Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 7. října 2011

slain: „Kde jste jeste pracoval v mediich mimo Instintu a Prava?“

Leoš Kyša: „Dva roky jsem pracoval jako reportér pro magazín Víkend Hospodářských novin.“

Veronika T.: „Dobrý den, chci se Vás zeptat, jaký je rozdíl mezi neonacistou a nacionalistou?“

Leoš Kyša: „Trefný dotaz. Běžně u nás totiž dochází ke zmatený pojmů a lidé, kteří jsou nacionalisté jsou neprávem označeni na neonacisty. Je to nejen nefér vůči nacionalistům, ale zároveň to dost ředí i význam tohoto slova. Nacionalista může být bezesporu velkým nepřítelem neonacismu. Neonacismus já osobně chápu jako vyhrocenou formu nacionalismu, jako ideologii, která se neštítí násilí a nevadí jí porušování lidských práv. Nacionalista je demokrat, který uznává lidská práva. Neonacista ne.“

Anna: „Myslíte si, že když situaci stát řešit nedokáže... můžou nám být v něčem "prospěšné" opačné extremistické seskupení (např. Antifa)? Znám některé lidi z této skupiny a na první pohled se zdá, že jejich úmysly jsou v podatě správné i když se pohybují na hraně etiky...“

Leoš Kyša: „Osobně nesouhlasím s některými politickými názory, které Antifa prezentuje, ale česká Antifa u nás v případě boje proti neonacismu provádí prospěšnou práci. To, že je neonacistické hnutí u nás v posledních letech v tak špatném stavu je bezesporu i zásluha Antify, jejího monitoringu a také některých jejích akcích. Je mi jasné, že mi to bude do konce života mláceno o hlavu, ale musím přiznat, že si lidí z Antify vážím. I když některé metody, tedy konkrétní fyzické akce proti neonacistům, jsou mi hodně proti srsti a nesouhlasím s nimi. Na druhou stranu si vždycky vzpomenu na svého kamaráda Adolfa Vodičku, který ve Španělské občanské válce bojoval proti fašistům a jako mladý žid zažil řádění nacistických sudeťácích bojůvek v pohraničí. Vždycky říkal, že pochopil, že s nacisty je třeba bojovat. Chápu, že někdo, kdo má třeba rodinnou zkušenost s nacistickým režimem, může brát jako oprávněný i fyzický střet s neonacisty na hranici a za hranicí zákona.“

slain: „Pracoval jste v Právu, jak na to vzpomínáte? A kdy jste tam pracoval?“

Leoš Kyša: „Pracoval jsem tam pět let. Tuším, že v letech 2003 - 2008. Jako na každou práci, tak i na redakci Práva vzpomínám rád :-)“

slain: „Zavzpomínal byste na dobu, kdy jste se infiltroval do nekt. politic. stran - na zkousku?“

Leoš Kyša: „To už je dávno :-) Z té doby jsem si ale odnesl vemi smutnou zkušenost, že personální složení českých politických stran je poměrně smutné.“

slain: „Jake problematice se venujete v Instinktu?“

Leoš Kyša: „Společenským tématům. Ale nevyhýbám se žádnému tématu, které mi přijde zajímavé.“

hanka: „Dobrý den, opět se neřeší proč ty lidi vyšli do ulic, ale s kým! Divíte se, že lidem, kteří živí tuhle neschopnou státní garnituru a všehoschopné menšiny, už nevědí kudy kam? A protože se jich nikdo nezastane, vyjdou do ulic s každym kdo něco zorganizuje a jejich problémy zviditelní!!“

Leoš Kyša: „Hanko, já naprosto chápu vaše pocity, ale násilí a nenávist nejsou řešení. Alespoň zatím vždycky vedli jenom ke zhoršení situace. Co se týče "živení menšin", tak problém nevidím v menšinách, ale v chudobě, která se bohužel týká hlavně Romů. Víte, že paušalní rozdávání sociálních dávek, které se tak kritizuje, vadilo vždycky hlavně "nenáviděným" lidskoprávním organizacím? Sociální dávky totiž chudobu nevyřeší. Je třeba pomoci/donutit lidem postiženým chudobou a vším, co přináší, aby ti lidé nemuseli žít na něčí úkor, ale starali se sami o sebe a to legální formou. Tohle chlapci z Národního odporu neudělají :-(“

Justýna J.: „Seznámila jsem se s člověkem, který "fandí" Dělnické straně, účastní se různých pochodů a demonstrací. Obléká se do značky Thor Steinar, pokud se bavíme o Hitlerovi - jeho názor na něho je jasný - obdivuje ho, za to co dokázal a jak dokázal strhnout dav lidí. Co si o takovém člověku myslíte Vy? Vedeme spolu občasné debaty, a stejně to skončí stejně - chce tady čistou rasu, vadí mu cikáni, židé.“

Leoš Kyša: „Pokud je váš přítel etnický Čech, tak by v případě Hitlerova vítězství už v této zemi nejspíše nežil. Buď by byl mrtvý nebo by pracoval pro Třetí říši někde na Urale. Představa, kterou se teď neonacisté v Evropě snaží šířit, že Hitler vlastně bojoval za bílou rasu, jsou lež. On bojoval za vyvolený Německý národ. Češi mu leželi v žaludku jak týden staré vepřové.“

radka: „Dobrý den, pane Kyšo. Ráda bych na úvod sdělila, že nemám ani podprůměrné vzdělání (mám dvě maturity a nedodělanou VŠ), ani nejsem rasistka. Ale když jsem sledovala Vaše vystoupení v ČT, jen jsem zírala. Říkáte, že neonacisté DSSS manipuluje s lidmi. Možná máte pravdu. Ale to, co bylo na ČT je také manipulace. Já teď musím (na rozdíl os těch, které tak hájíte ) do práce a domů se vrátím až večer. A teď dotaz: Je mi 57 let a za půl roku mi vyprší pracovní smlouva na dobu určitou (jinou práci jsem nesehnala) a už teď si sháním ze všech sil práci jinou. Moje vyhlídky jsou vzhledem k věku minimální. Ale neměli by se i ti romští spoluobčané snažit svoji situaci řešit podobně?..tedy sami? Proč to nedělají? A proč když poberou sociální dávky, jdou do herny? Je to normální?“

Leoš Kyša: „Já vaši bezmocnosti rozumím. Bohužel, dnešní doba není zrovna nejjednoduší. Je problém sehnat práci... Píšete, že vám je 57 let, tady už bohužel funguje věková diskriminace, takže je mi jasné, že to nebudete mít úplně nejjednoduší. Rozumím tomu, že vás štve, že vy se snažíte uživit sama a nehledáte pomoc státu a jiní lidé se ani nesnaží. Osobně bych byl velmi rád, kdyby se systém státní sociální pomoci změnil tak, aby byl motivační - aby lidé, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce, měli vyšší dávky a ti, kteří nechtějí pracovat, nižší. Finanční sociální pomoc od státu musí být věc dočasná, musí to být překlenovací období, ne celoživotní záležitost.“

Petra: „Dobrý den, mám dotaz na Váš názor na zákony, když my jako lidstvo potřebujeme zákony, které nás vymezují v něčem odsud podsud a na druhé straně ty zákony obcházíme koudy se dá a přiznejme si , že všichni nějaký zákon překračujeme, denně to vidím a je jedno jaký jestli zákon o tom , že nebudu krást, nebo lhát, když to vidíme denně kolem sebe jak to chodí v mediich, v politice a čím více se o něčem mluví povídá tím se to vyhrocuje .. zachování rovnováhy tady je vidět jak to je:-)) přeji hezký den“

Leoš Kyša: „Vymahatelnost práva v naší zemi, je bohužel, na velmi malé úrovni. Stát musí být postaven na tom, že je v zemi vymáháno právo. Jinak stát nefunguje. Je smutné, že to tak není.“

Veronika T.: „Přítel je nacionalista, který podporuje Dělnickou stranu. Přidal se k Dělnické straně a jel "podpořit" Šluknovsko demonstrací do Vansdorfu. K čemu tohle je? Nic to nevyřeší. Jaký máte názor na problémy na Šluknovsku, a jaký je Váš názor na Dělnickou stranu?“

Leoš Kyša: „Problémy na Šluknovsku nejsou, bohužel, nic výjimečného. Podobných míst jsou v naší zemi desítky. Chudí lidé, často právě Romové, se u nás stali předmětem zajímavého byznysu. Například Praha 5 prodala několik domů, kde chudí lidé žili, zahraničním investorům. Pod cenou, protože tam žili chudí nájemníci. Firmy koupily nemovitosti tam, kde byly nejlevnější - Šluknovsko, Bruntálsko, Severní Čechy... - a tam je přestěhovaly. To je problém, protože se ti lidé najednou ocitli v cizím městě, často v nevyhovujících podmínkách pro bydlení, a neměli šanci si ani přivydělat. To vede k tomu, že si začali přilepšovat drobnými krádežemi a k tomu, že starousedlíci v těchto místech jsou pochopitelně naštvaní. Takhle se u nás vytváří třaskavé sociální bomby. Je to průšvih a mohou za něj samosprávy, které se takto zbavují svých chudých na úkor jiných měst a vesnic. Dělnická strana sociální spravedlnosti je politická strana personálně spojená s neonacistickým podhoubím. To, myslím, mluví za vše.“

Tereza Hakenová: „Dobrý den, pane Kyšo - je velmi zajímavé to Vaše povídání. Chtěla jsem se zeptat, jestli má ještě nějaký efekt, brát v dnešní době mladé lidi do bývalých koncentračních táborů...jsou schopni to vnímat a poučit se?“

Leoš Kyša: „Určitě. Je vždycky dobré na vlastní oči vidět, co dokáží ideologie postavené na nenávisti. Ještě důležitější je vidět a vědět, že v koncentračních táborech neumírali jen Židé či Romové, ale v našem případě i etničtí Češi - intelektuálové, demokraté, vlastenci, kněží...“

Justýna J.: „Ještě k Vaší odpověďi. Ale z dokumentů a ze škol, co jsme se učili, Hitler chtěl čistou rasu. V tvrdíte opak, jak to tedy bylo?“

Leoš Kyša: „Nemyslím, že tvrdím opak. Možná by stálo přečíst si pár historických publikací. Slované byli pro nacistické ideology podřadná rasa.“

Ing. Jiří Holenda: „Jsem z Varnsdorfu a to co se děje tady vyhodnocuji zcela jinak než vy. Nejde o uchycení extrémistů. Jde o silně přehnanou pozitivní diskriminaci. Extrémismus na severu je opravdu Váš názor?“

Leoš Kyša: „Už jsem tu v některých odpovědích psal jak situace ve Varnsdorfu vznikla a vy to zřejmě víte. Najednou se ve městě objevila skupina chudých, v tomto případě hlavně Romů. Ti lidé, vytržení ze svého prostředí, začali dělat problémy - krádeže, potyčky mezi sebou a starousedlíky. Tohle je problém a naprosto rozumím naštvanosti lidí ve vašem městě. Teď jde o to soustředit se na to, jak problém vyřešit. Je mi jasné, že nejjednoduší řešení je tyto lidi zase poslat o dům dál. Ale co to vyřeší? Ve Varnsdorfu budete mít klid, ale problém zase vznikne někde jinde a v jiné formě. Je mi jasné, že to nikdo neslyší rád, ale důležitá je teď konkrétní, individuální sociální práce s těmi lidmi. Jistě, možné je i přestěhovat je, ale tak, aby měli šanci začít normálně žít - mít nějaké bydlení, šanci mít práci atd, tedy žít tak, aby pro nikoho nebyli problém. Když jsem se na Šluknovsku bavil s jednou sociální pracovnicí, která se Romům věnuje, tak mi řekla, že když si přečetla kolik peněz stálo nasazení policistů kvůli nepokojům, tak šla do mdlob, protože by za to dokázala postavit na vlastní nohy x rodin. Je třeba si uvědomit, že neonacisté problém jenom komplikují, neřeší. Tady bych rád věrejně ocenil práci varnsdorfského starosty, který se snažil problémy řešit včas, i když mu teď někteří s oblibou nasazují psí hlavu. Bohužel neměl dost prostředků a možností to zvládnout...“

Pavel: „Dobré ráno,kdyby nebylo extremismu tak kdo by bojoval proti romum?Policie?Asi těžko.Díky za odpoved“

Leoš Kyša: „Myslíte si, že je s Romy třeba bojovat? Proč? Jak byste si třeba přál, aby se s Romy "bojovalo"? Ale ano, kdyby nebylo ultrapravicových extrémistů, tak by s Romy nikdo nebojoval a situace Romů v téhle zemi by byla mnohem lepší. Už třeba proto, že by bylo mnohem víc času, energie a také i peněz na to řešit chudobu, která Romy často postihuje. Obecně se u nás vytváří falešný obraz reality a to, že stát, média a lidskoprávní organizace chtějí dávat Romům peníze na sociálních dávkách a extrémisté jsou jediní, komu to vadí. To není pravda. Jestli po něčem lidskoprávní organizace, novináři a osvícení státní úředníci a politici touží, pak po tom, aby se chudí Romové dokázali postavit na vlastní nohy - živit se vlastní prací a mít spokojený život. Hlavně je důležité si uvědomit, že Romové jako skupina přece žádný problém nejsou. Víte kolik Romů se živí vlastní prací a to často ve velmi prestižních zaměstnáních, která získali díky tomu, že absolvovali univerzity?“