Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 26. srpna 2021

Josef B.: „Synovi se daří v hokeji, dokonce mu říkají malý Jágr. Co máme dělat, aby nám nezpychl?“

Lucie Kotková: „Dobré ráno, můžete mu dát veškerou podporu, kterou k budoucímu úspěchu potřebuje, a zároveň ho "držet nohama na zemi". Dávat najevo, že jsou na světě i jiné věci než hokej, že i druzí něco umí (i když to třeba není tolik vidět). Nevím, jak je syn starý, čím mladší děti jsou, tím více přejímají postoj rodičů, takže pokud z něj nebudete dělat hvězdu vy sami, ustojí to lépe. Držím palce a těším se někdy v budoucnu na další hokejové Nagano ;) LK“

Renata: „Co když se moje dítě bojí, že v novém kolektivu nenajde kamarády a nebude oblíbené?“

Lucie Kotková: „Dobré ráno, mluvte s ním o tom, jakou má představu o novém kolektivu, čeho konkrétně se bojí, zkuste s ním probrat, jak by mohlo v těch situacích postupovat. Podpořte, aby mělo možnost vidět nové kamarády i v jiném prostředí (třeba venku na hřišti). Pokud by se později v kolektivu necítilo dobře a neumělo se zapojit, poproste o pomoc učitele, družinářku.... V řadě škol dnes už funguje i školní psycholog, který umí podpořit rozvoj vztahů v kolektivu. Hodně sil a ať se obavy vašeho dítěte nenaplní! LK“

Jana: „Dobré ráno přeji,je dobré dítě tělesně trestat,za prohřešek?“

Lucie Kotková: „Dobré ráno, jako psycholog vám tělesné tresty nikdy neodsouhlasím ;) z jednoho prostého důvodu. Tělesný trest dítě poníží a i když může mít okamžitý účinek, vede pouze k tomu, že se bude dítě snažit podobnému trestu vyhnout, ale neporozumí tomu, proč se má nebo nemá daným způsobem chovat. Nastavit pravidla, dbát na jejich dodržování, domlouvat se s dítětem a vysvětlovat mu, co a proč od něj očekávám, lze i bez fyzických trestů a strachu, který vyvolává. Držím palce! LK“

Otakar: „Dobré ráno přeji, náš syn má diagnostikovaný a léčený KISS syndrom, který zpomalil jeho vývoj. Je mu 3.5 roku a mluví jen svým jazykem a odmítá kakat (po týdnu přešlapování ho to naštěstí donutí). Nevíte jak bychom mu mohli pomoci prosím?“

Lucie Kotková: „Dobré ráno, bohužel mám o vašem synovi příliš málo informací. Nicméně doporučuji probrat dosavadní vývoj (včetně nácviku na nočník) s pediatrem a pokud to jemu přijde vhodné, i s psychologem. Abyste se společně dobrali toho, co může synovi vadit a jak mu pomoci. Držím palce! LK“

Linda: „Dobré ráno, vnuk (3 roky) začal chodit do školky, byl tam 5x a je lítostivý, když maminka odejde. Dokonce i u babiček, kde býval velmi rád sám teď teskní po mamince a prostě je teď na maminku velmi fixovaný. Je vhodnější, aby si zvykal postupně a brát ho dřive domů nebo ho nechat co nejdříve na celou dobu ve školce. Děkuji Linda“

Lucie Kotková: „Dobrý den, stýskání a pozvolnější zvykání je časté u většiny dětí. Patří k tomu i větší vyžadování maminky i v prostředí, kde byly děti zvyklé a v pohodě (třeba u vás babiček). Pokud je možné to zařídit, doporučuji zpočátku častěji brát třeba po obědě a na pobyt ve školce zvykat postupně, protože pro tříleté dítě je čas až do odpoledne hrozně dlouhý. Maminka by mu pak měla ve společném čase vynahradit dobu, kdy byl bez ní, takže doporučuji společné hraní, mazlení, povídání. Držím palce!“