Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 12. května 2016

Luba Macháčková: „Zdravím Vás z lesů, vod a strání Jeseníků.Celý život jsem organizovala kulturně- osvětovou činnost, poznala jsem mnoho odborníků, ale když Vás poslouchám, na Vás neměli, jak dokážete zdůvodňovat co s čím souvisí, v tom máte primát. Moje máti primářovala na psychině v lázních, tak jsem v "duševních"problémech kolem žijících i pacientů vyrůstala od malička.Chci se zeptat co si myslíte o dnešních lékařích, kteří se uchylují hned při sebemenším problému k psychofarmakům a dělají z národa narkomany...nebo ne?mějte se hezky a díky že jste opravdový, lidský jako moje máti.“

PhDr. Jan Svoboda : „Ano, dobrý den, biologizování je rentabilnější "ekonomicky". Navíc terapie bývá dlouhá, přesněji, je těžce odhadnutelné, jak dlouho bude trvat, co je změna a jakou změnu si člověk jen namlouvá..a další. Moc bych chtěl, aby přednost mělo vnitřní pochopení problému člověkem, než léčba zvnějšku..ale, ale.Doba je prostě taková. Rozumím Vám a podle mého je to škoda. JS“

Zdeňka: „Dobré ráno pane doktore, dokázala bych Váš výklad poslouchat hodně dlouho, poněvadž jako jeden z mála hodně dává a přináší... Mohu, prosím, poprosit o zopakování příkladu s uzly v krizi vztahu? Moc děkuji a přeji krásný den.“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobře: vezměte si provázek červený a modrý. Do každé ruky jeden. Ten jeden, je to, co jste prožila do tohoto místa, chvíle /nejlépe v levé ruce/ a do pravé ruky vezměte ten druhý. Ten zastupuje Vaši budoucnost. A pak udělejte uzlík. Smícháte minulost a budoucnost. No a uzlík je krize. Staré přestává fungovat, nové ještě pořádně nefunguje. Ale jinak, jinak se na červený provázek z modrého, dostat nelze.. Asi tak.. JS“

Eva: „Dobrý den, jak se bránit pomluvám v práci a jakým způsobem odpálkovat nepříjemné otázky kolegyň?“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Pokud jste pomlouvána, jste důležitá. Podumejte, co ty kolem sebe, své pomlouvatele, učíte. V čem jste pro ně významná. Ano, jim se to nelíbí, ale to není důležité. Tak, to je první krok. Další - pokud uslyšíte na sebe něco negativního nahlas - nejdříve zopakujte fakta z toho, co jste slyšela a teprve potom reagujte. Je důležité, aby druhá strana nejdříve slyšela svá slova. A Vy tím zopakováním slyšeného nebudete tolik prožívat pocit, že jste obětí slov. A to je začátek. Ostatné kéž Vám poradí odborník, kterého oslovíte. S úctou JS“

Kristina: „Vážený pane doktore, přeji Vám krásný čtvrteční den a děkuji za úžasnou a přínosnou přednášku,kterou jste si připravil pro učitelky z Aše, zdraví Kristina Oravcová z Aše.“

PhDr. Jan Svoboda : „Zdravím do Aše a snad tam máte stejně krásné počasí, jako je tady v Ostravě.. Mějte se a pozdravte kolem sebe, bylo mi tam s Vámi dobře. S úctou Jan Svoboda“

Míla: „Dobrý den pane doktore,jsem vdova,manžel měl celý život těžké maniodepresivní stavy.Dcera si v 31letech vzala život,nechala tu roční a tříleté dítě.Syn stále usměvavý,profesně velmi úspěšný v zahraničí-37 letý,před půl rokem pokus o sebevráždu.Zjištěna zvýšená tvorba dopaminu.Jak s nám jednat,mluvit,jak mu můžeme pomoci.Děkuji a přeji hezké dny,Míla“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Děkuji za důvěru, upřímnost..To je dotaz na dopolední polemiku, krátce odpovědět vůbec neumím.. Prosím tedy, běžte za odborníkem. S tímto stavem se dá pracovat, vždy je třeba ale umět určité rituály, prostě když přijdou myšlenky, nálada nefajn, pak je třeba umět rozkrýt první příznaky a tam vložit onen ridtuál, to něco..a dále. Opravdu, chci Vás jen naladit v tom, že existuje alespoň částečné řešení, není dobré se vzdávat. Ale takhle přes chat..ne, to by byl ode mě hazard.. Běžte prosím za odborníkem. S úctou Jan Svoboda“

Ivana: „Milý Honzo, srdečně Tě zdravím a vzpomínám na naše milá Benecka. Moc mě ty pobyty naučily a když Tě zase vidím a slyším, naplňuje mě klid a optimismus jako tehdy. Měj se sluníčkově a ještě jednou velké díky za ty krásné zážitky!“

PhDr. Jan Svoboda : „Ivo, drž se i Ty..víš, jak je to s časem, víš, že kvalitu života určuje hloubka prožitku..a když je máš, pak máš krásný život. A to je umění všímat si, vidět krásno. A Ty umíš, vidíš.. Měj se moc. Honza“

Jana: „Dobry den, muj dotaz je asi bezny. Jak vysvetlit parnerovi , ze pravda je lepsi nez pruhledna lez. Kdyz si pise esemesky s kamaradkama, jak rika on a omylem jednu posle dospele dceri a tvrdi, ze to mu poslal kamarad a jej ji omylem preposlal.....Sms byla: "miluji te lasko" . To bylo asi nejhorsi co si neuvedomil.“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. První věc : k čemu potřebuje SMS posílat? Co mu to dává? Na tohle potřebujete přijít. Pokud to byl zamindrákovaný chlapeček, pak je to jednoduché spekulovat, k čemu to potřebuje dnes..Až přijdete na to, k čemu to potřebuje, pak minimálně zjistíte, že polevilo to, jak moc Vám to vadilo..pak si zjistěte, co je v tom o Vás, v čem Vás tato jeho činnost znejisťuje.. Zkoušela jste z jeho telefonu napsat obdobnou SMS některé z jeho "kamarádek" před ním, v jeho přítomnosti, s tím, že on Vámtext diktuje? Vyzkoušejte to.. JS“

Jana: „Dobry den pane doktore. Odešla jsem od manžela před pul rokem. Naprosto ve všem jsme si rozuměli jen ne v sexu. Když to nebylo dle jeho přání a já mu nevyhověla přestal mluvit, nebavil se, pil a byl sprostý, vyhazoval z domu. Trvalo to asi 6 let a ja se snažila mu vždy vyhovět aby byl " klid" ale už se to nedalo vydržet.....vlastně mu stačilo abych ležela jako leklá ryba a on si vykonal svou potřebu. Nevím zda je to otázka pro sexuologa nebo pro Vás a můžete mi prosím napsat svůj názor ? Máme dospělého syna.“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Nevím, zda odešlo to, co jsem napsal.. Takže teď jen větu : problém je řešitelný v manželské poradně, určitě si tam zavolejte. Zdá se, že prožíváte druhou klasickou manželskou krizi..a další.Prosím, běžte do poradny, objednejte se. JS“

Romana: „Dobrý den pane doktore,moc mě baví Váš projev,způsob jakým komunikujete,vše podáváte s takovou lehkosti a Vaše povídání je velmi obohacující:-)přeji Vám hodně radosti a zdraví do dalších dnů.“

PhDr. Jan Svoboda : „Děkuji, těší mě, co píšete..já vím, chlapská ješitnost..ale so už s tím nadělám. JS“

Michaela Sikorová: „Zdravím Vás, pane doktore, strašně Vám fandím, jste skvělej :-) Prosím, můžu mít pro mě zásadní nezodpovězenou otázku týkající se partnerství.. Je mi 28 let, bývalému partnerovi 35. Rozešli jsme se, protože si myslím, že nejsme na stejné psychické úrovni (možná špatná terminologie) a ke všemu mě jako osobu viní a netoleruje i když máme stejný názory na život, lidi atd. Je možné, že by se v budoucnu jeho pohled na mě změnil? Není schopen mě pochopit :-/ Moc děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda : „Hm.. neznám Vás ani partnera.. Vypište si vše, v čem si rozumíte, shodujete se. Cílem je zjistit, co je za jeho postojem, celé to potřebujete zkonkretizovat. Pak nelze vyloučit, že velkou roli hraje strach, který partner prožívá..strach z čeho? Máme šest typů strachu..najděte si to, internet je mocný..prostě jeden z typu strachu je strach z osobní nevýznamnosti, další ze ztráty něčeho, případně někoho..a tak. Hledejte, je mnohem lepší, když na vše přijdete sama, uvěříte. S úctou Jan Svoboda“

Julie: „dobrý den s přítelem jsme už 7 let ale pořád žijeme u rodiču, hlavně partner ještě studuje. snažíme se setkávat o víkendech, někdy i přes týden. už plánujeme společný byt a rodinu ale někdy mam pocit že už ten vztah se tz přepálil Je to jen můj pocit co ? můžu poprosit nějaké typy jak zase nastartovat to kouzli děkují za odpověď“

PhDr. Jan Svoboda : „Podstatné jsou, prostě tím hlavním, jsou společné zážitky.Ale jinak máte pravdu, vztah lze "přechodit". Neobávám se však toho u Vás, protože tam je velká perspektiva, rezervy. JS“

Michaela: „Dobré ráno p.doktore.Milenky byly,jsou a budou .To je součást světa:)Jen doufám ,že každá z nich přijde na to ,že je to hloupé jí být a je chytřjší se stát dobrou manželkou ...Mám svou zkušenost.Přeju krásný den.Souhlasím s názorem na Angeliku..“

PhDr. Jan Svoboda : „Ano, máte pravdu.. Svobodné milence nedochází, že nesmírně ztrácí. Ona si řekne "však co, o nic nejde, klidně to můžu kdykoliv skončit"..jenže ono to není až tak jednoduché.. Ale Vy víte..a milenky, jsou opravdu věčné.. S úctou Jan Svoboda“

Jana: „Dobrý den, pane doktore, je možno na Vás získat e-mailovou adresu, kde bych Vám napsala svůj problém? Moc ráda Vás poslouchám, když jste v Dobrém ránu. Přeji hodně úspěchů.“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Je mi líto, nepomůžu..já už tuto praxi nedělám, nemám místnost atd, jen učím na VŠ, přednáším atd.. Ale věřte, že nejkvalitnější odborníky, najdete v praxi..nenajdete je na vysokých školách, ani neuvidíte v televizi..tam hledejte věci pro praxi, pro život. S úctou Jan Svoboda“

Nikol: „Dobrý den pane doktore, chtěla bych Vám moc poděkovat za Vaše odborné, a přitom tak záživné povídání. Kdyby byli všichni tak optimističtí a usměvaví jako vy, hned by bylo na světě líp. Přeji hezký den! :)“

PhDr. Jan Svoboda : „Kdo ví, třeba jste větší optimista než já..a velký díl onoho optimismu,který čtete přes obrazovku, způsobuje strach..kdo ví.. S úctou Jan Svoboda“

Lenka: „Dobrý den pane doktore, Vaše povídání je velmi praktické a plné života. Věřím, že Vaše přednášky jsou plné studentů. Takových odborníků by mělo být více, kteří předávají své zkušenosti a názory těm mladším. S přáním hezkého zbytku dnešního dne.“

PhDr. Jan Svoboda : „Ano, snažím se přednášet tak, aby výsledkem bylo předání odbornosti jinou formou, než je stupidní firemní prezentace, s kterou si mnozí vyučující pletou výuku. S úctou Jan Svoboda“

D.Šedivá: „Pane doktore, myslím, že nemáte pravdu, že nejsme monogamní. Když Bůh stvořil muže, stvořil pak pomoc jemu rovnou, ženu. A když máme Boha v úctě, žijeme monogamně spokojeně. My lidé můžeme vymýšlet kde co, ale že vztahy se stále zhoršují je fakt. Zkusme být Bohabojní a monogamní, tak, jak byl prvotní zájem. Budeme spokojenější, zodpovědnější i víc milovaní. Budeme vědět, že nás partner neopustí jen proto, že řekne, že vztah nefunguje. Co vy nato?“

PhDr. Jan Svoboda : „Co já na to? Bůh je tvůrčí síla.Výklad slova "láska", je vztah. Pokud tedy sdělím větu :"Bůh je láska", není v ní nic lživého. A teď - biologie zůstává dílem přírody - a má nadstavbu. A pokud je ona nadstavba dobře vedena, pak ano, pak nevěra není téma, není problém.. Domnívám se, že Vám rozumím.. V úctě Jan Svoboda“

Pavlína: „Dobrý den,pane doktore,dá se,prosím k Vám objednat a popřípadě na jakou adresu.Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda : „Ne, promiňte, už ne..už nedělám praxi, jen učím a přednáším různě po ČR.. JS“

Iva: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat..s přítelem jsme 6 let, ale když přijde na hádku, neumíme se udržet a vulgárně si nadáváme. Tedy hlavně já, přítel spíš reaguje na nadávání z mé strany. Jak bychom mohli tento problém řešit?“

PhDr. Jan Svoboda : „Vulgarity, opravdu ničí vztah..jsou známy v každé civilizaci, vždy byly jakási vybraná slova, která byla "nevhodná" a sloužila k ventilaci emocionálního napětí..Jenže ve vztahu je to ideální antikoncepce.. Takže, když začnete nadávat, naučte se obrátit se k partnerovi zády. V další fázi, pak se pokuste šeptat. V další pak si vzpomeňte na zrcadlo a představte si v oné hádce, že šeptáte proti zrcadlu..A teď už asi chápete, že řešení má svůj postup, protože je to práce se zvládáním naučeného stereotypu chování a emocemi. A to není vůbec jednoduché. S úctou Jan Svoboda“

Marcela Urbánková: „Dobrý den jen vás chci pozdravit... líbí se mi vaše povídání...o vztazích... já mám letos 50 let... od 40 roku žiju sama... měla jsem 12 roku manžela a 15 roku přítele... a nakonec jsem zjistila že je mi nejlíp samotné... měla jsem smulu na žárlivce a ti mě tak vyškolili že jsem se zasekla a už nechci chlapa doma ani za nic.... okolí nechápe. proč jsem sama.... ale já vím své.... mám fajn 29 letýho syna...těším s e na vnoučátka a to mi už stačí.... krásný den Marcela z Kyjova Jižní Morava“

PhDr. Jan Svoboda : „Víte, ono je to velkým dílem o zralosti, která přichází věkem.. Smekám. A mějte se moc moc. S úctou Jan Svoboda“

Miroslav: „Pane doktore přeji dobrý den,chtěl jsem se zeptat,zda Vaše rady uplatňujete i ve Vašem manželství a jak dlouho jste v manželském svazku a zda jste spokojeni?Snad to není moc osobní dotaz,děkuji za odpověd,hodně úspšchů pracovních i osobním životě.“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Jsem ženatý od roku..ježíš..jo, od roku 1980, ale být se mnou, vyžaduje přemnoho tolerance. S úctou Jan Svoboda“

Pavla: „Krásné ráno, pane doktore,jsem 13 let rozvedená,3 děti jsem postavila do života a potkala mě láska do ženatého muže.Oba v tom pěkně plaveme.Jaký je Váš názor a zkušenost?Děkuji moc.“

PhDr. Jan Svoboda : „Držím Vám palce,¨ máte ráda, pokud má rád -nedá se to přerušit bez následků. A ještě tvrdší přijdou, pokud vztah bude zveřejněn..a to nejhorší : možná je krásný dílem tím, že je ilegální..je běžné, že milenka je součástí manželství pána..když skončí manželství, skončí i vztah milenecký.. No, užívejte dnů. S úctou Jan Svoboda“

Markéta Šindelářová: „Dobrý den, pane doktore, mám dotaz asi ne jednoduchý, týkající se nešťastného vztahu v relaci matka dcera. Neměla jsem hodnou maminku, týrala mě psychicky i fyzicky. Celý život se s tím potýkám a trápí mě, když kolem sebe i v médiích slyším a vidím příklady laskavý ch a milujících matek. Máte nějakou radu, jak se z tohoto vyvázat a vyrovnat se s tím? Děkuji Markéta“

PhDr. Jan Svoboda : „To je složitější: Rodič nám slouží jako mantinel. Svým chováním, jednáním, nás učí "co ano, co chceme, jací chceme být", anebo nás učí "co ne, co nechceme, jací nechceme být". A Vy jste prostě měla výuku tím druhým směrem, co je celé. Podstatné je, zda Vaše matka mohla vést výchovu jinak..jak byla vychovávána ona? Jaké měla ona rodiče, život? Nebylo to, jak vedla Vás už o stupeň výš, lepší,než zažila ona? Takovým způsobem bychom pracovali na racionálním uchopení celého problému. A pak by nastoupila interakce s cílem pracovat s emocemi, postoji.. Takže pokud s tím problémem chcete něco dělat, opravdu to jde, pokusil jsem se naznačit, jak. S úctou Jan Svoboda“

LÁĎA: „Dobrý den pane doktore, chci se zeptat, jsem blázen, když po své partnerce vyžadují u televize, při odpočinku, sedět vedle sebe a držet se za ruku?? Jsme s polu poho pouhý rok a ona odpočívá jinde než já a sedava jinde ale přitom tvrdí, že mě moc miluje, dokonce tvrdí, že víc než já ji, mockrát děkuji za odpověď....“

PhDr. Jan Svoboda : „Blázen? Ne, ne v tom smyslu, jak já vidím obsah tohoto slova.. Máte za sebou nějaké životní zkušenosti,které Vás k tomu vedou..Jen, jen víte, pokud to partnerce vadí, spíše si vezměte do ruky něco jejího - šátek třeba..protože pokud na tohle začne být alergická, může se problém prohlubovat až do intimity a to by nebylo dobré.. S úctou Jan Svoboda“

Mirek: „Hezké ráno pane doktore, prosím může fungovat vztah, když žena je romantik a muž realista dnešní doby. Přeji pevné zdraví a životní pohodu.“

PhDr. Jan Svoboda : „Ale ale, kdo Vás naučil se takhle nálepkovat? Co tím obhajujete? Takže si pěkně sedněte v kavárně, vezměte papír a tužku pro každého. A každý z Vás napíše, čeho si váží na druhé, co si z něj bere, v čem je pro něj až vzorem a vždy k tomu pár příkladů. Pak si papíry vymění - a přečtou. A mělo by to být v neutrálním prostředí /kavárna/ aby cesta zpět, mohla být očistná, případně ukotvující. No, vyzkoušejte.. S úctou Jan Svoboda“

Libor: „Ahoj Honzo, zdravím Tě a vzpomínám na Tvé pořady v Divadle hudby v Ostravě, kde jako technik jsem Ti poskytoval zázemí v režii v pauzách mezi pořady. Ale je to už hodně let! Bylo to vždy moc zajímavé a těšil jsem se na Tvé povídání na které se nezapomíná. Hodně zdraví a pohody přeje Libor Durczak“

PhDr. Jan Svoboda : „Ahoj Libore! Dodnes si na Tebe vzpomínám, když slyším některé hity..(Blue Velvet třeba) Tak kéž se Ti daří,je Ti dobře. S úctou Honza“

Jana: „Dobrý den, prosím, mohl byste mi doporučit nějakou knížku (knížky), kterou bych "podstrčila" 17leté dceři, která má přes půl roku přítele a občas se v tom "plácají"? Něco o významu tolerance, respektu, aby se vzájemně moc nedusili, aby si dali trochu prostoru atd. Myslím, že bude lepší, když si přečtou odborníka, než aby jim matka do vztahu kecala. Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda : „Je otázkou, zda od Vás nějakou knihu přijme.. A pokud by ano, zavolejete do nejbližší rodinné poradny a nechejte si něco doporučit. Já poslední publikace už neznám a starší by ji nemusely oslovit. S úctou Jan Svoboda“

Šárka: „Dobrý den, jakým způsobem si dokážu sama zvýšit sebedůvěru?“

PhDr. Jan Svoboda : „Sama? Hm..to nevím. Umím si představit, jak bych Vás vedl, co a jak vysvětloval atd..vím jistě, že z knihy se nic nenaučíte..obecně z knih, ani internetu se nic nenaučíte. To jsou zdroje, které Vás mohou inspirovat, předat informace. Ale NIC VÁS NENAUČÍ. K tomu je třeba reálná zkouška, praxe. Takže asi tak. Jan Svoboda“

Hanka: „Pane doktore,jak rozumět partnerovi který má na prvním místě peníze, nemá zájem o sex? Pokud je sám v tíživé situaci vyžaduje pomoc,ale když je to opačně tak je to můj problém a nemá zájem dál pokračovat ve vztahu. Když na to přistoupím a objeví se někdo jiný tak mi najednou začne říkat jak moc mě má rád,ale v jeho chování není žádná změna. Má potřebu pořád poučovat a dává mi najevo,že vlastně nic nevím. Komunikace bohužel není možná všechno umí otočit jak se mu to hodí. Je možnost nějakého řešení? Nebo je lepší rozchod? Jsme spolu 5let“

PhDr. Jan Svoboda : „Dobrý den. Řešitelné, je to řešitelné. V poradně. Přes chat, přes chat to neumím. Ale jinak, opravdu stojí za to netrápit se více, než je potřebné. A rozejít se - nevím, je to jedna z alternativ. Jedna z několika, Není jediná. Jan Svoboda“

Daniela: „Dobrý den, pořádáte přednášky i pro širší veřejnost? Hezký den přeji“

PhDr. Jan Svoboda : „Málo, jen velice zřídka.. a protože nemám žádné stránky (vyjma povinných, co někdo udělal na mém pracovišti) nedá se to ani pořádně zjistit, omlouvám se. JS“

Daniela: „Dobrý den, pořádáte přednášky i pro širší veřejnost? Hezký den přeji“

PhDr. Jan Svoboda : „Ano, přednášívám i když je to spíše vyjímečně..ale není jeden zdroj,kde by se to dalo zjistit. JS“

Lucia: „Dobre rano pan doktor 😊 taká skromná otázka kde Vas mozem nájsť príp. nejaký kontakt na vas.. Dakujem pekne Lucia“

PhDr. Jan Svoboda : „Přeji dobrý den. Nedělám praxi..obávám se tedy, že Vám nebudu prospěšný.. A jinak jsem zaměstnancem Ostravské univerzity v Ostravě, PdF. JS“

Dana: „Dobré ráno pane doktore, mám dotaz,jak se dá hodnotit matka, která své malé dceři ještě nekoupila nové boty, má jen se sekáče, nemohu to pochopit. Rodina je na tom finančně velmi dobře. Ani otec dítěte to nesmí řešit, prý je to její věc.“

PhDr. Jan Svoboda : „Doufám, doufám, že nerozumím dotazu. Pokud rozumím, pak je třeba problém řešit. A čím se bude řešit dříve, tím lépe pro ono dítě. JS“

Lenka: „Moje dcera po vystudovani vysoke školy a ziskáni lukrativni práce odešla hledat štěsti do australie, nejdřív jsem si myslela, že nemá k rodině ( rodičum ) pouto, manžel s ni několik let nekomunikoval, několi let jsme ji ani neviděli, spojeni bylo jen pře skyp. Já jsem strádala, ale stale jsem si řikala, že hledá sama sebe. Těd je podruhe vdaná, žje stale v autralii a mmá miminko, založila rodinu! Konečňe pochopila co to je pouto maminky a ditěte a zdá se, že je konečně šťstná. Jsem moc ráda, že jsem ji dala volnost a vyzkoušela si státna vlstních nohou daleko od rodičů. Nikdy jsem jinijak neomezovala, chtěla jsem, aby sisvoje místo na světě vybojovala sama! Máme teď moc hezký vztah a moc se na sebe těšíme! Manžel se taky se vším smířil, že jeho milovaná hočička žije na druhém konci světa!“

PhDr. Jan Svoboda : „Skvělé! Není podstatné kde žije, podstatné je jak žije..jak sama chápe svou kvalitu života. A plně Vám rozumím, jako rodičům, je moc moc,když je dítě spokojené. Tak kéž se daří! JS“

Martina: „Dobrý den pane doktore, jsme s partnerem už 10 let a chystáme svatbu, ale poslední dobou jsem čím dál více na váškách. Jsou situace, kdy mě dokáže nemile zaskočit. Občas chodí s kamarády do krčmy, což není nic zvláštního nebo špatného, ale jak se tam spolu baví o obsluhujících ženách mě šokuje (nejsem u toho, ale dozvěděla jsem se to). Dotyční kamarádi jsou také ve vztazích nebo i ženatí a s obsluhou koketují a mezi sebou se baví o jejich přednostech dosti nechutnými způsoby. Mám svého partnera velice ráda, ale zároveň se cítím, že si mě asi dosti neváží, když takhle mluví o jiných ženách. Je to jen můj pocit, nebo jsou muži prostě takoví a nedá se s tím nic dělat?“

PhDr. Jan Svoboda : „Po sňatku, se nic nezmění. Pokud jste spolu deset let a je to takhle jak píšete, bude to tak i nadále. A pokud Vám to nevadí, máte zkušenost, že nic z toho nezneužívá, pak nevím, proč sňatek neuzavřít..sdělím Vám to buddhistickým rčením : "Dveře otevřené - zůstaň. Dveře zavřené - běž". S úctou Jan Svoboda“

Leona: „Dobrý den, měla bych na vás velký dotaz. Roky probíhal doma psychický teror mého manžela. Ublížil mi i fyzicky. Když zjistil, že chci odejít, přes noc se změnil o 180°. Asi měsíc se strašně snaží, je pozorný, tvrdí jak mě miluje a že nemůže beze mě být. Máme spolu 2 děti (13,11 let). Já ale bohužel po tom všem za ty roky k němu nic necítím. Nevím, jestli má cenu z mé strany se ještě o něco snažit, když jsem raději, když doma není. Bojím se, jak vše zvládnu, říct mu to do očí a i sebrat dětem otce, který o ně konečně projevil zájem. Prosím, vím, že už budete končit, ale zkuste mi odpovědět. Děkuji Vám Molinkova“

PhDr. Jan Svoboda : „To je na dlouho.. opíšu kousek teorie: Rodíme se totálně závislí - dítě po narození nemá matku rádo,je na ni totálně závislé. A rodíme se s empatií. Ale ta je nerozvinutá. Podle toho, jak se matka chová k dítěti, jak dlouho s ním je, tolik času má dítě k rozvoji své empatie do schopnosti mít rádo. (Ideální je 18 měsíců, totálně minimální doba je 4 měsíce, pod 10 měsíců je to ubližování dítěti matkou) Pokud matka brzy odejde od dítěte, empatie se nerozvine a člověk pak druhého nemá rád, al eje na něm závislý, protože se závislost vlivem empatie nemohla rozvinout do schopnosti mít rád..A to je jedna z možností, proč se Váš muž chová jak se chová. Ale - mohou být i jiné příčiny.. S úctou Jan Svoboda“

Zbyněk: „Dobrý den pane doktore, prožíváme manželskou krizi spojenou s budoucností naší rodiny. V tuto chvíli máme oba pocit, že stojíme každý ve svém zákopu a max. vystrčíme hlavu, abychom vystřelili za svůj názor. Problémová otázka zní: "Stěhovat rodinu s dvěma dětmi (9+6) kvůli práci jednoho z rodičů a nebo žít částečně odděleně a postupně se odcizovat (k čemuž již pomalu dochází)..." Je mi jasné, že otázku za nás nevyřešíte, ale spíše mi jde o techniku jednání, kdy ani jeden partner nechce ustoupit ze svého stanoviska a případný ústupek by bral za významnou prohru a citelný zásah do svého života i kariéry...“

PhDr. Jan Svoboda : „Pak si potřebujete položit zásadní otázku : CO JE CÍL? Další pak : děti nejsou ruksak ani věc. Jsou to bytosti. PRosím tedy, běžte za odborníkem..to je třeba vyřešit a co nejdříve. S úctou a zatnutými palci Jan Svoboda“