Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 29. července 2014

Pája: „Dobrý den! Já vás neznám, nikdy jsem vás neviděla, ale zeptám se, v jakém stylu zpíváte?, jaký styl muziky máte nejraději? Umíte hrát na nějaký hudební nástroj? Od kolika let zpíváte? Jakou máte nejraději zpěvačku?, zpěváka? kapelu? Komu jste fandily ve všech ročnících pěvecké soutěže Super Star?, Hlas? X factor? česko Slovensko má talent? Co si myslíte o zpěvákovi Václavovi Lebedovi?, Martinovi Harichovi? Na jakých všech jste byli koncertech? a na jaké půjdete? a chcete jít? A budete někdy prosím zpívat v Písku v jížních čechách?, prosím domluvte se s managerem, na někdy. A naschledanou.“

DVA: „Dobry den, styl můžeme nejlépe popsat jako elektrofolk.Máme hodně rádi hiphop a soudobou vážnou hudbu,ale spíš než na styl se soustředíme na konkrétní kapely a skladatele. Bjork, Arvo Part, Django Django, Caribou, Bibio...Hrajeme na kytaru,saxofon,klarinet a někdy akordeon. Super star ani hlas ani x faktor jsme nesledovali.Naposledy jsme viděli Prago Union na festivalu v Uherském Hradišti, odkud jsme právě přijeli.Václava Lebedu a Martina Haricha neznáme. V Písku jsme hráli v dubnu v klubu Pí a rádi si tam zahrajeme za rok znovu.Zdravíme do Písku!“

Jana: „Proč to co zrovna hrajete?“

DVA: „Protože nás to tak baví :)“

Jira: „Kdy jste začali dělat hudbu? Samostatně a společně“

DVA: „Honza: Já jsem začal hrát na kytaru v 18, Bára na saxofon taky nějak tak. Kapelu Dva máme od roku 2006, předtím jsme měli kapely v divadle DNO.“

Majda: „Jak jste se dostali k sobě?“

DVA: „V hradeckém divadle DNO.“

BKB: „Kým jste hudebně inspirováni?“

DVA: „Vším, co zrovna posloucháme nebo tím, kde se zrovna nacházíme. Hodně čerpáme z cestování po světě a snažíme se v písničkách zachytit atmosféru různých zemí.“

BKB: „Hrajete na fesťácích?“

DVA: „Jo. Budeme hrát dnes na Letní filmové škole. Pak na Besedě u bigbítu v Tasově, o tom se tu bude ještě mluvit. V srpnu jedeme do Budapesti na Sziget.“

BKB: „Na wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/DVA - není nic o Vás - co jste dělali 2013 a 2014, to by chtělo napravit!“

DVA: „Aha, wikipedii o nás píše nějaký pečlivý kronikář, který mapuje i to, co si už sami nepamatujeme. :)“

Karel: „Budete dnes ještě hrát?“

DVA: „ano, jeste jednou“

Hana z Berouna: „Jeee..DVA!! Ať se daří. Pěkná hudba..jen tak dal. Nunovo tango je srdcovka. Mate taky nějakou svou srdcovou?“

DVA: „Máme rádi všechny, ty novější vždycky o něco radši. Nunki a Javorníček z nové desky, jsou asi momentální srdcovky.“

Jonáš: „Dobrý den, vaše hudba se mi moc líbí a chtěl bych něco podobného tvořit s partnerkou. Hrajete odjakživa tento styl nebo jste prošli i jinými kapelami ?“

DVA: „Měli jsme při divadle Dno kapely ve více lidech a bez elektroniky.Dva styl se tak přirozeně vyvíjí.“

Jana: „Dobrý den, Vaše písničky jsou moc pěkné! Děkuji za ně! Jak se jmenovala písnička, kterou jste hráli cca. před 40 minutami?“

DVA: „První byla France trance, druhá Hap Hej, třetí bude Nunovo tango“

Dana: „Dobre rano!!! Planujete nejake cesty do zahranici s hudbou? A kam se těšíte? Stíhate i dovolenou, spolecnou a nebo kazdy sam..“

DVA: „Dobrý den, v létě se podíváme do Budapešti, do rumunského Banátu a v září do USA, na podzim do Polska. Cestujeme hodně s novým albem a dovolená je to koncertní.“

petta: „Pěkné ráno, dosud jsem Vasi hudbu neznal. Ale moc se mi libite.. diky za hezke rano..jste asi ospali..ze?“

DVA: „Jak jste to poznal? :) Ano, je to pro nás hodně nezvyklý čas na koncert, dnes jsme spát nestihli, protože jsme hráli v Uherském Hradišti.“

Kateřina: „Velice děkuji za váš hudební projev !!!! Dá se někde sehnat CD ?“

DVA: „Děkujeme. Ano, v obchodě, kde prodávají cd Indies Scope nebo na našem webu www.2dva.cz“

Jonáš: „Ještě by mne zajímalo, jak nebo kde se to zlomilo, že jste se začali věnovat více kapele DVA a méně divadlu ? Děkuji za odpovědi a přeji hezký den.“

DVA: „Zlomilo se to v roce 2006 kdy se členové divadla Dno rozutekli do různých měst. Někteří odešli studovat a pracovat do Brna, někteří do Prahy a někteří do Norska. My jsme zůstali v Hradci Králové, tím pádem bylo čím dál složitější se s ostatními scházet.A zaroven to byla vyzva, hrat jen ve dvou.“