Dobré ráno

Záznam chatu z pátku 22. ledna 2010

Šárka: „Myslíte, že je lepší si život "načasovat", anebo je lepší nechat to osudu a počkat, až věci přijdou?“

Helena Illnerová: „Nejlepší je dodržovat pravidelný životní režim a zkusit si život trochu plánovat“

Jindra: „Dobré ráno! Jak jste načasovaná vy? Kdy třeba vstáváte a chodíte spát?“

Helena Illnerová: „Vstávám ráno v 6:30 a chodím spát ve dvanáct hodin. Snažím se to dělat takto pravidelně.“

Honza: „Zdravím Vás! Moderátorům jste radila, držet posunutý denní režim i tehdy, kdy nevysílají. Už od dětství se budím brzy ráno - třeba v 5:30, i o víkendech. Může jít o můj přirozený biorežim, nebo se mám zajímat o poruchy spánku? Závidím lidem, kteří umí dlouho spát. Moje tělo se probudí, rozjede se mozek a já už neusnu :-)“

Helena Illnerová: „Asi budete "skrivánek" a budete to mít v sobě geneticky zabudováno. Nejde o žádnou poruchu spánku.“

Jan M.: „Dá se říct, že pro určité věci existují určité ideální časy? Třeba že bych měl obědvat v poledne? Děkuji!“

Helena Illnerová: „Určitě ano! Člověk by měl dělat věci vdobě, kdy je na to tělo připraveno. Nejdůležitější je, budit se spontálně, když je na to organismus připraven.“

Milena Vávrová: „Zdravím Vás! Když člověk stárne, mění se nějak jeho načasování? Např. vím, že starší lidé hůře spí. Ještě se dějí jiné věci? Děkuji.“

Helena Illnerová: „Během stárnutí slábne časový systém organismu a člověk začíná mít fragmentovaný spánek. Pomůže, když se vystavuje přes den vnějšímu osvětlení.“

Ivo: „Jste určitě velmi vytížená. Máte vůbec čas naslouchat svým biorytmům a žít podle nich? Díky za odpověď!“

Helena Illnerová: „Snažím se... Někdy mám pocit, že mám velký spánkový dluh.“

Věra: „Máte nějaký recept na dlouhověkost? Anebo to má každý zakódované v genech?“

Helena Illnerová: „Stále se zajímat o nové věci, být aktivní. Myslet na druhé a pomáhat jim.“

Milan V.: „Existují opravdu biologické hodiny? Jak fungují? Děkuji!“

Helena Illnerová: „Biologické hodiny existují, máme je v mozku. Koordinují činnost našeho organismu.“

Jaroslav: „Dobrý den, jak vy bojujete proti času? Evidentně se Vám to daří!“

Helena Illnerová: „Já s časem nebojuji, s časem žiji. Stárnu jako každý, jen se snažím, aby mě stále zajímal život.“

Lenka: „Dobrý den, jak se díváte na kávu a čaj? Myslíte si, že dokážeme pomocí nich do jisté míry regulovat čas (spánek, bdělost)? Ale nabízí se i otázka - je to dobře? Nemůže to organismu spíše uškodit?“

Helena Illnerová: „Je to individuální, někdo po kávě nespí, jinému ale nevadí. Měli bychom žít tak, abychom žádné stimulanty nepotřebovali.“

Roman: „Co všechno si můžu v životě naplánovat a s čím prostě nic neudělám? Můžu se třeba přeladit ze "sovy" na "skřivana"?“

Helena Illnerová: „Jenom částečně. Zkuste ráno se vystavovat intenzivnímu osvětlení. Pak se budete spontálně dříve budit.“

Ilona: „Uměli lidé svým biorytmům v minulosti naslouchat lépe? Anebo to umíme lépe my?“

Helena Illnerová: „My jim moc nenasloucháme, snažíme se toho příliš mnoho stihnout. Dříve lidé žili spíše v souznění se svým vlastním organismem.“

Monika: „Dobrý den,moje maminka zdr.sestra pracuje v nemocnici- samozrejme na tri smeny.Bude ji 50let a ma stale vetsi problemy se spankem. Mela by mit opravdu pravidelny rezim jak rikate?- to mnohdy nejde, sluzbu si nevybere. Nebo co jineho temto lidem poradit?Dekuji“

Helena Illnerová: „Když člověk stárne, začíná mít leckdy problémy se směnným provozem. Nemohla by si maminka najít práci sestry třeba někde na středisku?“

Eliška Navrátilová ,praha: „jak se stala fizoložka a biocemička?“

Helena Illnerová: „Vystudovala jsem biochemii na universitě Karlově. Pracovala jsem celý život v laboratoři a je to velmi těžká práce.“

Eliška Navrátilová ,praha: „má te děti ?“

Helena Illnerová: „Slečno Eliško, děkuji za optání, mám se dobře, děti mám dvě.“