Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 4. září 2014

NIXON: „Co vše dělá a ví dopravní psycholog?“

Libor Eliášek: „Psychologie je věda o člověku, jeho chování a prožívání. Dopravní psychologie je tedy zaměřena na chování člověka v dopravních situacích.“

DAYD: „Je dost dopravních psychologů v ČR?“

Libor Eliášek: „Řekl bych, že v současnosti ano. Možná by mohlo být více kolegů, kteří se věnují různým výzkumům a pomoci při jejich zavádění do praxe.“

DAYD: „Myslíte si, že je dobře, že na lécích není tak jako dřív - značka - pozor neřídit po jejich požití?“

Libor Eliášek: „Osobně se domnívám, je-li tomu tak, že tento symbol by měl být uváděn.“

Michaela Kozelková: „Dobrý den pane Eliášku, řidičský průkaz mám sice již dlouho, ale asi devět let jsem neseděla v autě a nyní se znovu zkouším učit řídit, protože mám mám malé dítě a vím, že je to v dnešní době nutnost, umět řídit. Ale zatím mě při řízení stresuje úplně všechno - především vědomí, že já moc řídit neumím a ti řidiči za mnou to nevědí a také to, že dnešní řidiči jsou dost bezohlední a já se bojím, že nedokáži dostatečně reagovat v případě nějaké krizové situace, kdy mi třeba nedá přednost ap. Je mi jasné, že mi pomůže především jen řídit a řídit a tzv. "se vyjezdit", ale neexistuje nějaký trik, jak se trochu odpoutat od stresu z ostatních účastníků silničního provozu? Moc děkuji za vaši odpověď a přeji krásný den“

Libor Eliášek: „Dobrý den, máte pravdu v tom, že jistotu získáte praxí. Možná by stálo za úvahu označit si auto nálepkou "začátečník" nebo "dítě v autě", takové existují. Taky může pomoci jízda se zkušeným řidičem ale i možnost kondiční jízdy v autoškole.“

tereza: „Dobrý den. Máme dlouhé auto. Ja se bojím řídit. Mam takový blok a nevim jak se ho zbavit. Jezdím daleko za autem predemnou. Jak se toho mam zbavit?“

Libor Eliášek: „Dobrý den, možná by pomohla jízda se zkušeným řidičem, ne tím, který kritizuje, ale dodává pocit jistoty. Přizpůsobíte se. Je to o vyježděnosti. Držím palce!“

Kateřina: „Dobrý den pane Eliášku, jezdíme často s manželem do zahraničí a zdá se nám, že zejména v západní Evropě jsou nejen řidiči, k sobě ohleduplnější a vstřícnější. Myslíte si, že to je jen náš pocit, nebo je to pravda a čím to podle Vás je? U nás slušnost a tolerance mizí ?“

Libor Eliášek: „Dobrý den, bohužel máte pravdu. Lidé v některých zemích jsou opravdu ohleduplnější, dokáží myslet i na ty druhé. U nás jsme hodně sobečtí, myslíme jen na sebe... Ale je tomu tak i v některých okolních zemích. Vaši zkušenost by měli mít i ostatní, kteří se třeba do zahraničí nedostanou. Ale i někteří zahraniční řidiči u nás jezdí jinak, než doma. Asi je to možností postihu. Asi chybí dozor (kontrola) a vyšší pokuty, které by od problémového chování odradily.“

ivica: „myslim si, ze piratstvi na silnicich v mnoha pripadech souvisi s hlubokym nepochopenim pojmu demokracie a svoboda“

Libor Eliášek: „Souhlasím s Vámi. Příliš myslíme na sebe a málo na ty druhé. Chybí tolerance a ohleduplnost.“

Jiří Poláček: „Řekněte prosím, že řidiči jsou slušnější třeba v Německu, ale v Polsku, v Srbsku či ve Španělsku si musíte dávat pozor dvakrát. Na druhou stranu Pražáci jezdí rychleji, ale v menších obcích, když chodce na přechodu některé auto pustí, tak je to Pražák.“

Libor Eliášek: „Ano, máte pravdu. Zajímavé ale je, že třeba v Turecku nebo jižní Itálii si s dopravními předpisy moc hlavu nelámou, ale nehody jsou spíše ťukance. Pražáci mají výhodu toho, že se učí jezdit a jezdí v hustějším provozu, aby "přežili", musí být ohleduplnější.“

Ludmila: „Dobrý den pane Eliášku. Dopravci mají nyní problém s malým zájmem o profesi řidičů kamionů. Čím myslíte, že to je, pokud pomineme finanční ohodnocení práce řidiče. Děkuji za názor a hezký den.“

Libor Eliášek: „Dobrý den, myslím, že ty finanční podmínky jsou důležité. Jsou v ČR firmy, které nutí řidiče "jezdit rychle", aby doručily zásilky a měly vytížená auta. To se logicky řidičům taky nelíbí... Jiným problémem je třeba, že mladí řidiči chtějí být doma s rodinou. Žel, práce řidiče je mnohými považována za způsob obživy, ne za poslání. Až když začnou jezdit, zjistí, co to obnáší.“

Linda: „Jaké si mam koupit auto?mam dvě děti a mus zase začít řídit. Jsou mala auta bezpečná? Velké nezaparkuji“

Libor Eliášek: „Zkuste to řešit nějakým kompromisem. Jistě, velké auto je bezpečnější z hlediska pasivní bezpečnosti, ale i malá auta mohou být bezpečná. Zkuste se podívat na web, která auta mají spolehlivé prvky pasivní bezpečnosti.“

Dana: „Dobrý den,v Usa mají automaty a tak řídí každý uz po vyuceni. U nás se bojíme řadit. Je to těžký. Co si myslíte?“

Libor Eliášek: „Dobrý den, i u nás si mohou mladí řidiči koupit automat. Jedním z důvodů, proč jezdí tak brzy, je taky to, že jako u nás neexistuje hustá síť veřejné dopravy.“

Sandra: „Bydlíme v Praze a m pocit ze když zdržuji nebo jedu podle předpisů pomalu jsem za trotla a tak se tu bojím jezdit. Mam takový psychicky blok abych druhé nezdržovala. Je to normální?:-( myslím to vážně.“

Libor Eliášek: „Vždyť to znáte, kdo vybočí z řady ... Na druhé straně, když se naučíte jezdit v Praze, budete dobrá řidička. :-)“

Ivo.: „Po revoluci jsem vyjel do Evropy a pomyslel jsem si, že jsou tu lidé lepší, ohleduplnější. I řidiči. Známí v Belgii, Dánsku mě ovšem vyvedli z omylu: „Vůbec nejsme lepší řidiči, jen máme hodně kamer na dálnicích a v městech. A obrovské pokuty. Když vyjedeme za hranice, jsme stejně špatní jako ostatní řidiči v tom státě.““

Libor Eliášek: „No, z vlastní zkušenosti si to nemyslím. Jsou tam ohleduplnější, dokáží více myslet i na ty druhé.“

Ludmila: „Ještě dotaz: Co konkrétně dopravní psycholog v praxi řeší, čím se zabývá? Psychotesty a co dál? Děkuji.“

Libor Eliášek: „Dopravní psycholog se může např. podílet na návrzích různých dopravních opatření, vlivu některých jevů na plynulost dopravy. Třeba se taky může věnovat výchově mladých řidičů, vedením programů pro ty, kteří přišli o ŘP, aby si uvědomili, co způsobili, co by mohli změnit na svém chování (v zahraničí běžné, u nás se s tím začíná). Rovněž se např. může podílet na vývoji aut - umístění prvků řízení, aby vyhovovaly z ergonomického hlediska.“