Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 19. května 2016

Marcela: „Dane, kolik umíte jazyků? Jak jste se nejlépe domlouvali? Díkyza vaši energii.“

Dan Přibáň: „Pořádně, vlastně jen anglicky, a taky to není zrovna dokonalost sama :) Ale vždycky se člověk rád učí, hrozně se mi zalíbila španělština a hodí se mi, že jsem se kdysi učil rusky. Umět číst azbuku je výhoda“

Adam: „Dobré ráno, kolik SD karet jste měli na výpravu sebou?“

Dan Přibáň: „Hrozně moc, plus CF karty. Ale přesně vlastně nevím, ale fakt hodně. Natočili jsme 600 hodin videa a vyfotili i s časosběry 60tis fotek“

víťa: „Dobrý den, pane Přibáň., Chtěl jsem se Vás zeptat, kam pak, ten svět spěje, a vůbec, všechno může vydržet, co pacháme, jako my lidé, aby, ještě měli jsme se, kam vracet, jako cestovatelky a cestovatele, předem děkuji za odpověď“

Dan Přibáň: „Svět spěje stále vpřed, jen posledních pár desítek let možná rychleji, než jsme schopní ukočírovat. Ale lidi jsou hodní a šikovní, věřím jim :)“

ING: „Nejlepší zážitky a nejhorší zážitky z Vašeho cestování? A kde jste byl a už byste tam nikdy nejel?“

Dan Přibáň: „To se nedá tak snadno říci. Nejhorší zážitek bývá nahrazen nejlepším, když se ho podaří vyřešit. Taková zem ani místo není. Všude bych se rád podíval znovu :)“

SPRITE: „Napsal jste či napíšete nějakou knihu, knihy o cestování?“

Dan Přibáň: „Jsem původní profesí novinář a léta píšu, takže mě nějak psaní knihy neláká. Raději mám filmy. Ale jednou možná ano :)“

TONY: „Fotíte či filmujete při cestování? A vedete si deník, písemné záznamy?“

Dan Přibáň: „Focení a natáčení je nedílnou součástí našich cest. Neumíme si to bez toho ani představit. Kdybychom to nedělali, jeli bysme dvakrát rychleji :) Ale deník už si nevedu, kdysi, když jsme ještě jezdili po Evropě, jsem to dělal, ale teď už. Píši na cestách články pro noviny, takže mi to stačí“

víťa: „Dobré ráno, pane Dane., Chtěl jsem se Vás zeptat, jest-li pak mohl by jste pozdravovat, tu-to nachàzejicí, jako motorkàřku a cestovatelku: slečnu Dominiku Gawliczkovou, že, jí držíme, jako palečky, a ať, všechno se daří, předem děkuji za odpověď“

Dan Přibáň: „Vyřídím :)“

víťa: „Pěkný den, pane Přibàň, zajímalo by mě, jaký pak, nàzor máte, jako člověk a cestovatel, když, pořád se děje, jako vymycování - deštných pralesů, kvů-li palmovému oleji se dělajicímu, a jaká pak, situace je, jako v Indonésii, snad, potěšující zprávy máte, mockràt děkuji za odpověď“

Dan Přibáň: „Je to bohužel byznys, nic jiného. Ale musíme si přiznat, že to je hlavně práce naší civilizace, polovina jde do biopaliv, což je hrozný paradox. Vykácet prales, aby byla nafta ekologičtější“

SK: „Kde jste ještě nebyl a chcete se tam podívat a naopak kde jste ještě nebyl a podívat se tam nechcete?“

Dan Přibáň: „Pořád jsem na většině míst světa nebyl, takže všude, kde jsme ještě nebyl :) A rád bych se taky vrátil všude, ale hlavně do Afriky.“

Vojtěch: „Navážu na otázku o nejhorším zážitku. Nastala někdy situace kdy jste si říkal že tohle už nemůžete zvládnout? Nedošlo někdy k nedostatku vody nebo potravin například? Díky a hodně zdarů v dalších cestách, pokud možno bez potíží.“

Dan Přibáň: „Někdy si člověk říká "co to sakra děláme", ale nikdy jsme si neříkal, že to nemůžeme zvládnout. V Austrálii nám docházela voda, tak jsme vařili čaj z vody z louže :)“

Helena: „Kvůli vám přijdu pozdě do práce :) Teď jste mě nejvíc zaujal heslem "mám volant, tak se vyhnu". Prosím, šiřte tuto osvětu, teď vás hodně lidí zná a vnímá.“

Dan Přibáň: „Chtělo by to míň značek a semaforů, nechat lidi prostě fungovat jako lidi. Funguje to :)“

Eva: „V zime jsem prozila 4 mesice v Indonezii,cestovanim na motorce na Jawe a Bali. Miluji to tam. Jak vam se tam libilo?“

Dan Přibáň: „Indonésie je skvělá! Jen je těch Indonésanů občas moc. Hlavně Jáva je tak zalidněná, že najít tam místo na spaní je nadlidský výkon. Ale Indonésii jsem si oblíbil. Je to pro mě TOP zem. Občas neskutečně otravná, ale úžasná. Taková Etiopie Asie.“

Jana: „Dane, co čtete? Když necestujete a nestříháte film, čím žijete?“

Dan Přibáň: „Zjistil jsem, že čtu většinou o věcech, které mě zajímají a mrzí mě, že jsou to vlastně hlavně články, ale už ne knížky. Ale co dělám, když nedělám film, musím zjistit, až to přijde. Vlastně jsem se od začátku příprav Jižní Ameriky ještě nezastavil. Ale zatím mě to baví :)“

Lucka: „Krásné dobré ráno, Dane, nechci se ptát, ale poděkovat za Vaši přednášku ve Dvoře Králové minulý týden. Byla to pecka, faaaakt ! Shodly jsme se, že byste mohl přednášet psychologii v praxi :-) Ať se daří i nadále nejen Vám, ale i Vašemu filmu. Zdraví Lucka“

Dan Přibáň: „To je hezké! Díky, rádo se stalo :)“

Majka: „Dobré ráno,jak se vám líbí ve studiu?“

Dan Přibáň: „Brno má roztomilé sklepní studio :D mám to tady rád“

Majka: „Hezké ráno,jste velký dobrodruh.Na co se v nejbližší době těšíte? Ať se daří.“

Dan Přibáň: „Ted nejvíc na naší brněnskou výstavu :)“

Majka: „Dobré ráno,po kom jste zdědil takovou vášeň k cestování?“

Dan Přibáň: „Asi po dědečkovi, byl to taky novinář a větroplach :)“