Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 14. října 2013

Libor Zahradník: „Paní docentko, jak dlouho může trvat, než se člověk seběvědomí naučí.. .a jde to vůbec?“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Neexistuje účinný výcvik po jehož konci by jste si mohl říci :" Už jsem jiný, sebevědomější" Práce na sebepoznání, která je bezesporu jednou ze součástí našeho sebevědomí je dlouhá. Je třeba si mnoho věcí uvědomit a přijmout. Různé metody na zvýšení sebevědomí vás pouze mohou nasměrovat na cestu, kde začít.“

Míra: „Dobrý den , děkuji za Vaši práci . Je nutná a potřebná . Pracuji každy den jako koordinátor dodávek mezi západními klienty a českými firmami . Nám nechybí technicke znalosti , chybi nám sebevědomí , vztah k práci a morálně volní vlastnosti . Da se usit psychologická charakteristika na jeden národ ?“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Máte pravdu, že mnoho lidí v naší zemi, a to jak žen tak mužů, si příliš nevěří. Neuvědomují si, jak jsou dobří, snaží se toho zvládnout více než je možné a některé lidské hodnoty či osobní vlastnosti jim přijdou samozřejností. Není tomu tak vždy za našemi blízkými hranicemi. Tam děti ve výchově nepodceňují, dospělé často dokážou ocenit a právě ta míra slovního i jiného ocenění jsou základními kameny uvědomění si vlastních schopností. Takže až bude naše práce dostatečně oceněna začne doba, kdy si uvědomíme vlastní možnosti.“

Ema: „Paní docentko, jak získat zpátky sebevědomí po životní ráně v podobě narození postiženého dítěte?“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Narození postiženého dítěte není vaše chyba. Narození postiženého dítěte je velmi těžká zkušenost, která se může stát výzvou. Výzvou být dobrou matkou, ikdyž život není tak snadný. Moc vám držím palce Laura J.“

Pavla: „Dobrý den paní doktorko Janáčková. Jsem ve fázi svého života, kdy nevím jestli se nemám raději po druhé rozvést. Kladu si spousty otázek, jsem už z toho příliš přecitlivělá, špatně spím. Obviňuju se, že jsem nejspíš neschopná udržet si manželství, ale taky vím, že naše diskuze končí na tom, že vytrhuju prý věci z kontextu. Nevím asi přesně co to je z kontextu? Ale vím, že mě tyhle diskuze od mého manžela oddálily. V zásadě jde o to, že mám pocit, že naše společné dítě je první a poslední a dcera z prvního manželství má svého otce, tak ať se stará on. Přitom platí na dceru pravidelně 3000,-kč a jakýkoliv výdaj na ní komentuje takhle. Jak řešit tyhle situace?? Děkuji za odpověď a přeju pěkný den.“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Myslím, že vaši situaci již sama nezvládnete vyřešit. Nejlépe uděláte, když navštívíte specializovaného psychologa. Osobně bych doporučovala párovou terapii, která by vám mohla pomoci ujasnit si, zda váš partner chce společně pečovat o vztah a na vztahu dále pracovat.“

Evelína: „Dobré ráno. Prosím, pořádáte semináře? Provozujete "klinickou praxi"? Pokud ano, kde. Děkuji. (....a Velký Dík za všechny zatím ještě (ne)Potvory!“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Institut partnerských vztahů pořádá různé druhy seminářů. Mimo jiné i celodenní kurz: Jak se stát potvorou, který je jeden z nejúspěšnějších za posledních několik let :-). Přehled najdete na internetových stránkách. Kontakt na mě naleznete tamtéž. Zdravím Laura J.“

Špačková: „byla vaše maminka Ema Janáčková, myslím že jsem s ním pracovala.děkuji za odpověd“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Nebyla :-)“

Veronika: „Dobrý den paní doktorko, chtěla bych se zeptat jak se stát potvorou v partnerském vztahu. Chápu, že to jde když vztah začínáte a partner vás poznává a dovolí si k vám jen to, co mu žena sama dovolí, ale jak to změnit, když už jsou spolu několik let??? Děkuji za odpověď“

Doc. PhDr. Dr.phil. Laura Janáčková, CSc.: „Potvorou se můžete stát vždy tzn. i v dlouhodobém vztahu. Návod najdete v mé nové knize Muži chtějí potvory s podtitulem Jak získat pana Božského. Čtěte,přestože pan Božský je již doma :-)“