Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 13. října 2009

Pravidelný divák Michal: „Zdravím osazenstvo DR-zvláště pak dnes překrásnou a až neskutečně veselou sl. Soničku,které posílám velké díky za přímluvu u p. Jany M.!“

Tereza Boučková: „Milý Míšo!! Děkuji za krásné komlimenty po ránu, s paní Janou na Vás nezapomenu, přeji pěkný den a pozdravuji i do práce :-) Soňa“

andrej, olomouc: „Dobre rano pani Boučková, odkud cerpate namety Vassich knih? je to vsechno ze zivota? pekny den,“

Tereza Boučková: „Dobré ráno, všechno ze života není, ale asi mi to jde nejlíp. Zdravím vás, Tereza“

PAVEL: „dobre rano, jak se bude jmenovat vase dalsi knizka? nebo co chystate? diky“

Tereza Boučková: „Dobrý den, zatím vám to neprozradím, protože další knížku nepíšu. Trochu se toho bojím, nerada bych se opakovala... Hezký den, Tereza“

Anna: „dobry den, na cem prave pracujete? dekuji“

Tereza Boučková: „Dobré ráno, zatím nepracuji na ničem, ale doufám, že tahle doba čekání a tápání brzy přejde. Zdravím ze studia, Tereza“

adelka: „Dobre rano, drzim vam palce, prozila jste si asi hodne. jak se na to s odstupem casu divate? dekuji, hodne stesti.“

Tereza Boučková: „Dobré ráno, s odstupem času je všechno lepší, člověk přece jen začne vzpomínat i na to hezké, co s dětmi prožil. Ale vracet už bych to nechtěla. Hezký den, Tereza“

mates: „Dobré ráno,kolik vám bylo když ste napsala první knihu ?“

Tereza Boučková: „Dobrý den, bylo mi 30 let... Hezký den, Tereza“

Olga: „Dobrý den,já Vám vlastně hlavně chci poděkovat za krásné knížky.Všechny jsem je četla jedny dechem. V Roce kohouta jsem ve Vašech některých pocitech úplně viděla sebe,ikdyž jsem neadoptovala romské dítě. K té adopci-moje sestra adoptovala též romského chlapce,dnes je mu 25 let a dopadla špatně.Neustále se stěhuje,aby syn nevěl,kde bydlí.Pro peníze by je zabil. Moc Vám držím palce a těším se na další knížky.“

Tereza Boučková: „Dobrý den, moc mě to mrzí, vždycky jsem smutná, když se dozvím, že to někomu dalšímu nedopadlo. Sestru pozdravujte, ať je statečná. Hezký den, Tereza“

gabina: „Dobre rano, jaky mate v soucasnosti vztah s vasim synem? dekuji“

Tereza Boučková: „Nevím, kterého syna myslíte. Naše adoptivní syny jsem už dlouho neviděla, ale někdy se ozvou - mejlem či telefonicky. Nejmladší syn, který se mi narodil, s námi žije. Mám z něho radost! Hezký den, Tereza“

katrinka: „dobre rano, kam chodite na dovolenou, jak relaxujete? ctete si tam take knizky?“

Tereza Boučková: „Dobrý den, na dovolenou jezdíme s mužem na kola. On je vášnivý cyklista a já už mám taky ráda jízdu na kole. Letos jsme byli na kolech v Chorvatsku, pak jsme jezdili po Čechách a po Moravě. Je to skvělý způsob relaxace. A člověk pozná krajinu zblízka a taky si uvědomí, na co mu síly stačí.Hezký den, Tereza“

Jarka: „Hezký den! Milá paní Boučková, chci vám vyjádřit svůj upřímný obdiv a velký dík za Rok kohouta. Velmi si vás vážím a přála bych si aby mezi námi bylo víc takových lidí jako jste vy. DÍKY!!!“

Tereza Boučková: „Děkuju moc, potěšila jste mě. Určitě je spousta lidí, kteří jsou dobří, jen se o nich třeba člověk nedozví. Hezký den, Tereza“

petra: „dobre rano, jenom jsem vas chtela pozdravit, otazku snad ani nemam:) dekuji, hezky den, a hodne stesti !“

Tereza Boučková: „Nejste ta Petra, u které jsem bylo v létě po čtení? Ráda bych kontakt, moc mě mrzelo, že jsem si ho nevzala. Pokud jste jiná Petra, tak se mějte moc hezky, zdravím, Tereza“

Duri: „Od jakého věku jste měli adoptované děti?“

Tereza Boučková: „Dobrý den, oba byli skoro rok staří. Byla to deprivovaná batolata. Ale dlouho se zdálo, že je z toho vyhojíme, zdravím, Tereza“

romana bartůňková: „Dobrý den, paní Boučková. Vždy, když se dívám nebo čtu rozhovory s Vámi, velmi mě mrzí, že se o své zkušenosti s adopcí Vašich dvou chlapců vyjadřujete s tak malou mírou pokory. Myslím, že Vaše péče a láska, kterou jste jistě svým nevlastním synům věnovala, by měla být pro ně dostatečným vkladem do života. To co s ním provedou oni sami, je už jiná věc. Více než za chlapce jste jako mediální osobnost, nyní zodpovědná za mediální obraz nejenom "romských", ale všech adoptovaných dětí. Váš příběh už všichni znají, a jistě chápou Vaší nelehkou situaci, nebylo-by lepší se vyhnout již takovým stereotypům?“

Tereza Boučková: „Dobrý den, jen stručně, musím ze studia. Mámzkušenost jakou mám, a když se mě na ni ptají, nemohu sdělovat jinou. Nemám potřebu sama o sobě něco víc říkat, jen odpovídám na otázky. Přeju hezký den, Tereza“

nikola: „hezky den, pracujete ted na nejake divadelni hre? kde ji budeme moct videt? a kdy? diky“

Tereza Boučková: „Ztím se ic nechystá. Ze skončeného tv přenosu zdraví, Tereza“

Petr: „Dobre rnao, mate nejake oblibene misto na psani? pisete porad jenom na jednom miste nebo to stridate? a co dovolene, na dovolene taky pracujete a pisete? dekuji“

Tereza Boučková: „Dobrý den, většinou na stejném místě. Už musím opustit notebook, zdravím, Tereza“