Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 2. září 2015

sk: „Co si myslíte o přezíravosti psychiatrů k psychologům?“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Na Východě Zeměkoule, psychologii vlastně ani neznají..proč? Protože to, o co se psychologie snaží, řeší jiné oblasti sledující člověka.. Psychiatrie řeší člověka hlavně biologicky a fyziologicky, což není špatně. A má k dispozici farmaka - prášky. To psycholog nemá a to je dobře.Tedy - spojení psychiatrie a psychologie, vytváří hodně dobrou a důslednou vazbu, když funguje. A nefunguje tehdy, pokud si oni dva konkrétní lidé nerozumí..jinak není stoprocentní, že se tyto dva obory "nemusí".. JS“

sk: „Jak často potřebujete supervizi?“

PhDr. Jan Svoboda: „Když jsem vykonával praxi, byly supervize nahrazovány intervizí (vzájemné korekce kolegů). Jinak jsem samozřejmě měl supervizora.. Nyní praxi nedělám a jakési korekce mám profesionálně jen od svých známých v oboru a kolegů a kolegyň v práci. A..je škoda, že učitelé nemají supervize.. JS“

Barbora Jiroutova: „Dobry den,prosim vás o radu, co dělat a jak reagovat, když dítě nechce do školky a hodně pláče? Syn má 3 roky a včera byl ve školce první den? Děkuji Jiroutova“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. To je hodně složité co chcete.. Byl připravován na mateřskou školu předem tak, že chodil kolem její zahrady? Má někoho známého, kamaráda, který už chodí do MŠ? Jak dloouho byl zvyklý být bez Vás, pod dozorem někoho jiného? Atd. Asi chápete, kam mířím: doporučuji první pedagogicko psychologickou poradnu, an kterou narazíte. Protože lze mnohé doporučit, ale ža po té, co odborník bude mít určité informace. Udělejte to prosím. Máte ráda své dítě - jinak by jste nenapsala.. S úctou Jan Svoboda“

Pavel: „Dobre rano, mam dotaz, jak se idealne vymluvit / omluvit z team-buldingu. Kazdy nas tym building konci velkou opileckou party coz neni nic pro mne. Nicmene jsem neustale konfrontovan od kolegu at se pripojim take. Ja se v takove spolecnosti pak citim nekoonformne. Po pracovni strance s kolegy nemam problem. dekuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Víte, ono je prokázáno, že tzv. "team bulding", je ve své podstatě k ničemu..Jeho efekt je velmi krátkodobý a má smysl jen mírně, opravdu mírně - ventilační... Ale odkudsi jsme to převzali, lidé rádi veří ledasčemu, tak se to prostě dělá. Ale k podstatě: zjistěte si scénář akce. Hledejte v ní dobrodružství, neodsuzujte, třeb asi představte, že jste na safari..a zapojte se. Prostě - neberte se tak vážně..a to, že opojí alkoholem..no neznamená, že musíte Vy také..Oni Vám to sice budou asi vyčítat, protože budete "jiná", ale co, to zvládnete. Rozhodně je lepší tam jít, akci absolvovat, než se vyhnout - to je útěk, zrada sebe sama. Přemýšlejte nad tím..a zbytečně se nehněvejte za má slova.. JS“

Kateřina: „Dobrý den, prosím o radu jak dodat svému dítěti sebevědomí a pomoci mu, aby přestal být úzkostný? Chválím, povzbuzuji, ..,ale vše marné. Občas jsem z toho zoufalá. Od malička je velmi přecitlivělí a pokud se o něčem rozhodne a zasekne se je velmi těžké ho přesvědčit o opaku. děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Bohužel, nejsem mág..i když bych možná být chtěl.. Tak jen dvě věci: jak je na tom Vaše rodina se štítnou žlázou? A další věc - pevně věřím, že pokud ne pomoci, pak upravit, situaci určitě lze..ale já to neumím na dálku, přes počítač..Proto prosím běžte do poradny.Udělejte to pro své dítě.. JS“

Helena Tučková: „Dobrý den pane doktore. Chtěla bych se zeptat, zda Vam vyšla nějaká publikace a kde ji mohu pořídit. Děkuji za odpověď a přeji hezký a klidný zbytek dne. S pozdravem Mgr. Helena Tučková“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ano, vyšlo jich ěnkolik..a poslední vyjde během dvou měsíců..Ale nechci si dělat levně reklamu..prostě vydávám hlavně v vydavatelství Portál a Triton. Internet Vám sdělí více..ale píšu populárně odborné věci, ne romány a podobně - i když jsem sám sobě slíbil, že jednou to udělám. Tak pěkný den přeji. Jan Svoboda“

Marie Kurková: „Dobré ránko, jen by mě tak zajímalo, co z Vašeho pohledu říkáte na pedagogiku Montessori? Jinak Vás moc zdravím, Vaše přednášky na OU byly nejlepší ;-) s pozdravem M. Kurková“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji, dobrý den. Mé zkušenosti nejsou v této oblasti velké. Jistě však vím, že základem,jsou lidé. Konkrétní lidé, vyučující. Znám skvělé Montessori i takové, že by paní doktorka žasla, co jí udělali ze systému.. Já bych tam své dítě určitě umístil..ale do toho bych hlídal, aby se z něj, z ní, nestal individualista, zaměřený jen sám na sebe, aby i nadále zůstal sociální bytostí se schopností přijímat, vnímat druhé a viděl smysl v tom, s nimi diskutovat o všem možné i tak jen tlachat. JS“

Zdeňka Ševčíková: „Dobrý den pane doktore. Možná úplně netypický dotaz k dnešnímu tématu skupiny, přesto, jak dokážete prolínat a integrovat bych chtěla znát Váš názor na aktuální téma začátku září. :-) Posílám včerejší dotaz maminky z Fb : Maminky mám otázku dnes dcera nastoupila poprvé do mš odvedli jsme ji neplakala manžel šel pro dceru po obědě a paní učitelka říkala ze dcera v 10 hod začala plakat ze chce domu a stropila prý scénu jestli ji nechceme dát na 2 hodiny jen a má otázka je jak by jste to řešily mám koncem září nastoupit do práce na 6 hodin ha si myslím že si musí zvyknout byl to jen její první den ve školce děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Skvělý a důležitý dotaz.. jen já nemám dost prostoru na odpověď a soustředění, to je tady hodně složité ve studiu.. Podívejte se po knize Peter A. Levine: Trauma očima Dítěte, případně stejný autor a kniha : Předcházíme traumatům u dětí.. Prostě - Vaše dítě bylo chvíli "hodné" v MŠ protože "zamrzlo". A pak se postupně "usebralo", "zpamatovalo", došlo mu, co se vlastně děje - a začalo reagovat. Tedy - chování nebylo nelogické, bylo zcela v pořádku..a potřeboval bych psát dále a stejně by to byly jen spekulace, protože jsem Vaše dítě ani neviděl.. Jak Vám pomoci? Hm, dotažte se v mateřské škole, co je nejlepší udělat, jak se chovat, zachovat..snad mají zkušenosti a budou vědět jak s dítětem interagovat, aby to nebylo tak, že zase "zamrzne", tedy nci se nevyřeší, jen oddálí problém. Držím palce. Dítěti, Vám. S úctou Jan Svoboda“

Pavlina: „Hezké ráno, vy sympatický muži. Moje dcera a školka 3: roky. Letos poprvé a je velmi stydlivá,ani nechce k hračkám. Není pro ty děti lepší dat je do školky a odejít?!“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm.. podumjete, co vše můžete tímto přístupem dítěti udělat..A pak - proč Vás to napadlo? Před čím sama utíkáte?¨ Hm hm... JS“

Michal: „Dobrý den, často mě trábí nedostatečné sebevědomí. Například dnes jde přítelkyně s kamarádem ven.. když jsme spolu, tak každou chvilku cítím a vidím jak mě miluje... nic předemnou neskrývá a chce být upřímná. Nechci ji nic zakazovat, protože to dělal její expřítel a sám vím, že na tom není nic dobrého. Jen se mi většinou ve vztahu stane, že si najdu jednoho člověka, který mě bez důvodu přivádí k šílenství. Nikdo ostatní mi nevadí. Bojím se, že bude lepší než já, bojím se jak mě o ní připraví a podobně... Jak si více věřit a věřit partnerovi. Díky“

PhDr. Jan Svoboda: „Tak to je na dlouho.. Chce to odborníka z očí do očí..není to na počítač.. Vaše chování má pro Váš organismus určitě nějaký smysl..něco to jemu dává..hledejte co. Dále podumjete, odkud tenhle model chování znáte, myslím na Vaše dětství. To jsou základní věci, které bychom hledali. Cílem by bylo dostat Vás k moudrosti - kdy moudrost je poznat - pochopit - a uchopit, tedy "vědět co s tím". Tedy -možná by stálo za to jít do poradny pro rodinu, tam se takové věci řeší. Pracoval jsem v takovém zařízení přes dvacet let. JS“

Petra: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na chování bývalého přítele. 3 x odešel ze vztahu a nyní po čtvrté. Vždy byl korektní, ale vždy jakoby něco skrýval. CHoval se vždy slušně a ohleduplně. Najednou bez toho, že by řekl pravdu odešel. Nejsme v kontaktu avšak vím, že o vztahu a prožitém neustále mluví a vzpomíná. Nerozumím proč, když sám odešel a podle něj je vše vyřešeno. Vím, že se zoufale snaží někoho najít. Nerozumím jeho chování. Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „A já nevím, kolik má let, jaké má zkušenosti se vztahy, jaký vzorec mu představila matka, otec sourozenci.. Pak jedn az možností může být ta, že vždy, když něco miloval, o to přišel..a tak preventivně neuvědomovaně sám odchází od toho, co miluje - aby organismus neprožíval další bolet z toho, že bude upuštěn..i tak to může být. Ale vše jsou jen spekulace - snažím se Vám naladit, že i tohle je důsledkem nějakých příčin a dá se na ně přijít a pak, možná i najít způsob, jak přivést partnera ke změně. JS“

Michal V.: „Krásné ráno, chtěl bych znát Váš názor na to jak se v sobě popasovat s tím, aby mě vždy nevytočil soused, který kouří na balkoně pod námi a tudíž když větráme, jde všechen smrad k nám,což je nepříjemné hlavně večer v létě, kdy si chceme vyvětrat chladný vzduch. Vím, že asi nejlépe by bylo se s ním jít domluvit, aby večer už nekořil na balkoně, ale bojím se,že kdybych tam šel, tak to nezvládnu a budu reagovat nepřirozeně prudce a nerad bych tím nadělal víc škody než užitku... Dá se to v mysli nějak "omluvit", aby mě to vždycky tak nevytočilo? Děkuji Michal“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, třeba může panu sousedovi napsat dopis, prosbu - s domluvou, v kolik hodin budete větrat od do, aby tedy nekouřil v tu dobu..dopis mu dáte do ruky a počkáte si, jak jej čte..proto první věta po úvodu bude informovat o tom, že se chcete domluvit, ale obavu, že budete reagovat nepatřičně a proto volíte takový způsob.. Občas jsem lidem pomáhal v poradně sestavit takový dopis, který byl určen k přečtení před pisatelem, docela to funguje. Tak tolik třeba inspirace.. JS“

theodora: „Dobrý den,panedoktore. Prosím o radu, půjde-li to. Od malička jsem "jiná", divná, nebo spíš od puberty..jsem odmítaná, vysmívaná, postavená mimo hlavní dění, na okraj skupin oblíbených dětí, kluci se mi smáli, nebyla jsem idol krásy, zrzka, baculatější...bohužel jsem byla "divná" i pro matku..teď je mi přes 40 a silně mi to rezonuje v hlavě,krize s matkou atd. Tohle odmítání se mi line celým životem, špatné zapadání do kolektivu, "maskování ať obstojím", zapírání sebe sama, dosud se mi špatně seznamuje, cítím strach i nedůvěru..dlouho mi to trvá, manžel mne psych. deptal, pak nevydařené vztahy, víceméně vždy s manipulátorem...agresorem...Jsem osamělá, častým cílem útoků a výsměchu, nedaří se mi někam zapadnout, najít hodného partnera...Co to se mnou je?? co dělat? Přitom si myslím, že jsem zajímavý člověk, cenný, co leccos umí a dokázal, mám dvě úžasné děti, které velmi miluji, vystudovala jsem dálkově vš, v práci jsem docela úspěšná, pracuji s dětmi a mají mne rády..A já je, ráda s dětmi pracuji..protože jsou "čisté"-myslím, že to s tím souvisí...,kdysi jsem bývala výborný společník, resp. veselý člověk, co uměl dělat legraci..aspoň jsem si to myslela, pak jsem však zjistila, že mi říkají "šáša..." a to se mne dotklo..K tomu špatné rodiinné vztahy..odmítání i ze strany rodiny, vždy jsem označena za viníka, i když za věc nemohu... Prožité těžké věci v životě, traumata - o kterých jsem přesvědčena, že b y se nestaly, kdybych byla PŘIJÍMÁNA...aspoŇ nejbližšími...Cítím, že to sama nezvládám, potřebovala bych pomoc..zatím mi nic nepomohlo... Přitom jsem člověk toužící po přátelích, partnerovi, společnosti, radosti...Nedaří se mi to. Cítím velkou osamělost... Velice děkuji! A také moc díky za přínosné přednášky na OU!“

PhDr. Jan Svoboda: „Dobrý den. Ne ne ne, proboha NEVZDÁVEJTE SE ! Znáte slogan "život začíná po čtyřicítce? Dozrál čas udělat něco pořádně.. Nevím jaké máte vzdělání, zaměření.. Potřebujete projít nějakým delším kurzem, delší - nechci napsat terapie, ale ve své podstatě by to tak bylo..pomoci může i dobrý odborník..to není až tak těžké, opravdu..Prostě musíte předělat scénář svých myšlenek..ale žádné hloupoučké pojetí New Age, to Vám fungovat nebude..to je metoda postupných kroků..začíná se třeba tak, že si vybavíte, kde jste si nejraději hrála. Pak co to bylo za hru, pak zda jste u toho byla sama anebo s někým...atd.Prostě se dá dělat hodně, opravdu. Vy motivovaná jste - teď potřebujte druhou stranu..Kde hledat? Neumím poradit kdo by Vám "sednul", neviděli jsme se atd. Tak prosím, nevzdávejte to a hledejte dále. S úctou Jan Svoboda“

Lenka: „Dobré ráno pane doktore, velmi mě baví Vás poslouchat a i mě při vašem povídání "naskakují" lidé z mého okolí a především já sama. Ráda bych se zeptala, objevilo se ve vašem povídání i téma manipulativní mrcha. Ihned se mi objevila před očima kolegyně, která ze které se nám zbývajícím dvěma vaří krev. Naprosto přesně na ní pasuje i to, že je to skutečně člověk, který se bojí opuštěnosti, samoty, a opravdu ve své podstatě je mi ji líto. Bohužel ale v jejím případě, ana skutečně ví, co dělá a škodí naprosto vědomě. Jediné obdivuhodné na tom je, že dokáže všechny lži a intriky udržet pod kontrolou, aby se jí to nevymklo z rukou. To je skutečně obdivuhodné, ale jak s ní zacházet v tak malém kolektivu, když my bychom tak rády v klidu pracovaly. Bohužel, jí už kapacita na práci nestačí, přesto je v očích vedení tou nejlepší a pravou rukou. Vedení je 60km daleko a informace podává výhradně ona. Ráda bych aby jsme v to tříčlenném kolektivu měly více pohody, rozhodně nechci konflikt, ale dochází mi občas síly a nadhled, trpělivost a tolerance. Děkuji vám za všechny rady a celé vaše povídání. Hodně štěstí Lenka“

PhDr. Jan Svoboda: „Tak s Vašim dotazem bych si rád pohrál..škoda, nemám na to časový formát.. Tedy - když kolegyně něco sdělí, třeba "no včera na té akci, to byla hrůza". Tak Vy pokývnete hlavou a pak ZOPAKUJETE PODSTATNÁ FAKTA z jejího sdělení. Tedy: Hm, hrůza to byla včera ta akce". A pak teprve sdělíte něco svého, něco ze sebe, anebo ona bude nějak reagovat. Prostě - metoda se jmenuje komentování, je součástí mimo jiné metody tzv."Aktivního naslouchání"..prostě - když to budete dělat, ona získá pocit příjemna, potřebnosti vás kolegyň atd..nechci předjímat. Prostě načtěte si něco o Aktivním naslouchání, vyberte si z toho a vyzkoušejte. Stojí to za to, opravdu. A Vaše vedení? Dokud systém funguje, nebude jej měnit,proč by to dělali, Vaše vzdychání pro ně není podstatné, podstatný je výkon..a možná vy dvě spolu tak dobře držíte jen proto, že ona třetí kolegyně je prostě taková... Kdo ví.. Tak zvažte. Jan Svoboda“

Kateřina K: „Mám problémy se svou rodinou. Snažím se všechny zachraňovat. Mámu která má psychycké problémy a tátu a bráchu finančně. Jak se s touto starostí vyrovnávám, moc mi pomáhá taneční Country skupina kde, vypnu a uvolním se. tančím s touto skupinou už 10 let a právě i kruhové tance a po tancování se cítím šťastná a nabitá dobrou energií a dává mi to další silu na podporu mých blízkých. předem se omlouvám za pravopisné chyby pokud tu nějaké mám“

PhDr. Jan Svoboda: „Skvělé, kéž by si Vámi podanou autentickou inspiraci přečetli mnozí..je to jedno z řešení dojmu vyčlenění atd.. JS“

Eva Olšovská: „Dobrý den,pane doktore,nevím si rady sama se sebou,vše si strašně beru a ať se jedná o cokoliv mám ihned katastrofické scénaře.Nyní už týden nespím,protože jsem své fence retrívra Sindy našla bulku na krku.V pondělí podstoupila biopsii a týden budeme čekat na výsledek.Jsem absolutně paralyzovaná strachem.Mám fenečku jako dítě.Poraďte,prosím,co mám dělat.Tak žiju v poodstatě od svých 15 let a je mi 62.Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Tak, tady jsem krátký..rozumím Vašemu dotazu, v poradně, myslím si, bych dokázal udělat korekci Vašemu trápení, ale úplně spravit, spíše ne. Tedy: co bych určitě udělal je to, že bych Vás vyhnal mezi lidi. Chodila by jste třeba krmit kačeny tam,kam chodí pejskaři, zjistili bychom, co Vás bavilo do 12 ti let věku a něco z toho bychom aplikovali ve vašem životě, vedl bych Vás k tomu, abyste prožila fakt, že jste stále cenná pro ostatní lidi, že spíše je problém v tom, že není asi jasné, zda víte o místech, kde jste maximálně platná..Prostě takhle bychom postupovali. JS“

Iveta: „Dobrý den pane doktore, zajímalo by mě, jak by podle Vás měl nadprůměrně inteligentní člověk s přehledem a přemýšlející velice dopředu a jehož mozek dopředu přemýšlí nad všemi možnými variantami jednat s lidmi jednoduššími avšak jemu nadřazenými (šéf v práci atd.), aby bylo "vše dobře"? :-)“

PhDr. Jan Svoboda: „Především, když něco sdělí, opakujete klíčová slova z jeho sdělení. Cílem je, aby slyšel, co říkal. Bez despektu, bez ironie. Pak odejdete z dialogu a onen člověk se chtě nechtě vrátí k Vašemu dialogu a může vyhodnocovat..prostě jej takhle budete "učit" být co nejlepším..¨Více takhle přes PC poradit neumím. JS“

Sar: „Pane doktore, jste skvělý, moudrý a charizmatický chlap. Moc se mi líbilo vaše povídání o humoru, že každý to vnímá jinak a taky jak jste ohodnotil sezení Elenky na židli. Je vidět, že psychologie zahrnuje celé tělo, ne jen mozek.“

PhDr. Jan Svoboda: „Ano,¨to je psychologie, tedy celek. Proto se studuje na filosofické fakultě, není to "jen" o medicíně. Samozřejmě za cenu obrovské povrchnosti při srovnání s medicínou - ale ve výhodě většího celku života. JS“

Pavla: „Dobré ráno, nastupuji na dálkové studium (ve věkové kategorii cca 30-45 let). Jak co nejlépe zapadnout do kolektivu (je to nový kolektiv, nikdo se tam nezná)popř. si najít nějaké kamarádky. Nevím jestli hned od začátku "tlačit na pilu", nebo spíš nechat situaci nějak plynout? Děkuji, mějte se hezky, Pavla.“

PhDr. Jan Svoboda: „První otázku si položte: jaký máte cíl? Pokud odpovím drze za Vás -tak získat papír a možná i nějaké vědomosti. A tohle bude zhruba cíl většiny Vašich studijních kolegů. Tedy máte něco společného. Odtud se budou odvíjet společná témata a z nich nabídky různých činností. Pak se budete dělit začleňovat do koalic, frakcí..atd, prostě se bude vaše skupina nějak vyvíjet.. Co tedy dělat? Nic. Být. Být svoje, snažit se nic a na nic nehrát. PRvní fáze nebude důležitá. Tam můžete být klidně někde vzadu..a to se pak změní. Asi tak,jako není hrdinou ten první, ten kdo vyhrál - ale ten, kdo je druhý, třetí.. Tak držím palce ve studiu. S úctou Jan Svoboda“

Pavla: „Dobrý den, můžete mi, prosím, doporučit nějakou knížku, která mě "naučí", jak si sebe více vážit, nevytvářet si nějaké doměnky atd.. prostě jak být šťastnější (takový malý návod do života). Děkuji, Pavla.“

PhDr. Jan Svoboda: „Jmenuje se KNIHA O ŠTĚTSTÍ. Vydalo ji nakladatelství Rybka. Pokud seženete a dokážete přijmout, uchopit - je to startovní čára. JS“

Honza Plátek: „Dobré ráno, jsem rád, že dnes po ránu vidím povídání s Vámi. Pracuji v ženském kolektivu asi 30 žen jako jediny chlap a občas to není žádný med, ale zároveň je to občas hodně poučné a hodně mně to zlepšilo vztahy a roli v běžném životě, i když to předtím nebylo nijak špatné.. Kdo chce dobrodružství, doporučuji se vydat do výhradně dámského kolektivu do nemocnice na JIP.. Někdy o tom napíšu knihu:) ale po 2 letech už stačí 😊 Hezky den Honza Plátek“

PhDr. Jan Svoboda: „Boží.. ta kniha je dobrý nápad! Možná i film, televizní miniseriál..opravdu. Lidé mají neskutečně zkreslené informace. Zvažte. Jan Svoboda“

Petra Hudáková: „Dobrý den pane doktore, jste sympaťák !!!! Ráda bych se Vás zeptala, jak přistupovat k prvňáčkovi, aby se z přípravy do školy nestalo nucení a aby to syna opravdu bavilo.... když něco nechce nehneme s ním. A jak nahlížíte na kroužky v první třídě? Debaty s Vámi mám moc ráda a děkuji, že jste opět přijal pozvání do DR :)“

PhDr. Jan Svoboda: „Neznám ono dítě, neznám Vás..takže mohu jen hodně pozitivně přijmout vaši myšlenku.. Obecně platí, že je dobré, pokud budete se svým dítětem dělat totéž, co dělá on. Tedy - bude si trénovat kresbu čar, sklony - máte také sešit a trénujete sklon čas..atd. Prostě - dítě se nekouká na otrávený obličej nudícího se rodiče, který je nervózní z toho, že "musí sedět" s dítětem a že mu to nejde jak by si on, veliký mág zvaný rodič, přál.. Tolik jen malilinká inspirace. Takže - hurá pro sešit a do toho! JS“

Mak: „Dobrý den pane doktore, moc krásně se poslouchá Vaše povídání, jste skvělý, moudrý sympaťák! Jakou byste mi dal radu, jak nejlépe žít (přežít) v ženském kolektivu? Už několikrát se mi potvrdilo, že když má kolektiv společného nepřítele, tak se považuje za nejlepší kolektiv...Hlavně, když máme někoho o kom se bavit a dělat mu nepříjemné věci. A proč lidé mají potřebu jít se stádem ikdyž ví, že to co se děje druhé osobě není správné, ale raději se připojí k většině, v domění, hlavně ať to nejsem já (ten nepřítel)... Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „Hm, pokud moderátor ukázal papír s rolemi na kameru, podívejte se na něj a zařaďte si kolegyně do rolí. Když je v kolektivu více lidí, pak jsou v subrolích: tedy je tam třeba jeden hujer, pak další poloviční hujer čtvrtinový hujer..atd. Dále - každý večer, když budete usínat, si vybavte, co jste se díky kolegyním daný den naučila. Ne, já nežertuji..pokud začnete být všímavá, ne jen zahleděná na svá témata, zjistíte, jak velmi poučné a vzdělávací může být, když jste denně se stejnými lidmi..vnímat zěmny, když měníme prostředí,lidi - to je povrchní, prosťoučké až hloupoučké. Ale umět vnímat, prožívat a poučit se z jemných nuancí, které máme kolem sebe stále, denně - to je díl umění života. Dejte se do toho, dostala jste příležitost. S úctou Jan Svoboda“

JArmila Ševečková: „Pane doktore, sesumírovala jsem si co MUSÍm ráno od 6 do 8 hod. udělat, no neudělala jsem NIC. Když jsem zjistila, že jste v TV seděla jsem jak přibitá, ať mi neuteče jediné slovíčko. Mám dotaz - neděláte přednášky pro laickou veřejnost? Chodila bych na ně ať by byly na jakékoliv téma. Máte úžasný slovní projev. Jarmila“

PhDr. Jan Svoboda: „Děkuji,¨ jsem ješitný chlap, co nadělám.. no, nevím odkud jste..pro veřejnost přednášívám jen velmi vyjímečně - v Olomouci, pak vyjímečně ve Valašském Meziříčí. Jinak přednášívám po celé ČR - ale spíše odborně (za chvíli odjíždím do Nového mesta nad Metují - přednášet) Tak přeji co nejhezčí den. S úctou Jan Svoboda“

Jaroslava Betlachova: „Dobrý pane doktore,vždy když jste v dobrém ránu ,vím, že nazvete problémy srozumitelně i pro medicínsky nevzdělané. Dotaz _ jak vycházet s nadřízenou kolegyní, s kterou ani lidský ani pracovně to nejde .Připomínám,zde, že je mi 55 let a musim .Děkuji.“

PhDr. Jan Svoboda: „Hledejte, co máme s kolegyní společného. V čem jste stejná jako ona. A pak v čem ji doplňujete a v čem ona doplňuje Vás..Prostě - možná to zní velmi prapodivně - ale vůbec bych se nedivil, kdyby jste se až potřebovaly.. Přemýšlejte. JS“

Edita Jelínková: „Dobrý den,mám problémy ve vztahu s partnerem.Funguje to stejně,jako v pracovním kolektivu,že se vyplatí zůstat s někým,s kým si nerozumíte pro to ,aby vás něco naučil?Nebo to vzdát ?Mimochodem,jste bezva :) Děkuji“

PhDr. Jan Svoboda: „No, rád bych odpověděl pořádně - ale abych napsal cokoliv, bude to zavádějící. Určitě si zákonité krize v partnerství - manželství. Pak si načtěte krize související s osobnostním růstem každého člověka - je tam rozdíl v pohlaví.. Protože možná jde o něco jiného, než si myslíte.. S úctou Jan Svoboda“

Pavlina: „Dobry den,mam problem byt autenticka. Jakoby mi velmi zalezelo na tom,udelat dojem,byt dobra,nejlepsi. Kde se to ve mne bere ? S tim souvisi uzkost pri jednani s lidmi,kolegy. Diky,pekny den.“

PhDr. Jan Svoboda: „Běžte prosím do poradny.. Stojí to za to, bývá to z dětství..prostě dá se. A pkéž se daří. Jan svoboda“