Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 8. února 2011

milena liptáková: „sledujete další osudy dětí,které byly jen v pěči otců a ne u matek, jak rozhodl soud a vy zasahovali,?Někdy i mediálně prezentované, viz případ Václava Svatého V R. 2002. Nyní je dospělý a vše je VYŘEŠENÉ, ZDRAVÍM“

Marie Vodičková: „Pokud se na nás někdo z rodičů nebo dítě znovu neobrátí, dlouhodobě není v našich možnostech tyto případy sledovat.“

Milena Kalousová: „Nemám dotaz,jen souhlasím s psychologickými testy,které by měli absolvovat sociální pracovníci,to už mělo být dávno zavedené!!!Mám osobní, velmi špatnou zkušenost.“

Marie Vodičková: „Děkuji moc za Váš názor.“

Jana: „Chtěla jsem se zeptat zda-li se dělá průběžná kontrola u chlapců z Kuřimi děkuji za odpověď“

Marie Vodičková: „Oba chlapci jsou u svého otce, občas navštíví Klokánek a zdá se, že jsou úplně v pohodě. Nikdo by na nich nepoznal, co hrozného mají za sebou,“

Josef Kadleček: „Znáte případ Josefa Kvasničky ? Již sedm let bojuje Vladislav Kvasnička se státní zvůlí a starými strukturami ( které stále okupují mocenské struktury státu) o přiznání státního občanství a nyní čerstvě o samotnou identitu. Stát mu odmítá vydat rodný list => je to pouhý lidský jedinec“

Marie Vodičková: „O tomto případu jsem slyšela před více lety od pana Kvasničky staršího a je mi moc líto, že se nepodařil vyřešit.“

Radim: „Za jakých okolností asistujete u návštěv dětí v případě, že se rodiče nejsou schopni dohodnout?“

Marie Vodičková: „Asistujeme u kontaktu dětí s rodiči buď na našich pobočkách,pokud kontakt probíhá zde, nebo u předání dítěte v bydlišti, a to zjeména, pokud tak rozhodne soud, nebo nás požádá OSPOD (tzv. péče odítě), nebo máme-li časové možnosti, i na žádost rodičů, příp. jednoho z nich.“

Zdislava: „Dobrý den, měla bych dotaz, znám osobu, která musela odejít od manžela pro domácí násilí, později při návštěvách docházelo k zneužívání dětí, bylo jim do 5-ti let. K této situaci se staví všichni zády a marně hledá pomoc, navíc se soudí pro křivé svědectví, že nahlásila tuto skutečnost na OSPOD. A otcovi - tyranovi se nic neděje, je toto u nás normální? Zajímal by mne Váš názor, děkuju.“

Marie Vodičková: „Ten případ neznám, proto se mohu vyjádřit jen obecně. Bohužel v praxi se domácí násilí často podceňuje, stejně jako signály o pohlavním zneužívání. V trestním řízení sde vychází ze zásady "v pochabnostech ve prospěch viníka", takže trestní stíhání bývá často zastavevno pro nedostatek důkazů nebo nesprávné vyhodnocení situace, to však neznamená, že k tomu nedošlo. V opatrovnických věcech se ale bohužel vychází obvykle z toho, že nebylo-li pohlavní zneužívání obivněnému prokázáno, je nevinný a ten, kdo na podezření poukázal, je někdy popotahován pro křivé obvinění. Tuto situaci považuji za naprosto absurdní a mnoho dětí na ni zřejmě doplácí. Vzpomínám na jednu konferenci, kde byli odborníci z Anfglie a podle jejich vyjádření v GB soudy ve 40 až 60 procentech případů zakáží styk dítěte s otcem, ktereý se domáhá určení kontaktu, pokud soud má podezření, že se dopouštěl domácího násilí. U nás se spíš dítě umístí na psychiatii nebo do jiného tzv. neutrálního prostředí, aby se "naučilo" s odmítaným rodičem komunikovat. Pro děti je to hrozná situace. Zajímavé je, že tato drastická opatření se přijímají jen tehdy, pokud se rodič domáhá kontaktu. Když by si ale dítě, které je třeba v ústavu, stokrát přálo se s rodičem, ktereý na něj "zapomněl" kontaktovat, tak tady je stát zcela nečinný. Nejde tedy ve skutečnosti o realizaci práva dítěte na kontakt s rodičem, ale o realizaci práva rodiče na dítě.“

Hanka: „Dobrý den, dne 3.1. jsem na email fodu zaslala stížnost na postup vaší pracovnice, do dnešního dne jsem nedostala odpověď. Můžete mi říct jak dlouho máte na vyřízení stížností? Děkuji za odpověď.“

Marie Vodičková: „Lhůtu na vyřízení stížnosti v neziskové organizaci zákon nestanoví, pokusíme se ji vyřídit co nejdříve. Uvítám, pokud na e-mail fod@fod.cz sdělítze své jméno, abychom Vaši stížnost mohli vyhledat.“

Květa Slivková: „Děláte opravdu záslužnou práci.Přeji Vám hodně zdraví a aby se vám dařilo zachránit ještě mnoho dětí kteří to potřebují.“

Marie Vodičková: „Děkuji Vám mnohokrát za Vaše milá a povbudivá slova, je to pro nás velká morální podpora.“

Majka Bartošková: „Dobré ráno paní Vodičková, klobouk dolů jsem konkrétně před Vámi a Vaší prací smekla v minulosti už mnohokrát, ale teprve dnes jsem slyšela o Vámi vychovaných dětech a vnoučatech. Máme tři dospělé děti a šest vnoučat - jsme rodina v pohodě - musím to zaklepat - ale byli jsme na ně a jsme vždycky dva. Tedy ještě jednou obdiv, děkuji za práci pro ostatní děti, které pomoc potřebují a přeji hodně zdraví, štěstí a pohody, také hodně sil pro ostatní a svoji rodinu. Majka“

Marie Vodičková: „Dobrý den, také Vám mnohokrát děkuji a přeji Vám hodně zdraví, pohody a radosti z Vašich dětí a vnoučátek!“

Zdislava: „dobrý den pani Voičková, znám osobu, která kvůli domácímu násilí musela odejít od manžela, manžel později při návštěvách bil a zneužíval jejich děti, když na to upozornila OSPOD, jde k soudu, že ho křivě obvinila, přitom, takové věci, co holky vyprávěli, by si děti do pěti let nevymyslely!!! Má to i potvrzené od psycholožky, že tam k něčemu došlo, přitom vše jde dál ve starých kolejích - otec se s dětmi stýká, dále jim říká, aby "jejich tajemství" nikomu neříkaly a všechny instituce se k tomuto problému staví zády. Otec při každé návštěvě matky dětí psychicky deptá, v nestřežených okamžicích po ní háže kamení atd. Holky jsou už teď poznamenány na celý život, ale nikoho to nezajímá. Neví, kam se má obrátit o pomoc, vím, že se obracela i na fond ohrožených děti, přesto nikdo nepomohl. Můžete jí poradit?“

Marie Vodičková: „DObrý den, na podobný dotaz jsem již odpovídala, napište prosím kontakt na e-mail fod@fod.cz, bohužel ale ani my nejsme vždy schopni pomoci - na rozdíl od úřadů nemáme žádné pravomoci. Ale třeba se dá ještě něco vymyslet. Držím palce, aby to pro děti dopadlo co nejlépe.“