Chat

PhDr. Jan Svoboda
Záznam chatu z pondělí 10. října 2016
Já Vás žeru :-): „Dobrý den, pane doktore, vaše diskuze přímo hltám. Můžete mi poradit jak na mezigenerační rozpory? Dítě má spurt, tak přikládám často. Babičky to komentují - máš slabé mléko, dokrmuj. Nedají si vysvětli, proč tak často kojím. Nerespektují mé požadavky na hlídání staršího. Čoko kdy si řekne a pak je doma naštvaný a chce k babičce, když u ní tu čoko dostane. Já jsem matka, proč mě tak nemůžou brát a respektovat mé přání? Díky za radu a přeji pěkný den.“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den přeji.. přeji s obavou, že Vaše děti jsou úplně normální. Jo jo, není lepšího učitele, než vlastní děti.. Takže - rada je prostá: nic si předem nepředstavujte "jak bude".Vše přijímejte, jak je.Vím, je to schopnost mimořádná - ale možná to je právě ten největší úkol, který mají děti směrem k rodičům. Tak, držte se. Jan Svoboda“
GF: „Stále existuje stigmatizace lidí, kteří chodí k psychologům - xenofobie vůči nim?“
PhDr. Jan Svoboda : „Slábne to, naštěstí. Ale přetrvává. Svým způsobem za to mohou i filmy - jen minimum z nich, předvádí psychoologa tak, jak skutečně pracuje. Jan Svoboda“
ANTI: „Myslíte si, že psycholog by měl být na každém psychiatrickém oddělení?“
PhDr. Jan Svoboda : „Nevím.. Víte, já nemám úplný přehled o Vaší představě daných zařízení. Určitě by psycholog, klinický, měl být tam, kde lze klienty - pacienty - hospitalizovat. Tak, přeji pěkný den. Jan Svoboda“
Ľubica: „Pane doktore, chci jenom pozdravit. Vaše slova jsou vždy pohlazení po duši. V dnešní době by všechna měli vyslechnout všichni rodiče už u dveří porodnice!“
PhDr. Jan Svoboda : „Děkuji, kéž jsou věci tak,jak píšete. S úctou Jan Svoboda“
Dotaz: „Mohl byste jako psycholog pomoci pacientovi, který trpí OCD a navíc i smíšenou poruchou osobnosti?“
PhDr. Jan Svoboda : „Já ne, dobrý den. Protože praxi aktuálně nevykonávám. A některý z kolegů, kolegyň - to je třeba posuzovat zcela individuálně a dobře definovat cíl - tedy co je to "pomoc". Pokuste se hledat spíše ve svém okolí. S úctou Jan Svoboda“
Božena: „Četla jsem,že Olga ukončila po 6 letech léky na deprese.Já je též beru,ale už 16 let.Jde tyto léky vysadit? Děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. To je velmi významné rozhodnutí. dovolím si Vás až varovat před unáhleným krokem, který nebudete konzultovat s odborníkem, který vám léky předepsal. Neriskujte..chvíli by Vám možná dobře bylo. Ale, ale.. Jan Svoboda“
Petra: „Pane doktore,zajima me,jaky je Vas nejoblibenejsi film.Preji krasny den!“
PhDr. Jan Svoboda : „Hm.. Nevím..profesně asi "Svět podle Prota". Další pak "Samsára" a film s názvem "Jaro, léto, podzim, zima". Ale to píšu teď, jinak jsem nad tím nijak výrazně přemýšlel. JS“
Jana: „Zdravim Vas pane doktore,co Vam zarucene zvedne naladu při predpokladu,ze i Vy ji mate nekdy spatnou?Diky!“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, mívám ji špatnou. A co mi zvedne náladu? Řeči nepomohou. Pomůže technika, jak se koncentrovat na "tady a teď". Víte,jaký je rozdíl mezi štěstím a potěšením? Přemýšlejte - v tom je klíč a nejen ke změně nálady. JS“
Renata: „Dobre rano pane doktore,jaky mate názor na postoj-CO JE MI PO TOM,CO SI MYSLI OKOLI!Dekuji za odpověď.“
PhDr. Jan Svoboda : „Můj postoj? Je to alibismus, nic více. Pokud člověk není schizoid, případně z dalších situace ovlivňující daností, pak vždy záleží na tom, co na to okolí.. JS“
Karolína: „Zdravím Vás,je škoda,že nejste víc vidět v televizi.Jaké povolání má Vaše dcera a je ještě svobodná?Jak se udržujete,vypadáte skvěle.“
PhDr. Jan Svoboda : „Á, dobrý den. Tak tady dochází k mýlce..nejsem svoboda sportovec, ani Svoboda, který napsal knihu o kapličkách. A tedy nemám dceru.. Mějte co nejhezčí den. S úctou Jan Svoboda“
Zuzka: „Dobré ráno pane Profesore, Mému kamarádovi je 30 let, povoláním doktor a stále bydlí u rodičů. Hledá si teď byt, ale s bydlením bez rodičů má strach. Je to v pořádku? Co se s tím dá dělat?“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Vy s tím můžete udělat jediné : podpořit jej v tom, aby pokračoval - a pokud má obavy, nestyděl se zajít za psychologem, který mu pomůže projít nepříjemným adaptačním obdobím. Víte, změna je proces a má šest fází. A všemi fázemi je třeba projít. Jan Svoboda“
Simča: „Dobré ráno, můžete mi prosím poradit, jak jednat s rozmrzelým dítětem (dcera 11 let) - ráno vstává "levou" nohou, když se jí něco nepovede brblá, je často naladěná negativně, umí bravurně předem vysvětlit, proč něco nebude dělat (podle ní by to dopadlo špatně) apod. Děkuji mnohokrát a ať se Vám daří.“
PhDr. Jan Svoboda : „No, chování Vaší jedenáctileté dcery, odpovídá chování dívky zhruba v šesté, sedmé třídě..Takže je buď mírně vyspělejší, anebo má na tohle chování vzor od vrstevníků, anebo - anebo v tom bude ještě něco jiného a to bude nejpravděpodobnější. Takže co s tím? Když něco sdělí, nehodnoťte neodsuzujte, nepoučujte. Zopakujte po ní, co říká. Aby bez Vašeho despektu slyšela svá slova..a to ji může (ale nemusí) posunout. S úctou Jan Svoboda“
Monika: „Dobrý den. Říkal jste že do tří let věku dítěte nelze matku nahradit. Pokud je matka doma s dítětem ale věnuje se domácnosti a jiným povinnostem než dítěti je to lepší varianta než když matka chodí částečně do práce a po příchodu se věnuje dítěti 100% ? Děkuji za odpověď!“
PhDr. Jan Svoboda : „Nevím teď, proto nemůžu napsat,který stát se chystá zakázat (anebo už zakázal) pro děti "ohrádky". Protože pak si matka vezme tzv "Home office" a má dojem, že vyhrála. Přitom matka hledí do počítače, dítě na ni hledí z ohrádky.. To je úplně špatně. JS“
Jitka: „Vnuk (4 roky) v únoru oslepl po operaci nádoru. Má stavy, že se všeho bojí, na nic nechce sahat, bolí ho voda, pálí ho voda, vadí mu doteky a další. Nebyl mu nabídnut ani dopručen psycholog,rodiče ho vedou k tomu, že to nevadí, že to zvládnou, že musí být veselý, ale on samozřejmě není,a my si myslíme, že ho potřebuje. i jen proto, aby se se situací vyrovnal. avíc máme staršího vnuka (15 let), který je neslyšící, od 2 let navštěvuje ušní v Motole, má voperovaný kochleár a až dodnes při každé návštěvě má současně návštěvu psychologa. Co byste radil? Moc děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den přeji. Vyhledejte odborníka,který umí pracovat metodou,která se jmenuje "Somatické prožívání". Případně metodou "Biosyntéza". Prostě - velmi pravděpodobně jde o chování, které je důsledkem těžkého traumatu. Tolik má spekulace a "rada". JS“
Iva: „Dobrý den, pane Svobodo. Poslouchala jsem Vámi popisovanou situaci s direktivní výchovou a je zcela totožná s tou u nás doma. Mám syna (14) a dceru(11). Manžel jim neustále plánuje téměř veškerý volný čas, nutí je neustále do učení (někdy chce po nich i bezúčelné nesmysly). Prosila jsem ho, aby je nechal, ať si to zařídí sami, pokud budou výsledky v pořádku. Věřím, že by to zvládli a bylo by to pro ně přínosnější. (Jsou oba na osmiletém gymnáziu a mají skoro samé jedničky, myslím že by jim špatné známky vadily.) Děti se samozřejmě čím dál víc "staví na zadní", doma je neustále dusno a křik. Bojím se, že to celé nějakým způsobem nedopadne dobře. (A nedostatek rozhodnosti, který už je na dětech znát i teď, je bohužel asi to nejmenší.) Poraďte mi, prosím, jak bych se asi měla celkově chovat já. Domluvu s manželem jsem už vzdala - stejně direktivní je i ke mě a žádné cizí názory naprosto nepřijímá ... Zatím jediné, co dělám, je ta taktika, že aspoň když není tatínek doma, myší mají "pré". Vím, že to není dobré, ale nevím, jak jinak vše řešit, abychom se z toho s dětmi nezbláznili, , manžel má zkrátka v hlavě model otce a manžela z 18. století. Děkuji za odpoveď a přeji Vám krásný den.“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Zamyslete se nad tím, jak byl vychován Váš pan manžel. Víte, jak vychováváme své děti, poznáme až na vnoučatech..Takže podstatné je, jakého má - měl otce a jakého otce měl jeho otec. A pak často zjistíte, že při srovnání s těmito osobami, je skvělý..To je první věc. Další - potřebujete najít v jeho životě epizody, na které si pamatuje a jsou významné tím, že přes klid a nedirektivní přístup to šlo lépe. Jistě Vám o svém životě povídal.¨ Dále : pravděpodobně se Váš pan manžel něčeho obává. Prostě - nejde o děti, to je důsledek. Jde o něj - i jemu jde o něj samotného.. Poslední věc: velmi pravděpodobně nemá na své jednání a přístup náhled, vůbec si to neuvědomuje. Hledejte - možná z psychologem ve státní poradně, která je zdarma, cestu, jak by to mohlo jít. Není to tak složité, opravdu. Jen - "doma nikdo prorokem" - prostě cizího může napadnout něco skvělého, ci Vás nenapadne. Ale nedoporučoval bych konsilium kamarádek.. S úctou Jan Svoboda“
Ilona: „Dobrý den, jsem maminkou půlročního chlapecka. Před týdnem jsem začala pracovat . Pár služeb o vikendu. Jsem zdravotní sestra, práce mi moc chybí. Uspokojuje mě. Myslela jsem si, že dělám dobře, protože když si od malého na chvíli odskocim do práce, tak jsem vyrovnanější. Možná spokojenější, že se dostanu z toho každodenního maratonu kolem miminka. A myslela jsem si, že je důležité, aby měl spokojenou maminku. Ale v žádném případě nechci malému ublížit, za to mi to nestojí. Mám raději prestat pracovat? Děkuji za odpověď.“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobře, pokud nechcete dítěti ublížit, neodcházejte od něj. Protože když jste v práci, jste pryč fyzicky i psychicky. Pak se "na něj těšíte", takže chvíli jste po návratu plně při něj. Ale pak zase začnete přemýšlet nad prací,kde si odpočinete díky změně - a jste s ním jen fyzicky.. Prostě - bylo by dobré alespoň do 10 ti měsíců s ním být doma, najít si tam krásno, v činnostech,které jsou doma reálné. Rád bych napsal něco jiného, ale pak bych byl v literatuře dvacet let zpět..Poslední vědecky potvrzené informace,jsou prostě neobejditelné. S úctou Jan Svoboda“
Petra: „Dobrý den, je dobré nechat dítě vše zkoumat a nechat ho si hrát samotné (samozrejme se vzdáleným dohledem) nebo mu už jako 10měsíčnímu miminku ukazovat nějaké hranice? Případně v jakém věku jsou děti schopné vnímat hranice.“
PhDr. Jan Svoboda : „Myslím si, že nechat jej objevovat pod dozorem,je to nejlepší. A pokud by jste chtěla nabízet stimuly, pak jen přibližte, aby na podnět dosáhl, nedávejte mu to přímo do ruky..Ale radím álá bulvární časopis, berte to tak. Jan Svoboda“
Alena: „Dobré ráno pane doktore, chtěla bych se zeptat, jestli je možné nějakým způsobem využít Vás jako psychologa terapeuta? Děuji za odpoveď.“
PhDr. Jan Svoboda : „Ne, dobrý den, protože já aktuálně praxi nevykonávám. Dělám z praxe jen supervize, případně občas napíšu názor na nějakou problematiku. Ale to není práce terapeuta. Stejně jako tím nejsou občasné pobytové akce, které dílem lektoruji. Jan Svoboda“
Jitule :): „Přeji Vám krásné podzimní ráno, pane doktore :) Velice ráda Vás poslouchám a úplně hltám Vaše slova. Chci se zeptat, zda ještě přibíráte nové klienty. Moc ráda bych Vás navštívila se svou dcerou (14.let). Bylo by to prosím možné? Opravdu si nevím s některými situacemi rady a Vám plně důvěřuji....“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Jé, čtrnáctileté dítě..ano,léta jsem se zabýval problematikou dětí a dospívajících. Byl jsem specializovaný na krizové situace výchovy a výuky..dnes už spíše tohle řeším na školách. S úctou Jan Svoboda“
Alena: „Dobé ráno pane doktore. Televizi jsem pustila až teď tak nevím o čem jste mluvil ale mám dotaz. Od listopadu budu chodit do práce 1-2 týdně pracovat do kadeřnictví. asi na 5 hodin. Mám syna 3roky a 7 měsíční dceru. Hlídat bude babička na kterou jsou děti zvyklé. Syna jsem do školky nedala aby jsme spolu trávili víc času když budu doma. Šidím svoje děti? Jinak nikam bez nich nechodím snažím se být s nimi jak to jen jde protože vím jak to rychle letí a doma se jim snažím opravdu věnovat. děkuji a přeji hezký den“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Chodit s dětmi můžete kamkoliv..chodit bez tříletého,když má osobu,na kterou je zvyklý a na pět hodin, ano, v tom bych problém neviděl.Ale sedmiměsíční dítě..to nevím. Řekněme, že celé těhotenství bylo v pořádku, porod přirozený, stejně jako vše do této chvíle. Pak, pak budeme doufat, že oněch pět hodin není pro dceru těžkých. Víte, pro dítě jste "Já", jste díl jeho samotného. Tak si představte, že na pět hodin denně Vám seberu ruce - třeba aby se mohly realizovat taky jinak. Prostě - věci jsou jak jsou. A přírodu nepřelstíme kulturou, blahobytem, ani vlastními přáními. S úctou Jan Svoboda Dobrý den. Asi se text ztratil, píšu znovu: Staršímu to nevadí. Dceři - vadí méně, pokud bylo v pořádku těhotenství a situace doposud. Jak píšu - vadí méně..Vadí méně není nevadí..Jak píše klasik :"Chyby, které uděláme při nástupu vojsk, se během bitvy nedají odstranit" - dají se jen korigovat. Jan Svoboda“
Ludmila: „Dobrý den, mám dvě dcery z nichž jedna je rozploditelka- mrzí ji to, ovšem nedokáže. tu roli matky naplňovat. Je jí pomoci ? Děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, lze, pokud opravdu chce a zajde si za psychologem, který ji pomůže v postupu změn,které to vše bude vyžadovat. A držím palce. Protože - vlastní ambice jednou skončí. A pak přijdou výčitky, když dítě nemá potřebu kontaktovat rodiče tak, jako rodič preferoval nějaké stupidity, které považoval "tenkrát" za významné..a tak dále. Jan Svoboda“
DISM: „Trochu humorně - Dvořák a Bohdalová - dříve táta vrazil ratolesti facku, dneska aby se šel nejdřív poradit s psychologem.“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano! Vše má své kouzlo..důsledky a následky. A pokud táta miloval a dítě to vědělo a prožívalo, pokud táta uměl pohladit, mohl klidně dát i facku. S úctou Jan Svoboda“
Honza: „Dobrý den, pane Svobodo, máte prosím soukromou praxi, kam se dá zajít s dítětem pro radu? Díky za odpověď“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Ne, už jen učím na VŠ a přednášívám, když mi to vyjde, různě po ČR.. A chybí mi to a občas vážně přemýšlím o návratu a pak si uvědomím,jakou radost mám,když "objevím" naše studenty daleko od Ostravy a oni dostali místo učitele právě proto, že byli z Ostravy a se současnými dětmi to umí. Takžetak to mám. S úctou Jan Svoboda“
Jana: „Dobry den, pane dokrore, mam osmileteho vnuka, zrejme bude osobnost, je nadany, ale ted je spratek, aby ho dcera privedla k povinnostem zvysuje hlas. Rika, ze po dobrem to nejde, ten krik vadi, nejen mne. Co s tim. Dik, zdravim, Vam by mela televize dat celou relaci, mluvite mne primo z duse“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Tak tohle bych potřeboval projednávat s matkou dítěte..aby se jej nakonec nezačala bát..Veďte ji k návštěvě v pedagogické psychologické poradně. A samozřejmě jde o to, co Vás samotnou napadá : zvyky, stereotypy, rituály rodiny, prostě řád, se kterým vnuk souhlasí. A měl by být takový, které by on měl být spolutvůrcem. S úctou Jan Svoboda“
SWEBAK: „Existuje nějaká literatura o psychologii v souvislosti s politikou, o psychologii v souvislosti s terorismem, extremismem a radikalismem?“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, existuje. A je jí mnoho - jde o odnož sociální psychologie. S úctou Jan svoboda“
Miran: „Dobré ráno, pane doktore. Je to pro mě balzám, poslouchat Vás. A nejen dnes. Jen mě mrzí, že Vaše myšlenky, rady, jsou vysílané v hloupém čase. Velká část (myslím dnes) cílových diváků Vás, bohužel, neslyší. Určitě by nebylo od věci, kdybyste Vaše přednášky zveřejnil třeba na YouTube, nebo na podobných médiích. Možná, že už něco takového existuje. Nasměrujete mě? Děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Děkuji. Děkuji za podporu. A další - ne. Nic jsem na internet nedal a přesto jsou tam desítky věcí a často blábolů. Například knihy - chybí tam dvě z těch,které jsem napsal a naopak je tam připsaná jedna (něco o kapličkách) kterou jsem vůbec nenapsal.Tedy - ne, pokud to mohu ovlivnit i zakazuji nahrávat se mnou něco, protože když to pak vidím všelijak postříhané..prostě ne. Internet chápu jako velmi nebezpečné a hlavně lživé médium. S úctou Jan Svoboda“
Iveta: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli jste nevydal nějakou knížku o výchově dětí, případně jakou byste mi mohl doporučit. Mám 3 letou dceru, chodí do školky, ale já nemůžu jít do práce, protože tam brečí a musím ji brát po obědě domů. Moc děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, knih jsem napsal několik - samostatně, případně s kolegyní.Ale pro Vás by byly lepší knihy o dětech do tří let..a o tomto se zmiňuji v knihách, co jsem napsal, jen málo. Tak si udělejte rešerži a nechoďte k literatuře starší, než deset let. S úctou Jan Svoboda PS: Doporučuji: Peter A. Levine: Předcházíme traumatům u dětí.“
Morávek: „Dobrý den pane Svobodo, prosím o radu. Máme 4 letého chlapečka, který je velice hodný a přátelský, ke všem lidem.Je jedináček a jelikož je nám přes 35let již neplánujeme další dítě.Máme ale problém s chlapečkem doma.Trávíme spolu spoustu času a myslím,že se mu dost věnujeme, ale asi děláme někde ve výchově chybu, jelikož jen k nám(rodičům) si dovolí věci, které nikde jinde neuplatňuje.Vzteklost(máme pocit , že je hraná) , občas se nás ve zteku i uhodí a je na nás drzý(máme pocit ale že to bere jako srandu). Snažíme se vysvětlovat, nepomáhá, snažili jsme se občas i plácnout přes zadek a taky nepomáhá.Poraďte prosím. Určitě není zlý, ale spíše nám příjde , že vše bere až moc jako srandu, děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, myslím, že rozumím. Chodí do mateřské školy? Měl by. Některé věci, korekce, dají nejlépe vrstevníci. A pak - pokud už bude syn "neúnosný", běžte na bazén. To je místo,kde Vás bude hodně potřebovat - a zpravidla neuvědomovaně mu "dojde", k čemu jste, jak jste důležití.. S úctou Jan Svoboda“
Zdenek Ronzani: „Dobry den, Zil jsem 23 let v Norsku. Pred 10 lety jsem se vratil. Muj syn zije v Norsku a jeho zena je detska psycholozka. Neco horsiho si nedovedete predstavit. Pracuje take pro Barnevern. V podtate tam nejezdim, protoze se to neda. Zdravy rozum neexistuje, diskuse take. Je to beznadejne a hrozne, kam to dospelo. Moc rad slysim, ze existuje jeste urcita nadeje v tom, co rikate. Hezky den Zdenek Ronzani“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, mám obdobné informace..no, prostě: Svět je,jaký je. A každý můžeme jen to, co můžeme.. Mějte se moc. S úctou Jan Svoboda“
Iveta: „Dobrý den, pane Svobodo, děláte přednášky pro veřejnost a pokud ano kdy a kde ? Děkuji za odpověď .“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Převelmi málo..většinou přednášívám nějaké "cílové skupině", třeba učitelům, rodičům dětí v konkrétní mateřské škole a podobně. Ale je hodně dobrý lidí, co umí - a ten, kdo je v televizi,ještě nutně umět nemusí..to je jen efekt atraktivity, pozor na to. S úctou Jan svoboda“
Jana: „Dobrý den pane doktore, prosím, jak mohu pomoci 22 leté dceři? Od narození ( vyvolaný porod) je velmi agresivní, náladová, vzteklá, sobecká, ale také chytrá, krásná, narcistní a extrovertní a také rozmazlená, vztahovačná a velmi nedůtklivá. Před rokem zemřel manžel a jí tatínek a ona to stále těžce nezvládá. Studuje na univerzitě v zahraničí a je z ní úplně jiný člověk, uzavřená, se všemi příznaky deprese, nic jí nebaví, budí se v noci s křikem a vyskakuje z postele a chvíli prý neví, kde je a co se s ní děje? Je to asi opravdu vážné, potřebuje odbornou pomoc? A Bože ! Teď Vás slyším povídat o eurospratkovi... Děkuji“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Když si dovolím zaspekulovat, pak jde o důsledek traumat - a svým způsobem za to nemůže. Nezlobte se na ni. to je tak jediné, co s tím vším Vy reálně mlžete udělat. A jak už jsem tady ve studiu říkal : každý máme svůj originální osobní příběh.. Jan Svoboda“
Morávek: „Ano pane Svobodo, děkuji za odpověď. Do školky chodí od 3 let, druhý rok.Do bazénu chodíme.Ten problém vidíme pouze u nás doma v bytě, pokud jsme kdekoliv jinde, tak vztek k nám a hrubost neuplatňuje. Určitě nás oba moc miluje, ale nevíme jestli si nás Váží, nebo jestli to není jen nějaké období, které přejde, ale již trvá přes rok, ikdyž se to stává tak 1x týdně, Neudělali jsme někde chybu, děkuji?“
PhDr. Jan Svoboda : „Já se domnívám, že vše je v dobrém. Proč? Protože váháte. A jen ten, kdo váhám mívá pravdu, má objektivnější náhled. A pokud by to opravdu mělo přetrvávat, pak je lepší konzultovat s odborníkem,který ono dítě uvidí. S úctou Jan Svoboda“
Jaruška: „Dobrý den, mám syna, kterému je 20 let, dělá stále střední školu, teď individuálně 3. ročník (již potřetí), má sice brigádu, ale bojím, aby školu dodělal a moc si v této době nerozumíme (jsem samoživitelka, mám ještě dceru). Nechci, aby si myslel, že doma má super hotel a bude se jen tzv."flákat".Jak mám obou pomoct a co pro nás mám udělat?“
PhDr. Jan Svoboda : „Potřebujete, potřebujete někoho,kdo Vám bude oporou v jednotlivých krocích..takže prosím, běžte za odborníkem. S úctou Jan Svoboda“
Dana: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak se z vašeho pohledu chovat k dětem, aby se minimalizovaly jejich hádky a spory. Chápu, že do určité míry jde o výchovu do života, ale nesmírně mě to ubíjí, když vidím, jak se hádají. Ještě se to násobí tím, že jich je víc a pěkně se vystřídají.“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Problém může být několikerý : boj o teritorium /psychické, fyzické/, dále projev důležitý a typický pro určitý věk /každý věk má své specifikum, co chce po nás příroda. Je něco jiného úkol jedenáctiletého dítěte, čtrnáctiletého..atd. Takže - buď by to chtělo dostudovat závěry vývojové psychologie, případně dát dotaz k nejbližšímu odborníkovi v oblasti dětské vývojové psychologie. Ale - nechť nevychází z informací starých dvacet a více let! S úctou Jan Svoboda“
Ivana: „Dobré ráno. Dítě by hlavně mělo dostat lásku. A dospělí by si s ním měly hodně povídat. Mám dvě děti a obě už mají své děti. Myslím si,že z nich zase vychovávají bezva lidi,ale lidi které budou mít rádi svoji zem. Moje dcera docela cestovala,ale moc ráda se vždycky vracela domů. Podle mě děti potřebují hodně lásky a aby měli dospělí čas si s nimi povídat. Přeji hezké ráno“
PhDr. Jan Svoboda : „Ano, výklad slova "láska", je kladný vztah. Kladný vztah k něčemu. (Lidé, rodiče, příroda, cokoliv). Řečeno jinak : ano, máte pravdu. S úctou Jan Svoboda“
václav král: „dobrý den.dávno jsem v televizi neviděl tak pravdivou a tudíž důležitou debatu,jako dnes.vše co říkáte je svatá pravda,mělo by vás být v médiích plno.přeji mnoho úspěchů a jen tak dál s pozdravem král václav“
PhDr. Jan Svoboda : „Děkuji, děkuji za podporu..obávám se totiž, je ji budu potřebovat..protože konzum a komerce, ruku v ruce s trendem politiků, které vedou jejich tzv."poradci", je úplně jiný.. S úctou Jan Svoboda“
Ina: „Dobrý den potřebuji poradit jak ná malé děti mám dvě děti Jak získat respek“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Nechejte se někým vést (psychologická poradna). Věřte, že to má smysl. Získáte jistotu a hlavně - dobrý pocit ze svých dětí a sebe jako rodiče. Mějte se, budete fajn matka. Jan Svoboda“
Eva: „Pane Svobodo, dobry den, moc diky za vse, co delate a rikate. Prosim prijedte zase na prednasku do frycovic nebo okoli, jste fakt skvely. Dekuji eva“
PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Hm, zdravím do Fryčovic..to je otázka pozvání a pak ještě těžší - najít průsečík v termínech. S úctou Jan Svoboda“
Bisová Jaroslava: „Dobrý den, ráno než jsem odešla do práce jsem koukla na TV. Vaše slova o dětech, výchově a rodičích mě velmi potěšila v tom, že nejsem zase tak stará a blbá, ale že v některých rodinách není vše v pořádku. Je pro mě nepochopitelné, když se matka hroutí z toho, že mají ve školce dovolenou a ona má obě děti doma. Ještě jednou dík a přeji hezký den“
PhDr. Jan Svoboda : „Držte se, klesá počet lidí s takovým náhledem.. JS“
Ilona: „Prosím, co říkáte na Montesorri, je to správný směr výchovy pro malé dítě?“
PhDr. Jan Svoboda : „Vše, vše je o lidech. Paní Dr.Montessori vymyslela špičkový systém pro cílovou skupinu, pro kterou vše vymyslela a v době, která byla. Myslím si, že dnes je třeba k onomu vynikajícímu trendu v Montessori,ještě něco přidat. Ale - je to jen můj názor. S úctou Jan Svoboda“
Jana: „Dobrý den, moc by mne zajímalo, proč se stane v jedné rodině u stejně vychovávaných dětí, že z jednoho vyroste báječně fungující mladá žena a z druhého naprostý "parchant" (neschopen chodit pravidelně do práce, laškujícící s drogama , neschopen si udržet partnerku a naprostý příživník) Rodiče jsou klasický vzor. Pracující, oba rodinný typ. Pro mne nepochopitelné. Děkuji za názor.“
PhDr. Jan Svoboda : „Berete v úvahu historii rodiny, těhotenství, první tři roky života? I tohle rozhoduje,plus genetika a další již dávno známé věci..Prostě, každý žijeme svůj vlastní životní příběh.. S úctou Jan Svoboda“