Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 2. října 2013

Hanka: „Dobrý den. Mám tchýni, se kterou vycházím velmi dobře. Mrzí mě na ní ale, že přede mnou přehnaně často vyzdvihuje svou dceru. Jedná se o každodenní věci typu, co skvělého uvařila, jakou provedla změnu v bytě, co koupila dětem apod. Přitom obě víme, že její dcera jako matka a hospodyně mírně řečeno selhává. Podotýkám, že tchýně nemá problém zkritizovat mého muže, přede mnou i jím samotným. Ovšem nedostatky její dcery jsou tabu. Snažím se nebrat si to osobně, abych nevyvolala nějaký konflikt. Předem děkuji za odpověď.“

Jan Svoboda: „Nevím.. jen mě napadá, zda si uvědomuje své jednání..a obávám se, že spíše ne, že si takto nevědomě brání to, jak dceru vedla, říkáme vychovala. Víte, on lidský mozek je skvělá mašinka a dokáže nám zastříc ledacos. Pokuste se tchnyně dotázat, v čem je ona lepší než byla její matka. Pak v čem je ona horší, než byla její matka. Až toto udělá, můžete se tázat na ni a její dceru. Nechť poví co poví, dále se nevyjadřujte. Nechejte ji nad tím samotnou přemýšlet. A když opět bude to, co nemáte rád, stačí mírné připomenutí.. Vyzkoušejte. JS“

Šarlota: „Dobrý den, pane doktore, jak se naučit odpouštět ? Děkuji a přeji hezký den.“

Jan Svoboda: „Neumíme to, opravdu, protože nás to nikdo během dětství neučí, jen nám o tom povídají.. Odpustit, znamená uvědomit si, že Svět se NIKDY nebude totič tak, jak my si přejeme. Je naším úkolem se přizpůsobovat a zároveň zůstat svůj. Odpustit je tedy schopnost pochopit chování a jednání druhého. Před čím jej jeho chování a jednání chrání - a zároveň v čem mu jeho chování a jednání brání. Co by musel změnit, pokdu by onu ochranu tím, jak se chová neměl..A toto když pochopíme, budeme moudří z druhého a máme základ pro možnost odpouštět - protože když pochopíme, už není co odpouštět.. JS“

DAYD: „Jak se prodávala Vaše kniha Modelkou v 50?“

Jan Svoboda: „Pokud jsem infomován, kniha "Modelkou v padesáti" už je vyprodána, takže ji lze získat spíše někde ze skaldu..ale neporadím. JS“

DAYD: „Jak a jak dlouho se připravujete na takovýto chat?“

Jan Svoboda: „Přál, přál bych Vám vidět televizní studio.. neexistuje žádná příprava - prostě máte počítač a píšete. Kolem je neskutečný ruch, běhají maskérky, připravuje se další vstup, táhne Vás to k poslechu toho, co říká další host.. Takže, ono to je opravdu náročné..a příprava, neexistuje. JS“

petra ostrava: „dobry den,muj dvoulety shar pei je rok úo operaci kompletn plastika ocnho vckaq z duvodu masivni entropium obou oci, jake kapky jsou nejvhodnejsi na vykapavani,? uzivali jsme vetsinou vdsc, ale je to fakt maly a dost dtrahy, prislo m,ze je lepsi nez tekute slzy, po operaci se oc hodne zlepsly, ale prece jen stale mrne obcas slzi, tak chci vedet, jake kapky,, opthalmoseptonex moc drazdi a prslo mi,ze to gelove slozen vdscu je lepsi, protoze z oka hned nevytece,k dale ocn okoli nekollkrat tydne osetruji opthalem- je neco vhodnejsiho nez to dky moc“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Je mi líto, dotaz patří k včerejšímu vysílání, nemohu a neumím Vám být svým názorem prospěšný. Tak držím palce, aby to co potřebujete k Vámjako informace přišlo. JS“

Pavla K.: „Dobré ráno, velice by mě zajímalo jak se mám vymezit ke své budoucí tchyni, protože se chystáme bydlet v jednom domě, ale v samostatném bytě s vlastním vchodem, který jsem si prosadila. Zatím náš vztah je myslím klidný, i když se začínají rýsovat první antipatie z mé strany, je velice úslužná a stále nám uklízí v pokoji, stále má pocit, že pro nás musí něco udělat, nachystaná snídaně už je běžná věc a další drobnosti. Moc Vám děkuji.“

Jan Svoboda: „Hodně dobrý dotaz: potřebujete si stanovit pravidla a ta si navzájem sdělit, jemně, hezky - a včas. Například je nemyslitelné, aby paní tchyně měla klíče od Vaší části k jinému použití, než když nejste doma. Jestliže má být nějaké společné jídlo, pak až po domluvě, nesmí to být samozřejmostí. VaŠe vzájemné návštěvy by měly být jako návštěvy - tedy s alespoň naznačením veškerého dekóru..hlavně ten z Vaší dvojice, kdo je doma, potřebuje jasně vědět, že je sice doma, ale jeho doma - doma, už je pouze v díle prostoru domu.. Takže přemýšlejte tímhle směrem. A držím palce. Máte velkou šanci na hezké vztahy. JS“

DAYD: „Jste klinický psycholog?“

Jan Svoboda: „Ne, jsem specializovaný poradenský psycholog pro oblast mezilidských vztahů všech úrovní. JS“

petra ostrava: „dobry den, mam dvouleteho shar peie, ktery ma anemii, muzete mi doporucit vhodne nebo lepe nejvhodnejsi potravinove a vtamnove doplnkey? snazim se krmit kvalitne, vz acana pacifca , taste oéf the wild ,v mene prihznivych financnich situacich ceske krmivo brit, uzivali jsme lososovy olej a pangamin oébcas . protoze je hrozne hubeny, od sveho pul roku pribral pouze ješden klogram, co mu davat at se hmotnost zvysii? jnak do kazdeho krmeni dostava vrchovatou lzic sardinek ve vl.l stave, dekuji moc za radu“

Jan Svoboda: „Jan už jsem odpovídal pánovi, omlouvám se, Váš dotaz patří k včerejšímu pořadu..Takže neumím reagovat. S úctou Jan Svoboda“

Jiřina: „Pane doktore, mohu poprosit o radu nebo návod, jak se mohu vyrovnat s tím, že nedokážu pomoci své 80tileté matce? Je hodně sama, obávám se, že s pocitem opuštěnosti.. Svým neustálým podsouváním viny druhým a výčitkami si od sebe odehnala nejen mě, ale i dospělé vnuky a vnučku.. Snášet "modré z nebe" nepomohlo - nespokojenost a negativní přístup ke všemu a kritika všech u mé matky je nevyvratitelná, stejně tak pocit její naprosté neomylnosti.. Spoléhala jsem, že moudrost ve stáří hroty otupí, neboť od svého dospívání mám s ní komunikační problémy, které se lety pouze prohlubují. Nedokázala a nedokáže být laskavá, většinou jen kontroluje a s nelibostí komentuje i mé dospělé syny, takže se jí vyhýbají.. Kamarádky nemá, svoje známé komanduje a mám pocit, že i ponižuje. Je tedy hodně sama. Dá se jí nějak pomoct? Sama to nedokážu a je mi jí velmi líto.. Děkuji za názor a přeji příjemný den :) Jiřina Vítová“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Nevím..takhle přes PC neumím být prospěšný..Podstatu myslím si, sama uvádíte - je sama, je pouze se svou vnitřní řečí a ta ji přesvědčuje o tom, o čem ji přesvědčuje. Mozek ji selektivně nabízí informace..atd. To je Vám jasné. Potřeboval bych vědět, zda maminka v něco věří. Zda má v sobě nějakou nadstavbu, !víru v něco". Boha, vědu, lidskou slabost a podobně. Tam je třeba začít. Pokud toto není, pak její pozitivní zkušenosti s lidmi..anebo oslovte psychologa kolem sebe..jde i tohel řešit, ale jen dílem.. Držím palečky. JS“

Helena: „Proč se málo mluví o tchánech? Ten nám narušoval soužití jak neřízená střela. Tchýně byla láskyplná, s krásným smíchem, objektivní, vtiskla mi i vzor, jak se snažím chovat k partnerům našich dětí.“

Jan Svoboda: „Skvělé! No vidíte to? Vidíte, jak je ten svět maskulinní, jak jej ti chlapi regulují? A naopak - pořad připravovaly ženy..¨ Budme hovořit i o tchánech. A hlavně o tchýních je to protože chlapi bývají větší "mamínci" a tak jsou spíše potíže ve vazbě "matka - syn", než "matka - dcera". Ale já mám z Vašeho upozornění radost. Díky! JS“

Irena: „Dobré ráno, pane doktore, nemám žádný dotaz, jen Vám chci poděkovat na krásné a nezapomenutelné přednášky s vámi. Vždy, když Vás vidím ráno v televizi, nemůžu se odtrhnou a přijdu pozdě do práce. Hezký den.“

Jan Svoboda: „Děkuji, děkuji za zpětnou vazbu..protože ačkoliv to tak nevypadá, je to pro mě hodně náročné..protože jsme zvyklý "vše si sám režírovat" a věřte, že to v televizi - a je to tak správně - nehrozí.. Mějte s emoc. JS“

Daniela: „Dobre rano pane Svobodo, jak odnaucit babicku stale nosit nejake hracky? Stale opakuji, ze dcera nic nepotrebuje. Jeji nejcastejsi odpoved: ale ja jsem chtela, aby to mela. Ted cekame druhe dite a nedovedu si predstavit, ze ted budou ty hracky ve dvojnasobnem mnozstvi. Podruzna otazka: proc zeny, kdyz se stanou matkami, zacnou mluvit v mnoznem cisle. Pr. nam rostou zoubky, my mame prujem a pod. Dekuji, pekny den Daniela“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Boží, boží dotazy.. Tak předně: pokuste se s babičkou jít někdy do obchodu s hračkami a tam s ní promluvit na téma potřebné - nepotřebné, pozitivní - negativní hračky. Cílem je rozšířit její obzor, prostě aby její mozek přijal fakt, že výběr je širší, že její první nápad nemusí být úplně nejlepší..To je základ. Druhý dotaz : neznám na toto vědecké pojednání. Ale domnívám se, že základem je fakt, že matka chápe dítě jako svou součást - a zároveň samostatnou bytost...Bylo by dobré naučit ženy, že dítě se rodí Z MATKY, ne matce. Že dítě se rodí ne rodině, ale DO RODINY. to je - mělo by být základem.. A ještě jednou děkuji za otázky, potěšily mě. JS“

Ivana-Mar.Lázně: „Dobré ráno Vám přeji :-) Jsem ráda, že jsem vstala zrovna dnes brzy a můžu si vyslechnout Vaše rady.Jste jeden Z MÁLA psychologů, kterým rozumím.Vysvětlujete vše tak rozumně, že nepotřebuji "překladatele". Škoda, že jste tak daleko,přijela bych se zeptat na pár věcí :-) děkuji a poslouchám :-) Ivana“

Jan Svoboda: „Děkuji, děkuji za zpětnou vazbu. A trochu pozlobím : pokud Váš mozek napadne otázka, zná odpověď.Jen je často převelmi těžké přes nejrůznější zábrany si odpověď zvědomět..Hledejte tedy odpověď - v sobě. Přes sebe kolem sebe v přírodě, lidech, všímejte si. to je cesta moudrosti. S úctou Jan Svoboda“

Jana: „Dobré ráno, sama jsem tchyně, ale mylsím si, že z kategorie těch chtěných? Snacha se synem bydlí jen přes ulici, ale pokud mě nepozvou, nejdu tam bez předchozího ohlášení a pokud mají problémy, řeší si je sami. Ale když mají zájem o radu, řeknu to ze svého hlediska a zkušenosti, ale řešení je opět na nich. A jak jsem k tomu všemu dospěla? Zásluhu na tom má moje bývalá tchyně! Strkala do všeho nos, snědla všechnu moudrost světa a když jsem přišla na to, že kryje svého syna v nevěře, řekla jsem DOST a rozvedla jsem se. Pak jsem měla druhou, ale to už byla maminka. Milá, hodná a připravená podat pomocnou ruku kdykoliv jsem potřebovala. Ale ta už, BOHUŽEL, není mezi námi. Je to nespravedlivé!“

Jan Svoboda: „Dobrý den Moc moc moc!! Kéž si lidé přečtou Vaše sdělení. A já jen - nehledejet spravedlnost. Nikdo neví co to je..Jen máme něco domluveného a to více anebo méně dodržujeme a potřebujeme dpodržovat, jinak bychom se vzájemně vymýtili..Ale spravedlnost - ne, to není tak jednoduché.. S úctou Jan Svoboda“

Jarka: „Dobre rano, vzdy jsem chtela byt dobra tchyne. Syn se s rodinou k nam pristehoval. Predstavovali si, ze jim budu zajistovat veskery servis. To jsem odmitla. Odstehovali se a trestaji me, ze nesmim videt vnoucata. Dobra tchyne tedy asi nejsem, ze. Jarka z Olomouce“

Jan Svoboda: „Ne ne, možná jste opravdu tak dobrá, že museli dále od Vás odstěhovat, aby neměly mindrák z toho, že nejsou dost dobří. JÁ NEŽERTUJI, tak to opravdu také může být.. Ale podstatné je, aby Vy sama jste si uměla najít životní náplň, nezávisle na nich..oni nejsou Váš život, oni jsou jen dílem Vašeho života..neupínejte se více, než je dobré...Přemýšlejte o tom. S úctou Jan Svoboda“

Lenka: „Dobré ráno, momentálně nemám dotaz, ráda Vás poslouchám. Říkám si, proč se stále hodnotí pouze tchyně. Přece tchyně si také svou nastávající nevěstu nevybírá a mnohdy to není s nimi jednoduché. Já sama mám extchyni a čas vše vyřešil, vycházíme velmi dobře. Já ale jsem tchyně, jak o mně moje nevěsta mluví nevím, ale mladí mi nadělili vnoučka, kterého mám velmi často a tím se jim snažím pomáhat a sobě dělat radost.Pěkný den!“

Jan Svoboda: „A víte, proč je tolik anekdot o policii? Protože se jich lidé bojí a zároveň je potřebují.. JS“

Lucie: „Dobré rano pane doktore, prosím o radu. Stále se snažím pochopit tchýni, proč a z jakého důvodu mě nemá ráda nebo nemusí. Ne jen já si myslím, že jsem prototyp takřka dokonalé snachy. Starám se o přítele jak můžu, mám vždy uklizeno, navařeno, jsem pracovitá, mám vysokou školu jsem pohledná, přítel je se mnou maximálně spokojen.. ale tchýně si neustále neumí a nechce ke mě najít cestu a nedokáže se mnou normálně komunikovat. Stále si myslí, že jsem pro jejího syna málo hezká, málo šikovná, málo všechno... otázka tedy zní jaké k tomu může mít důvody? snažím se ji pochopit, ale stále nevím jak.“

Jan Svoboda: „Jste konkurence.. Možná dokazujete mamince svého partnera, že měla nedostatky..a ona možná nevědomky bojuje o teritoriu, bojuje o teritorium psychické a možná i fyzické..tímhle směrem se pokuste přemýšlet. Možná se totálně mýlím - a možná ne. JS“

Jana: „Dobrý den pane doktore, moc Vás zdravím a velmi ráda zase vidím,chtěla jsem se zeptat na problém se svou tchyní, vše vychází z toho že je jedináček, naprosto nepřizpůsobivá, sobecká, sebestředná,při jakekoli diskuzi, musí mít hlavní slovo i to poslední, jelikož s ní žiji v jednom domě, snažím se ji nevyhledávat a nekomunikovat přílíš. Můžete mi poradit, jak s takovým samorostem se dá trochu žít? Díky ní trpí celý život naší rodiny, protože navíc manžel je mamánek, děkuji za odpověď a krásný den Jana.“

Jan Svoboda: „Hm.. přes počítač poradit neumím, protože bych potřeboval pokládat další a další dotazy. Běžte prosím za nejbližším poradenským psychologem..Tohle nejde možná úplně vyřešit, ale jistě jde vztahy upravit zmírnit - samozřejmě bez přítomnosti tchýně v poradně, to není potřebné.. A jen - hledejte, co by mohla být vaše společná činnost. Pak v čem by jste Vy pro ni, z jejího hlediska viděno, mohla být potřebná. Tohle by byl základ..Jen Vás lákám do nejbližší poradny Vašeho bydliště. JS“

Martina: „Dobré ráno, pane doktore, opravdu moc děkuji za kamínkovou metodu, která se mi hrozně líbila a hned jsem ji zkusila, protože někdy je opravdu těžké pochopit chování manželovy maminky. Rozhodně si myslím, že si nemůžu na nic stěžovat, ale někdy mě hrozně vadí, jak je tchyně nadměrně starostlivá až přehnaně pečující. Nemáte nějakou radu, jak jí vysvětlit, že se o jejího syna dokážu dostatečně postarat?“

Jan Svoboda: „Cesta je pozvolná. První věc - dohodněte si "péči o chlapa". V čem bude ona pečovat a v čem Vy. Ale domluvit, tedy obě s tím musíte souhlasit. Když to poruší - a udělá to mnohokrát - s úsměvem to přijměte a pripomeňte domluvu..A chce to svůj čas.. Dále hledejte společné téma Vás dvou - mimo byt, dům, někde venku. Prostě by to chtělo mít nějaké společné téma, společnou činnost mimo bydliště..třeba jóga, tanec, cokoliv..hledejte. JS“

Ivana-Mar.Lázně: „Děkuji za "pozlobení" :-) Jste opravdu "kouzelník".Psychologii mám ráda a to jak jste pozlobil- trefil jste se do mých myšlenek :-) Dnes bude krásný den, když tak pěkně začal.Udělal jste mi radost :-)“

Jan Svoboda: „Jo! přeji co nejkrásnější den - a rád přednášívám v Mariánských Lázních (spojené střední školy OA a Gymnázium). Tak s eprojděte po hlavní třídě a dívejte se kolem sebe jako to asi dělám já, člověk z Ostravska... JS“

Jiřina: „.. děkuji moc za odpověď, pane doktore. Zkusím ještě doplnit. Maminka víru nemá ani v boha, vědu a pro lidskou slabost ve skutečnosti nemá pochopení. Připadá mi, že nevěří ani sama v sebe, protože všechno, i to pozitivní, bere jako útok proti ní samé. Dá se řešit s psychologem i přesto, že moje matka by nebyla ochotna spolupracovat? Děkuji moc a krásné ráno přeji :) Jiřina Vítová“

Jan Svoboda: „Ano, dá se a velmi dobře..jde snížit nepříjemné prožívání,které máte z jejího chování a jednání..Jak sama píšete a víte, maminku změnit nelze. Ale je možné změnit Váš postoj a s ním prožívání k tomu všemu.. Opravdu. S úctou Jan Svoboda“

Lída: „Dobrý den, kdyby význam slova tchyně měl jiný název, také by se o tom tolik mluvilo? Je to jen v myšlení a pochopení její role. Kolik jí dovolíme, tolik starostí budeme mít. Je třeba přijímat každého, jaký je. Co nám na někom vadí, je naše zrcadlo. Já to měla v jejich rodině zvláštní. Měla jsem nejvyšší vzdělání v jejich rodině, a tím byla má pozice zatracovaná. Nemohla za to, rodiče jí to nenaučili. Tchán mě měl rád, ale neměl žádné slovo v rodině. Musel poslouchat. Dnes mi to nevadí, už v té rodině nejsem. Přeji hezký den.“

Jan Svoboda: „Víte, když se o něčem hovoří, pak je to pro lidi významné. A role tchýně, významná je. A hodně. Proto jsou na ně akekdoty, jsou zatracovány i glorifikovány...Tak to prostě je a je třeba přijmout. JS“

jana: „Na svoji tchýni si v průběhu manželství nemohu stěžovat manžel před rokem zemřel naše komunikace ztroskotala doslova na banalitě velmi mě to mrzí“

Jan Svoboda: „Kdepak, nevzdávejte se..podívejet se třeba do knihy: Daniela Vodáčková: Krizová intervence. Tak si najděte co je logické a běžné po těžké události..mnohé pochopíte - a v dobrém. Takže ne ne, zdaleka, zdaleka není Vás vztah na ztroskotání.. JS“

Ivana-Mar.Lázně: „Tak to mám radost:-).Syn studuje na gymnáziu a psychologie je jedna z věcí o kterých si spolu povídáme.Zkusím se vloudit na Vaši přednášku :-)).Ještě jednou děkuji :-)) s velkou ústou Ivana“

Jan Svoboda: „No, pak nechť se dotáže kolegyně Vokaté.. JS“

Irena: „Dobré ráno, můj vztah s tchyní byl na počátku mého vztahu s manželem ten nejlepší, jaký mohl být. Ona měla ráda mě, já jsem měla ráda jí. Časem se to ale stupňovalo směrem dolů, začala mi mluvit do toho, co mám nosit(stylem - podívej se, jak vypadáš, to nemáš nic lepšího na sebe?),plánovat nám život a jak budeme bydlet. Ano, vím, že to myslela dobře, ale pro mě to bylo peklo. V současnosti (jsme s manželem 11 let) se to vyhrotilo na maximum. Je mi to líto, ale na druhou stranu se nenechám nikým urážet, že chci prodat její dům, že očkuju manžela proti ní atd. atd. Je to na dlouhé povídání, je toho moc, co se stalo. Tchyně patří mezi lidi, co mají svou pravdu, ve výměně názorů nedá šanci protistraně říct svůj názor, jen ten její je nejsprávnější. Rozhodla jsem se jí ignorovat. Ale asi to není to správné řešení, že? Děkuji :-)“

Jan Svoboda: „Za chováním tchyně, je velmipravděpodobně strach..Ztrácí půdi pod nohama a tak se radikalizuje..Hledejte pro ni nějakou roli..protože ignorovat, NELZE. Je mi líto, ale to nezvládnete..ono ignorování, Vás bude stát možná více sil, než hledání řešení. Běžte prosím za odborníkem, to má velký, velký smysl.. Držím palce, moc. S úctou Jan Svoboda“

Klem: „Přeji hezký den. Jsou i situace, kdy chcete pomoci vnučkám, máte pedagogické vzdělání, doučovat a pomoc není vítána. Dlouho jsem to neuměla pochopit, protože vnučka byla po tetách apod. vyzvedávána. Dnes už pomoc nenabízím, ale také vnučky nevidím. Je to jejich volba, chodím do přírody, kolo, joga, už to neřeším. Hezký den“

Jan Svoboda: „Ano, dobře děláte, opravdu. Já sám vím, jak těžké je vědět jak a přitom nebýt přizván k pomoci..Prostě Vaše role je nachystat obvazy a čekat, až lodička narazí do ledovce. Tak to prostě je a tak to přijmete. A Vás život, by měl - a zdá se je - naplněn i tak. Kéž jste vzorem i pro ostatní. S úctou Jan Svoboda“

Linda, Praha: „Dobrý den pane doktore, s tchýní i tchánem mám problém ten, že na mě oba neskutečně žárlí. Syna mají jednoho (tedy jediné dítě) a nejspíš nikdy se nesmířili s tím, že jednou bude mít vlastní rodinu. Přestože s nimi asi 10 let přede mnou už nebydlel ve stejné domácnosti, mají tak úzký vztah, že se jim nehodila žádná z jeho bývalek a vztahy byly opravdu děsné, což jsem zjistila až v 1. těhotenství. Rok a půl se totiž přetvařovali, jako bych byla téměř jejich dcera a teď po dalších 5ti letech jsou naše vztahy jen o sebekontrole z mé strany, protože od nich neustále slýchám jen kritiku, faleš a jakousi závist... jakoby ani nepřáli synovi štěstí a spokojený partnerský život. Nezměnily na tom nic ani naše děti - jediná jejich 2 vnoučata. Dá se s tím něco dělat, kromě tiché ignorace? Zabojovat už jsem zkusila víckrát, ale je to jenom horší a považují mě za drzou a nevyzrálou a jim ubližující, apod. Děkuji za odpověď.“

Jan Svoboda: „Ne, nemá smysl bojovat a je naivní myslet si, že lze ignorovat. Už jsem to jednou dnes psal - ta ignorace Vám sebe tolik sil, že je lepší onu energii věnovat jinému řešení. A s odborníkem. Protože je velmi pravděpodobně, že "Vaši tcháni", se prostě propadají v životních rolích, ztrácejí životní scénář, pocit potřebnosti. Výsledkem je radikalizace a její důsledky snášíte.. To JDE ŘEŠIT, kruci, jen se nevzdávejte..mámena to odborníky, opravdu. S úctou Jan Svoboda“

Irena: „Ještě jednou dobré ráno :-) Jen jsem chtěla podotknout, že v jejím domě nebydlíme, ani o její dům nemáme zájem. Všechno to utrpení vychází ze situace, kdy jsme s manželem přistoupili k dluhu na hypotéce. Kdy nám bylo slíbeno, že dům bude přepsán na manžela, že hypotéka je JEN na 8 let......Když jsme se ozvali, začalo neskutečné peklo, začalo obviňování a citové vydírání mého manžela. Opravdu je mi to upřímně líto, už jen kvůi manželovi, protože on má svou rodinu a maminku nesmírně rád, ale poslouchá jen výčitky, jak ji nemá rád, jak na ní kašle. Řekla bych, že kope kolem sebe a zbytečně. Místo toho, aby se na to podívala z té naší strany. Byli jsme využiti a podvedení. Za odborníkem mám jít jen já nebo i manžel a tchyně? Děkuji, hezký den“

Jan Svoboda: „Podstatné je, jak budete definmvoat problém. Já se domnívám, že by mělo smysl chodit každý zvkášť ze začátku - pak zřejmě společně. A má spekulace: prostě maminka měla v sobě nevyřčenou cestu, jakou vizi "jak věci budou". Slovy ale prezentpovala něco jiného. Vy jste vycházeli logicky že slov...a nyní je na řadě konfrontace, boj maminky se strachem a nevědomky také o roli mezi lidmi, na ktzerých je závislá... Běžte za odborníkem, vypaltí se to. Všem. JS“

Jana Š.: „Dobrý den pane dr. S mojí tchýní už nejsem schopná mluvit bez emocí. Vzhledem k tomu, že máme malé děti, které to u babičky milují, tak je to docela problém. Mám oproti ní jiné výchovné metody a hodně dbám na to co děti jedí a pijí. Bojuji s tím, že i když babička ví, že nechceme aby naše dcera jedla příliš sladkostí a pila převážně vodu, nebo čaj, tak babička ji krmí sladkostmi a neustále jí proti naší vůli kupuje sladké dětské pitítka. Poraďte mi prosím jak účinně zasáhnout. V očích tchýně jsem ta, co dětem nic nedopřeje a je i na jejího syna zlá. Na vysvětlenou...svým způsobem ano. Partner je stejný jako ona, tzn. že se mu musí spousta věcí opakovat xkrát než je udělá sám. Tudíž ho upomínám i když jsme u nich. Nevím, zda je tento můj popis dostatečný, abyste pochopil náš vztah, ale snad jsem to nenapsala příliš zmatečně. Děkuji za odpověď Jana.“

Jan Svoboda: „No, paní Jano, to bude složitější..I má spekulace bude daleko od řešení: Přemýšlejte o tom, co je to "ovládat" na rozdíl od "mít vliv". A pokud budete v obraze, pak výchova, to je jedna třetina ovládat na dvě třetiny "mít vliv". A pokud budete mít onen vliv - dcera bude babičce odmítat, možná i manžel dílem změní své postoje ke stravě..To by měl být Váš cíl. Jinak hrozí že to, co myslíte opravdu, z mého pohledu hodně dobře, se nakonec obrátí v opak.. A konzultace s odborníkem by hodně pomohla,protože by nabídl konkrétní kroky, sdělil, jak postupovat. s úctoui Jan Svoboda“

Radka Lubová- Slavíková: „Ahoj Honzo, přeji moc pěkné ráno, celou dobu pozorně sleduji celý pořad a tímto Ti chci poděkovat za Tvé výborné rady ohledně tchýně, které jsi nam předal již dávno na Beňu, kdy jsi nám říkal, že pokud je pár pevný, tak tchýně po nějaké době podlehne. My jsme s Mirkem byli pevní, měli jsem se rádi a nyní mám výbornou a pohodovou tchýni.Tímto Ti děkuji za Tvé rady a to nejen v této oblasti, ale za vše co jsem se od Tebe naučila a mohu to dále používat v mé práci s dětmi v mateřské škole. Věř mi, že díky těmto Tvým znalostem a schopnostem, které jsem od Tebe získala mohu pomoci dalším dětem, které tuto pomoc potřebují. Velice za vše děkuji. Pěkný den Radka Lubová- Slavíková“

Jan Svoboda: „Ahoj RAdko. Díky, děkuji za zpětnou vazbu.. S úctou k Tobě, s úctou k Vám Honza“

Blanka: „Dobrý den, mohu mít dotaz o vztahu matka, syn?“

Jan Svoboda: „Ano, jen nevím zda stihnu odpovědět.. JS“