Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 1. února 2011

Leoš: „Dobrý den, rád bych se stal cestovatelem jako vy. Už mám procestovanou skoro celou ČR a chtěl bych se vydat někam do zahraničí. Jaká je vaše rada kam vyrazit na první zahraniční cestu?“

Leoš Šimánek: „Moje nejmilejší detinace je Kanada - to je jeden z mých domovů. Takže bych doporučoval ušetřit na letenku, vyrazit do Vancouveru a potom stopem nebo autem na Aljašku - to je zážitek na celý život, je tam nádherná příroda, milí a pohostinní lidé. Byla to také moje první zahraniční cesta...“

Fiki: „Dobrej, jak dlouho si myslíte, že budete ještě cestovat? Co budete dělat, až projedete celou zem?“

Leoš Šimánek: „To nejde, projet celou zemi se asi málokomu podaří. Je ještě spousta destinací, kam bych chtěl vyrazit. Náš další cestovatelský sen jsou ostrovy v Indickém oceánu. Cestujeme zásadně celá rodina - s manželkou, synem a dcerou.“

Ludvík: „Dobrý den, co nejhoršího jste na svých cestách prožil? A naopak, co bylo to nej, na co vždy vzpomínáte?“

Leoš Šimánek: „Nejhorší zážitek byl v jižním Pacifiku u ostrova Suvarov a Americkou Samoou. Dostal jsem se do oka hurikánu a tam jsem se vyloženě loučil se životem, přišli jsme o stožár, plachty.. loď byla úplně zlikvidovaná. Naštětí to dobře dopadlo. Nejlepší zážitek - když se manželka rozhodla, že vezme naši tříletou dceru s sebou na cestu na koních západní Amerikou od Mexika do Kanady. A tříletá Veronika perfektně tu dlouhou cestu zvládala.“

Adam: „Dobrý den, berete si na dlouhé cesty míč na trudomyslnost nebo si zpíváte?“

Leoš Šimánek: „Já ten film znám velmi dobře.. Ale tohle nepotřebuji, cestuji s celou rodinou, takže na trudomyslnost nidky nebyl čas nebo nálada.“

Jinda Šourek: „Na foto je vidět že cestujete s pejskem.Je na volno,nemáte problémy s dravou zvěří.“

Leoš Šimánek: „Kanadský pes drží dravou zvěř od těla a hlídá náš srub.Na cetách je na volno, protože většínou cestujeme v divočině.“

Matěj: „Moc Vám fandím °-)“

Leoš Šimánek: „Děkuji a zdravím.“

milan: „Stalo se vám,že vám bránili něco fotografovat,nebo vám dokonce vzali vyfocený material“

Leoš Šimánek: „Ano, to se stalo právě v Rusku. Tam jsem fotil nádherný středověký hrad Sudak na pobřeží Černého moře. V době perestrojky to bylo pořád ještě zakázané území - papaláši s Moskvy tam měli postavené své dači a nepřáli si, aby je někdo rušil. Ale závora, kde měl stát voják, nebyla zamčená a voják tam nebyl, tak jsme vjeli dovnitř a hrad jsem fotografoval. Celý film nádherných obrázků.. a hned poté, co jem film celý vyfotil a založil nový, přijela černá Volha ... hned nám bylo jasné, že bude problém, protože jsme tam očividně neměli co hledat. Závora = jasná zpráva. První co udělali - vytáhli čerstvě založený film a hrozně se radovali, že mi zničili obrázky. Potom nás odvedli na policejní stanici a vyslýchali, jak jsme i mohli dovolit vjet do zakázané oblasti. Vytáhli jsme náš padělaný maršrut (povolenku) a oni nemohli věřit, jak je to možné, že nám někdo vjezd do Sudaku povolil. Začali telefonovat..ale nešly jim telefony a proto si nemohli ověřit náš falsifikát. Nakonec nás vyhostili ze zcela jiného důvodu než jsme si původně mysleli. viz výše uvedeno.“

Tomáš Marný: „Dobrý den, kdo má u vás v rodině hlavní slovo v tom kam se pojede a co se uvidí?“

Leoš Šimánek: „Základní nápady pochází z mé hlavy, ale pak je projednáme všichni polečně jako rodina manželka, syn a dcera.“

KUBA: „Dobrý den, jak dlouho vám zaberou plány cesty? Co se musí zařídit jako první?“

Leoš Šimánek: „Každá cesta je specifická. Pro cestu do Austrálie jsem prostudoval všechny dostupné průvodce a literaturu, ale ty nejlepší tipy jsem dostal od svého kamaráda, který Austrálii důkladně procestoval. Od toho jsme dostali tip na pláž krotkých klokanů a mušličkovou pláž... Dopředu si zařídím pouze letenku, vše ostatní na místě. V Austrálii jsme si půjčili camper - obytný automobil, který byl pro tuto dlouhou cestu nejlepší možné vozidlo. Celkem jsme najeli 28 000 km a nebyla všude možnost si postavit stan.“

milan: „Tak vám to s tím focením hradu Sudaku vyšlo,mně sebrali film z fotáku v Rumunsku,prý jsem fotil přístav Tchautcheska.Moje maminka má strašně ráda vaši fotoshou a v Havlíčkově Brodě ještě nikdy nechyběla,tam máte hodně příznivců.“

Leoš Šimánek: „V Havlíčkově Brodě jsem slavil 20. výročí mých diashow v republice. Doufám, že mi zůstane Vaše matka i nadále věrná :)“

Klára: „Vozíte si z cest nějaké suvenýry?? Například kamínky z každé země ve které jste byl?“

Leoš Šimánek: „Kamínky a mušličky jsou specialita manželky. Dům a zahradu už máme zavalené. Můj nejzamilovanější "suvenýr" je kamenná sekyra z Nové Guineje, se kterou jsem v horách Jayawijaya s domorodci kácel stromy jako za doby kamenné. Tuto cestu popisuji v mých knihách Tichomoří a Kolem světa.“

Tomáš Kučera: „Dobré ráno, co plánujete na stáří?“

Leoš Šimánek: „Mimochodem jsem už dvojnáobný důchodce - v Česku už dva roky a v Německu, kde jsem kdysi dávno jako architekt pracoval. Jenže z důchodu rodinu neuživím, v ČR nemám odpracované léta, takže nic. A Němci mi vyměřili 217 Euro- lepší něco než nic.. Ale jako důchodce si určitě nepřipadám a neumím i představit, že bych někde v parku na lavičce krmil holuby. Hlavou mi kolujou představy, kam bych ještě rád vyrazil. Letos v létě to bude pobyt v mém srubu v kanadské divočině. Příští rok opět exotika, ostrovy Indického oceánu.“

Irena A.: „Dobré ráno pane Šimánku, projel jste nejprve Českou republiku křížem krážem a až pak se vydal do zahraničí nebo domovinu projíždíte průběžně?“

Leoš Šimánek: „DOmovinu objevuji až teď, na mých diashow-turné - od Ostravy až po Karlovy Vary. A dětem pořád slibuji cestu po hradech a zámcích...“

Vítek: „Kde vlastně v současné době žijete?“

Leoš Šimánek: „S výhledem na panorama Krkonoš v Jestřebích horách - Rtyně v Podkrkonoší. A zde plánuji další cesty za přírodními krásami naší Země.“

Eva Pospíšilová: „Dobrý den,chodím na vaše pořady v Chomutově,velice se mi líbí.Ale aby člověk měl radost z cestování musí zážitky sdílet,obdivuji vaši ženu,že to zvládá i s dětmi.“

Leoš Šimánek: „Do Chomutova se brzy dostanu s mým nejnovějším diashow Austrálie křížem krážem, přesný termín najdete na mých webových stránkách: www.leossimanek.cz.“

Majkl: „Co říkají vaše děti na cesty? Mají už tendence o své vlastní aktivity, které se s cestováním rozcházejí?“

Leoš Šimánek: „Naopak, nevzít syna a dceru na nějakou z cest by bylo pro ně nejhorším trestem.“

Martin M.: „Zdravím, co Vás vedlo k cestě do Ruska?“

Leoš Šimánek: „Poznat zemi, kam jsem se za minulého režimu nedostal. Byl to spontánní nápad mého kamaráda po mém návratu z emigrace v roce 1990. Byla to jedna z mých nejzajímavějších cest.“