Chat

Josef Formánek
Záznam chatu z pondělí 14. listopadu 2016
Majka: „Jaké roční období máte nejraději? Děkuji.“
Josef Formánek: „Nejraději mám léto. Hezký den přeji.“
Majka: „Příjemné ráno,kde jste byl nejdál a kde se vám hodně líbilo?“
Josef Formánek: „Též přeji příjemné ráno. Asi nejvzdálenější a zároveň nejoblíbenější místo -kam se rád vracím - je Siberut.“
Majka: „Hezké ráno,jak rád relaxujete? Pěkný den.“
Josef Formánek: „I Vám pěkný den! Nejraději jen tak sedím a dívám se z okna nebo starého balkónu do lesa a nemyslím vůbec na nic... :)“
Majka: „Dobré ráno,jak se vám vstávalo a jak líbí ve studiu?“
Josef Formánek: „Hezké ráno, vstávalo se mi dobře a ve studiu je pohodová atmosféra...“
Jiří: „Dobré ráno, věříte na posmrtný život a co jsi myslíte, že za ním vězí, pokud ano ? Já se chci ještě zeptat, jak dlouho jste psal svou knihu ? Děkuji.“
Josef Formánek: „Dobré ráno, hlavně jsem věřící člověk... Knihu jsem psal dva roky.“
Jitka: „Dobrý den, jen Vám chci popřát krásný den. Těším se na novou knihu, dnes si ji zaběhnu koupit“
Josef Formánek: „Dobrý den, ať se Vám daří! To mne těší, příjemné čtení Vám přeji!“
jiří: „ahoj tuším jaký mate vzory v cestovatelství zikmund-hanzelka nebo stingl“
Josef Formánek: „Mám respekt k jejich práci a životnímu příběhu. Určitě mne velmi inspirovali...“
Pavla: „Dobrý den, mám velice ráda vaše knihy. Budete mít v Praze autorské čtení? Kdy a kde? Děkuji za odpověď, přeji hodně zdraví a štěstí.“
Josef Formánek: „To mám radost. Děkuji. První autorské čtení proběhne 22.11. v 17 hodin v Neoluxoru na pražském Václavském náměstí. Též Vám přeji hodně zdraví a štěstí. :)“
Eva Fiserova: „Dobre rano, vase knihy mi nechybi v knihovne. Od prsateho muze jsem se nemohla odtrhnout... Naposled me i moje pratele pobavily zapisky z lecebny... Diky a zdravim z chomutova“
Josef Formánek: „Dobré ráno, to mne velmi těší! Děkuji a též Vás moc zdravím, milá Evo!“
Monika: „Dobry den, verite v Boha. Je podle vas dulezite chodit do kostela a udrzovat vztah s cirkvi?“
Josef Formánek: „Dobrý den Vám přeji. Ano, věřím v Boha. Cest k Bohu je podle mne mnoho. A nemusí nutně vést přes kostel či církev. I když osobně rád mám to zvláštní ticho v kostelech...“