Dobré ráno

Záznam chatu z pondělí 25. října 2010

Vojtěch Chudláský: „Poděkování za film a jak vzpomínate na baječná leta v Pražské pětce a v Divadle Sklep?“

Václav Marhoul: „Vzpomínám..,, takhle se to říci nedá, PP už sice neexistuje, ale Sklep ano a v něm stále funguju.“

Zorka Dlouhá: „Dobrý den, pane Marhoule. Chtěla jsem se zeptat, jak vypadá Váš běžný pracovní den? Máte hodně nabitý program?“

Václav Marhoul: „POpravdě, je to tedy hodně nabitá záležitost a když urvu volný víkend, tak to abch si na to pomalu dal panáka.“

Petra Spálenská: „Dobrý den. Jak jste si užil víkend? Na jaký Váš film se můžeme těšit? A kdy to bude? Díky a hodně štěstí!!! Petra“

Václav Marhoul: „No popravdě, o víkendu jsem zrovna končil týdenní cvičení v Armádě, jinak píšu nový scénář na základě světového románu s názvem Nabarvené ptáče a jen dva roky bude trvat, než napíšu scénář. Pak ještě tak 3 roky...“

Klára z Litomyšle: „Pane Marhoule, máte poměrně široký záběr pracovních aktivit. Kterou profesi děláte nejraději? Režírujete nebo píšete film? Nebo nejraději hrajete? Díky Klára“

Václav Marhoul: „Nechci se vykrucovat, ale já mám rád všechno z toho, co jste vyjmenovala. Kdyby mě to nebavilo, nedělal bych to...“

Klára z Hradce: „Dobrý den, ještě by mě zajímalo, kde si nejlépe odpočinete? Máte na to nějakoblíbené místo? Díky!“

Václav Marhoul: „Když vypnu mozek, natáhnu se na pohovku a čtu si knížku, když si zahraju volejbal, když mám ptogram se dětmi a jedeme někam na výlet, když jdu s kamarády, když jdu do kina... Místo je důležité v mé hlavě.“

Neli, Brno: „Dobrý den, předem musím říct, že se mi váš poslední film Tobruk velmi líbil. A mám na Vás jednu otázku. Určitě bylo natáčení plné vzrušující situací, ale která byla pro Vás ta nejzajímavější? Děkuji za odpověď a přeji Vám hodně úspěchů“

Václav Marhoul: „Moc děkuji, tak za ty 3 měsíce jsme toho myslím zažili hodně, ale největší ( nejzajímavější) zážitek si nějak nejsem schopný v tuto chvíli ne vybavit, ale z těch mnoha některý nějak upřednostnit. Možná písečná bouře, když nám ulítly stany...“

Hanka Drahá: „Vážený pane Marhoule, nemáte pro mě tip jak se dostat k filmu? Nemyslím herectví, spíše nějaká organizace :)“

Václav Marhoul: „To je težké, nemám, omlouvám se, žádný jednoduchý návod, nevím kolik je Vám let, alr většinou to funguje tak, že lidé jdou nejdřívě na školu, pak do praxe ( produkce reklam, klipů), kde začínají doslova od píky, pak se možná dostanou k filmu. Ani můj příápad z toho nevybočuje,i když v mém mládí se reklamy netočily. Takže jsem dělal asitenta produkce v Čs. televizi, na Barrandově, v Krátkém filmu a ve studiu Koliba v Bratislavě.“

Matěj Kaplan: „Dobrý den, pane Marhoule, v jakém filmu Vás můžeme vidět zase jako herce? Chystáte teď nějaký? Přeju hodně úspěchů ve filmovém průmyslu!!!! Matěj“

Václav Marhoul: „Ve filmu ne, ale v seriálu. Nova natočila nový seriál ( nevím,kdy se bude vysílat s názvem Expozitura, a tam ( jako obvykle ) hraju policajta.“

Jana Klaas: „Dobrý den, pane Marhoule. Chtěla bych se zeptat: Proč říkáte, že jste "jakoby" nastoupil a ne nastoupil? Vy jste jakobín? Jakoby? Děkuji.“

Václav Marhoul: „Jakobín naštěstí nejsem, jinak to víte, je brzy ráno, moc brzy... Tak promiňte, zkusím se polepšit...“

Dagmar Koudelová: „Zdravím spolužáka z Čimelic a pozdrav posílám z Mostu.Vaše představení u nás v únoru bylo super. Jen škoda,že jsi nehrál osobně.Přeji hodně úspěchů.Daša Krausová-Koudelová“

Václav Marhoul: „Ahoj Dášo, moc děkuji a i Tobě hezké ráno. Příště se pokusím se Sklepem do Mostu přijet.“

bob: „dobrý den pane Marhoul máte nějakého svého oblíbeného herce, herečku, režiséra i režisérku., buďto tady z Česka, nebo i ze Zahraničí , kterou/ýho obdivujete za svá/é role ve filmu, nebo i ve divadle, a již natočené filmy. děkuji za odpověď“

Václav Marhoul: „Když jsem byl malý, tak jsem se zamiloval do Raquel Welchové, Claudie Cardinalové a moc jsem obdivoval Steve McQueena...“

bob: „dobré ráno pane Václave jaký je Váš nejoblíbenější film, ať už je to, který jste měl tu možnost si režírovat., popřípaďě i jiný film, který vás nikdy neomrzí, a poďíváte se na něj kdyko-li.,“

Václav Marhoul: „Já mám asi tak 100 mých nejoblíbenějších filmů, ale film, který mě nikdy neomrzí, těžká otázka, je jich moc a hlavně ze všech možných žánrů, nějak nejsem schopný zrovna jeden z nich tak nějak vypíchnout. Kdybych se o to pokusil, nebo ne, řeknu to jinak, miluju Kubrickovy filmy...“

Vlaďka: „Dobré ráno, jezdíte ještě na parforzní hony? Máte nějaký zážitek z prvního, který jste jel na koni Alpina v Chlumci nad Cidlinou?“

Václav Marhoul: „Ne, už dlouho ne, ze začátku mně to přišlo prima, ale pak se to začalo ubírat směrem,který se mně až tak zase nelíbil, tak jsem to ze svých úvah vyškrtnul. A ten zážitek, jo, toho koně si pamatuju, měl jsem s ním dost práce, tahal mě strašně ruce a já měl pocit, že není ani nějak moc přiježděný. Byl to takový souboj. Při dojezdu ve cvalu, jsem málem v tom parku vylítnul ze sedla, jak moc chtěl v zatáčce dopředu...“

Jarmila Špeldová: „Byla jsem jediná \\\"babka\\\" v biografu na Vašem vynikajícím Tobruku. Tolik mě zajímalo co jste vytvořil a BLAHOPŘEJU. Vynikající film. A taky pozdravuju“

Václav Marhoul: „MOC DĚKUJI A HEZKÝ DEN!!!“

ondřej: „Milý pane Marhoule :) fandím Sklepu i Vám a zeptám se tedy jinak než můj předchůdce, jak se dostat k herectví? :) člověk, který nemá herecké vzdělání, jen chuť a průpravu z dramaťáků :D ... máte nějakou radu prosím? :) děkuju a držím palce, všechny!i na nohou..“

Václav Marhoul: „Já bych se určitě minimálně vrhnul, aspoň pro začátek, třeba právě do amatérské divadla. Víte, nejlepší řešením je, že když člověk neví, jak začít, tak má začít s čímkoli. Tím se nastartuje jakýsi posloupný proces jehož konce sice pravda nevidíte, ale určitě k něčemu směřuje.“

bob: „dobrý den pane Václave podíváte se na svoje filmy, i na sebe v televizi, filmech, seriálech, drama, divadle i komediích., když jste, měl tu čest si zahrát i řežírovat., a popřípaďě, že ano, jak potom snášite Kritiku, od publicistů, novinářů i redaktorů, nebo kolegů herců, režisérů, že jste mohl, třeba něco zahrát a natočit lépe. děkuji za odpověď“

Václav Marhoul: „Ne, nedívám, už takhle stačí,že se na sebe musím ráno dívat do zrcadla, jinak, kritiky na svoje filmy nečtu. Jeden si tak šetří nervy, nemá to cenu. Vy děláte na filmu třeba 5 let a pak někdo za 30 minut o tom něco napíše. Mezi kolegy to funguje tak, že pravdu o tom, co si opravdu myslí Vám většinou neřekne. A sám sobě si člověk neustále přemýšlí ( i potom ) jestli to nešlo jinak, lépe. Jenže film není divadlo. V něm už nic nezměníte...“

Romana K.: „Dobrý den, je moderátorka Monika naboso? Od rána o tom spekulujeme. Děkuji“

Václav Marhoul: „Ne, koukám na ní a má boty. Na boso.“

bob: „zdravím pane Václave chtěl bych se Vás zeptat jest-li, Vy režisér se v dnešní době uživíte, režírováním různých filmů a herectvím., a také jaká, je podle Vás úroveň českýchh Filmů., myslíte si, že podporuje, vznikající filmy dostatečně Ministerstvo Kultury, nebo se musejí schánět peníze od různých Sponzorů, Českých Televizí, Producentů, i Médií......a tak dále. děkuji Vám, a přeji příjemný zbytek Pondělního dne“

Václav Marhoul: „Já se svými filmy uživím, ono toiž naštěstí nejde jen o tuzemský trh, ale o ten zahraniční. Zvláště u Tobruku to funguje dobře. Prodal se už do 19 zemí. Jinak moc těžká otázka na ono financování českých filmů, ale když to nějak dáváte dohromady, tak nikdy nejste schopný to udělat jinak, než že oslovíte všechny ty, které jste vyjmenoval. P.S. Nápodobně!“

Marek Suchánek: „Dobrý den, pane Marhoule. Mimo jiné jste dnes hovořil i o tom, jaký odpor jste si získal vůči armádě v průběhu vaší základní vojenské služby. Vzhledem k době a okolnostem se tomu ani nedivím... Mám ale pocit, že jste se někdy v minulosti zmínil (snad to bylo při vaší poslední návštěvě v pořadu Dobré ráno - asi před rokem), že to bylo ve Vyškově. Je to tedy tak, že jste se těmi manévry před natáčením Tobruku vrátil (tak trochu 'masochisticky') na místo činu? Co vás k tomu vedlo? Je možné, že se mýlím - v tom případě se předem omlouvám, snad můj omyl uvedete na správnou míru. Děkuji za odpověď a přeji vám hodně úspěchů - nejen v aktivních zálohách nebo v odborné komisi na ministerstvu obrany, ale i ve všem ostatním...“

Václav Marhoul: „Vyškov jako místo s tím nemá nic společného. Já Armádu nesnášel jako takovou a stejně silně na všech ostatních místech,kde jsem sloužil - Bor u Tachova, Vyškov, Bratislava... Ale ve Vyškově jsme byli proto, že je tam zkrátka výcviková základna.“