Chat

Jan Svoboda
Záznam chatu ze středy 6. března 2013
DAYD: „Čím je pro Vás psychologie nejzajímavější a v čem třeba děsivá?“
Jan Svoboda: „Nejzajímavější? Svou filosofickou částí. Nelíbí se mi psychologie, která má mindrák z medicíny a snaží se ji dohonit. To není pro m psychologie..stejně jako tzv."novodobé" obory, jako je psychologie rodiny,zdraví atd..prostě tyhle hry. JS“
Sluníčko: „Dobré ráno pane Svobodo, tak ráda Vás vidím.Už jsem v PD, tak Vaše přednášky jsou pro mne minulostí. Vše, co jste zatím stačil říct, je pravda, pravda, pravda. Zkusila jsem to 3x, nepoučila jsem se. Už nezkouším, začala jsem používat mozek. Uvědomila jsem si, že buď v tom byla chemie, vytloukání klínu klínem, samota, špatně. Dnes mám přítele přes 4 roky, a poprvé jsem pochopila, že pokud nebudeme mít společné zájmy s přítelem, a nebudeme komunikovat, nemá cenu dál pokračovat. Dnes se těším na každou chvíli s ním, ale bydlet už s nikým nechci, přijeď - odjeď. Jaro už se hlásí, a přeji všem, ať probudí mysl a poslouchají dál Dobré ráno s Vámi. Vám přejí nádherný den Lída“
Jan Svoboda: „Nevím, nejsem guru anio mág i když často tak vystupuji... Přemýšlejte o duchovním rozměru svého života. Mám dojem, že jste dozrála k uchopení faktum že spiritualita je jedna z přirozených součástí člověka..Vy už jste dále, než v obdovu těla, majetku a jiných.. Přemýšlejte. S úctou Jan Svoboda“
Robert: „Dobrý dem pane Svobodo, právě teď Nás zaskočila krize po deseti letech. Mě je 38 let a přítelkyni 37 let, právě ukončila mateřskou a hledá práci se kterou to nevidím moc dobře. Máme dvě dcery 15let a 3 roky a co se nestalo? Naskytla se nám šance mít ještě jednoho potomka. Já jsem nadšený, ale přítelkyně chce mermomocí do práce a chce podstoupit miniinterupci. Argumenty, že to půjde i za rok mě neuspokojují a nevím jak tento stav řešit. Můžete mi poradit. Děkuji“
Jan Svoboda: „Dobrý den. Myslím si, že by stálo za to popovídat si o problému s odborníkem v nějaké rodinné poradně..Proč? Protože mám dojem (hypotéza) že hlavním důvodem je strach..A strach je princip, který nelze podceňovat..Tedy Vás prosím, netlačte na partnerku, spíše se běžte poradit, popovídat si o všech okolnostech s odborníkem. a děkujiza důvěru. Jan Svoboda“
Zdena: „pane doktore naš vztah se rozpadl asi po 29 letech deti se vdaly manžel si našel o 19 roku mladši přitelkyni odstěhoval se kni měla jsem pocit že se zblaznil ale to je jedno ted je to 2,5 roku co odešel když se vidimetak se k sobě chovame dobře mame spolu dvě děti dospěle rozvest se nechce takže nevim jestli to nechat tak ale už něco řešit se mě taky moc nechce takže nevim občas co si mam o tom myslet.“
Jan Svoboda: „Dobrý den. Váš příběh není veselý - a je opravdu ze života. Principem je řešení tzv "třetí manželské krize" právě tímto způsobem..Jde o to, že děti odejdou a najednou je "prázdno", pokud drtivá většina témat rodičů právě obsahovala to, co je, potřebují, mají děti..A když chybí společný zážitek, zážitky, vyhrává pudovost a jejím výsledkem je odklon z původního partnerství.. Zatím bych na Vašem místě věc řešil pravidly, která bychom si dohodli. A tato pravidla bychom dodržovali. Víte, ono je velmi, velmipravděpodobné, že se k Vám aprtner vrátí, pokud nebude druhou partnerskou zatlačen do dítěte..atd. Tedy - pravidla a dodržovat je. JS“
Ema: „Zdravím p.Svoboda. Je přijemné Vas po ránu vidět s usměvem. Manželstvi toť složita věc, ale krásná.....aby to vydrželo 35let, tak to chce moře lásky tolerance a odpuštění..a propo jak dlouho jste ženatý Vy? Pozdravuje Vas ma dcera Petra z Bethelu v Karviné.Hodně usměvu neustalého Vam přeje Ruszová.“
Jan Svoboda: „Děkuji, píšete pravdu za pravdou..Tak kéž jste inspiracípro ty, kteří Váš chat přečtou. JS“
Míša: „Dobrý den pane Svobodo, jen Vám chci napsat, že jste fakt dobrej :-)“
Jan Svoboda: „Děkuji Míšo, já spokojenýnejsem,protože na můj vkus se témata tříští a divák potřebuje být hodně pozorný, aby si mozaiku skládal.. Děkuji. JS“
Iveta: „Dobré ráno, prozrazení nevěry,po 27 letech dobrého manželství, která trvala rok a půl je zřejmě také vyvrcholení krize. Nyní již půl roku zkoušíme spolu žít dál a když pominu záchvaty paniky a nedůvěry z mé strany... prožíváme lásku silnou jako na začátku vztahu.. Máme šanci nebo je to jen iluze ? Děkuji Iveta“
Jan Svoboda: „Šanci? Vy máte téměř jistotu, že se vztah spraví..Chce to svůj čas a možná odborné vedení. Vše co já napíšu, může být mimo.. Došlo ke ztrátě, přesněji ráně do Vaší důvěry. Kolikrát už se Vám to v životě stalo, že někdo podrazil Vaši důvěru? Je to poprvé? Zdůrazňuji, důvěru obecně, nemyslím teď partrnerství.. Dále: nevěry je mnoho druhů, nejvýznamnější jsou čtyři. Předpokládám, že vy píšete o nevěře fyzické - to jde spravit v poradně docela snadno, horší jsou jiné typy nevěry.. Potřeboval bych se tázat..Třeba zda sneseet od púartnera, masáž, zda máte společné činnosti, anebo snesete i intimitu atd atd.. Proč tohle píšu? Abych Vás motivoval, motivoval k návštěvě poradny. Protože máte hodně dobře našlápnuto na spravení vztahu..Zvažte. JS“
benesovamilus@email.cz: „Dobré ráno,asi jsem k dotazu nepřidala email a jestli můžu poprosit pana psychologa o kontakt a přeji Vám pěkný den. Benešová M.“
Jan Svoboda: „Dobrý den. Nepomohu..nedělám teď praxi..a děkujiz důvěru. S úctou Jan Svoboda“
Tereza: „Dobrý den pane doktore, ráda bych znala Váš názor na fungování dlouhodobého vztahu, potažmo manželství mezi partnery s výrazným věkovým rozdílem (20-25 let), je dle Vás takový vztah schopný fungovat? Velmi děkuji“
Jan Svoboda: „aNO, fungovat takový vztah může. Podstatné je uvědomit si jaký máte kdo základ z původní rodiny. A hlavně je důležité nakolik jste na stupni zralosti (jeden i druhý) psychické. Tedy - ano, vztah fungovat může, statisticky vzato,je však rizikovější. Například pokud byl Váš partner ženatý, rozvedl se a Vy jset jeho další partnerka..je pak jen otázkou času, když se k Vám bude chovat stejně jako se choval ke své první ženě..atd. JS“
jana: „Dobry den chci se zeptat trosku mimo tema. Je nornalni.ze tchyne s tchanem jsou pro me mnohem lepsi nez vlastni rodice? Vztahy mam dobre i s mymi rodici, ale vice mi je lepe s tchyni a tchanem a vlastni rodice to vycituji a jsoupravdepodobne kvuli tomu na me i manzela hnusni a vyderacsti s tim, ze nam vetsinou vse co muzou vycitaji....“
Jan Svoboda: „Skvělé! Děkuji, že jset napsal. Ano, to, co píšete není nijak mimořádné. Jen se o tom málomluví. Zdaleka, zdaleka není důležité co se jen říká.. Takže díky za příklad ostatním, aby se až !nestyděli" za pěkné vztahy. JS“
Tereza: „Dobré ráno přeji, je mi 22 a už tři roky žiji s o 19 let starším přítelem, náš vztah byl relativně bezchybný do té doby, než mi začalo vadit že nežije jen pro mě, ale z velké části pro svou 12 letou dceru. Snažila jsem se mu vysvětlit, že se cítim ukřivděná a chtěla jsem si jako kompenzaci pořídit psího společníka, se kterým bych se dělila pouze s přítelem a s nikým jiným..chtěla jsem, aby to byl náš společný "spojovací" článek . Jezdím každých 14 dní za svými rodiči domů a chtěla jsem si ho brát s sebou.Ten víkend kdy odjíždím tu má dceru na starost. Dostalo se mi ovšem neuvěřitelného nepochopení, které skončilo hádkou tak, že jestli si ho koupim a nebudu toho psa nechávat u něj aspoň někdy, tak ať se sbalim a odejdu. Budu moc ráda, když se dozvím názor odborníka a možná i za radu co mám udělat jinak... Hezký den Tereza“
Jan Svoboda: „Zvykněte si. Lepší to nebude. Velmi, velmi pravděpodobně. A pokud nechcete, aby Vám lhal, tajně unikal za dcerou, přijměte to. Dcera je součást jeho života, on není bez ní..Možná i díky tomu, že má právě tuto dceru, jsou v něm vykultivovány ty vlastnosti,chování,jednání,které na něm přijímáte a možná obdivujete..Přemýšlejte a s dcerou nebojujte. Je to zbytečné, Jen ztrácíte osobní sílu, tento velmi významný pocit. Držím palečky. JS“
Petra Malá: „Zajímalo by mě, jestli existují nějaká univerzální či ověřená místa, kde lze potkat perspektivního volného partnera? Nebo naopak, kde je velmi malá pravděpodobnost se s ním seznámit (např. mnou vyzkoušené dětské hřiště)?“
Jan Svoboda: „Skvěklý dotaz! Tedy "jak na to": zvažte všechny své zájmy a choďte mezi lidi tam, kde své zájmy budete také realizovat. Tedy - třeba máte ráda vodu - pak se pohybujte mezi vodáky - ne na lodi, tam jsou zpravidla hotové dvojice, ale jako organizátor, v obsluze atd..Jen nesmíte být sebedůležitá a pyšná.. No a samozřejmě do toho prostoru půjdete s cílem najít partnera - ale uděláte vše, aby se toto stalo cílem nepodstatným. Asi tak,jako když jdeme spát. Můžeme se umýt, lehnout do postýlky - a tím končí naše kompetence. Zda usneme anebo ne, není naše věc..A když takto půjdete třeba nezi ty vodáky, a soustředíte se na prodej cukrovinek, atd - možná sekundárne - usnete. S úctou JS“