Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 31. října 2012

Mirka Mužíková: „Pěkný den, pane doktore, dívám se už od 6 hodin. To jsou ty výhody, když je člověk doma.:-)“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Pokud vydržíte a napíšete názor, budu rád. Zatím se mi zdá, že vyjádření mnou podaná nejsou srozumitelná a přesná. Škoda.Tak zatím nashledanouJan svoboda“

Jana: „Jsem 25let vdána, z mé strany si myslím, že jsem maximálně tolerantní avšak v posledním čase manžel neustále objevuje a nachází nějaké mé chyby. Určitě to nedělá proto, abych byla lepším člověkem. Je v tom jiná žena, koníček? Jakou mám zvolit obranu, nebo útok?“

Jan Svoboda: „Ne, může v tom být jen typická chlapská krize..tedy jakýsi propad jistoty, že jsem platným Světu, že mám ve světě roli..zavolejte si do první poradny, vysvětlí Vám to. Prostě - jsou určitá období ve vývoji člověka, kdy přijde zákonitě pokles nálad, jistoty v životě. A to kompenzujetzem nejčastěji útěkem od sebe, nekomu jinému vyčítáme to, v čem sami máme problé..Tamhledejte. S úctou JS“

Luci: „Dobrý den, poradenskou praxi máte jen v Ostravě nebo i jinde? Našla jsem, že provádíte např. supervizi azylového domu v Jihlavě. Lze v životě nějak nahradit nebo částečně nasuplovat základní přijetí matka-dítě, pokud tento vztah chybí (porucha osobnosti)?“

Jan Svoboda: „Těřký dotaz, opravdu.. Praxi teď neděšlám, jen učím a přednáším různě po ČR.. Ale k podstatnému : vyhledejte terapeuta, který je vyškolen ve směru zvaném "Somatické prožívání". Zde bych viděl největší pravděpodobnost pozitivních změn. Ale ..úplně vše vyladit podle mého názoru, nejde. JS“

Mirka Mužíková: „Pane doktore, je to srozumitelné a myslím, že to tak opravdu funguje. A určitě vydržím, ať se zase něco dozvím.“

Jan Svoboda: „Děkuji! Děkuji moc..A jsem rád, že jste se ozvala. JS“

Jana I.: „Dobry den, takže když křičím na syna,že něco provedl,tak se ho bojím?Děkuji“

Jan Svoboda: „Ne, Vy se nebojíte syna, bojíte své myšlenky, že něco nezvládáte. Jste obětí svého vlastního přemýšlení..Držte se. A syn, za to nemůže. S úctou Jan Svoboda“

Markéta Šnoriková: „Krásné ráno pane doktore, dneska jste měl brzké vstávání. Dneska s Vámi budu mít skoro celý den...uvidíme se 10,50 na hodině. Už se na Vás těším.“

Jan Svoboda: „Dobrý den přeji. A zdá se, že i Vy jste měla brzké vstávání..Tak se připravte, opět Vás ve škole nebudu šetřit.. JS“

Senator T: „Není na Vás 6 hodin moc brzo?“

Jan Svoboda: „Brzy? No, jsme bohužel trochu (podle některých hodně) workoholik. Tedy i běžně vstvávám těsně po páté. JS“

Senator T: „Kde najdu na internetu Váš CV? A kontakt na Vás?“

Jan Svoboda: „Nejdříve si odpovězte na otázku : "Co je cíl? Proč chci ono CV hledat?" Až si odpovíte, pak třeba zjistíte, že to ani nechcete.. Jinak www stránky nemám. Jen to povinné, co mi zařídil zaměstnavatel. JS“

Senator T: „Chystáte nějakou novou knihu?“

Jan Svoboda: „Sna to nebude jen levná reklama.. Pokud mám dobré informace, tak v nejbližších dnech by měla v nakladatelství Triton vyjít kniha, kterou jsem nazval "Vedení poradenského dialogu". Je určena všem, kteří vedou dialogy s ostatními pro nějaký profesionální cíla hlavně pomoc.(Učitelé, poradenští pracovníci, sociální služby atd atd) JS“

Senator T: „Nechtěl jste být také psychiatrem?“

Jan Svoboda: „Ne, nejsem psychiatr. Může jít o shodu jmen. Jsem psycholog, specializovaný na poradenství a řešení problémů s tímto spojených. Jan Svoboda“

Vendula: „Dobrý den p.doktore Žehlím a sleduji náhodou váš pořad a jen si dovolím svůj postřeh.Když jste v minulém režimu měnil zaměstnání,byť jste byl dobrý pracant,byl jste fluktuant.Dnes jste naopak super flexibilní.Něco podobného platí i o lidech,kteří mají potřebu vyzkoušet si co nejvíce aktivit.Myslím si,že určitě nejsou povrchní. Zajímal by mě Váš názor.Děkuji hezký den.“

Jan Svoboda: „Ano, máte pravdu. Podstatné je "najít se". Najít činnost, která mě maximálně uspokojuje..Podstatná je prožitková hodnota Vašeho života. A zda k jeho dosažení Vám slouží stálost,anebo flexibilita, je otázka jern formy. A dále - ne, nesrovnávejte. Stojí za to mít nadhled, svou jistotu v názorech a zároveň se pokoušet o toleranci k názorům jiných. A já vím, že to zní divně, ale líbí se mi, že teď žehlíte.. JS“

Simona Hrdinová: „Dobrý den, jsem účastníkem BEN1+2 a popravdě bych teď potřebovala BEN pro rodiče s dětmi. Jak je vychovávat, nekřičet a jak se postavit k různým vypjatým situacím. Nevydal jste najakou knihu se zaměřením na výchovu a správný přístup k našim dětem. Děkuji Simona“

Jan Svoboda: „Dobrý den Simono. Oslovilo mě jedno vydavatelství a já slíbil, že takovou knihu napíšu a musím to udělat do konce kalendářního roku.. Zatím doporučuji : Peter A.Levine: Trauma očima dítěte. S úctou Jan Svoboda“

Jana: „Dobry den, chtela bych Vas poprosit o radu, jak slusne rici "ne" svemu nadrizenemu, ktery naklada praci jen nekterym svym zamestancum, u kterych vi, ze mu spolehlive a v terminu splni co potrebuje. Jak nadrizenemu naznacit, at praci rozdeluje i ostatnim kolegum? Je mi jasne, ze stucne "ne" pouzit nelze :). Dekuji za radu.“

Jan Svoboda: „Hm.. Potřeboval bych alespoň vudět Vašeho nadřízeného, vědět, zda si uvědomuej to, co píšete, dělá to vědomě..a mnoho dalšího. Tedy "radím" jediné: pokud po Vás něco bude chtít, zopakujte mu klidným halsem, co máte udělat. Dostane ihned zpětnou vazbu. Pokud v jeho zadání bude nesmysl (třeba časová nestihnutelnost a podobně) má prostor ke korekci, anebo alespoň pochopení,když úkol neuděláte celý. Tak snad získáte větší statut a změní se i to, na co chcete "radu" svým dotazem. JS“

Lucia: „Dobre rano, mam 10,5roc.dceru, ta sa boji vlastnemu otcovi povedat ,,nie,, co povie on to spravi...resp. co sa paci jemu,musi sa aj jej.. Ako ju mam naucit,aby sa mu nepodriadovala...ma z neho strach..preto to robi..stale jej hovorim,povedz si svoj nazor...a ked pride k nemu je to uplne naopak. Dakujem za radu :-)“

Jan Svoboda: „Ano, za jejím reagováním bude strach..podstatné je z čeho: zda o to, aby nepřišla o jeho přízeň, strach z násilí, strach přenesený z Vás..prostě je to složitejší...napište mi znovu (snad stačím reagovat) nějaký konkrétní příklad, epizodu, která nastala popište. JS“

Jana: „Díky za radu pane doktore, asi máte pravdu. Ale jak říká moje maminka-dám té bestii v něm nažrat a ono se to zas uklidní. Docela závidím Markétě Šnorikové - také bych Vás brala jako vyučujícího. Píšete, že jste specializovaný na poradenství - v jakém rozsahu (specializace)?“

Jan Svoboda: „Specializace? Partnerství, rodičovství, pracovní vztahy, konfliktní situace sám se sebou s jinými...asi tak nějak. JS“

Dana: „Dobrý den, byla jsem na 2 vašich přednáškách a byl to pro mně úžasný zážitek. Učím v mš a vaše rady mi velice pomohly. Zmiňoval jste se o knize, která vyjadřuje nedobré vize společnosti Evropy, ale zapomněla jsem název.Jinak vám moc děkuji za vaši práci a přeji hodně úspěchů.“

Jan Svoboda: „Ne, to není kniha. To jsou stránky OSN a pokud vím, už nejsou dostupné. Tedy ani já sám už nemohu tyhle věci moc uvádět, protože je nemám o co opřít, není dostupný doklad. JS“

Lenka: „Dobrý den, pane doktore. Chytila jsem v tv pouze konec Vašeho výstupu, ale právě jste se bavili o tom, že člověk potřebuje někam patřit, do nějaké skupiny. Máme skoro 3 letého syna a zrovna jsme ho začali posílat do školky. Vím, že většina dětí při nástupu do školky pláče, když musejí do nového prostředí, kde nikoho neznají a nemají tam maminku ani tatínka, ale není nějaká rada jak takovému malému človíčkovi ulehčit, pomoci, aby si zvyknul, zařadil se, našel si kamarády a těšil se tam? Děkuji Lenka“

Jan Svoboda: „PAní Lenko,¨¨budete teď chvíli trpět..trpět stejnějako syn. A vypaltí se to. Moc se to vyplatí. Tak držím palce. Ulehčení dítěti dokáží zajistit paní učitelky, když jim dáte volnou ruku a uvěříte, že jejich názor má smysl, protože hovoří o Vašem dítěti v prostředí, které Vy neznáte..nechejte se jimi vést. A znovu - držím palce.. Jan Svoboda“

Romana Kladivová: „Dobré ráno pane doktore. Děkuji, děkuji za to, že máme možnost Vás vidět a slyšet. Vždy je to jako pohlazení po duši. Ráda zůstanu sledovat dnes do konce.“

Jan Svoboda: „Děkuji, děkuji za sdělení. A pokud budete mít otázku a já budu stíhat - rád se vyjádřím. S úctou Jan Svoboda“

Kateřina: „Pěkné ráno, mému synovi je 20. měs a zažívám období krásného vzdoru a na vše má odpověď NE :-). Díky němu, jsem se naučila též, říkat ne a hezky nám to klape :-). Přeji Vám příjemný den“

Jan Svoboda: „Maminko, máte nejlepšího učitele, jakého je možné mít - pokud dokážete vidět, vnímat, prožívat...A zdá se, že Vy to umíte. Držte se svého učitele. S úctou Jan Svoboda“

Luci: „Děkuji moc za odpověď.“

Jan Svoboda: „Víte, víte jak je definována náhoda? Jako soubor příčin, které neumíme zjistit, rozkreslit, vnímáme jen jejich důsledky.. Tedy - co je to náhoda? JS“

Jana: „Máte někde poradnu? Připadáte mi srozumitelný a jasný. Potřebuji odblokovat /jsem si vědoma svých nedostatků, z kterých plynou mé neúspěchy/. Byl byste schopen mi pomoci?“

Jan Svoboda: „Dobrý den. Ne, nedělám teď praxi přímo, odpočívám. A možná máte nejlepšího terapeuta v dané oblasti těsn+ě kolem sebe..jen stále platí "doma nikdo prorokem".. Oslovte tedy nejbližšího odborníka ve Vaší oblasti. Třeba to bude ono. S úctou Jan Svoboda“

lucka hradecna: „Dobre rano. Chtela bych se zeptat,zda mate nejake prednasky i pro sirokou verejnost? Zajima me mesto Olomouc. Rada bych vas videla a odnesla si par rad. Dekuji za informaci a preji hezky den“

Jan Svoboda: „Ano, a jak jsem psal o náhodě..tuším, že v Olomouci budu příští týden..nemám tady diář..Podívejte se na akce společnosti OLiVy. Tak se píší. Jan Svoboda“

Mirka Mužíková: „Zajímavé, že jsem se sama vzbudila v 5.25. jinak už spím aspoň do 6.30. Přečetla jsem si včera program vysílání.“

Jan Svoboda: „Hm, to jstze prostě Vy.. JS“

Jana: „Moc děkuji za odpovědi, přeji Vám dobrý den. Jdu na terapeutickou dvacetiminutovku u kávy. Mějte se báječně!“

Jan Svoboda: „GUT, jak by řekl rodilý Čech..A ta Vaše kávička, to je rituál. Užijte si jej. To je start do dne.A snad dobrý. S úctou Jan Svoboda“

Lucie: „Vážený p. Svobodo, jste psychologem i doma?Odpusťte mi tento příměr, ale s Vámi musí být pěkná sranda , anebo, "ticho léčí"? Děkuji. Mějte se krásně, Lucie“

Jan Svoboda: „Lucie, doma nikdo prorokem...Ano, ticho léčí..Doma, jsem spíše morous nemluvný.. JS“

Jana K.: „Pane doktore, dekuji za nazornou ukazku jak na nadrizeneho, v nejblizsi dobe to vyzkousim :) Preju pekny den, JK“

Jan Svoboda: „No, skvělé! Jen prosím, nejdříve to vyzkoušejte u někoho jiného. Jde hlavně o ten konec, aby jste nešla do otázky, to by byla provokace. Tak držím palce. JS“

Emilie Ruszová: „Dobrý den p.Svoboda, mate pravdu ve vychově děti kež by to vice rodiču poslouchalo-dobře se Vas posloucha.Dam přiklad-moje dcera Petra pracuje už 7let v Bethelu v Karvine a myslim si že tu práci nemůže každy dělat, když nema zazemi od mladi.Myslim že se mnou souhlasite. Zdravi Ruszová Třanovice.“

Jan Svoboda: „Ano. A s úctou dceru zdravím. Protože vím díky supervizím, jaká to je práce. a není, opravdu není pro každého.. JS“

Lída Klementová: „Dobré ráno pane Svobodo, neuvěřitelné, ležím si a říkám si, tak pusť tu Gábinu, třeba tam bude pan Svoboda? Chápete a Vy tady jste!Jakou mám radost, že Vás vidím. Teď jste odpovídal, jak nás někdo ovládá, tím se ovládá sám. Tak mě ovládala matka, a i v jejím pokročilém věku jsem si řekla dost, NE!!Utla jsem to a už se mnou rok nemluví. Přála jsem jí k narozeninám, nic. Je typ, který má ve všem pravdu, generál. Mi je 57 let a už jí poslouchat nebudu. Těžce jsem to ze začátku nesla, čas to vyřešil sám. Jsem sama sebou, mám se ráda a nic nemusím. Je mi to jen líto, že jí v 85 letech nechybím, má už jen mě a mého syna, kterého teď ovládá místo mě a syn se mnou nemluví. Přišla jsem o brášku, o dceru, jsem sama, o to víc to nechápu. Čas je velký lék, ale přesto jsem se nevzdala, příroda mi moc pomohla.Děkuji a přeji krásný den.“

Jan Svoboda: „DRŽTE SE! Budete svým dotazem příkladem mnoha ostatním...PAní matka nemůže jednat jinak, prostě taková je díky dispozici a své výchově..To byl dar pro Vás - víte jak ne, jaká nebýt. A věřter, že Vás matka může hodněmít ráda, uznávat..jen to prostě nemusí umět dát na jevo.. Tak přeji moc moc trpělivosti. Jan svoboda“

Jitka Miková: „Dobrý den, neměl byste radu na období vzdoru (mých obou dětí)? Dcera 4,5 let, jakmile nemá okamžitě, co chce křičí, útočí, pláče, urazí se, nechce s nikým mluvit + syn 1,5 roku, rozpláče se, bouchá hlavou do čehokoli (podlaha, stůl, zeď) a to vše dělají obvykle najednou. Má hlava je t u chvíli jak papiňák...“

Jan Svoboda: „No, nediví se.. Radu..tu Vám dá nejlépe odborník s dětské poradny zu Vašeho okolí.. Já jen obecně :na starší dceru nereagujte.Aby jste to zvládla, dejte si v sobě limit typu "čtyři minuty na ni nebudu reagovat". Pak ji oslovte třeba nějakou nabídkou "chceš čaj, dělám si jej". Ona velmi pravděpodobně ten čaj odmítne - a to je dobře, tím může díl vzdoru odreagovat..a malý? Hm..možná reaguje podle vzoru starší..Ale opravdu nevím. Dotazujte se odborníka nejblíže u Vás. JS“

Honzik: „Budu si pamatovat radu o aktivním naslouchání. Díky“

Jan Svoboda: „Těší mě to,¨ a podívejte se na internet, co k tomu vše nabízí. Není toho málo. JS“

Alena: „Dobrý den, limity jsou fajn, ale nedaří se mi jejich dodržování bez použití sankcí, obzvlášť s nástupem puberty (synovi je téměř 14 let). Jsem s ním sama od jeho narození, proběhly dva nevydařené pokusy o "náhradního tatínka". Mám pocit, že výchovu nezvládám, jak bych chtěla, určitě se promítá i můj nevydařený osobní život a tragická událost v rodině, mám deprese. Je nějaká cesta, když na psychoterapii nemám peníze? Krizové centrum jsem už jednou zkusila, bez valného výsledku, skupinové terapie mi nesedí. Děkuji.“

Jan Svoboda: „Je řešení : existují státní poradny, jsou zdarma..pak je možné i přes internet navázat kontakty, tam se dozvědět nějaké kroky a hlavně mít podporu..NEVDÁVEJTE SE, není proč, opravdu... S úctou Jan Svoboda“

Jarda: „Trochu jsem přeslechl vyjádření k asertivitě, co to je a proč ne. Kdysi jsem byl na kursu, stručně vyjádřeno asertivita - umění říct ne. Jen jsem právě si nespojil, proč jste říkal, že toto ne, raději aktivní naslouchání. Přeji hezký den!“

Jan Svoboda: „Sděloval jsem, že asertivita tak, jak je běžně vyučována, má smysl pro díl sebepoznání. Zbytek, je pro opakovaný kontakt nefunkční. Snažil jsem se naznačit, že existují přemnohem lepší komunikační styly - a já se domnívám, že ten nejlepší z těch, co já znám, je Aktivní naslouchání.. S úctou Jan Svoboda“

Lenka Kudláčková: „Dobré ráno, chci se zeptat jestli nemáte v těchto dnech nějaké přednášky pro veřejnost v Ostravě. Jedna věc je o všem číst a druhá věc je to slyšet, případně reagovat. Děkuji za odpověď a hezký den“

Jan Svoboda: „Souhlasím.. A pokud si vybavuji, v nejbližších dvou týdnech v Ostravě nejsem pro veřejnost..tady nejblíže v Olomouci. JS“

Lenka Petříčková: „Dobré ráno, prosím o radu, jaký použít argument, potřebuji-li 17 letého syna přesvědčit k návštěvě psychologa, kterou jednoznačně odmítá.. Prožili jsme situaci, kdy se opil a z níž jsem vyvodila, že syn má velký problém sám se sebou a nemá sám sebe rád, možná bych řekla že je to taková skrytá sebenenávist. Vrcholově sportuje, chodí na gymnázium, myslím, že je dost inteligentní, ale rodičovské rady, že by mu psycholog pomohl a je to v jeho zájmu odmítá, přestože u něho již dvakrát byl ( tehdy ale řešili pouze předstartovní stavy, uvolnění atp.) Děkuji za odpověď, případně radu.“

Jan Svoboda: „Prosím, běžte sama do poradny. Tam požádejte terapeuta, aby navázal se synem e mailový kontakt..a zbytek bude na něm. A možná i odlehčí Vám, že Vám dokáže některé věci vysvětlit, ve Vás doladit.. Jen se nevzdávejte. JS“

Lenka Malá: „Dobrý den pane doktore, velice ráda Vás poslouchám. Měla bych na Vás dotaz týkající se vztahů v rodině a rozlišnosti názorů na jistou věc týkající názornosti, jsem přesvědčena, že všechno je založeno na komunikaci, ale bavit se s někým, kdo neprojeví svůj názor, aby náhodou někoho člověk nezrazil, se mi nelíbí. Příjde mi, že dnešní společnost není zvyklá na jednání lidí narovinu. co si o tom myslíte...Předem Děkuji L.M.“

Jan Svoboda: „Jednání "na rovinu", skutečně mnoho lidí ohrožuje..potřebné však je ale dělit co je pouze výron nějaké emoce a co je opravdu názor "na rovinu". Tupé a hloupé výrony, je dobré korigovat..ne upřímnost a na rovinu. Hodně, přehodně, záleží na formě jak něco vyjádříte..lidé velmi často ne že nesouhlasí s pravdou. Spíše nesouhlasí s formou, kterou je pravda sdělována.. Jan Svoboda“

Alena: „Díky, "nevdávejte se" byl asi vtipný překlep, že, já bych se i vdala, ale nejsou lidi...:-) Mimochodem, teď jste mi skvěle vysvětlil původ mých problémů - měla jsem skvělého tátu, proto tedy mé problémy s hledáním partnera a proto se ani po několika letech nedokážu srovnat s jeho tragickým odchodem... Státní poradnu zkusím najít, snad i tam budou dobří odborníci, děkuji za radu. Hezký den.“

Jan Svoboda: „Omluvám se za překlep, za všechny překlepy..víte, je pro mě skutečně těžké odpovídat, protože ve studiu, no jak to říci, tady je mnoho všelijakých podnětů atd, prostě není jednoduché se soustředit. A hlavně - já moc neumím psát na počítači..stydím se za to a stejně se to pořád nechci naučit.. Tak díky! A - třeba je vše jen otázkou času a onen muž se objeví..A jak na to, jsem stačil říci teď v sedačce. Tak - pěkné dny přeji. S úctou Jan Svoboda“