Dobré ráno

Záznam chatu ze čtvrtka 11. června 2009

Iva: „Pane Grygare, jak se Vám vstávalo, tahle hodina musí být pro Vás astronoma strašlivá...“

Jiří Grygar: „Děkuji za soucit, Vstávalo se mi těžko, teď teprve se probouzím.“

Jana k.: „Chtěl jste být od malička astronom nebo jste přemýšlel od něčem jiném? Děkuji“

Jiří Grygar: „Byl jsem knihomol a tak jsem vždy chtěl být tím, o čem jsem si četl, např. pilotem větroně nebo strojvedoucím. Jenže poměrně brzo mi přišla pod ruku astronomická kniha pro mládež a tehdy jsem pochopil, že to je to pravé ořechové a už mne v tom záměru nic nezviklalo (bylo mi 9 let).“

Ing. Zdeněk Mynář: „Jak je možné, že se Měsíc otáčí vzhledem k Zemi tak dokonale synchronně? S jakou pravděpodobností se to mohlo stát bez zásahu vyšší inteligence?“

Jiří Grygar: „Není to jediný případ synchronní rotace nejen mezi měsíci planet, ale dokonce i mezi dvojhvězdami. Příčinou tohoto úkazu jsou slapové síly, tj. rozdíl přitažlivosti mezi bližší a vzdálenější částí těchto těles, což např. na Zemi způsobuje příliv a odliv na pobřeží moří a oceánů Následkem toho se navzájem blízká tělesa brzdí v rotaci tak dlouho, až je rotace synchronní s oběžnou dobou a to je případ Měsíce. Také Země se postupně brzdí,ale jelikož má 80krát větší hmotnost než Měsíc, tak se ještě neubrzdila.“

Lenka: „Spíte přes den, když v noci pozorujete hvězdy?“

Jiří Grygar: „Spím pořád, ve dne i v noci, protože dnes už hvězdáři málokdy sedí v noci u dalekohledu. Naše přístroje jsou od nás vzdáleny stovky i statisíce km, takže pracujeme na směny.“

Pavel: „Jakému tématu se věnujete právě v současné době nejvíce? Děkuji“

Jiří Grygar: „Pracuji ve Fyzikálním ústavu Akademie na výzkumu extrémně energetického kosmického záření. Našim přístrojem je mezinárodní observatoř Pierra Augera v argentinské pampě, vzdušnou čarou cca 12 tis. km od Prahy.“

Ruda z ČV: „Pane Grygare,velice si Vás vážím.Je skutečně pravda.že jste věřící?“

Jiří Grygar: „Ano, je to pravda. Víc se dozvíte z mých článků a knih na toto téma, viz moje webová adresa na internetu.“

Martin: „Jaká je Vaše nejoblíbenější hvězda nebo planeta?“

Jiří Grygar: „Nejoblíbenější je planeta Saturn kvůli svému prstencu. Nejoblíbenější je souhvězdí Orion, tam je několik krásných hvězd a toto souhvězdí je vidět i z Argentiny...“

Karel: „Dobré ráno pane Grygare, moje dcera se chce věnovat strofyzice, myslíte, že jako žena má šanci se prosadit? Kolik astrofyziček je na Vašem pracovišti. Děkuji“

Jiří Grygar: „Ta naděje je velká, u nás je řada žen v astronomii a v mladé generaci ten podíl stále roste.“

Lada: „Dobré ráno pane Grygare, nemám žádnou otázku, jen jsem Vám chtěla říct, že Vás velmi obdivuji. Přeji Vám krásný den.“

Jiří Grygar: „Anglicky se to dá vyjádřit lépe než česky: you are welcome.“

František Mrkvička: „jakou barvu by měl chameleon v místnosti plné zrcadel ?“

Jiří Grygar: „Bílou“

Karolína: „Dobré ráno, dá se nějak prokázat souvislost se zdravím člověka a výskytem vrstev Aurora a sporadiky E? Děkuji“

Jiří Grygar: „Myslím, že pokusy dokázat tyhle souvislosti se nepodařilo a teoreticky je to i zcela nepravděpodobné.“

Martin: „Pane Grygare moc vam dekuji za Zne Objevu. Je to zcela fantasticky vykon. Pripravujete ho sam? Nebo mate tym pomocniku? Jak dlouho trva pripravit jeden rok?“

Jiří Grygar: „Dík za pochvalu. Dělám to sám od r. 1966.“

David K.: „dobry den, mohu se vas zeptat, jaky nazor mate na vznik vesmiru a reality vubec. Jste spise zastance stvoreni nebo teorie velkeho tresku. Dekuji“

Jiří Grygar: „Ty dvě možnosti se dle mého názoru nevylučují. Teorie velkého třesku vysvětluje fakticky, co se stalo po velkém třesku. Ale samotný velký třesk je tajemství.“

Jiri Spacek: „Dobrý den pane Grygare, velice si Vás vážím a fandím Vašemu Dobrý den pane Grygare, velice si Vás vážím a fandím Vašemu zápalu při popularizaci astrofyziky. Jaký je Váš názor na otázky nekonečnosti Vesmíru? Je-li Vesmír nekonečný, má smysl mluvit o jeho počátku a "Velkém třesku", a klást si otázku "kde" se tu objevil? Je-li konečný, co je pak mimo námi chápaný Vesmír? Asi je to otázka spíš filosofická :-). Děkuji předem za Vaši odpověď a přeji Vám příjemný den. Jiří Špaček“

Jiří Grygar: „Je to stále otevřená otázka, zda je vesmír prostorově konečný či nekonečný, protože astronomové to chtějí změřit, ale neměří zatím dost přesně. Ovšem dnes je zřejmé, že velký třesk se odehrál v konečné minulosti cca před 13,7 mld. let. Není však problém s otázkou, co je za konečným vesmírem, protože je-li vesmír konečný, tak je jeho geometrie křivá, tj. nemá hranice. Přirozeně částečně jde i hluboké filosofické otázky, kde se asi naše generace konečně odpovědi nedočká.“

Honza.B: „Přeji dobré ráno oboum Pánům chtěl bych se zeptat co je pravdy na přepolování země-jeli to možné a co říkate na pověry kolem roku 2012.planeta x nimiru atd děkuji a přeji hodně úspěchů do dalších let“

Jiří Grygar: „Přepólování magnetického pole Země proběhlo v minulosti mnohokrát bez nějakých škodlivých následků pro život. Jistě k tomu bude docházet i v budoucnosti. Pověry ohledně r.2012 jsou trapné. Není mi jasné, jak je to možné v době informační společnosti tvrdit, když je to směšná kachna.“

David K.: „Jak se divate na moznost, ze nas vesmir je jen neco jako giganticka "galaxie" a ze podobnych "vesmiru" je velky pocet a ze jsou od sebe oddeleni necim co nelze prekonat? Dekuji“

Jiří Grygar: „Mně se to moc nezamlouvá, ale jsou badatelé, kteří takovým názorům fandí. Jde o tzv. domněnku multiverza.“

Ing. Zdeněk Mynář: „Vážený pane doktore, omlouvám se za svůj dotaz o synchronní rotaci Měsíce, který jsem formuloval bez dalších zdvořilostí. Rád bych doplnil, že Vaši činnost popularizující astronomii vemi obdivuji a těším se na všechna vaše veřejná vystoupení, kterých jsem se dle svých možností i zúčastňoval v budově Národního technického muzea v Praze. Prosím alespoň o sdělení, s jakou pravděpodobností mohou dva kosmické objekty zaujmout vůči sobě tak zvláštní postavení (včetně rotace), jako Země a Měsíc. Děkuji za odpověď na mynar@seznam.cz. Přeji Vám neutuchající tvůrčí invenci, pevné zdaví a dlouhý život. Zdeněk Mynář, důchodce“

Jiří Grygar: „Je to velmi důmyslné. Praměsíc vznikl daleko od Země a měl hmotnost jako Mars, jenže svou dráhu zkřížil se Zemí a srazil se s ní, vypařil se, kolem Země vznikl plynný prsten, který vychladl a sbalil se do dnešního Měsíce. Ten se pak postupně vzdaloval od Země, čili nejvíce se jeho rotace brzdila v minulosti a vedla k tomu synchronismu.“

Ruda z ČV: „Pane Grygare,myslíte si že, kamenná observatoř Stounhenge mohla být v minulosti nějak funkční“

Jiří Grygar: „Stonehenge je přirozeně velmi obdivuhodná stavba, ale nejsem si úplně jist, že to byla pravěká astronomická observatoř, je možné, že to bylo pohřebiště.“

Lenka: „Dobrý den pane Grygare, vy asi nejste zastáncem teorie o mnoha jiných civilizacích, žijících kolem nás...“

Jiří Grygar: „To je pravda, ten hlavní argument proti jejich existenci vyslovil v polovině XX. stol. slavný italský fyzik Enrico Fermi, když se zeptal:"Pokud existují, tak kde tedy k čertu jsou?" Argmentoval tím, že jsou-li ve vesmíru jiné civilizace, tak nutně jsou mnohé technicky pokročilejší než my. Když vidíme, jak se zrychluje technický pokrok na Zemi, tak každá civilizace řekněme o sto tísíc let starší než my, musí ovládat mezihvězdné cestování a přiletěla by nás už zkoumat. To se prokazatelně neděje a nejjednodušší vysvětlení zní, že nepřiletěli, protože nejsou.“