Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 13. května 2010

Lenka: „Po několika špatných životních zkušenostech mám problém s důvěrou v partnerství. Mám nějaké možnosti jak to řešit? Děkuji. Lenka“

Jeroným Klimeš: „Važená Lenko, dejte si pozor na strach. Je to zrádný rádce. Čím více se budete bát, tím více chyb v novém vztahu napácháte. Tedy důvěřovat je třeba ne proto, že to tak cítíme, ale že je to nezbytné pro fungování vztahu. I novému partnerovi je třeba dát celé své srdce s plným vědomím rizika, že ho může zadupat do země.“

Iva: „Dobrý den pane Klimeši, v dobrém ránu jste říkal že pokud se lidé ve věku cca 30 let po dvou letech známosti nevezmou že ten vztah nemá dlouhou budoucnost.Já jsem s partnerem téměř 9 roku a máme 8 měsíčního chlapečka.Můj partner nechce o ženění ani slyšet já bych se už delší dobu ráda vdala, ale bohužel asi nemá smysl ho nutit.Myslíte že to může vydržet.V poslední době hodně pracuje a do toho ještě studuje, mě zase plně zaměstnává syn a mám pocit že už si toho nemáme moc co říct. Mohl byste mi poradit co mám dělat jinak aby se náš vzájemný vztah opět trošku oživil?“

Jeroným Klimeš: „To, co jsem říkal, se týkalo především vztahů bez dítěte. Vy dítě máte. Pokud je ten vztah hezký a partner se ukáže být dobrým tátou, pak doporučuji si pořídit alespoň dvě další děti. Děti jsou jednoznačně nejsilnějším faktorem, který pomáhá udržet jinak kvalitní vztah. Sňatek samozřejmě neškodí, ale prodlužuje vztahy jen asi o dva roky narozdíl od dětí, kteří mají oproti nereprodukčním vztahům asi trojnásobné trvání. Ve srovnání s dětmi je sňatek slabší faktor. Jinak má-li Váš vztah znovu naskočit, doporučoval bych Vašemu muži, aby se trochu přinutil trávit s rodinou dvě až tři hodiny denně, byť by to bylo na úkor kariéry. City se pak samy obnoví.“

Lada: „Dobry den,s manzelkou jsme spolu 11let,chodili jsme spolupo od naseho mladi,me bylo 18 a ji 15.Po 10 letech jsme se vzali,protoze jsme chteli svatbu jakou jsme si vzdycky prali.Vsechno bylo krasny,vsechno jsme si spolu planovali.Ted zhruba po 7 mesicich od svaby se jeji laska vytratila.Vim ze je v tom i nekdo jiny,nechci ji ztratit.Je pro me vsim a ona to vi,jak moc ji miluji.Ale uz se mnou proste nechce byt.Nevim co delat,nikdy by me nenapadlo,ze by se semnou nekdy rozesla,.“

Jeroným Klimeš: „O Vás dvou mohu téměř s jistotou říci, že se k sobě hodíte. Jinak byste spolu tak dlouho nevydrželi. Ta chyba je v tom, že máte jednoznačně přechozený vztah, to jest dlouhodobý vztah bez dětí. S lety totiž mizí subjektivní jistota, že ten druhý je ten pravý, proto je třeba mít rodinu dříve, než se tento zrádný pocit dostaví. Jinak riskujeme to, čemu nyní čelíte - bolestný rozchod. Bohužel nemůžete udělat moc pro udržení vztahu, ale především tedy nedělejte chyby, které by ten rozchod ještě urychlily. Možná přežije, možná ne. Uvidíte...“

Kateřina: „Má smysl udržovat manželství "pro formu", když manžel pracuje 8.rok v zahraničí,odmítá se vrátit domů, přestože jsem ho o to žádala já i dcery? manželství trvá 30 let,dcery jsou 20 a 26 let staré. Doma je neustále spousta problémů k řešení,starší dcera má 3 letého syna, s Brazilcem,už 2 roky se rozvádí,mladší studuje v Brně. A manžel neustále jen jezdí na návštěvy,kdy předstíráme,že je všechno OK nebo chce,abychom jezdili za ním na prodloužené víkendy. Nežijeme spolu ani tady ani tam a už 2 roky spolu ani nespíme. Diskuze manžel hraje do autu a pořád vyžaduje,aby byla pohodička. Děkuji. Kateřina“

Jeroným Klimeš: „Vztahy na dálku nefungují. To je prostý fakt. Doporučil bych produložovat ty prodloužené víkendy až do té míry, že víceméně se přestěhujete k němu. On po rozchodu netouží, tedy pokud někdo ten vztah rozbije, budete to vy. Zatím bych to nedělal, zkusil bych se nejprve přestěhovat k němu.“

Standa: „je lepší se rozvést hned nebo čekat třeba 4 roky než dítě odroste 18 roku věku“

Jeroným Klimeš: „Pro dítě je samozřejmě lepší, abyste zůstal doma. Ale především zkuste ten vztah opravit. Zkuste si něco přečíst, navštívit NĚKOLIK odborníků, ne jen jednoho. Zkuste tam jít sám či se ženou. Prostě abyste měl jistotu, že jste udělal vše, co bylo ve Vašich silách, aby se ten vztah uvedl do žitelného stavu.“

Roman: „Dobrý den,právě se po 25letech rozvádím.Potřeboval by jsem si o některých věcech promluvit.Můžete mi poslat kontakt na Vás?Děkuji.R stinger2@seznam.cz“

Jeroným Klimeš: „kontakty najdete na www.klimes.us“

Verunka: „Dobrý den, s partnerem jsme se rozešli kvůli jiné ženě, přesto se ke mě po dvou letech vrátil. Prý pochopil, že udělal chybu. Asi jsem ho chybně vzala zpět a doufala, že se vše srovná. Pokoušeli jsme se o dítě, ale již dvakrát jsem během 1 roku potratila. Říkáte, že děti mohou pomoci, ale jsem již ve věku, kdy mít dítě je poněkud rizikové. Vztah od té doby ochladl a já si nejsem jistá zdali má smysl v něm pokračovat. Mohl byste mi poradit, je-li nějaká možnost vylepšení. Děkuji. Verunka“

Jeroným Klimeš: „Když není možné mít děti, což je nejjednodušší, pak pomáhá mít nějaký společný projekt - budovat firmu, dům, společného koníčka. Prostě něco, o čem si můžete povídat, do čeho můžete investovat společnou energii.“

Renata Nováková: „Dobrý den, jsme s manželem 11 let máme dvě malé děti, jsem na mateřské, takže nemohu nikam vyjít do společnosti, nemáme hlídání, ale manžel pořád je pryč s kamarádama a jezdí s nima na různé akce, doma s námi být nechce ani děti ho nepřinutí zůstat s námi aspoň celý víkend, co mám proto udělat aby nedošlo k rozvodu? už mě to vyčerpává mu pořád říkat aby byl více s námi, Děkuji.“

Jeroným Klimeš: „Je výhra, když žena najde muže, který má prorodinnou filosofii. To není otázka pouze osobních preferencí, ale často i výsledek systematické výchovy. Již malé kluky musíme vést k tomu, aby se k ženám (tj. potažmo k budoucím partnerkám) chovali s úctou a byli připraveni obětovat část svého pohodlí pro ně - pouštěli je sednout ap. U Vás zvažte, co Vás stojí víc práce, jestli do muže neustále rýt, což vztahu spíš škodí než pomáhá, nebo nedělat nic. Když budete rozvedená matka, tak budete dělat to samé co dnes, jen ubudou ty neustálé a marné pokusy manžela změnit. Zkuste nedělat nic a pozorujte, co to udělá s Vaším prožíváním.“

kATKA: „Dobrý den, s partnerem jsem chodila sedm let. Byla jsem jeho první partnerkou. Vztah se sedmlet neměnil a když už mela zmena v podobe společného bydlení nastat, přítel couvnul. Po čase nastala pauza, ve které poznal jinou ženu, se kterou však není. Nyní po sedmi měsících se nám oběma stýská, rozchod byl hodně unáhlený a bojíme se, že bychom si celý život mohli vyčítat, že jsme nezkusili návrat. Já mám však strach vzít ho zpět. Věří, že by se situace již neopakovala, ale nevím, zda ještě vztah může fungovat...“

Jeroným Klimeš: „Jestli vztah sedm let uspokojivě fungoval, je důvodné předpokládat, že se k sobě hodíte. Rozpadl se proto, že je přechozený. Pokud ho chcete obnovit, je třeba udělat bilanci minulého a následně nové rozhodnutí - plán, co chcete dělat dále. To znamená třeba půl roku spolu bydlet, když to bude fungovat, tak po půl roce naplánovat svatbu a pak začít dělat děti. Jakékoli testování jeden druhého je už dávno zbytečné. Za těch sedm let se znáte dokonale.“

Iveta: „Dobrý den, zeptám se asi na klišé - jak poznám, že je to ten pravý? Máme již několikrát za sebou rozchod, ale vždy si v tomto období uvědomíme, že bez sebe nechceme být...“

Jeroným Klimeš: „Opakované rozchody jsou varovnou známkou. Tento vzorec nasvědčuje, že problém bude v každodenních interakcích. Hledal bych komunikační nešvary - ironii, vyčítání, sklony k hádkám ap. Především bych tento nešvar diagnostikoval. Až ho zřetelně uvidíte, tak bych ho zkusil změnit. Pokud to nezvládnete do dvou let, navrhoval bych bilanční rozchod za předpokladu, že nemáte děti.“

hanka: „muzu verit priteli, ze mne ma rad, kdyz jsme ve spolecnosti hledi s velkym zujetim po jinych zenach. jsme zraleho veku.“

Jeroným Klimeš: „To jistě můžete. Když muž se zalíbením hledí na guláš neznamená to, že nemá rád svíčkovou. Určitě vás má rád, ale to neznamená, že Vám nemůže být někdy nevěrný. Tento fakt nic nemění na jiném faktu - totiž že by případná nevěra byla nerozumná, protože potěšení-zisk většinou nestojí za dlouhodobé zmrzačení mysli podváděného partnera. Z Vaší strany je otázka, do jaké míry se snažit jeho chování ovládnout či změnit. To Vám možná bude ubližovat víc než toto chování nechat být bez komentáře. Zkrátka marně nehonit pomíjivé jiskřičky.“

Jana: „Nemohu se smířit s tím, že přítel už není zamilovaný jako já (po roce)- vztah na dálku. Máte radu jak se s tím vyrovnat?“

Jeroným Klimeš: „Trpíte samotou. Vztahy na dálku prostě nefungují. Pokud se po roce vztahu na dálku nedáte skutečně dohromady, je lepší se bilančně rozejít s tím, že v budoucnu se možná ještě potkáte, jste-li si souzeni.“

Ivana: „Dobrý den, ráda bych znala Váš pohled na hypnózu. I v 21.století je to stále celkem kontroverzní téma a bohužel mi přijde, že tato metoda není ani v ČR moc rozvinuta... Děkuji za odpověď a přeji hezký den :) Ivana“

Jeroným Klimeš: „Před léty jsme na ulici potkali prof. Kratochvíla, vracel se z nějaké konference. Tak jsme se ho, coby našeho předního odborníka na hypnosu ptali, zda se na konferenci hovořilo o hypnose. On řekl, že ne. Že hypnosa už nikoho nezajímá. To bylo populární téma před čtyřiceti padesáti lety. Od té doby o ní bylo napsáno tolik knih, že vlastně nikdo neví, co k tomu ještě dodat. Problém je v tom, že noví studenti už opět o těchto informacích vědí málo. To, co bylo jednou vyzkoumáno, pomalu upadá v zapomnění. Tedy není pravda, že v ČR tato metoda není moc rozvinutá. Naopak byla hodně rozvinutá, ale už není. Přečtěte si knihy právě od zmíněného prof. Stanislava Kratochvíla, či prof. Jiřího Hoskovce atd. Jinak já jsem v životě hypnotizoval jen párkrát. Dá se říci, že jsem o hypnose přečetl víc knih, než kolikrát jsem ji v praxi prováděl... :-)“