Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 29. listopadu 2011

babel: „Je v současnosti finanční poradenství zajímavá práce a peněžně dobrá práce?“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den. Finanční poradenství jako takové zase až tak zajímavé a výnosné není :-) V ČR lidé zatím neradi platí za "dobře míněné rady". Prosím nezaměňovat výlučně se zprostředováním finančních produktů. V současné době je tak nutné tyto dvě činnosti kombinovat. Je to však práce s lidmi, která je navíc velmi smyslupná a tedy zábavná a zajímavá.“

babel: „Jaká je v ČR finanční gramotnost - na jaké úrovni?“

Zdeněk Simaichl: „Na přelomu roku 2010/2011 publikovala Česká národní banka výsledek širokého průzkumu finanční gramotnosti v České republice. Bohužel, z tohoto průzkumu nevycházíme zdaleka vítězně. Právě naopak. Finanční gramotnost je u nás na velmi nízké úrovni. Pro toto poznání ani nemusíme chodit daleko, stačí se pouze zajímat a pozorovat chování lidí ve vztahu k finančním produktům ve svém okolí. Už pouze vybrat správný a vhodný produkt pro spoření bývá obvykle nad síly průměrně vzdělaného člověka. O využívání úvěrových produktů ni nemluvě. Nejvíce však selháváme v nakládání s vlastními finančími prostředky. Zkrátka neumíme s penězi hospodařit. Přitom k základnímu fin.plánování stačí velmi málo, v podstatě pouze tužka a papír :-)“

Pavel: „Na co si dát u úvěrů největší pozor?“

Zdeněk Simaichl: „Velmi dobrá a hlavně široká otázka. V první řadě na účel úvěru. Nejčastěji bohužel nakupujeme věci, které dlouhodobě nepotřebujeme. Užitek pak velmi brzo vyprchá, ale splátky zůstanou a motivace a chuť úvěr splácet je čím dál menší. V případě, že se zadlužím, nebývá problém úvěr jako takový, ale vedlejší efekty zadlužení jako vyčerpávání fin.rezerv, které pak nemohu použít k něčemu smysluplnějšímu jako např.spoření, fin.nákupu užitečnějších věcí, které skutečně potřebuji, atd. Dále zvyšuji riziko související s nesplácením úvěru-zápis do registru dlužníků. Pokud si touto základní úvahou vítězně projdu, je potřeba se zaměřit na parametry úvěru jako RPSN, tedy Roční Procentní Sazba Nákladů, což je nákladový ukazatel, číslo, které udává procentuální podíl nákladů, které je dlužník povinen zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, náklady na administraci, čerpáním, apod. Obvyklá se pohybuje mezi 15-25%p.a. Vyšší už není příliš akceptovatelná. Dále kolik zaplatím celkem za úvěr do dobu splatnosti, jaká je tedy cena úvěru? Je to ekonomicky výhodné nebo ne? Mám na to splátkově? Zkrátka je nutné počítat a počítat :-)“

Nevada Kid: „Má cenu si půjčit 10000 Kč?“

Zdeněk Simaichl: „No, nemá :-) Základní úvaha je taková, že pokud jsem schopen splácet takový úvěr, neměl bych mít problém si na Vánoce v průběhu roku našetřit. Vánoce přece nejsou žádné překvapení! Navíc, s takto "nízkou" částkou se budete muset pravděpodobně obrátit na splátkovou společnost nebo soukromého poskytovatele (banky úvěrují od cca 20.000,-Kč a výše), což bych Vám v žádném případě nedoporučoval. Lépe využít bankovní půjčku typu kontokorentu, příp. kreditní karty a důsledně splácet!“

Kartik: „Takže si beďo nebudu půjčovat na dárky??“

Zdeněk Simaichl: „Ideálně ne :-) Těch "dobrých" úvěrů je strašně málo a nákup jakéhokoliv dárku mezi ně rozhodně nepatří. Takže nejlépe spořit, spořit a zase spořit. Nákup dárků nepatří mezi nejnákladnější záležitosti, takže by to neměl být v průběhu roku problém ...“

Irena: „Co nový zákon o spotřebním úvěru, pomáhá?“

Zdeněk Simaichl: „Ano, nový zákon trochu pomáhá. Konkrétně se jedná o zákon č.145/2010Sb. s Spotřebitelském úvěru, který, kromě jiného, ukládá povinnost poskytovat tzv.předsmluvní informace. Ty obsahují typ úvěru, výšku úvěru, procentní sazbu, nákladové ukazatele, podmínky předčasného splacení, apod. Informací je skutečně hodně, skoro bych řekl až moc. Nic z toho však nemůže odstranit skutečnou podstatu problému, kterou je nízká finanční gramotnost, neschopnost plánovat a hospodařit a hlavně nedostatečná nebo dokonce absentující odpovědnost k sobě sama a ke svému okolí.“

zuzana: „dobry den. Ja nemam otazku. Ja chcem vyjadrit uplnu spokojnost a radost, ze konecne masmedia hovoria taketo veci otvorene a jasne. Toto si myslim, ze je cesta k tomu, aby sme sa naucili vsetci, ze sa neda zit v blahobyte a konzume bez nasledkov. A Mat viac niekedy znamena prist o VSETKO. Ja som nesmierne rada, ze aspon v Cechach uz media neponukaju len finacne reklamy - bank, uzernickych pozickovych spolocnosti (podla mna slusny sposob vymyvania mozgov, hlavne pre ovplyvniteľných ludi!!! Ja by som zakazala taketo reklamy, pretoze ci tomu verite, ci nie produkuje to viac skody ako uzitku. Pracovala som s bezdomovcami a mnoho z nich neuveri realite, ale tym ohromnym slubom v tych reklamach. A je problem na svete.), ale konecne sa venuju media aj financnej gramostnosti pre siroke masy. Kazdy tvrdi, ze nemusi mat nove auto, nemusi chodit na dovolenky, nemusi mat dom - ale realne sa vsetci za tym pachtia a zavidia si aj nos ´medzi ocami´. Tak, aby boli IN - zadlzia sa na styri generacie. Takze ja dakujem, ze taketo informacie ake davate a verim, ze takychto veci budu media robit cim dalej tym viac. Koniec-koncov su mienkotvorne.... prajem vela uspechov PS: su aj na Slovensku takyto ludia, takyto financny poradcovia? Ja som mala tu cest iba s regrutovanim za agentov bank, pod menom financny poradca. Zuzana Polakova zuzanapolak@gmail.com“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den. Také velmi děkuji za takovýto příspěvek. Mě také vždycky potěší, když slyším/čtu, že lidé podobné produkty považují za nepřijatelné a velmi přemýšlí, než něco takového využijí. Osobně bych se velmi rád dožil doby, kdy bude tento typ produktu omezen nebo dokonce zakázán :-)“

Alexandra z Brna: „Dobrý den, právě včera jsme prodali pozemek a teď řešíme, na který účet peníze vložit, nebo jestli nakoupit zlato?Částka je kolem 500 tisíc. Co by jste s penězi udělal Vy? Děkuji Alexandra“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den, v současné době, i vzhledem k tomu, co se děje na trzích, bych doporučil něco hodně konzervativního typu spořícího účtu nebo termínovaného vkladu. Aktuální výnos na SÚ je cca 2%p.a. a u TV až 3,3%p.a., což i vzhledem k současné inflaci není špatné. Rozhodně se vyhněte cenným papírům (akcie, dluhopisy). U zlata bych rovněž ještě vyčkal budoucích událostí.“

Alexandra z Brna: „Dobrý den ještě jednou, zapoměla jsem se zeptat, kde bychom mohli využít Vašich služeb, jestli vůbec? Alexandra“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den. Kontaktovat mě lze na www.infia.cz.“

Jana Veverková: „dobrý den, mám dotaz mám volné finanční prostředky cca 600 tisíc- kam je uložit- nebudu je potřebovat cca 2 roky - mám jiné rezervy na spořícím účtu - máme s manželem důchodové i stavební spoření. Děkuji za odpověď a přeji hezký den- Jana“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den, zde bych doporučil opět neco konzervativního, viz.minulá odpověď, např. termínovaný účet nebo vklad. Na dvouletém horizontu lze dosáhnout aktuálně až 3,3-3,5%p.a.“

Hana D.: „Dobrý den, chci se zeptat, jak velkou by člověk měl vytvářet ideálně finanční rezervu z platu?“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den. To je velmi individuální. Obvykle doporučuji 3-6 násobek měsíční spotřeby. Nejenom, že se taková rezerva v čase mění, ale je velmi odvislá od plánovaných výdajů a očekávaných budoucích událostí.“

Honza: „Jak plánovat výdaje?“

Zdeněk Simaichl: „Dobrý den. Tak na tohle stačí obyčejná tužka a papír (nebo tabulka v Excelu). Důležité je započítat vše a na nic nezapomenout :-) Tabulka by měla mít min. 4 sloupce: předpokládaný/skutečný příjem, pravidelné měsíční náklady, roční náklady rozpočítané do měsíce (dovolená, dárky nejenom k Vánocům, oblečení, apod.) a plánované výdaje (plánovaný nákup spotřebních věcí, SPOŘENÍ, atd.). V takto koncipované bilanci je zahrnuto naprosto vše. Problém většiny domácích rozpočtů je, že se často zapomíná na poslední 2 sloupce a rozpočet je tak velmi nepřesný. Na závěr ještě jedna důležitá věc: je potřeba rozpočet pravidelně každý měsíc dopředu aktualizovat a plánovat výdaje z měsíce na měsíc až se z toho stane návyk :-)“