nektere politiky a verejne cinne osoby je mnohdy pro silne nervy, dekuji, preji hezky den.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Máte pravdu s těmi politiky, ale věřte, bývalo to daleko horší. Završil by mělo být v pořádku, tvar dvěmi správně není, pouze dvěma. Spisovně je vadí mi nebo vadí mně.“

Milan: „Dobrý den,jak je to s používáním slov strašně a hrozně.Když někdo řekne hrozně krásný,bylo to hrozný nebo krásný?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Slova strašně, hrozně dnes trochu ztrácejí svůj původní význam a stávají se výrazy, které mají vyjádřit větší intenzitu. Takže hrozně krásný je vlastně velice krásný. Je jasné, že to některým uživatelům vadí, protože stále u nich převažuje vnímání původního významu.“

Mila: „Dobry den ještě jednou, co je to ted za hloupou modu, zenske prijmeni -ova, tu konccovku vynechavat a jmenovat se jak chlap. Podle meho nazoru je to jen proto, aby se dotycna citila zajimavejsi, zda se mi to hloupe, dekuji.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „No, máte pravdu, příjmení s -ová se daleko lépe zařazuje do textu než mužská podoba jména pro ženu. Ale někomu tato přípona může vadit, protože se mu zdá, že vyjadřuje přivlastnění ženy muži.“

Naděžda Bernertová: „jsem ráda, že je pořad o češtině, jsem ročník 1938 snažíme se s manželem mluvit jen správně česky. Vím, že některá slova v dnešní době se musí převzít do obecné mluvy, ale vadí nám neustále omílání spojení "nic méně" při každé příležitosti. Vždyť to jde tak krátce říct "ALe" pak další to zvolání WOA - nevím, jestli jsem to dobře napsala, vždyť máme tak krásné zvolání JU nebo juj, to už je trochu dětské, ale vystihuje to podstatu. Takže přeji vám jen správné slyšení našeho krásného českého jazyka“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuji, v jazyce byly vždy některé výrazy módní, jejich užívání se po čase stalo méně frekventovaným. Zrovna to "nicmémě" vrátil do užívání V. Havel, byl to jeho oblíbený výraz. Myslím si, že není na škodu mít větší volbu ve výrazech, ale když se jeden z nich nadužívá, také to není v pořádku.“

Lenka: „Dobré ráno, předmět český jazyk jsem měla moc ráda a to i díky naší paní učitelce. Obdivuji Vaši znalost jazyka. S pozdravem Lenka“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuji, mám dlouhou praxi a ráda češtinu...“

Lidka: „Dobrý den co je správné v hlášení míst.rozhlasu,například že přijede prodejce v9.15 hodin myslím že by mělo být 9hod.15.min.děkuji“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Myslím, že je možné užít obě podoby - v 9.15 hod. nebo v 9 hod. 15 min.“

Petr Neuwirt: „Dobrý den paní doktorko, poslouchal jsem vás teď v diskusi o přechylování. Mi totiž rve uši přechylování jmen. Nejhorší je poslouchat komentátory v televizi, kdy Kateřina Emmons je Emmons, Kateřina Nash je Nash, ale soupeřky jsou všechny ová... Makarainenová apod. Obzvláště ruské jména, kde žena je vždy známa, protože OVA používají, např. Šarapova, Akimova a tam přidají znova OVA, takře Šarapovová se nedá už poslouchat. Zajímalo by mě, jestli taky přechylujete třeba Celine Dion, Britney Spears, apod. Když se prostě někdo jmenuje Williams tak je to dané. Taky by Vám určitě vadilo, kdyby vám někdo komolil příjmení. Pěkný den“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Zdá se, že uživatelé se rozdělili do dvou skupin - přátel a nepřátel přechylování. Já osobně preferuju přechylování u domácích příjmení. U cizích příjmení trochu váhám, jak jsem říkala, přechýlená podoba lépe zapadne do textu a je to u nás tradice. A Kateřiny Nash a Emmons o nepřechýlenou podobu prý novináře vysloveně požádaly.“

Zdenka: „Dobrý den, paní docentko, opravdu jste myslela vážně, že ve výslovnosti tvrdého y a měkkého i není ve výslovnosti žádný rozdíl? Nerozlišování i a y ve výslovnosti je ten nejnepříjemnější akcent.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Opravdu je to tak, spisovná čeština má ve výslovnosti jenom jedno i (jinak je tomu třeba v lašských nářečích, kde je i/y), ale je to záležitost poměrně stará, už mistr Jan Hus si stěžoval, že se výslovnost dvojího i nerozlišuje.“

Petr Neuwirt: „Děkuji za odpověď, takže to chápu tak, že ostatní světové sportovkyně to komentátorům povolili... Nejhorší na tom je, že při komentování sportovních akcí jsou spolukomentátoři z řad sportovců, kteří nepřechylují českou televizí peskováni. Ale moc děkuji“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Spíš se jich nikdo neptal...“

Petr Neuwirt: „Tím je řečeno vše, já bych taky nebyl nadšen, kdybych přijel k jadranu a najednou bych byl Petr Neuwirtovič. Krásný den“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Nápodobně!“

MARTA: „p.docentko, co říkáte na používání "zeptat se na otázku" , je to spisovné, nespisovné nebo úplně špatně? A další dotaz na ... ct na konci infinitivu: musím ject... atd mně moravačce to rve uši. Mohou tak vyslovovat moderátoři?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Zeptat se na otázku je příklad toho, jak někteří mluvčí nepřemýšlejí, když mluví... Moderátoři by ject říkat neměli, ale třeba péct, říct, moct je v pořádku.“

Jarka: „Dobrý den paní Jandová, ráda bych věděla, jak oslovit ženu jmenující se např. Jana Hošek.Pokud se tak jmenuje muž, tak jej oslovím pane Hošku.Ženu mám také oslovit paní Hošku? Děkuji za odpověď, zdraví Jarka“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „No, to je právě problém, který jde ruku v ruce s nepřechylováním. Nejvhodnější je oslovit tuto dámu jako paní Hošek a to příjmení vůbec neskloňovat.“

Ing. Miloslav Jiráček: „Dobré ráno. Kdy už čeština konečně přestane přikazovat přechylování ženských příjmení u cizinek, když u našich žen dovoluje používat nepřechylované příjmení? Děkuji.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Neřekla bych, že se to přikazuje - přechylování je ve shodě s tradicí a je vhodné při zařazování jmen do textu. Volba, jestli přechylovat, nebo ne, je na redakcích televizí, novin, rádií.“

Eva Živná: „Dobrý den, mám dotaz týkající se psaní odstavců. Vždy bylo možné psát jen jedním způsobem-odrážka na začátku odstavce a žádné mezery mezi odstavci. Nyní i v učebnicích českého jazyka se objevují další způsoby. Psaní bez odrážky a s mezerami mezi odstavci nebo dokonce kombinace obou způsobů, tedy odrážka na začátku odstavce i mezery mezi jednotlivými odstavci. Je už kodifikována tato změna prosím, je tedy možné psát odstavce třemi způsoby? Děkuji Eva Zivná“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Psaní odstavců je záležitost ČSN 01 6910, ne češtiny. Doporučuji studentům odsazení prvního řádku bez mezer mezi odstavci, protože stačí jeden způsob zvýraznění. Ale je to spíš záležitost celkové grafické úpravy textu - za prohřešky proti této normě asi nelze uplatňovat nějaké sankce.“

Věra: „Dobrý den. Mám dotaz k oslovení. Když mě někdo chce oslovit mile, nechce použít vyloženě zdrobnělinu, tak použije oslovení ahoj Věry a někdo Věri - v písemné podobě. Lze toto oslovení použít a co je správně? Děkuji“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „V běžné komunikaci záleží na tom, jestli je to pro Vás přijatelné, spisovné ale není. Náležitě je Věro, Věrko.“

Nikola: „Dobrý den, podle čeho se určuje slovo švec - ševce/švece, švec - ševcová/švecová. Děkuji za odpověď“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Jako obecné jméno je švec, ševce, ševcová, jako příjmení jsou možné obě podoby - Ševce i Švece, Ševcová i Švecová“

Pavla Floriánová: „Dobrý den, paní docentko. Jsem ráda, že Vám mohu alespoň touto cestou poděkovat za knihu Čeština pro učitele. Byla mou biblí nejen během celého studia, ale i používám ji stále (obzvláště nyní v době před přijímačkami na střední školy...). Přeji krásný den!“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuju a zdravím.“

Šárka: „Dobré ráno:) 1/ Jméno ulice je psáno správně Dukelských Hrdinů nebo Dukelských hrdinů? Na každém úřadě mají v databázi něco jiného... Děkuji Vám. 2/ Není podle Vašeho názoru problém používat oblíbená spojení jako ":) :(" apod také v úřední korespondenci? Děkuji a přeji pohodový den, Šárka“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Mělo by být Dukelských hrdinů - hrdinové nejsou vlastní jména a není důvod, prož je psát s velkým písmene.“

Jiří: „A ve slově príma proč se nepíše ý ?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „protože je to přejaté slovo“

Ing. Miloslav Jiráček: „Ještě jednou dobrý den, paní docentko. Mohla byste mi prosím vysvětlit proč je lingvisticky správně "ředitel" a nikoli "řiditel". Mám na msli osobu, která ŘÍDÍ určitou instituci (nikoli ŘEDÍ) :-). Děkuji.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Je to záležitost historického vývoje v příbuzných slovech se pak mohou střídat e s i.“

Jana: „Dobrý den, používá se teď často: více jak... není správně: více než...? Děkuji za odpověď“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Správně je více než, ale ne vždy se užívá všechno správně...“

Jan Klus: „Dobre rano vazena pani docentko. Nechapu, proc se do cestiny micha nejake tvrde a mekke i/y. Mame prece jasne v abecede "i" a "y". V zivote jsem s tim nemel problem a nechapu to.“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Je rozdíl mezi písmeny (i, y) a hláskou (jen i)“

Pavel: „Dobrý den. V případě že oslavuji silvestra, jako poslední den v roce, bude velké nebo malé "S"? Děkuji za odpověď. Pavel“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Může být obojí.“

Jiří: „Dobrý den paní docentko, píše se správně. Jdu nakoupit do Alberta. Nebo je ve slově albert malé a ?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Albert je vlastní jméno i v případě obchodu, takže s velkým A.“

Gabriela Heralová: „Dobrý den, paní doktorko, zajímá mě spojení lesní pych. Proč tvrdé y. Dcera 4. třída. Děkuji Heralová“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Patří mezi vyjmenovaná slova a nemá nic společného s "píchat".“

Helena Medalová: „Dobrý den, je to tak, jak jste říkala. Celá věta dá jiný smysl.Jako příklad uvedu dvě věty. I laik ihned pozná, jak je důležitá: 1) Tvoje stará pila leží ve sklepě. 2) Tvoje stará pila, leží ve sklepě. S dovolením ještě doplním: Popravit, nelze udělit milost. Popravit nelze, udělit milost. Konkurz na sekretářku: Co zas chcete, pane řediteli? Co, zas chcete, pane řediteli?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Děkuju, prima příklady:-).“

Jana Černá: „Dobrý den paní docentko, díky za Vaše vynikající, srozumitelné a poučné vystoupení v Dobrém ránu, které mě velmi potěšilo. Jazykový pořad by mohla zařadit i ČT do vysílání. Krásný den“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Dekuji.“

Jarmila Stránská: „Dobrý den, paní docentko, velmi mi vadí současní tzv. jakobíni. Dost často slyším slovo jakoby i několikrát v jedné větě. Pracuji v mateřské škole a už se mi to stává i u některých dětí. Jaký je Váš názor?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Je to móda, která časem pomine (snad).“

Jana Nalepova: „Píše se v mailové korespondenci Vás, Vám apod. pouze velkým písmenem nebo je možné psát i malým písmenem?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Velké písmeno funguje v dopise jako výraz úcty, to platí i pro e-maily.“

Přemysl: „Krásné jitro přeji! Víceméně všude, včetně tisku a televizního zpravodajství, registruji u množného čísla středního rodu používání Y místo A na konci sloves (Města měly...). Je to správně?“

doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D.: „Máte pravdu, správně to není.“