Chat

cestovatel

Rudolf Švaříček

Nejen cestovatelské tipy, ale také zážitky ze svých návštěv různých koutů světa můžete probrat s Rudolfem Švaříčkem na chatu středečního Dobrého rána.

Záznam chatu ze středy 16. ledna 2013

bob: „Dobré ráno pane Švaříček chtěl bych se Vás pozeptat, jest-li možná by jste mohl říci Nám lidem, jak pak se vede, nebo daří Jemu osobně, tomu-to se nacházejícímu za Dlouholetému - cestovatelovi a dobrodruhovi a Vašemu kolegovi a spisovatelovi a Zasloužilému umělcovi a osobnosti a publicistovi a fotagrafu= pánovi Miroslavovi Zikmundovi, toto si přejeme My všichni - obdivovatelky/é, aby nadále byl, čiperný On osobně, jako Srnka. předem Děkuji“

Rudolf Švaříček: „Miroslav Zikmund je určitě můj největší vzor a guru. Byl jsem u něj na Vánoce těsně před svým odletem. Byl opět ve fantastické kondici, sršel energií a optimismem. Probírali jsme tentokrát i hodně osobní a intimní témata. Šlo možná o naše vůbec nejsilnější setkání...“

P.P.: „Dobrý den, chtěl jsem se zweptat, které místo z těch, kde jste byl, máte nejradši, je něco, kde byste chtěl bydlet? Děkuju.“

Rudolf Švaříček: „V současnosti prožívám asi nejvíce Bhútán, moc se mi líbí celý region Himálaje. Afrika je dlouhodobá celoživotní láska, Indonésii a její Novou Guineu budu už také asi prožívat navěky. Plně mi však vyhovuje život v české kotlině“

sonax: „Cestujete sám?“

Rudolf Švaříček: „Prožil jsem na cestě sám v minulosti i dlouhé měsíce. Nikdy však nejde o skkutečnou samotu, vždy je kolem zajímavé dění. Komuunikace s okolním je přece to nejpodstatnější na ceště, kvůli tomu přeci vlastně cestujeme. Posledních 15 let jsem většinou vázán skupinou, kterou provázím či filmovým uskupením. Točili jsme snad desítky Cestománií, v natáčení pokračujeme v řadě nových zajímavých projektů. Poslední cesta byla plodna hned dvěma filmy pro ČT. Nejprve jsme natáčeli fim o Buddhovi, Buddhismu a dalajlamovi. Nejzajímavější byli samozřejmě rozhovory právě s Jeho Svatöstí dalajlamou.“

bob: „Dobrý den pane Rudolfe zajímalo by mne, jak pak se stravujete ve Vlastňím jídelňíčku, když cestujete, po celém Světě a Zahraničí, toto (ne)ustále se děje, že prý jedí s domorodci a prapůvodní obyvatelé, tyto se nacházející ze vyhlášené - pochoutky ve Světě zvířat= opice, hadi, larvy, hmyz, savce, kobylky ...i podobně., snad možná by jste zkusil vzíti do žaludku Sám osobně. děkuji za odpoved“

Rudolf Švaříček: „Mám přinesou obrovskou výhodu, že nejenže sním snad všechno, ale já si na drtivé většině jídel opravdu ochutnám. Je spousta chvil, kdy nestane situace s podáváním něčeho divného ke konzumaci. Slušnost velí zachovat bonton, takže občas musíme degustovat prapodivné záležitosti...“

Pavla, Ostrava: „DObrý den, kam se chystáte nyní? Kam zamíříte? Děkuji“

Rudolf Švaříček: „5.2. odlétám opět do oblíbeného Bhútánu, poté Indii s největším rituálem světa, Maha Khumbamelou, kde se sejde na jednom místě snad i 30 miionů lidí.“

Lenka: „Dobré ráno, chtěla bych se zeptat, máte-li nějaké místo, kam byste se chtěl podívat nebo kam byste jel znovu? Děkuji!“

Rudolf Švaříček: „Těch oblíbených míst je obrovská spousta. Jiné jsou výzvy novinek. V letošním roce bych se chtěl podívat do oblasti horního Dolpa v Nepálu, stihnout ještě Tajikistán, Kirgistán a Kazachstán... Největší výzvou, kterou však stále oddalujeme pro složitou logistiku, je sopka Erebus v Antarktidě“

Karel: „dobry den, bál ste se nekdy pri cestach o zivot? kdy a proc? dekuji, pekne rano“

Rudolf Švaříček: „Vypjaté okamžiky, kdy mi šlo o život, se skutečně na cestách až nepříjemně množí. Můj cíl je však přesně opačný. Nevyhledávám nebezpečí cíleně, život na cestách však často jistá rizika přináší. Čím extrémnější oblasti, tím je koncentrace náročných okamžiků větší...“