Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 19. února 2015

jana: „Máte rád kromě kytiček také koně a dostihové závody? Sledujete Velkou pardubickou v televizi nebo navštěvujete osobně? Děkuji a přeji hodně zdraví.“

RNDr. Václav Větvička: „Mám velmi rád koně, jako dítě jsem měl dokonce 12 koní, samozřejmě dřevěných, dostihy rád nemám a pardubickou taky ne, ikdyž obdivuji třeba pana Váňu a vím že i ty koně ty závody baví, ale protože jsou za tím velké peníze, tak mám radši koně zapřaženého do pluhu.“

Jiří: „Dobrý den, jak se díváte a vnímáte rostlinu konopí a jeho různé odrůdy, a co je pravdy na tom že technické konopí je uměle napěstované, díky a slunce v listu ;)“

RNDr. Václav Větvička: „Po botanické stránce je technické a farmakologické konopí obtížně rozeznatelné, u toho takzvaného indického je to spíš biochemická rasa, jde o obsahové látky, které pochopitelně vyžadují vyšší příkon slunce a teplejší prostředí, což pěstitelé marihuany navozují v umělém prostředí přisvětlováním a přitápěním. Když přejedete státní hranice do Rakouska, tak jsou tam hektarové plochy technického konopí, které poskytuje perfektní textilní vlákno, ale nepoznám mezi nimi rozdíl, ten je v biochemii.“

Jindra: „Co říkáte konopí jako takové, a je mnoho jiných bylin-rostlin co jsou psychotropní, určitě zakázané nejsou?“

RNDr. Václav Větvička: „Samozřejmě jsou, ale není to můj obor a nejsem kompetentní se k tomu vyjadřovat.“

terka: „Dobrý den. Květinam vůbec nerozumím. Doma mám jen kalanchoi a ta mi stejně odvadne a tak ji vyhodim. Poradite mi prosím květinu do obýváku?nenarocnou.abych se o ní zvládla postarat a ještě zda je správně mít květiny v ložnici a jaké? Děkuji“

RNDr. Václav Větvička: „Květiny v ložnici nejsou žádný problém, přespával jsem ve skleníku botanické zahrady bez úhony, květiny v bytě jsou závislé na majiteli/pěstiteli a nelze univerzálně poradit. Nemůžu vám v tom nějak poradit, záleží to na péči.“

D: „Proč jste popularizátorem vědy? Kde je hranice mezi popularizováním vědy a bulvarizováním vědy?“

RNDr. Václav Větvička: „Termín bulvarizování vědy vidím poprvé, nebudu na to reagovat, byl jsem ale 15 let redaktorem biologického časopisu Živa a z toho jednoznačně vyplývá, protože to byl časopis pro lajky, že jsem suché vědecké výsledky musel vysvětlit tak, aby tomu rozuměla i paní Nováková z Horní dolní.“

D: „Trochu vtipně - znáte píseň I. Mládka - Kam s ním? - kde zpívá- botanikům záhon promastím - myslím vyjetým olejem...“

RNDr. Václav Větvička: „Písničku znám, ale i olej, po čase se rozloží a mohl by být některými rostlinami využit.“

Ondra: „Pořídil jsem sestře Cikas ale v bytě mívá dlouhé listy a většinou odumřou, myslíte že se dá pěstovat ve venkovních podmínkách u nás v čr? případně dá se zazimovat do jara? díky“

RNDr. Václav Větvička: „Cykas se u nás bohužel nedá pěstovat pod širým nebem, dokonce ani jako přenosná rostlina - na léto venku. Je velmi konzervativní a vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost a přitom opatrnou zálivku.“

D: „Jaký je stav botanické zahrady Na slupi v současnosti?“

RNDr. Václav Větvička: „Je to zahrada, založená původně v roce 1775 na levém břehu Vltavy odkud po velké povodni 1890 byla přenesena, ty rostliny z ní, na takzvané Slupské stráně, tam existuje dodnes, slouží přírodovědecké fakultě a veřejnosti, jednak jako vědecká instituce a jednak jako veřejný park.“

Ondra: „:( škoda líbila se mi a ještě víc se mi na ní líbí že vypadá jako palma ale přitom není, je to prý druh kapradí? jaký má původ vlastně?“

RNDr. Václav Větvička: „Není to ani kapradí, ani palma, je to zvláštní skupina Cykasovitých rostlin, která má blízko k nahosemenným rostlinám (např. smrk), ale protože jako rozmnožovací jednotky jsou defakto výtrusy, tak má v tomto směru příbuzenské vazby i k jmenovaným kapradinám.“

Majka Bartosova: „Dobré ráno pane Dr. - velice ráda Vás vidím a hlavně slyším. Je to radost být u rozhovoru s Vámi. Povídání s Vámi nebo s panem profesorem Mahlerem je pro nás s manželem vždycky velkou potěchou. Přejeme hodně zdraví a pohody. M.“

RNDr. Václav Větvička: „Děkuji“

Martin Janeček: „Dobrý de pane Větvičko, děkuji Vám za zpříjemnění dnešního pošmourného rána. Vaše spojení botaniky s kulturou (dnes malování a hudba) naprosto úžásné. Přeji Vám i nadále jasnou mysl při objevování netušených souvislostí a těším se tak jako už pravidelně v posledních letech na jarní setkání v parku Hamzovy léčebny.“

RNDr. Václav Větvička: „Hamzovo arboretum letos otvíráme tuším 14. dubna, měl by to být čtvrtek, tak vemte do ruky kalendář a podívejte se, rád vás tam uvidím a uvítám.“

Lenka: „Dobrý den. Ráda bych se zeptala, co je příčinou výskytu smutnic a zda je nějaká účinná jejich likvidace, žluté lepové desky moc nezabírají. Děkuji moc“

RNDr. Václav Větvička: „Nechcete-li použít chemii, tak zkuste co se osvědčilo nám - posypat půdu nějakým levným tabákem.“

Marie: „Milý pane Václave, jsem ráda, že dnešní den začíná právě ve Vaší společnosti - Vaši společnost mám ráda i v knihách. V současnosti čtu Cestou necestou a dočetla jsem se o tom, že před 10 lety se sázela lípa ve mlýně v Bítýšce. Byli jsme tam s manželem a on Vám pomáhal. Jak ten čas letí. Bylo to moc hezké setkání s Vámi. Děkuji že jste. Jak to děláte, že máte stále tolik elánu? Obdivuji Vás.“

RNDr. Václav Větvička: „Bohužel iniciátorka, paní mlynářka, už není mezi námi a tak po ní zbyla alespoň ta lípa. Byl to první památný strom, který byl označen za památný při výsadbě.“

Tlustá: „Dobrý den, právě Vás vidím v Dobrém ránu, nevím ale jaké je téma. Již dlouho se chystám Vás oslovit. Každý rok nám vykvete meruňka na nových přírůstcích a po odkvětu všechny uschnou, nemáme žádné ovoce. Nasadili jsme novou a mám pocit, že i na té toto začíná. Je-li možno prosím odpovězte, nebo nechejte kontakt na Vás. Děkuji Tlustá“

RNDr. Václav Větvička: „Napište mi na adresu zweig@seznam.cz nebo VV Zámek štiřín, 251 58, Kamenice“

Alexandra: „Dobré ráno,pane doktore mohl byste mi vysvětlit jak je možné,že na rostlině ananasu se vytvořil ananas malý jen jako tenisový míček?A jak docílit ananasu normální velikosti?Děkuji za odpověď.“

RNDr. Václav Větvička: „Obvykle se to stane, jestliže pěstujete ananas z té vrcholové růžice z ovoce které jste si koupili.“

Jana: „Dobré ráno pane dr, velmi ráda Vás opět vidím a moc Vás zdravím. Chtěla jsem se zeptat, plánuji návštěvu botanické zahrady v Brně s malým 6 letým synem, protože jako já miluje květiny. Ale nevím kdy přesně se tam vydat, kdy je zahrada co se týká kveteni nejbohatší?? Děkuji a přeji hezký den!!!“

RNDr. Václav Větvička: „V Brně jsou nejméně 2 botanické zahrady, když nepočítám farmaceutickou na Žlutém kopci, optimální období v každé zahradě je druhá polovina května.“

Honza: „Existuje např. nějaká rostlina co produkuje nejvíce kyslíku ze všech?“

RNDr. Václav Větvička: „Ne, vždy záleží na její kondici, na ploše listů a vnějších podmínkách, teplotě, vlhkosti vzduchu atd.“

Milan Nejezchleba: „Dobrý den, mohl bych Vás požádat o mailovou adresu, kam bych Vám mohl zaslat několik fotografií květin z přírody, u kterých jsem nezjistil, o co se jedná. Děkuji nejmilan@seznam.cz“

RNDr. Václav Větvička: „zweig@seznam.cz“

Ivona: „Dobré ráno, dostala jsem krásnou řetanou žlutou růži. Na boku po týdnu (měla velkou výdrž) vyrostl docela velký výhonek s lístky. Šlo by ho uchovat, popř. i zasadit? Resp. bude tento výhonek života schopný?“

RNDr. Václav Větvička: „Doporučuju odtrhnout i s patkou a vsadit do perlitu, nebo přepečeného hrubého písku a květináče zakrýt igelitovým sáčkem.“

věrka: „Pěkné ráno, pane doktore, chtěla bych Vás poprosit o radu, jakou pokojovou rostlinu zvolit do koupelny, s malým oknem, kde je málo světla? Ráda bych tam nějakou zeleň pořídila, ale nevím si rady, jakou. Děkuji mnohokrát :)“

RNDr. Václav Větvička: „Zkuste kapradinu Nephrolepis.“

Jaroslav Jůzl: „Dobrý den pane Větvičko, na jehličnatých stromech mi začne červenat několik jehliček,postupně se to šíří,jehličí opadá a stromek uschne. Jak se tomu dá bránit a co je příčinou ? Děkuji za odpověď a za Vaši práci pro nás zahrádkáře. Jůzl“

RNDr. Václav Větvička: „To může mít mnoho příčin, záleží na tom, zda jsou to nejstarší jehlice, nebo nejmladší, zkuste se mi ozvat na mail zweig@seznam.cz“

Mila: „Dobre jitro! Muze clovek odebirat energii pokojovym kvetinam? Dekuji a preji hodne zdravi!“

RNDr. Václav Větvička: „Nevím na způsobu jak to udělat, leda že by jste je přestal zalévat a to zaručeně ztratí jakoukoliv energii a chuť k životu.“

Pavel: „Dobrý den, chci se zeptat, je možné vypěstovat u nás semínko z palmy co mám přivezené z pobřeží Balkánu, myslím aby bylo venku“

RNDr. Václav Větvička: „Samozřejmě ano, zkuste ho ale napřed namočit na 24 hodin do vlažné vody.“

majka: „Dobré ráno,ráda vás v telce poslouchám a chci se zeptat jestli budete v telce i s p.Rychlým? Děkuji.“

RNDr. Václav Větvička: „Ne“