Chat

PhDr. Matěj Spurný
Záznam chatu ze čtvrtka 4. října 2012
emilo: „Proč se má většina přizpůsobovat menšině? Proč neplatí: "Kdo chce z vlky žít, musí s nimi vít"?“
PhDr. Matěj Spurný: „Dobrý den, nerad mluvím o přizpůsobování, jde spíš o hledání takového soužití, které nebude jen diktaturou jedněch nad druhými. Je to oboustranný proces.“
Olovo: „Kdy budete PHD?“
PhDr. Matěj Spurný: „Dobrý den, PhD jsem zhruba dva roky, zřejmě v čt došlo k záměně titulu. Ale to není zas tak podstatné.“
den: „Gríša Spurný je Váš příbuzný? A Anežka Hodinová Spurná?“
PhDr. Matěj Spurný: „Ne - a jsem tomu docela rád...“
den: „KOntakt na Vás?“
PhDr. Matěj Spurný: „matej.spurny@seznam.cz“
den: „Co si myslíte o Sudetoněmeckém krajanském sdružení ? - Jan Šinágl za ním stojí...“
PhDr. Matěj Spurný: „Je to hlavně společenství starých lidí, kteří se rádi vidí a společně vzpomínají na minulost. Zcela rozumím tomu, že mají tuto potřebu. Politika sdružení je politikou zájmové skupiny, ke které mám výhrady.“
den: „Jak se Vám líbily Teze o vysídlení sudetskách Němců - Mlynárik-Danubius?“
PhDr. Matěj Spurný: „Jsou pro mě inspirativní. Byla to svým způsobem provokace, ale důležitá.“
den: „Čemu všemu se jako historik věnujete?“
PhDr. Matěj Spurný: „moderní nacionalismus, menšiny v českých zemích ve 20. století, česká a německá společnost v poválečném období, česká společnost v období socialistické diktatury“
den: „Kdo nejlépe píše v ČR/SR o sudets. Němcích - Křen, Mlynárik, Staněk?“
PhDr. Matěj Spurný: „Ke starším obdobím je literatury spoustu, k poválečnému vysídlení hlavně Tomáš Staněk a Adrian von Arburg“
den: „Zajímáte se i o Vitikobund?“
PhDr. Matěj Spurný: „Moc ne, jsou to radikálové, reziduum minulosti. Nejsem s nimi v kontaktu - na rozdíl od jiných složek sudetoněmeckého společenství, které jsou otevřenější diskuzi.“
sonax: „Kde konkrétně jste vyrůstal v Krkonoších?“
PhDr. Matěj Spurný: „Na Renerovkách a od pěti let pak v Modrém dole u Pece pod Sněžkou“
sonax: „Funguje stále Antikomplex, a byl a je členem této organizace Ondřej Liška?“
PhDr. Matěj Spurný: „Antikomplex existuje, Ondřej Liška členem nikdy nebyl, ale spolupracovali jsme s ním v době, kdy vedl organizaci Mládež pro interkulturní porozumění.“
sonax: „Jak se studovalo na Humboldtově univerzitě?“
PhDr. Matěj Spurný: „Bylo to pro mě důležité. Zejména zkušenost, že studium historie se dá propojit se starostí o aktuální společenské problémy.“
sonax: „Jak si ceníte Prémie Otty Wichterleho?“
PhDr. Matěj Spurný: „Je to spíš závazek do budoucna. Jsem rád, že i v našem oboru existuje snaha měřit a oceňovat kvalitu. Samozřejmě je i mnoho těch, kteří by si ocenění také zasloužili, ale oceněni nebyli.“
jitka: „co má dělat stát když rodiče dají své dítě do normální školky a školy a děti tam chodí jen měsíc ,protože rodiče,kteří jsou negramotní to nestíhají s učením atd to je realita kterou na vsetíně máme takže ne stát ale oni musí sami chtít,jinak říkají že jsou diskriminovaní mě je nikdo nepřichválí“
PhDr. Matěj Spurný: „Ano, je to problém - jde o to, najít alternativní možnosti, to znamená ne to jen lhostejně přijmout jako realitu nebo odsunout ty děti do zvláštních škol, ale hledat systém, jak tyto děti a jejich rodiče motivovat. V jiných zemích různé způsoby existují, je třeba se inspirovat.“
Lenka Matysíková: „Po 42 letech meho života se stěhuji z meho Domova ,nebot dnes jsem já tou menšinou v místě,kde léta bylo nádherně a to V Ostravě na tzv. Liščině. Mám nekonečně mnoho negativních zkušeností s touto nepřizpusobivou populací,podotýkám ne vždy jen s Romy,ale ve většině ano. PŘESTO nejsem rasista a vedu nekonečné rozhovory se známými,že nejsou všichni stejní a také at si každý zamete před vlastním prahem,nebot jak víme ne jen Romové kradou. Ostatní ale můžou,protože to jen přeci berou z prace a nikomu to chybet nebude. Je mi z toho smutno,ale nenasla jsem jediného člověka,který by mi dal za pravdu naopak všichni se shodli na velmi radikálních řešení situace. Kam to až může dojít? Ale jak se dál zastávat Romů,když si to opravdu kazí svým chováním sami. také si myslím,že cesta je vzdělání,ale nechtějí se všichni začlenit a vzdělávat. Co s tím. Budeme se všichni pořád stěhovat a utíkat?“
PhDr. Matěj Spurný: „Chápu, je to dlouhá cesta a asi nikdy to nebude zcela "vyřešené". Ale existují i kladné příklady a cesty integrace, které aspoň dílčím způsobem fungují. Jde o to, aby stát tyto cesty systematicky podporoval - a o to, abychom my navzdory negativním zkušenostem nepaušalizovali a znevýhodněným lidem spíš pomáhali než je a priori odmítali.“
emilo: „Poslouchám Vaše kecy a je mi to smíchu. Jistě nemají demonstrovat proti Romům, ale proti vládě. Podle vlády za všechno můžou důchodci, že jich je moc. Co bude až bude nepřizpůsobivých ještě více? Kdo pak bude na ně vydělávat? Jak to, že mezi bezdomovci nejsou Romové???“
PhDr. Matěj Spurný: „Dobrý den, možná, že o tom víte více... V každé společnosti existuje vrstva sociálně znevýhodněných a je potřeba dělat všechno proto, aby se do této situace nedostávalo stále víc lidí, v tom jsme zajedno. Jen možná máme jiné názory na to, jak toho dosáhnout. Já si myslím, že počet znevýhodněných lidí, kteří jsou na okraji, nezmenšíme větší represí, ale spíš motivací a podporou těch, kteří se z pasti ghett a lichvy chtějí aspoň trochu dostat.“
den: „Byli mezi sudetskými Němci v ČSR i anarchisté?“
PhDr. Matěj Spurný: „Ano, ale bylo jich málo“
V.: „Dobrý den, je pravda, že rodokmeny se u nás začaly psát od roku 1650?“
PhDr. Matěj Spurný: „To je otázka spíš pro historiky zabývající se starším obdobím, ale myslím si, že přinejmenším šlechtické rodokmeny existovali už ve středověku.“
emilo: „Pomáhali Čechům a Slováků Němci, Rakušané nebo Maďaři vymanit se z područí? Kde pak mají menšiny své obroditele? Proč jim děláme aktivisty?“
PhDr. Matěj Spurný: „Ano pomáhali. Například statisíce německých antifašistů za války nebo němečtí a rakouští podporovatelé exilu a disentu za komunismu.“
den: „Znáte Černou knihu minulosti?“
PhDr. Matěj Spurný: „Máte asi na mysli Černou knihu komunismu, tu znám.“
Dena: „Znáte pojem Pomsta za sudety?“
PhDr. Matěj Spurný: „Ano, používal se hned v několikerém smyslu.“
Dana: „Pane doktore, spise byste mel cikany presvedcovat, aby ctili a dodrzovali vsechny zakony a nejenom je zneuzivali. A muj dotaz: chtel byste bydlet, kdyz ne primo v jejich komunite, tak aspon v jejich sousedstvi? Dekuji za uprimnou odpoved. Dana“
PhDr. Matěj Spurný: „Bydlel jsem v jejich sousedství a nikdy mi neublížili. Přesvědčování nebo práce s Romy samotnými je samozřejmě také důležitá, ale dělají to jiní (Romisté, lidé z agentury pro sociální začleňování...) lépe než bych to uměl já.“
emilo: „Vaše odpověď mě nepotešila. Ja jsem psal o obroditelích a vymanění se z německého a rakousko uherského područí a ne o disentu. Když jte to začal. Kolik Romů uteklo za komunizmu na Západ? Kolik jich zdrhlo za demodemokracie?“
PhDr. Matěj Spurný: „Minimálně, ostatně možnosti byly velmi omezené. V současné době je to výrazně snazší a další sociální pád znamená také větší motivaci k emigraci.“
emilo: „Irové taky dnes emigrují, nebo jdou za prací. Ale za čím jdou Romové? Za dávkami v dolarech, v librách, v euro.“
PhDr. Matěj Spurný: „Dobrý den, nevím, jestli je to otázka. Romové, alespoň ti, kteří se snaží o emigraci, žijí v nezáviděníhodných podmínkách a snaží se to tímto způsobem změnit. Řada Romů pracuje (projděte se někdy kolem staveb a výkopů a uvidíte jich tam spoustu), řada dalších chce pracovat a nedaří se jim práci najít. Paušální představu o příživnících na dávkách jste si nechal vsugerovat politikou, jakkoli to může v jednotlivých případech platit.“