Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 12. února 2010

martin: „Pojedete se letos podívat na olympiádu do Vancouveru?“

Jiří Raška: „Měl jsem odcestovat na druhou část jako host, ale bohužel ze zdravotních důvodů, které se objevily jsem nemohl odcestovat.“

Svoboda: „Máte ještě lyže na kterých jste závodil?“

Jiří Raška: „no lyže pořád mám. Jedny lyže jsou ve Frenštátském muzeu a druhé cestují po celé republice podle potřeby na různé výstavní akce.“

Jana: „Zdravím, přeju mnoho zdraví, nejern vám, ale i vašim vnukům a celé rodině.“

Jiří Raška: „Moc děkuju...“

Beneš: „Srdečně vás zdravím. Jaké vybavení jste používali ve srovnání s dnešními skokany? Je to velký rozdíl?“

Jiří Raška: „Samozřejmě že rozdíl je obrovský, protože za těch 40 let se změnila technologie a vybavení skokanů. My jsme skákali v klasickém oblečení (svetr, šponovky, kulich) a nyní mají skoané kombinézu, která musí být podle norem.“

diviš: „Co říkáte na to, že dnes jsou sportovci v podstatě profesionálové, nemělo své kouzlo když závodili amatéři?“

Jiří Raška: „Myslím si, že tenkrát měl své kouzlo. Skákal jsem, i když jsem chodil do práce. Dnes už je to ale komerčí záležitost a sportovci se můžou zajistit do budoucna což za nás nebylo.“

Radim: „Nezávidíte těm mladým, kteří se dnes chystají na slavnostní zahájení, jaký to byl pocit stát pod olympijským ohněm?“

Jiří Raška: „Samozřejmě, že člověk trošku závidí. Rád by vrátil ty léta zpět, ale bohužel to nejde. Byl jsem na dvou olympiádách. Na obou jsem dělal vlajkonoše Československé vápravy, takže se umím vžít do pocitů, kteé budou mít sportovci, při dnešním zahájení.“

Honza Břuska: „Dobré ráno, Jiří! Otázku momentálně nemám, chci Tě jen pozdravit a hlavně popřát dobré zdraví!“

Jiří Raška: „Děkuju za přání....“

jimi: „Dostal jste jako bývalý olympijský vítěz pozvání na olympijské hry. Třeba od našeho olympijského výboru, anebo od organizátorů?“

Jiří Raška: „Zůčastnil jsem se po sportovní závodní činnosti mnoha olympijských her jako host pořadatelů a nebo olympijského výboru.“

karlík: „Věnujete se ještě trénování mládeže? Anebo už si užíváte důchodu?“

Jiří Raška: „S tréninkovou činností jsem skončil a teď se věnuji více méně různým činnostem jak už v olympijském výboru, nebo předsednictví českého klubu olympioniků a nebo nadaci české sportovní reprezentaci.“

rokos: „Čím to je, že se našim skokanům nedaří udržet si stabilní formu? Je to záležitost spíše psychická, anebo to je spíše otázka fyzické kondice?“

Jiří Raška: „Tady hraje roli několik momentů. Skoky na lyžích jsou hlavně psychickou záleřitostí, člověk musí mít ale i kondiční přípravu. Bez ní nejde dosahovat vrcholných výkonů.“

linda: „Co říkate na české skokany na lyžích ve vancouveru“

Jiří Raška: „Samozřejmě že jim fandím, aby dosáhli co nejlepších výsledků ale momentální těžké světové konkurenci, kdy je špička velice vyrovnaná to nebudou mít lehké. Považoval bych za úspěch našich skokaný, kdyby se některý z nich probojoval do desítky a družstvo do bodovaného šestého místa.“

Jan Kovalík: „Zdravím a přeji mnoho zdraví. Změnily se za ta léta i skokanské můstky? Anebo už tenkrát jste skákali stejně daleko jako dnes?“

Jiří Raška: „Můstky dosáhly velikých změn. Změnily se paramatry, křivka letu, nelítá se už tak vysoko a díky V stylu se dá říct, že skoky na lyžích na mamutích můstcích se dají přirovnat k plachtění a samozřejmě je povolena výstavba větších můstků a díky změnám normy výstavby můstků, techniky skoků se skoky staly daleko bezpečnějším sportem.“

Jarmila: „Pane Raška, ve své době jste byl fenomén a za to vám moc děkujeme. Moji synové mají už přesný rozpis, co co se budou ode dneška z olympiády dívat a jsou schopni i vstát v noci a sledovat olympijské klání. Vy musíte být určitě ještě více napjatý na výkony našich závodníků, než obyčejný fanoušek. Je to tak? Děkuji.“

Jiří Raška: „Tak určitě, člověk k tomu sportu má určitě blízko. Věnoval jsem tomu šestnáct let jako závodník a potom více jak třicet let jako trenér a nyní jako funkcionář. Samozřejmě budu hlavně očekávat výsledky našich závodníků, protože tam máme několik horkých želízek v ohni, ale i vynikající výsledky všech účastníků olympiády ve všech druzívh sportu.“