Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 26. března 2009

Karča: „Moc vas obdivuju i kdyz vas neznam.Poradate nejake kurzy?“

Ladislav Špaček: „Ano, ale jen uzavřené, pro manažery firem či úřadů.“

Tereza: „Dobrý den velmi vás obdivuji a tak bych se vás chtěla zeptat jaké to bylo učinkovat v pořadu Světáci myslím si že to musela být zábava a zodpovědnost!!!! a ještě zaslal by jste mi podpis na adresu:Tereza Horňáková Babice 440 687 03 Děkuji.“

Ladislav Špaček: „Bylo to moc příjemné, skvělí lidé, příjemní soutěžící, zajímavá témata, hodně improvizace. Škoda, že všechno jednou skončí.“

Simona: „Dobrý den Mohla bych poprosit o zaslání Vaší podepsané fotky ? Prosím moje adresa je : Simona Krulová Kamenice 480 588 23 Děkuji“

Ladislav Špaček: „Prosím, napište na adresu info@free-com.cz mojí asistentce, postará se o to.“

Karolína Kestřánková: „Tak Vám přeji hezký čtvrtek, a posílám mnoho pozdravů. Jen tu zabírám místa kousek, a dávám najevo, že ještě žiju. Na co já se Vás tak zeptám, šlapu na místě sem a tam. Kravata? Žaket? Telefonování? Všechny dotazy stokrát vyslovené, a na Vás tak trochu čekatelné. Ale já se zeptám z jiného soudku, na obyčejnou otázku, co mne zajímá. Takže jenom - jak se máte? Určitě skvěle, a to nejen heute. Mějte nejen krásné jaro, ale i celý zbytek roku. Jste v dobrém slova smyslu nóbl, takže - as soon as possible.“

Ladislav Špaček: „Děkuji, Karolíno, Vám nic neunikne... :-) Aspoň vidíte, jaké dostihy vede můj každodenní život... Hezký nejen čtvrtek.“

Martina: „Dobry den:-)Naváš pořad Etiketa se díváme v občanské výchově a koukáme na to s otevrenou pusou...:-DJste dobrej.“

Ladislav Špaček: „No to je uznání! :-) Díky, netušil jsem, když jsem Etiketu natáčel, že se stanu vyučovací pomůckou:-) Moc mě to těší.“

SABINKA10: „Myslíte že je dobré když 10 hoka skoro 11 napsala knihu a chtěla by ji vydat např. pohádkovou myslítě že by se měla vydat??“

Ladislav Špaček: „Někdo musí posoudit, jestli je ta kniha dobrá a jestli by si ji lidé kupovali, podle toho se to rozhodne.“

007: „Dobry den, prijdu rano do kancelare, prijdou kolegove pozdravime se, pak na chvilku odejdu a prijdou jini kolegove, ja se vratim. Kdo koho zdravi, pokud nehledime na stari, pohlavi ci prac. postaveni?“

Ladislav Špaček: „Na pracovišti zdraví podřízení nadřízeného, ale nadřízený-gentleman zdraví ženy a starší muže jako první. Přece mu to nijak neubere na autoritě, spíš přidá.“

Jaromír Měřinský: „Hezký den. Vážený pane Špačku, jsem Vám velice zavázán a děkuji Vám za Vaší obhajobu a naučení ve věci chování, mravů a způsobů. Jen Vás prosím zdůvodnit pro širší veřejnost: Proč je nutné být, vč. našich mladých, vzděláni ve veřejných situacích, obchodech a hlavně v omluvách. Myslím, že veřejně uznaná chyba či omyl je veliká zbraň. Jaký je posun věcí od dob Guta Jarkoského? Doufám že značný, nikoliv však odlišný. S velikou úctou a přáním všeho nejlepšího J. Měřinský“

Ladislav Špaček: „Ano, máte pravdu. Umět se omluvit znamená dát najevo sílu osobnosti, svědčí to o naší vyzrálosti. Katždý může udělat chybu, ale jen nezdvořák nenajde sílu se omluvit.“

007: „Dobry den, jsem doma a prijedou pribuzni, kteri maji klice od meho bytu. Kdo koho zdravi jako prvni?“

Ladislav Špaček: „Hostitel, tedy ten, kdo vítá na domácí půdě. Jste to tedy Vy.“

fddf: „co to je Bohemista??“

Ladislav Špaček: „Odborník na český jazyk. Bohemia znamená Čechy, odvozeno od jména keltkého kmene Bójů, kteří osídlili naše území před Slovany.“

Lucinkáááá: „Dobrý den.Moc se mi líbí vás pořad Etiketa.Ke to prostě skvělé.Někdy máme i za ukol ze skoly podívat se na něj,a pak si o tom povídáme.Prostě supr pořad,a tím že to uvádíte vy ještě lepší:) Jen tak dal :) Zdravíím“

Ladislav Špaček: „Děkuju za uznání, to je pro mne nejlepší odměna, že se pořad líbí, a dokonce se užívá jako školní pomůcka, to jsem nečekal. Díky.“

xxxxxx: „líbil se vám pořad etiketa?“

Ladislav Špaček: „Líbil, byl to vydařený pokus seznámit s etiketou nejširší vrstvy, myslím že se podařil.“

David: „Máte zážitek na který nikdy nezapomenete. A také bych se chtěl zeptat jestli chystáte novou řadu Etikety či novou knihu. Děkuji za odpověď a přeji hezký a ještě hezčí den.“

Ladislav Špaček: „Nezapomenu na desítky zážitků c cest po světě s prezidentem, na setkání se světovými státníky, papežem, dalajlámou. Zatím nic nového, nechte mě vydechnout! :-)“

Paulovič: „Dobrý den, jsem Vaším velkým fanouškem (možná si na mě vzpomínáte) a rád bych se zeptal, zda je možné se s Vámi setkat i osobně? Jsem nedaleko od Brna. Děkuji a s přáním všeho dobrého Roman Paulovič“

Ladislav Špaček: „Včera jsem měl v Brně autogramiádu a besedu v knihkupectví Dobrovský, bylo tam plno. Škoda, příště.“

ajik: „jak se mate?“

Ladislav Špaček: „Mám hodně práce, ale baví mě, takže se mám skvěle.“

MATES, LANŠKROUN, PAL. 646: „Zdar! By me zajímalo, jestlipak si zavazuješ u bot tkaničky či ne. Dík, a pozdravuj na Hradě;-)“

Ladislav Špaček: „Jasně, naučil jsem se to ve čtyřech letech.“

Sabinka: „Jste tu??“

Ladislav Špaček: „Jsem. Odbíhám do studia a vracím se k chatu.“

Luboš, Praha: „Vážený pane Špačku, sledoval jsem Váš vstuo ve studiu ČT, a zaujal mne postoj moderátorky televize, která se domnívá, že sedící muž v dopravním prostředku je povinnen ji uvolnit místo. (I přez její mládí) Domnívám se, že s těmito požadavky silně kolidují s feministickém hnutí, a emancipací. (Pokud by muž uvolnil místo zaryté feministce, tak by se také mohl se zlou potázat!) Jaký je na tato hnutí a na tuto problematiku Váš názor??? Děkuji za odpověď, Luboš“

Ladislav Špaček: „Naše kultura je odvozena z rytířské kultury, později z pravidel chování dvorské šlechty na dvoře Ludvíka XIV., odtud ta tradice být k ženám galantní a pozorný. Jestli to některým ženám vadí, omezíme se jen na to nejnutnější, ale staletá výchova Evropanovi nedovolí opomíjet ženy, nechat je vláčet kufry, stát v tramvaji, jen kvůli několika feministkám. V Americe buďme opatrnější, americká kultura má jiné kořeny.“

Luboš, Praha: „Děkuji za Váš názor, právě ten závěr jsem měl na mysli, když jeden kolega podržel dveře (v zaměstníní) jedné americké kolegini, a byl z toho skoro problém.“

Ladislav Špaček: „Ano, Amerika nezažila rytířské doby ani šlechtickou etiketu, která je v Evropanech tak hluboce zakořeněna.“

Luboš, Praha: „Nicméně většina američanů, nebo alespoň značná část pochází rovněž z evropy, tj. z tohoto hlediska by jsme měli mít stejný základ. Děkuji za Vaše odpovědi.“

Ladislav Špaček: „Mluvil jsem teď s moderátorkou, budeme o tom hovořit, dívejte se.“

Hanka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak vychovat z momentálně dvouletého dítěte ohleduplného člověka, znalce etikety, když často bojuju s každodenními starostmi s ním v souvislosti se spaním-nespaním a podobně.. Často mi totiž v jednání s ním samozřejmě ujedou nervy a nevím, nakolik přebere můj "příklad"... Co si o tom myslíte? Jak se tomu vyvarovat? Děkuji“

Ladislav Špaček: „Někdy to opravdu nejde, chápu Vás, ale jde o celkové vyznění výchovy. Jestli dítě vidí, jak se k sobě rodiče chovají hezky, bude je napodobovat - nebo taky naopak.“

katerina chytrá: „Dobrý den, je správné servírovat doma při nedělním obědě jídlo na stůl, dokud u něho rodina nesedí, nebo nejprve vybídnout rodinu k posezení a pak servírovat.Popř. jak dlouho lze před jídlem sedět u stolu doma a čekat na něj? Děkuji K.Chytrá“

Ladislav Špaček: „Servírujeme, až hosté sedí u stolu. Nejdříve obsloužíme babičku, pak dědečka, tatínka, dceru, syna a nakonec si vezme maminka. Je chyba třeba nalévat polévku dětem dřív než tatínkovi, v dětech se pak nevytvoří jasný názor na společenskou hierarchii.“

Jana Boušková: „Dobrý den, v září chystáme svatbu.Nyní se potýkám se zasedacím pořádkem.Chtěla bych se zeptat jakým stolům dáváte přednost, dnes moderním kulatým nebo klasické podkovové tabuly? Celkem nás bude cca 55. Děkuji za radu a odpověď.“

Ladislav Špaček: „55 je moc, pro tak velké hostiny je nejlepší tvar U, tak na sebe všichni vidí. Obsazujeme ho z vnější části, nestačí-li, i z vnitřní. V čele sedí novomanželé, rodiče a svědci, případně prarodiče, pak ostatní podle společenské významnosti.“

Jana, Brno: „Dobré ráno, chtěla bych položit otázku na způsob, jak konzumovat míchaný nápoj, je ozdoba na sklenici -obvykle ovoce na špejli, určena ke konzumaci či zůstává pouze ozdobou. Na dotaz neznala odpověd' ani obsluha, ani v knihách není zmínka. Děkuji“

Ladislav Špaček: „V mé knize se o tom píše. Ozdoby klidně sníme a odložíme v lepších barech na talřek, který nám dají, v jednodušších barech na ubrousek.“

Dáša: „Dobrý den pane Špačku. Jelikož jsem nesledovala Vaši debatu od začátku, nevím, zda zazněl dotaz na pokrývky hlavy u mužů. Vzpomínám si na svého otce, který sám nosil klobouk a kdykoli vstupoval do místnosti, tento sundal z hlavy. Pokud šel venku a potkal známé lidi tzn. přátele, sousedy atd. kloboukem jemně pokynul. Bylo to velice elegantní a zdvořilé. Ptám se na toto z důvodu dnešní módy nošení "kšiltovek" a jiných pokrývek u mladých mužů . Nemohu stále "rozdýchat" pokud tito vstoupí do místnosti a pokrývkou hlavy se vůbec nezabývají, případně s ní sedí i u stolu. Připadá mi to krajně neslušné. Podotýkám, že nepatřím mezi generaci seniorů. Mám 3 syny a tomuto je učím od hodně útlého věku. Musím říci, že to funguje .“

Ladislav Špaček: „Máte pravdu v obou věcech, jednak že klobouk byl skvělým nástrojem etikety a je škoda, že vymizel, jednak že je hrubě neslušné, aby muž nebo chlapec nesundal čepici při vstupu do místnosti nebo do budovy. Nesmekáme tam, kde si nás nevšimnou, v hale nádraží, v supermarketu, ale vstoupíme-li do budovy úřadu, školy, to čekárny u zubaře, sejmeme jakoukoli pokrývku hlavy, i baseballovou čepici.“

Zuzka: „Dobrý den, občas se dostanu do situace, kdy jdu s kamarádkou a potkám jinou, ovšem mé kamarádky se neznají, kterou mám představit jako první? Děkuji.“

Ladislav Špaček: „Tu mladší, protože se předstravuje vždy společensky méně významný tomu významnějšímu. Jsou-li kamarádky stejně staré, je to jedno.“

Jarmila Sobkková: „Dobrý den, prosím radu jak na situaci:sedí 4 u stolu. Přinesou nám horkou polévku. Máme čekat s rukama ve klíně až polévka vystydne, máme polévku míchat, nebo nečekat a každé sousto "foukat"? Děkuji“

Ladislav Špaček: „Volně mícháme a konverzujeme. Do polévky nefoukáme.“

Ivánková: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak se mění pravidla při návštěvě restaurace s dětmi ve věku do 4 let? Děkuji za odpověď .“

Ladislav Špaček: „Nu, dtříve děti restaurace nenavštěvovaly, dnes je tam rodiče berou, ale upřímně řečeno, pro dítě není restaurace tottéž co pro dospělého. Je vytrženo ze svého přirozeného prostředí, musí se chvat tiše, nepohybovat se po místnosti, aby neobtěžovalo další hosty, není to pro ně nic moc. A pro ostatní hosty taky ne. Ohleduplnost je pravidlem číslo jedna.“

Jana, Brno: „Ráda bych se ještě zeptala, může-li se žena připomenout, jestliže ji manžel při hovoru s neznámou osobou nepředstaví, nebo má-li zůstat ,,neviditelná". Nerada svého partnera shazuji, ale tato situace je mi velmi nepříjemná. Pěkný den Vám přeji.“

Ladislav Špaček: „Jestli se muž jen zastaví, aby se s přáteli pozdravil, a hned se rozcházejí, nepředstavuje Vás. Jestliže s přáteli ale zapřede rozhovor a zastaví se, pak Vás musí představit. Pokud to neudělá, udělejte to sama, přistupte a podejte ruku společníkům Vašeho muže. To už někdo musí zareagovat, buď ostatní muži řeknou své jméno, pak se představíte taky, nebo se muž "chytne za nos" a představí Vám své přátele. Určitě na to nezapomene a příště si dá větší pozor.“