Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 16. února 2015

DMTM: „Není zvláštní, že psychiatrický lék se jmenuje neurol?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Možná je to zvláštní, ale názvy léků jsou občas zvláštní, ale Neurol se často používá i v neurologii a koneckonců jeho působení je na nervový systém.“

DMTM: „Myslíte si, že v současnosti je v ČR dostatek neurologů?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Pokud je postaven obor neurologie tak jak je v České republice, tak bych přivítal, aby bylo neurologů více. Ale musíme si uvědomit, že v některých státech to , co u nás dělá neurolog, dělá jinde například ortoped, fyzioterapeut, revmatolog. Jsou státy, kde tedy je díky tomu potřeba neurologů mnohem méně než u nás, protože se nezabývají chorobami zejména vertebrogenními a pohybového aparátu obecně.“

Jůla: „Dobré ráno. Prosím pěkně, je podle Vašeho názoru slečna moderátorka v punčochách, nebo naboso? Děkuji moc. :)“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To jsem se nedíval.....“

Libuše: „Dobré ráno pane doktore, jako studentka VŠ LF, chtěla bych se zeptat, jak je to s těmi stimulanty při učení a které byste mi doporučil? Děkuji. L“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Stimulanty můžou zvýšit výkon paměti, ale spíše na úkor kvality paměťové stopy a na úkor kvality uložení, takže si chvíli pamatujeme asi více, ale na kratší dobu a s subjektivně dobrým pocitem, že si pamatujeme dobře, ale pamatujeme si s daleko většími mezerami a chybami. Nejlepší je paměť cvičit tím, že ji budeme používat a že budeme používat mnemotechnické pomůcky atd. Musíme se prostě stále učit a nepřestávat se učit.....“

Jůla: „A mohl by jste se prosím nenápadně mrknout až bude poblíž a pak mi to napsat? Prosím:) My se tu o tom dohadujeme co začalo Dobré ráno:)“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „...... :-)“

DMTM: „Vidíte jako velice důležitou spolupráci neurologie a psychiatrie?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Určitě to vidím jako důležité a smysluplné, ostatně proto dělám práci neurologa. V každém případě je to práce nesmírně zajímavá, ale ne zas tak magická, jak by se mohlo zdát. Jinak můžeme říci, že s postupem rozvoje civilizace se dožíváme vyššího věku, ale v větším stresu a rychlosti běhu, a to jsou faktory, které způsobují asi i nárůst neurologických a psychiatrických chorob v moderní populaci.“

Jiří B.: „Dobré ráno pane doktore, mému tatínkovi (65) se občas stává, že zapomíná na běžné věci které jsou jinak jeho běžným rituálem, ale vždycky, když před tím dělá něco jiného, co naruší jeho návyky (třeba píchání insulinu) ale za chvilku si na to vzpomene, jenže má obavy jestli to není začátek Alzheimerovi choroby. Je jeho obava oprávněná, nebo je to jen nesoustředěnost? Musím ještě říct, že se poslední dobou trochu stresuje. Děkuji Jiří“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To co píšete, nemusí být nutně příznakem nějakého závažného problému, ale může být. Asi by měl přijít k specialistovi, asi nejlépe k neurologovi, a nechat se vyšetřit, a to i proto, že problém může být i úplně jiný než Alzheimerova choroba, a mnohdy i řešitelný, a také proto, že pokud to není závažný problém, budete klidnější, on možná také.“

standa: „dobrý den pane doktore, chci se zeptat měl jsem v roce 2003 velmi těžkou autonehodu a měl jsem pomalu uříznutou pr. ruku nad zápěstím a dodnes mám necitelné z 50% prsty, myslíte si že se mi to zahojí a budu ještě někdy cítit prsty na 100% Děkuji Standa Plzeň“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Domnívám se, že po tolika letech může být daná porucha již definitivní, ale spoléhal bych na neurologické vyšetření, takže určitě zajděte k nejbližšímu neurologovi a poraďte se s ním.“

verka: „Dobrý den,proč ma manžel lepší krátkodobou paměť než já? Nepamatují si vývoj dcery před rokem. Tzn. Kdy začala chodit,kdy ji vyrostl první zub ATP. Děkuji vám“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Těžko říci, proč je někdo v paměti lepší, možná proto, že mu to prostě je dáno a má tuto schopnost a talent, ale možná že má lepší koncentraci, lépe snáší stres, má možnost meditovat či odpočívat, sportovat, a paměť cvičí. Možná byste měla vše toto více provozovat. Možná by měl každý z nás mít prostor aby si přes den mohl sednout, zahrát si karty, být v klidu s někým blízkým, jít na procházku, atd...“

Denisa Olomouc: „Hezké ráno, pane doktore, jak je to s vývojem mozku v průběhu let? Kdy mozek tzv.stárne?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Náš mozek v podstatě stárne někdy od 20.roku života. Ale můžeme to výrazně ovlivnit tím, jak moc mozek používáme a jak moc dbáme o jeho svěžest. Pokud se stále budeme učit něčemu novému, jak budeme mozek stimulovat. Víte, znám jedince s věkem přes 80 let a jejich mozek bych vcelku chtěl mít. A jsou to lidé čilí, aktivní, se zachovanou zvídavostí a zvědavostí.“

iva: „Jaké jsou nemoci mozku?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To je velice široká otázka, na tuto otázku odpovídají mnohasetstránkové učebnice. Ale jde především o nemoci mozku z cévní příčiny, neurodegenerativní, u kterých nevíme přesně příčinu, pak z metabolických příčin, traumata, infekce, nádory, toxiny, je toho hodně. Nevím, zda jsem Vás touto odpovědí uspokojil.“

Jůla: „Tak jak to vypadá prosím pěkně?:) Je bosky?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „No já fakt nevím....“

Tereza: „Dobrý den,kdy dozraje dětský mozek?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Dětský mozek po narození dozrává v různých oblastech různě. Když si představíme 4-leté dítě jak kope do balónu, jak má "směšný" pohyb nožičkou a často mine nebo přestřelí pohyb, tak to je příznak nedozrálosti mozečkových struktur, ty dozrají tak na počátku školního věku, 6-7 leté dítě kopne do balónu podstatně jinak. Dozrávání mozku nemusí být jen na úrovni struktury, ale i funkce, a to i sociální funkce, pubertální jedinec má jiný přístup k okolí než 20-letý jedinec. Dozrálý mozek, si myslím, je tak přibližně v době svéprávné plnoletosti, kdy jsme pohybově zralí, ale i víceméně psychicky a sociálně zralí. Nevím, zda tato odpověď je uspokojivá.“

Damn: „Na vysoké jsem se porad ucila. Nyní jsem na mateřské a ptám sese zda mozek nezahrnuje a jak to dohnat?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „To co nás ohrožuje a nejen mozek je stres, nevyspání, nízká pohybová aktivita, strašné stravovací návyky, nepoužívání mozku. Takže na mateřské by měl člověk dbát i dle možností na chvíle pohody, zahrát si karty, jít mezi lidi, sednout si kavárny, přečíst knihu, ale samozřejmě že na mateřské máte si jiné starosti. To nepříjemné jednou pomine. A neprožívat některé věci tak moc, které nás vlastně blokují, takže nemusí být vždy skvěle uklizeno, vypráno,...“

Jana: „Dobrý den pane doktore, chtěla jsem se zeptat, již několik skoro týdnů mne téměř děnně bolí a motá hlava, navíc mívám i pocity slabosti.Přikládám to manželovu nočnímu chrápání, pří kterém jsem se budila několikrát za noc a byla jsem totálně nevyspalá. Měla bych tyto příznaky řešit s lékařem??? Děkuji velmi za odpověď.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Asi byste měli jít k lékaři oba. Chrápání je problém, který zhoršuje dýchání ve spánku a ohrožuje mozek a mělo by se řešit. Vaše příznaky jsou problém možná z nevyspání, ale možná ne. Takže k lékaři oba.“

Mila: „Dobry den pane doktore; prosim, pouzivate pri sve diagnosticke praci vysetreni homocysteinu? Kdyz je zvysena hladina cca 30, co to znamena? Dekuji a preji hezky den!“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Běžně při vyšetření na příčiny syndromu demence vyšetření homocysteinu nepoužíváme, nyní Vám z paměti neřeknu, jaké jsou normy pro hodnoty homocysteinu. Jeho změny často souvisí s cévními riziky. Určitě toto konsultujte s lékařem, který indikoval odběr na homocystein, on ví proč toto vyšetření dělal a má i normy pro danou laboratoř (normy se mezi laboratořemi mohou trochu lišit v závislosti na použité metodě stanovení hladiny). Děkuji za otázku.“

Eva: „Dobrý den, pane doktore, může mít pásový opar vliv na mozkovou činnost? Tchýně (83) po tomto onemocnění změnila své chováni. Mluví pomalu, špatně slyší, hledí do jednoho místa. Děkuji.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Pásový opat je způsoben herpetickým virem, ten skutečně může napadnout i mozek. Může to ale být jen časová shoda, že od oné doby se projevily poruchy, které se určité míře rozvíjely již dříve. Měl by se na Vaši tchýni podívat neurolog. Děkuji za otázku.“

Milan: „Před několika lety jsem četl že zlepšení a zvýšení paměti bylo dosaženo při výzkumu v operováním čipu do mozku.Proč se toto nepoužívá?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Obávám se, že voperovávání čipu do mozku není metoda, která by zlepšovala paměť. Víte, některé nemoci, včetně epilepsie nebo Parkinsonovy nemoci se v určitých vzácných případech skutečně řeší voperováním takzvaného stimulátoru do mozku, do mozku je zavedena elektroda do přesně určené oblasti mozku a vlastní stimulátor je napojen z oblasti mimo mozek umístěn někde v podkoží, pak se léčbou daného onemocnění zlepší funkce i paměti. Ale obecné zlepšování funkce mozku a hlavně paměti čipem voperovaným do mozku zejména u zdravých jedinců není možné.“

Jari: „D.den, moje sestra(72) trpí ALZ chorobou, měla bych se nechat vyšetřit? Mám 64 let, sestra měla v tomto věku s pamětí již velké problémy. Děkuji.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Alzheimerova nemoc není dědičná. Ale pokud máte potíže, nechte se určitě vyšetřit. A pokud se necháte vyšetřit a neshledá se žádná porucha, alespoň budete klidnější.“

Alexandra: „Dobrý den,pane doktore jak je možné rozeznat počínající sklerózu od počínajícího Alzheimra.Děkuji za odpověď.“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Podle klinických příznaků je to do určité míry možné, je ale důležité provést neurologické vyšetření a především strukturální vyšetření mozku, tedy alespoň CT mozku.“

tery: „Jako že 2 lete dítě neumí nakreslit kruh,nebo čtverec ?“

MUDr. Pavel Ressner, Ph.D.: „Při normálním vývoji mozku a s rozvojem i kognitivních schopností se rozvíjí schopnost třeba i rozeznat geometrické tvary a interpretovat je a reprodukovat je. Vývoj ale není u každého stejný, ale rámcově lze rozeznat určitá typická období ve vývoji. Asi tak 3-leté dítě bude postavu kreslit jako hlavonožce, až poději přidá trup a nohy, a toto je u většiny dětí stejné. Ostatně proto se chodí do školy do 1.třídy v 6 letech, protože základní schopnosti jsou v tomto věku již vyvinuty a je možno rozvíjet další.“