Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 7. dubna 2011

Gabriela: „Dobrý den,pane doktore. Nechci vám položit dotaz,pouze píši krátký postřeh ohledně používání titulu.Máte úplnou pravdu v tom,že občas se člověk nevyhne tomu,aby použil titul k tomu,aby si zajistil alespoń trochu slušné jednání.Je mi 50 let,takže moje zkušenost je podložena 25 roky zkušeností a tak vím a tvrdím,že zejména ve zdravotnictví je použití titulu naprosto nezbytné,protože zejména lékaři na to tzv.slyší.Takže já titul takřka nepoužívám,neměla jsem ho uvedený ani v zápisu v Obch.rejstříku,ale paradoxně ho mám uvedený na kartě pojištěnce VZP.Z vlastní zkušenosti vím,že lékaři se pak chovají úplně jinak.Bohužel.“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „děkuji za Váš dotaz. použití titulu musí být v souladu s danou situací.“

Jitka: „Dobrý den. Ji mi 33. Před pár lety sem si udělala maturitu. Chodila sem do práce a každou sobotu do školy. Tři roky. K lepší práci mi to stejně nepomohlo. Nyní budu končit na mateřské a scháním práci. Žádnou nemohu najít a to sem ochotna dělat i tu uklízečku. V Ústí nad Labem práce prostě neni!“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „děkuji za reakci. Zkuste se prosím zamyslet nad tím, co umíte opravdu...třeba dělat dobré zákusky nebo něco, co jiní neumí, vím, že to lehké není, ale časem naněco určitě přijdete, poradit Vám mohou různá poradenská centra, informační centra a nebo i úřady práce, pokud jsou vstřícné, hledejte vstřícné lidi, hodně štěstí“

Marcela N.: „Dobrý den, nezasílám dotaz,ale konkrétní rodinnou zkušenost. Teta ve věku 50 ti let začala studovat dálkově VŠ,po 3 letech získala titul a pokračuje ve studiu dál. Je pravda,že vše zvládá nejen díky svému vlastnímu úsilí,ale i díky toleranci zaměstnavatele,což si nemůže dovolit každý a i díky platu,který ji toto umožňuje. Dalším případem je babička,která studuje Univerzitu třetího věku,již několikátou v pořádí,což má mnoho přínosů a tento typ studia se těší v oblasti mého bydliště velké oblibě. V neposlední řadě si ovšem musím postesknout,že opravdu průměrně vzdělaným lidem,zaměstnaným a s rodinou, nezbýjí čas ani finanční prostředky na další vzdělávání. Natož nezaměstnaným s minimální podporou a případným dojížděním,plus dalšími náklady na školní vybavení. Nezbývá než doufat,že se situace alespoň trošku zlepší. Přeji hezký den. Marcela N.“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Děkuji za Váš příspěvek. Vzdělávání nemusí vždy vést k okamžitému úspěchu, ale dává nám kromě znalostí podcit smyslupolnosti a zvýší naše sebevědomí. Je ale nezbytné sledovat potřebu trhu a jít i do rekvalifikace i v případě, že chci získat konkrétní místo. Nedávno jsem četl, že velké procento (přes 80%) účastníků si našlo zaměstnání po ukončení rekvalifikace (tuším, že se jednalo o Mostecký úřad práce). je třeba aktivně hledat. mnoho užitečných informací a pozitivníhc příkladů naleznete na internetu v brožuře 50+ Aktivně. přeji vám trpělivost a úspěch.“

Gabriela: „Pane doktore,dovoluji si vás oslovit dnes již podruhé s reakcí na slova,která jste před několika minutami pronesl.Tvrdil jste,že práce je a kdo chce pracovat,tak si práci najde.Ano,máte úplnou pravdu i v tom,že u koštěte a kýblu s vodou je práce dost (možná?)a že kdo chce pracovat,tak si práci najde.Nejsem o tom až tak úplně přesvědčená,protože manžel vysokoškolák je bez práce již 2.rok a soused vysokoškolák (57 let) ještě o měsíc déle.Protože vím,kolik času věnují oba tomu,aby si našli alespoň trochu slušnou práci odpovídající jejich vzdělání,tak vám mohu zodpovědně oponovat v tom, že PRÁCE NENÍ a pro lidi v naší věkové kategorii +/- 50 let už vůbec ne.Můžete mi jen v souvislosti s tím vysvětlit,k čemu je tedy dobré další vzdělávání se,pro práci uklízeče snad není dostačující předchozí vysokoškolské vzdělání?“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „děkuji za Váš příspěvek. Velice Vám rozumím. můj bratr měl vysokoškolské zaměstnání a nechtěl přijmout fyzickou práci, chtěl oráci manažerskou, ale výsledek byl ten, že prakticky 5 let nesehnal práci. To mělo devastační dopad na jeho psychiku a propukla od něj rakovina a zemřel v nedožitých 57 letech. Mohli bychom spekulovat, zda by žil kdyby našel práci atd. myslím si, že na předhodnou dobu musí člověk dělat to, co chtějí jiní a ne on sám. udrží si alespoň určité sebevědomí. Chtít dělat to co je nutné a ne to chci momentálně já osobně. No a postupně hledat a hlavně nabízet svůj skutečný potenciál. Je mi líto, že Vám nemohu odpovědět lépe, ale trh chce po nás mnohdy to, co nechcemem plně akceptovat. Nechci mluvit o tom, že jsem zaregistroval kvalitní lékaře, kteří musí pracovat v zahraničí, orotože doma nemají práci (Ukrajinci ap. v Irsku ap.). bohužel tržní ekonomika nezohledňuje naše osobní zájmy a počty studentů k potřebám jejich dalšího uplatnění. pokuste se nalézt informace, které by Vím pomohly nalézt požadované uplatnění. mnoho dobrých příkladů můžete nalézt buď na úřadech práce (různé projekty pro seniory), internetu: MPSV, či v brožuře 50+ Aktivně. přeji mnoho úspěchů při hledání nových příležitostí.“

Miroslav Walter: „Nesouhlasím s Vašimi názory. Pracoval jsem 15 let jako IT pracovník a přestože jsem se průběžně vzdělával a specializoval, přišla doba, kdy jsem byl odejit a posíláte nabídky a vždycky Vám napíší, že našli vhodnějšího kandidáta. To se ale nedá napsat v jedné jediné větě...“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Je mi to líto, že k tomuto došlo, ale nejsem informován o důvodech i z druhé strany a tak nemohu hodnotit. je velice důležité pracovat na svoji zaměstnatelnosti a porovnávat ji s poptávkou na trhu. Toto je mnohdy odlišné. Trh mnohdy nevyžaduje titul či vzdělání, ale konkrétní znalosti, dovednosti a schopnosti. Vzdělání také usnadňuje sebeprezentaci a schopnost poskytnout přesnou informaci o tom, co nabízím. Toto je smysl vzdělávání - mít šancí poskytovat nové kompetence měnícímu se trhu. Potřebné infomrace můžete nalézt na internetu, kde lze nalézt potřebné adresy apod. (50+ Aktivně, úřady práce, MPSV). přeji Vám úspěch při hledání nové pracovní příležiítosti.“

Pavel: „K čemu je otitulovaný cifršpion když je pro normální život absolutně neupotřebytelný?“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Trefil jste hřebíček na hlavičku. trh neche tituly, ale odpovídající schopnosti a úsilí.“

Ivo@Class1.CZ: „Zdravím, před pár dny jsem měl 53let, všichni mluvíte o pracovních možnostech a šancích, jsem VŠ s přebohatou praxí v různých oborech a za poslední dva roky jsem hledal odpovídající práci vzdělání a praxi, konkurs za konkursem TO samozřejmě stojí peníze, mluvíte o flexibilitě, znáte flexibilnější lidi než Berany ? Nikdy jsem nezažil tolik urážek, ponižování a diskriminace, nakonec jsem se psychicky zhroutil. Pod flexibilitou si zaměstnavatelé představují podporovat je v levárnách /vč. tzv. prestižních/ TO moje zkušenost s cenou na trhu práce, výsledek : poctivost =vyhazov podpora leváren =zaměstnání jsem poctivec Duší, takže jsem skončil jako hlídač“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Děkuji za Váš příspěvek. Musím Vám říci, že si Vás vážím jako slušného hlídače daleko více než sprostého, všehoschopného intelektuála. Zachoval/udržel jste si svoji důstojnost a to má svoji hodnotu, kterou slušní lidé dokáží ocenit (opravdu nejsou všichni sprostí a leváci). Pokud je Vaše rodina stejného ražení jako Vy, tak jistě ocení Váš postoj a Vaše psyché zůstane nedotčené událsotmi, které 'Vás potkaly. jinak se stále objevují mové a nové příležitosti i pro slušné lidi. Je třeba se nevzdávat a hledat (50+ Aktivně, úřdy práce - ty aktivní, kteří hledají cestu pro zaměstnatelnost, web MPSV ap.) nashledanou“

Gabriela: „Pane doktore,děkuji vám za odpověď.Práce prostě není,i když by člověk byl ochoten slevit ze svých požadavků,mám ten příklad doma ve svém manželovi.Navíc zde hraje svou roli už i věk,v 50 letech už mají mnozí lidé i zdravotní omezení,ktará mu nedovolují vykonávat těžkou fyzickou práci,na kterou není zvyklý. Na ÚP manželovi nabídli jediný rekvalifikační kurz - kadeřníka, ovšem hned k tomu podotkli,že v jeho věku je to bezpředmětné,protože v 50 letech se v tomto oboru bez předchozí praxe a bez odpovědného zástupce nikde neuchytí.Otázkou je,co je pro člověka více dehonestující-zda po 25 letech práce na manažerské úrovni s praxí i v zahraničí zůstat úplně bez práce a nebo s kýblem a hadrem v ruce?“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Prosím Vás nechci Vašeho manžela posílat ke kýblu. chci Vás vyzvat, abyste se nevzdávali a hedali. Na internetu se skutečně objevují výzmané informace a zkušenosti lidí v této věkové kategorii a existují a vznikají nové projekty na podporu této kategorie. Za nejkomplexnější považuji projekt 50+ Aktivně, kde je i rozdělovník s informačními zdroji, který Vám může pomoci při hledání a inspiraci. děkuji za Vaši trpělivost a přeji Vám úspěch“

Štukova Dana: „uš rok hledám manželovy zaměstnámí přes portály,je skladník se všema znalostna a praxe má spostu roku,ale končí chceme mladší je mu 56 roku,tak peacuje u hlídací služby za 10tisíc to je důstojné.“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Je obtížné odpovídat na dotazy u kterých neznám detail. Ale stále opakuji, snažte se obracet na ta místa, kde naoleznete podporu (50+ Aktivně, aktivní úřady práce, web MPSV) a žádejte informace. Stále vznikají nové projekty, kde byste mohli anlézt potřebnou pomoc. hezký den“

Alena: „Přeji dobrý den, letos v lednu jsem dostala novoroční dárek a to okamžitou výpověď. Z důvodu reorganizace s tím, že jsem pro podnik drahá. Je mi 56 lke a fe firmě jsem pracovala 26 let. Během té doby jsem se vpracovala k slušnějšímu platu, tj. 40000 hrubého. Je mi jasné, že musím s požadavky trochu ustoupit,, ale ono i za 20000 hrubého Vás v tomto věku nechtějí. Kdo se ozývá na reakce na životopis, jsou pouze dealeři pojišťování, Zepter pod.Životopisy takovýchto lidí personalisté hází do koše buď z důvodu věku nebo překvalifikovanosti. Co s tím? Známé mám pouze v mém i vyšším věku a z bývalého zaměstnání. Doporučení někam nehrozí. To tak akorát deprese.“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Je mi líto, že 'Vám nedokáži lépe poradit, ale je důležité to nevzdat. Můj bratr to vzdal v padesáti, více než 5 let nebral práci, která neodpovídala jeho představě a výsledek? Zemřel v 57 na rakovinu (před tím se postupně psychicky "sesunul" a ztratil chuť do dalšího boje se životem - problém zůstal problémem a nikoliv výzvou). skutečně se občas naskytne příležitost a je nutné být připraven a uchopit ji. osobně jsem se na dráhu podnikatele (nejdříve jako OSVČ a potom jako vlastník a jednatel rodinné firmy), když jsem odmítl pracovat na pokyny někoho a uchopi jsem život do vlastních rukou. Možná, že i Vy umíte něco, co trh hledá a požaduje, a je třeba mu ji poskytnout. přeji hodně štěstí a odhodlanosti“

Jindra: „Jsem sice 34 letá ale jsem baculka a zaměstnavatelé se ke mě staví úplně tejným způsobem jako bych už byla starší , není jednoduché najít práci pokud má člověk nějakou "vadu" at už věku a nebo třeba právě tlouštku , sama mám VOŠ, hloupá nejsem, jeden zaměstnavatel mi i sdělil že lepší pracovnici neměl ale nedokážu správně reprezentovat pro svou váhu a vzhled. Vzdělání v téhle době bohužel není vše a pokud by byli všichni vzděláni na určitých úrovních kde chybí odborníci a tudíž pokrývají místa kde není mladší "konkurence" pak by zase byl přetlak na tahle místa. Ale andragogika je fajn , i já bych se chtěla vzdělávat , problémem třeba je že pokud bych chtěla jít na VŠ tak platím desetitisíce za semestr na který jako matka samoživitelka nemám ... Hezký den“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Domnívám se, že se sebou vždy lze něco dělat a někdy je dobré udělat z "nedostatku" přednost. Rekvalifikační kurzy pořádané pracovními úřady neziskovými organizacemi poskytují vzdělávání zdarma. důležité je neztrácet víru a hledat informace (zejména internet dnes poskytuje dostatečnou informaci i v oblastech pracovního vztahu). Osobně považuji za nejdůležitější pracovat na vlastní zaměstnatelnosti a nabízet se. Ne vždy trh dokáže zohlednit vzdělání, to, které jsem dosud získali. Je obtížné radit bez znalosti konkrétní situace.“

Gabriela: „Pane doktore,děkuji za odpovědi.Teoreticky je to vše krásné a tak jednoduché.Praxe je ovšem úplně jiná,bohužel.“

Daniela Havlíčková a Alexandr Huňát: „Bylo by to na delší rozhovor, ale bohužel nemám čas. Musel bych mluvit o tom, co mám za sebou. Potom byste věděla, že nemluvím jen o teorii, ale dávám příklad. děkuj a nashledanou“