Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 2. května 2014

DAYD: „Jak spolehlivé jsou staré matriky a jak spolehlivé je předmatriční období pro zkoumání genealogické?“

Vladimír Kejla: „Člověk musí být dost opatrný při bádání v těch starších matrikách i v materiálech pro předmatriční období. Tady platí také: dvakrát měř,jednou řež. Je to případ od případu.“

DAYD: „Jak to vypadá s digitalizací rodokmenů v ČR?“

Vladimír Kejla: „Kompletně jsou zdigitalizovány jižní Čechy, digitalizece matrik ostatních regionů postupuje někde pomaleji, jindy se blíží k finále.“

Dědičová Eva: „Dobrý den, pátrám po předcích. Poslední zachycený předek v matrice je z roku 1720( matriky z dřívější doby se nazachovaly) Z berní ruly a gruntovní knihy jsem zjistila, že člověk našeho jména se vyskytoval v předmětné obci již v roce 1653. Soupis berní ruly naznačuje cca 4 větve od našeho jména(v různých oblastech Čech). Je možné ještě nějakým způsobem zjistit odkud přišli nebo je to konečná? Předek byl sedlák . Děkuji Dědičová“

Vladimír Kejla: „Zde bych doporučil podívat se po gruntovních knihách. Pokud se dochovaly z té doby, byl by to dokonalý zdroj informací. Ve fondech příslušných velkostatků by mohly být i jiné materiály, např. soupisy poddaných, sirotků. V gruntovních knihách jsou zápisy převodech statků mezi starým a novým hospodářem. Dá se z toho ledacos vyvodit.“

DAYD: „Dá se odhadnout, který současný žijící Čech, Moravan či Slezan má nejdelší rodokmen?“

Vladimír Kejla: „Marně pátrám v paměti.... Spíše by se to týkalo spíš šlechtických rodů než občanských.“

Tom: „Dobrý den, již několik let sestavuji svůj rodokmen, ale pořád jsem nedokázal vyřešit jeden problém. V roce 1883 se narodil můj prapředek. Pak jsem našel v roce 1851 narození Jeho otce, kde má uvedené rodiče Josefa a Annu. Jejich sňatek jsem našel. Ale zde mám problém, údaje o rodičích uvedené u sňatku se liší od narození daného Josefa. Bohužel v matrikách více není, do obce přišli z jiných obcí. Z čeho dalšího mimo matrik by se dalo čerpat, kteří jsou správní rodiče?“

Vladimír Kejla: „Pokud se liší údaje o rodičích u sňatku a u narození dítěte, pak je někde chyba. Většinou tyto údaje by měly sedět. Zkuste znovu prověřit sňatek rodičů dítěte. Vodítkem může být místo původu matky, neboť platí, že "odkud nevěsta, tam svatba". Pro 19. století by ještě neměl být zase problém dobrat se pokračování.“

Petra: „Dobrý den, při hledání jsem narazila u dědečka na problém při jménu jeho otce zemřel dříve nežli byly oddáni, neznáme bohužel ani příjmení, znám ale rok a místo kde padl. V místních kronikách však není zapsán, je toto možno podle údajů, které jsem Vám napsala toto dohledat ve vojenském archivu nebo by to bylamarná snaha? Děkuji za odpověď“

Vladimír Kejla: „Bez znalosti jména a příjmení dědečkova otce se dá jen velmi těžko pokračovat. Nebyli-li rodiče oddáni, pak jméno otce bývá v matrice jen velmi vyjímečně zapsáno, často jen tužkou, snad jako jen farářova poznámka. Tady nebude pomoci. Snad třeba nějaká stará rodinná korespondence......“

Eva Pastrnková: „Dobrý den, zkoušela jsem pátrat na internetu v odkaze rodokmen, ale vzápětí jsem to vzdala, protože nemám jistotu, zda nemohou být data zneužita. Prosím o Váš názor. Děkuji Pastrnková“

Vladimír Kejla: „Na internetu nejsou ani tak hotové zpracované rodokmeny, že by zájemci jednou klikl, a bylo všechno jasné. Musí se pátrat v matrikách. Je ale možno najít rodokmen, který mne zajímá, zpracovaný někým jiným. Ten ho umístil na internet, aby informoval jiné zájemce nebo příbuzné. Záleží na každém, jak svá data ochrání. Za první republiky vycházely adresáře měst, každý obyvatel měl za čest být tam uveden. Možná ukradená občanka nebo rodné číslo se dá za určitých okolností zneužít. Ale datum narození pradědečka cizímu člověku celkem k ničemu není.“

Tom: „Díky za radu. U sňatku údaje souvisí s pozdějšími zápisy, takže z těch se pravděpodobně později vycházelo. Problém je u svatby. Tam je matka opravdu jiná. Je uvedená z Mutějovic u Rakovníka, ale s daným jménem se tam nikdo nevyskytuje.“

Vladimír Kejla: „Zkuste projít zápisy dalších sourozenců nebo úmrtní zápisy. Tam by se mohlo něco najít. Asi ten sňatek nebude ten pravý.“

DAYD: „Čemu všemu může genealogie pomoci?“

Vladimír Kejla: „Těžká otázka. V každém případě je to dobré hobby, člověk se dozví spoustu informací, které může zanechat potomkům. Může se inspirovat dobrými vlastnostmi a činy svých předků.“

Jaroslava: „Dobrý den, tatínek se pokouší zjistit rodinný rodokmen a zjistil, že některé zápisy jsou ve švabachu. Mohl byste nám prosím poradit, jak se vyrovnat s touto překážkou?“

Vladimír Kejla: „Číst, číst a číst. To je jak s abecedou v první třídě. Doporučuji s vzít k ruce kurentní (tzv. německou) abecedu a pomalou louskat slovíčka. Ono se to časem poddá. Přeji hodně štěstí a trpělivosti.“

Tom: „Tato situace je prapodivná, protože se mi v dané obci podařilo najít jen jedno narozené dítě těchto rodičů. Bylo by možná Vám zaslat kopie zápisů, abyste se v tom zorientoval?“

Vladimír Kejla: „Zkuste, podívám se na to.“

eva dedicova: „DObry den, jeste mam jeden dotaz. Zapisuji se do rodokmenu jmena tak jak je najdeme v matrice, nebo v dnesnim tvaru napr. Joannes x Jan? Dekuji hezky den Dedicova“

Vladimír Kejla: „Do matrik bylo většinou zapisováno v němčině, v češtině nebo v latině. Podle toho také byla zapisována křestní jména dětí. Pro rodinu to byl samozřejmě vždy Jan, spíš než Joannes. Takže jména zapisuji vždy v české podobě. Pokud se jedná o oblast s německým obyvatelstvem, pak bych preferoval psaní v německé podobě.“

Jarmila Pavelkova: „Dobrý den,chtěla jsem se zeptat kam se obrátit ,když bych chtěla dohledat své předkyně ze strany své matky. Je jedno na kterou matriku jít i když naše kořeny sahají od Olomouce až po jižní čechy? Děkuji“

Vladimír Kejla: „Nejjednoduší je začít třeba od babičky u Olomouce, postupně se můžete dopracovat jinam. Je třeba to vzít systematicky, abyste třeba neudělala někde chybu. Matriky pro Olomoucko jsou v originále uloženy v pobočce opavského Zemském archivu v Olomouci, pro jižní Čechy ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Na internetu by měly v digitalizované podobě všechny matriky pro tyto regiony.“

iva: „Dobrý den.Jsem z Ústí nad Labem, chtěla bych si nechat sestavit rodokmen, poradte na koho a kolik me to bude stát. Děkuji a přeji hezky den.“

Vladimír Kejla: „Dnes, kdy jsou digitalizované matriky na internetu, je možno zadat sestavení rodokmenu bez ohledu na region. Přiznám se, že z okolí Ústí nad Labem zrovna nikoho neznám. Zkuste se podívat na stránky České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Měly by tam být odkazy na různé genalogické firmy.“

Jana: „Dobrý den, také sestavuji rodokmen (rozrod). Je možné, že když pocházíme z pohraničí, že se přijmení mohou lišit? Např. SZ -> Š, zdvojení apod? Dále bych ráda věděla, jestli existují služby genealogů, kteří by mi mohli pomoct s rozšířením nebo ujasněním některých informací. A zda nevíte o lepším vyhledávání než je online matrika v Opavě. A poslední věc (i když vím, že už to bylo řečeno) jak se nazvývá obor, kde najdeme fyz. podobu vojáků. Děkuji mnohokrát a přeji hezký den.“

Vladimír Kejla: „Jednalo se o tzv. vojenské kmenové listy, které byly uloženy ve Vojenském historickém archivu v pražské Invalidovně v Karlíně. Archiv se však nyní stěhuje do nových prostor, tak nevím, jak jsou jejich fondy přístupné. V 70. letech však soudruzi většinu starých (pro konec 19. století) kmenových listů zničili - ano, byly odvezeny mnoha nákladními auty do sběru. Vídeňský Kriegsarchiv má svoje všechny. Možná ve zbytku by se náhodou mohlo něco najít. Příjmení jedné osoby se mohlo postupem doby psát v různých podobách. Moc bych z toho vědu nedělal. Většinou se složitější podoba nepřenesla dále. Chce se podívat na jiná příjmení, jak se s nimi zacházelo. Na Rakovnicku, co vím, tam se všechna příjmení důsledně počešťovala: Bretšnajdr, se psal jak v původní podobě, tedy Brettschneider, tak i Brettšnajdr, Bretšneider.“

Studenkova: „Snazim se sehnat neco o vyznamnych rodech ve vesnici Želevice /dnes Lounsko/. Nasla jsem, ze v Želevicich existoval jisty Jan ze Zelevic s erbem s lilii v 15. stoleti, v 16. pak Jakub Hodek ze Želevic take s erbem s lilii. Nejsem si jista, zda tito lide jsou prislusnici stejneho rodu. Nevite, od kdy se ke jmenum pridavaji prijmeni?“

Vladimír Kejla: „Příjmení se začínají stabilizovat koncem 16. století. Před tím se více užívali jen přezdívky. V případě pánů ze Želevic doporučuji hledat v literatuře, jestli náhodou někdo již rodokmen nezpracovat (třeba starý Ottův slovník naučný). Jinak by bylo nutno vstoupit do archivních materiálů.“

Michala: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat do kterého roku jsou matriky přístupné. A kde získám informace o novějšich zápisech. Dědeček nar. 1920 již nežije a potřebuji dohledat nějaké informace o jeho rodičích na internetu však tyto matriky ješte nejsou. Děkuji za odpověď“

Vladimír Kejla: „Novější matriky jsou uloženy ještě na přislušných obecních úřadech. Na přístupnost matrik jsou dány zákonné lhůty, které se liší, jestli se jedná o matriku rodnou, oddací nebo úmrtí. Nahlížení do matrik se řídí také zákonem. Na zápisy o předcích v přímé řadě by Vám matrikářka mohla dovolit se podívat. Samozřejmě byste měla dokázat, že se jedná o dědečka, třeba rodným listem někoho z jeho potomků, tedy Vašeho otce nebo matky.“

Petr: „Dobré ráno, chtěl bych se zeptat, jaký program je pro sestavení rodokmenu nejlepší a nejpřehlednější? Potřeboval bych jej zejména ke grafickému zobrazení stromového rodokmenu. Děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

Vladimír Kejla: „V tomto případě Vám moc neporadím. Informace o sestavování rodokmenu jsem nasával od starých badatelů narozených ještě v 19. století, takže jsem spíše ze staré školy. Takže počítačové metody mne moc neupoutaly. Zkuste spíše požádat o radu v České genealogické a heraldické společnosti v Praze. Je tam hodně lidí, kteří s tímto budou mít více zkušeností a jistě Vám dobře poradí.“

Otakar: „Dobrý den, poraďte prosím, jak zjistit, kdy a kde zemřel děda, který se rozvedl a odstěhoval někam na opačný konec země. Předpokládané úmrtí roku 1970, znát datum narození i snatku. Mohu dát dotaz do registru obyvatel? Díky“

Vladimír Kejla: „Takového údaje z registru občanů Vám mohou pomoci zjistit na matrice ve Vaší obci. Vyplníte formulář se základními údaji o hledané osobě, zaplatíte poplatek, tuším 500 Kč. Pokud se najde hledaná osoba, bude požádána o souhlas, aby byla její adrese Vám sdělena. Taky se vyplatí zajet do místa, kte Váš děda zemřel. Sousedé Vám třeba poradí....“

igor: „Nevíte, zda jsou digitalizovány a na webu i matriky na Slovensku ?“

Vladimír Kejla: „To opravdu nevím. Spíš myslím, že digitalizovány nejsou. Zkuste napsat na nějaký slovenský archiv, určitě Vám sdělí co se třeba v tomto směru chystá.“

Ivana: „Dobrý den.Chci se dopátrat předků žijících ve Zlaté Olešnici dřívější Woleschnitz,patříci pod Tannwald. Můžete poradit nějaký digitalizovaný archiv tohoto kraje? Moc děkuji za rady a přeji krásný den...“

Vladimír Kejla: „Tanvald.... Teď z hlavy nevím, ale myslím, že by se mělo jednat o Státní oblastní archiv Litoměřice. Lámou se tam kraje, takže by to mohlo být i ve Státním oblastním archivu pro býv. východočeský kraj, tedy v Zámrsku u Vysokého Mýta. Tipoval bych to teď z tohoto místa spíše na ty Litoměřice.“

Miluše: „Dopbrý den, mí prarodiče žili na Volyni, musíme proto jet na Ukrajinu, abychom zjistili něco o jejich milnulosti? Děkuji.“

Vladimír Kejla: „To nevím jak by se podařilo. V této komunitě však se nachází dost informací o tom, odkud předkové na Ukrajinu přišli. Myslím, že v Česku existuje nějaký krajanský spolek, kde by se našli sousedé z Ukrajiny, nebo informovanější lidé.“

Eva Šváhová: „Dobrý den , mám udělaný rodokmen na stránkách Heritage a vzhledem k tomu , že vlastním rodné listy předků , dostala jsem se až do roku 1850 . Můžete mně poradit nějaké webové stránky , kam dále abych si dohledala předky ještě před tím datem? Jde to přez internet nebo je nutné navštívit matriky osobně ? Děkuji za odpověď Eva Šváhová“

Vladimír Kejla: „Zálaží na tom, k kterého regionu Vaši předkové pocházeli. Prostředníctvím internetu se podívejte na příslušný Státní oblastní archiv, tam najdete odkaz na digitalizované matriky. Pokud tam příslušná matrika nebude, pak by se muselo zajet přímo do archivu.“

Petr: „Ještě jednou dobrý den, znám zatím jediný online rodokmen, který se mi velmi líbí hlavně pro svou celosvětovou popularitou, ale jeho grafické zpracování mě moc nezaujalo. Je jím server www.myheritage.cz Snad Vám bude ku pomoci.“

Vladimír Kejla: „Znám tento program, ale je šitý na americké poměry, takže mi moc nevyhovuje. Ale díky moc. :-)“

fajita: „Mám dotaz ohledně svého vlastního otce, se kterým jsem se nestýkala od svých šesti let, kdy opustil maminku. maminka již nežije, předpokládám, že i můj otec, ale přesto bych se ráda dozvěděla kolika let se dožil, zda byl ženatý či jiné informace, které mne dříve nezajímaly. Na koho se obrátit? Děkuji moc za odpověď JF“

Vladimír Kejla: „Zkuste zajít na matriku ve své obci. Zde by Vám mohli pomoci tím způsobem, že Vám zprostředkují kontakt s Centrálním registrem občanů. Vyplníte formulář se základními životními daty člověka, kterého hledáte, zaplatíte poplatek, tuším 500 Kč. Pokud se hledaný člověk najde, bude na něm, jestli dá souhlas k tomu, aby Vám byla vydaná jeho adresa.“

Otakar: „Omlouvám se a ještě jednou upřesňuji - děda zemřel v roce 1970 a nevíme kde. Je někde v centrální evidenci obyvatel uvedeno přesné datum a místo úmrtí a dá se o ně požádat, když jsem vnuk? Anebo z registru vypadávají občané úmrtím a nepomohou mi? Díky“

Vladimír Kejla: „Přesněji Vám neodpovím. Zkuste co Vám ze systému vypadne. Je možná, že se najde někdo z jeho příbuzných. Bude záležet pak na něm, jestli dá souhlas.“

Irena:: „Dobrý den, pracuji na rodokmenu Šajner v oblasti RAKOVNÍKA, ovšem jméno v matrice shodné se SCHEINEREM apod. Dostala jsem se do cca 1790 a dále nemohu v matričních listech přečíst. Nevíte jak daleko toto jméno existuje v našich matričních listech? Děkuji“

Vladimír Kejla: „Těžko radit. Na Rakovnicku se příjmení důsledně počeťovala, takže je vlastně jedno, jestli dříve bylo příjmení zapsáno v české nebo v německé podobě. Před rokem 1790 je už těžší hledání. Bude to vyžadovat asi více času a trpělivosti. Přeji hodně štěstí.“

Michal:: „Dobré ráno, je možná shoda jména Kounovský s obcí Kounov ?“

Vladimír Kejla: „Těžko říci, ale zdá se, že člověk s příjmením Kounovský přišel někam z Kounova. Nedá se to vyloučit.“