Dobré ráno

Záznam chatu ze středy 9. listopadu 2011

DT: „Jak se k Vám chovala Jiřina Švorcová v přestávkách natáčení Ženy za pultem či jindy?“

Jan Potměšil: „Vlídně a normálně. Bylo mi asi 10 let a natáčení samo o sobě bylo pro mě velkým dobrodružstvím. Niceméně jsem musel stihnout i školní povinnosti. A protože natáčení Ženy za pultem mi nabídl pan režisér Jaroslav Dudek, se kterým jsem předtím natáčel bakalářskou povídku Lokomotiva s panem Vladimírem Menšíkem, cítil jsem se dobře.“

DT: „Jak vpomínáte na roli lékaře v TV seriálu O zvířatech a lidech?“

Jan Potměšil: „Moc pěkně. Byla to krásná práce a první velká role - příležitost po úraze. Pan režisér Hynek Bočan a scenárista panJiří Stránský připravili skvělou práci. Setkávání s kolegy, které jsem potkával i před úrazem (hrál jsem s nimi v divadle), bylo nesmírně povzbuzující. Objevné pro mne bylo i poznávání úžasných zvířat.“

SEATO: „Bolelo to, když jste sebou praštil při výbuchu v seriálu Druhý dech?“

Jan Potměšil: „Ani ne, bylo to dobře připravené a vymyšlené.“

petruška: „mate deti a jak se jmenují děkuji“

Jan Potměšil: „Ano, staršímu Šimonovi je 11 let a mladší Janík oslaví zanedlouho 5 let.“

SEATO: „Tak, co chystáte právě teď?“

Jan Potměšil: „Těch věcí je víc.. Co se týče divadla, budeme zkoušet hru od Harolda Pintera Zrada, potom na jaře Romea a Julii... Mám milé povinnosti na FAMU a na Pražské konzervatoři. Ale hlavně chci být se svou rodinou, s úžasnou Radkou a oběma klukama.“

SEATO: „Jak vzpomínáte na své role policistů - v Edenu a v Boleru?“

Jan Potměšil: „Byla to kráná práce. Setkání s režiéry Petrem Nikolaevem a Jiřím Chlumským a samozřejmě s kamarádem Ondrou Vetchým. Je mi líto, že jsme nepokračovali... no třeba to přijde.“

Hana: „Jak spomínáte na natáčení filmu Bony a klid? Kdy je možné Vás v nejbližší době vydětv Brně. Dobré ráno Hana.“

Jan Potměšil: „Úžasné natáčení v přípravě na přelomovou dobu. Všichni jsme byli v určitém spiklenejctí, že děláme něco, co určitě minulým představitelům nebylo milé. 1.12. v Divadle Bolka Polívky hrajeme Růži pro Algernon.“

Jarek: „Dobrý den, chci se zeptat kolik vám bylo ve filmu Proč a zdali se role sígra a fotbalového fanouška hrála dobře?“

Jan Potměšil: „To mi bylo 21 let. Fotbal jsem hrál odmalička a byl jsem a jsem fanouškem Bohemky, takže fotbalové prostředí mi bylo blízké, ale nestačili jsme se divit,kamaž může zajít agresivita a vykořeněnost některých lidí.“

Standa Hron: „ahoj Honzo, velice rád vzpomínám na společný čas strávený v Rynarticích, Jseš fakt jednička! A taky na Růži pro Armagedon, fantastický výkon! Přeji stále hodně toho optimismu, který vyzařuješ. Krásné dny ti přeje Standa Hron z Janovic u Pelhřimova a velice si vážím toho, že tě osobně znám.“

Jan Potměšil: „Ze srdce děkuju, Stando. Měj se hezky!“

jaroslav: „videl som Rúže pro Algernon v Piešťanoch,mám aj Cd Nejen rúže ide z Vás úžasná pozitívna energia,vďaka za to.Uvidíme Vás hrať ešte v Piešťanoch? Prajem veľa zdravia a šťastia.“

Jan Potměšil: „Děkuju, taky Vám přeju hodně zdraví a štěstí. Moc bych si přál, abychom opět mohli v Piešťanech hrát. Snad se to podaří.“

Bozena: „Pozdravujem Vas zo Slovenska,som velmi rada, ze sa vam dari, ze ste taky optimisticky a dokazujete to vo vsetkych vasich aktivitach ja vam len prajem, aby ste taky zostal aj nadalej, chcem sa len spytat, ci nieco nepripravujete v televizii, aby sme vas mohli vidiet aj my na Slovensku. prajem vsetko dobre“

Jan Potměšil: „Zatím o ničem novém nevím, ale rád bych se nechal překvapit. Nicméně je možné, že se budou reprízovat věci už natočené. Děkuji za Vaši zprávu. Moc Vás zdravím.“

Gabriela: „Dobré ránko ,Honzíku jste věřící ? a vedete k tomu vaše děti ,přejí vám hodně Božího požehnání .“

Jan Potměšil: „Ano, jsem. Myslím, že to je úplně přirozená součást života, takže vedu. Taky Vám přeju hodně Božího požehnání. Pěkné svátky.“

Monika: „Dobré ráno, bylo pro Vás hodně těžké zvládnou novou situaci po úrazu? Děkuji.“

Jan Potměšil: „Asi bylo, ale už to ani nevím a jsem šťastný, že žiju. Možná si života vážím víc než předtím.“

Markéta: „Ahoj Honzo,zdraví tě Hradec Králové a vzpomínka na práci při hře Pekař Jan Marhoul.Měj se hezky a ať ti vše vychází!“

Jan Potměšil: „Zdravím Tě, Markéto, a "celý Hradec". Já taky vzpomínám, bylo to báječné. A třeba zase někdy... ahoj!“

Roman: „pekne rano je možne sa s tebou aj osobne stretnut?“

Jan Potměšil: „Určitě, přijďte do divadla! A mějte se hezky.“

Lucie: „Dobrý den, jste muj nejoblíbenější herec z dětství. Která postava, kterou jste kdy stvárňoval Vám přirostla k srdci? Lucie“

Jan Potměšil: „Děkuji, to mám radost. Vzpomínám na všechny role rád. Asi ve třinácti letech jsem mohl natáčet Verneovku Tajemství ocelového města - to byl zážitek.“

A.V. turnov: „Zdravím vás a moc obdivuji. Obdivuji jak vaše herecké umění, tak i to ,jak jste se v životě dokázal vypořádat i s nepřízní osudu. Přeji mnoho dalších krásných rolí,k tomu pevné zdraví a protože jste se dnes ve studiu sešli dva moji oblíbenci,pozdravujte prosím Márdiho a že moc gratuluji k úžasnému cd, moc super .“

Jan Potměšil: „Moc děkujeme, Márdimu jsme pozdrav vyřídili.“

ilona: „mam osobni dotaz, jestli se tvoje maminka jmenovala mariana? Mam uz leta dojem, ze se zname jako mali, kdyz se nase maminky kamaradily a my spolu jako mali lezeli v posteli a simrali si nohy navzajem. Take jsem ti pomahala lepit nejaky modylek (obema nam voněl kanagon) :-)) Dnes je mi 40. Chapu, ze do dobreho rana se toto tema nehodi, tak prikladam svuj e-mail: ilonek@volny.cz ps: ma maminka potom za rok umrela a ja od deviti zila bez ni. Dekuji za tvuj cas :-)“

Jan Potměšil: „Moc zdravím, ale maminka se nejmenovala Mariana. I když kanagonem jsem modýlky taky lepil a je možné, že jsme se potkali. Děkuju za hezkou zprávu a přeju hodně radosti a pohody.“

Radek: „Jak se vám líbila píseň antidepresivní rybička? No a jakou hudbu máte nejradši?“

Jan Potměšil: „Líbila moc a Vypsanou fixu a rockovou muziku mám moc rád. Vyrostl jsem na muzice 70. let, ale velkou inspiraci mi přináší i vážná hudba.“

Anežka: „Dobrý den, moc si vás jako herce vážím. Sjte ohromný člověk, který dokazuje, že když se chce, všechno jde. Je to už pár let, co jsem viděla představení Růže pro Algernon. Byl to pro mě velký kulturní zážitek. Tenkrtá jsem byla ještě téměř dítě školou povinné, ale na představení vzpomínám dodnes.“

Jan Potměšil: „Děkuju mockrát, vážím si Vašcih slov a těším se, že se zase někdy uvidíme, třeba v divadle.“

Marie: „Dobrý den, Honzo, poslouchám vás od začátku, z vás opravdu srší dobrota a chuť do života! Škoda, že takových lidí není víc, byl by ráj na zemi. Jinak musím říct, jako byste mlulvil i za mě, taky mám za sebou ošklivou autonehodu, naštěstí ale bez následků, jen od té doby cítím, že chci stíhat plno věcí a pomáhat a být užitečná, když už mi byla daná ta možnost být ještě na světě a radovat se i z maličkostí. Přeju hodně zdraví, pohody a radosti z rodiny! Marie“

Jan Potměšil: „Děkuju moc, řekla jste to krásně... To je ono... "Čím mohu být prospěšný těm druhým?" - to je ta otázka, to je důležité. Děkuju.“

Alžběta: „Dobrý den, mám stále silný kulturní zážitek z Vašeho představení ve hře Růže pro Armagedon. Je to sice už pár let, co jsem hru viděla, ale byl jste tam vynikající.“

Jan Potměšil: „Mockrát děkuju. A kdybyste chtěla, tak Růži pro Algernon budeme hrát 1. 12. v Brně v Divadle Bolka Polívky. Přijďte znovu!“

Milan Procházka: „Dobrý den. Pro film nic nechystáte? Jak to s rolí do filmů pro Vás vlastně dnes vypadá? Přeju vše dobré.“

Jan Potměšil: „Zatím ne... nebo zatím o ničem nevím, ale mám důvěru, že je to tak, jak to je a že něco zase může přijít. Těším se.“

Markéta Klimešová: „Dobrý den, chystáte v divadle také nějaké představení i pro děti a také po republice? Konkrétně v ČL, Liberci.... Prý také rád pracujete na zahrádce pracujete na zahrádce, pěstujete rád okrasné kytičky, bylinky nebo ovoce a zeleninu. Přeji Vám i Vaší rodině jen to dobré, mnoho zdraví a krásných rolí :-) Hezký den!“

Jan Potměšil: „Mockrát děkuju. Na zahrádce jsem rád, když se rostlinám daří, když jsou stromy i tráva spokojené. Připravujeme pro děti i dospělé představení Mikulášovy patálie a pořad o K. J. Erbenovi. Na zájezdy jezdíme po celé republice, takže věřím, že se uvidíme i v Liberci nebo České Lípě. Můžete se podívat na náš program a plány na webu www.divadlovceletne.cz. Mějte se hezky.“