Dobré ráno

Záznam chatu z úterý 17. března 2009

Karolínka: „Jak ste se dostala k fyzice a ke své práci?“

Dana Drábová: „Dobrý den, zdravím všechny účastníky chatu, budu se snažir odpovědět co nejvíce otázek, ale nejsem moc zdatný psavec, tak se předem omlouvám těm,na které se nedostane. K Vaší otázce: už na střední škole mi bylo jasné, se musím zaměřit spíše na přírodní vědy. Prostě každý máme vlohy k něčemu. A u fyziky, konkrétně u ochrany před zářením, už jsem zůstala. V roce 1999 se vláda rozhodla, že jsem ten správný člověk pro vedení jaderného dozoru.“

Michal Škoda-Nový Jičín: „Paní Drábová,obdivuju Vás a Vaše nadšení a znalosti.Mě je 32let a v životě jsem fyziku a chemii nepochopil.Gymnázium jsem prolezl s odřenýma ušima se 4kama:-) Takže ať se Vám daří a až budete v Beskydech,stavte se u nás na chalupě(bez elektřiny),třeba mě u slivovice do toho dodatečně zasvětíte. Jste zvána.“

Dana Drábová: „Děkuju za povzbuzení a nezaslouženou pochvalu. Každý jsme v něčem dobrý a tak se to asi na světe vhodně skládá dohromady. A své úspěchy si všichni musíme odpracovat. Jo a slivovici opravdu můžu :). Na mnoha zahraničních cestách mi zachránila život.“

Monika: „Zdravím Vás a chci se zeptat, zda působí ve vašem oboru více žen či zda jste spíše jakousi "raritou"? Fyziku jsem měla naposledy na střední škole, ale absolutně nic jsem z ní nikdy nepochopila a proto vás velice obdivuji za to, co děláte a čemu se věnujete.“

Dana Drábová: „Žen v našem oboru není tak málo,jak by se mohlo zdát. Hlavně při lékařském využítí záření jich potkáte docela dost, na některých pracovištích i více než mužů.“

lucka: „Dobrý den, velice obdivuji Vaše znalosti a zkušenosti v oboru, který mi připadá neuvěřitelně složitý a pro mě nepochopitelný. Chtěla jsem se Vás zeptat, co Vás přivedlo k tomu, že se budete věnovat právě atomové fyzice? Projevovala jste např. již na základní či střední škole nadprůměrný zájem o fyziku jako takovou? Přeji Vám vše dobré.“

Dana Drábová: „Hlavně mi fyzika a matematika působily menší obtíže než humanitní předměty. A člověk je v podstatě líná bytost, když to jen trochu jde, tak se věnuje tomu, co mu jde snáze. A nesmím zapomenout, že jsem měla velké štěstí na učitele. Už na základce. I Vám vše dobré.“

Safira: „Paní Drábová, myslíte,že by rodiče měli své děti nutit učit se Fyziku,když si to to dítě prostě nedokáže zapamatovat ani za nic???Má dcera je šikovná,má dobré známky,ale Fyzika jí vůbec nejde. Děkuji za vaši odpověď,pokud odpovíte.“

Dana Drábová: „Pro mne mělafyzika právě to kouzlo, že si kromě mínima, nemusíte pamatovat skoro nic. Všechno se dá logicky odvodit. Takže fyzika a matematika učí způsobu myšlení a řešení problémů, který se může v každodenním životě hodit.“

milan chlouba: „jako bývalý "uraňák" Vám přeji hodně zdaru ve Vaší prospěšné práci!!!“

Dana Drábová: „Díky i Vám vše dobré.“

Pavel: „Dobré ráno paní Dano, co říkáte na názor pana doktora Pafka, že ženy jsou horší odbornice-lékařky než muži? Děkuji“

Dana Drábová: „Nic se nemá totálně zevšeobecňovat. Ve svém oboru znám jak dámy, tak pány s vynikajícími znalostmi a obrovským nasazením. A také takové, kteří si do práce chodí jen pro peníze a na nezbytně nutnou dobu. To je otázka volby, za všechno se platí. Jak je to v lékařské profesi si netroufám posuzovaz, ale pocitově bych řekla, že to bude podobné.“

Karla: „Dobrý den paní Drábová, kam Jste vystoupila nejvýše??? Myslím na horách? Děkuji za odpověď“

Dana Drábová: „Těsně pod vrcholek Mont Blancu. Pak mne zahnalo počasí.“

Stude: „Jak jste spokojena s přezdívkou "Jaderná Lady"?“

Dana Drábová: „Znám i mnohem horší :)).“

Láďa: „Dobrý den, hodně lidí by nechtělo, aby se v jejich okolí ukládal jaderný odpad. Jakými argumenty byste jim dokázala, že jsou jejich obavy zbytečné?“

Dana Drábová: „To má řadu aspektů. Jedním je izolace radiaktivity od lidí a životního prostředí po dlouhou dobu. Tak dlouhou, že si to těžko dokážeme představit, Ale příroda sama nám ukazuje, že to jde. Převzali jsme od přírody osvědčená řešení a převedli je to speciálních izolačních materiálů a kontejnerů.Druhá věc je, že lidé si potřebné zařízení častou spojují se skládkou odpadu, jak je vídáme a nelíbí se nám. Úložiště radioaktivních odpadů je ale hightech zařízení, které se skládkou nemá nic společného. Třetí aspekt je, že pro vybudování takového zařízení jsou třeba rozsáhlé důlní práce, spojené s přesuny velkého množství materiálu. Takže doprava, prašnost a řada dalších nepříjemností. Všehny tyto aspekty je třeba s potenciálně dotčenými komunitami trpělivě probrat, vysvětlit a ty nepříjemnosti nějakýn způsobem kompenzovat.“

Jana: „Dobré ráno paní Dano, velice mi imponujete a obdivuji Vás,chtela jsem se zeptat, zda je Vas mozno potkat na nejake verejne prednasce, jinak preji pohodu i v osobnim zivote“

Dana Drábová: „Dobrý den, přednáším ráda, je to příjemné vytržení z úřednické rutiny, takže šance určitě je, spolupracuji se středními i vysokýni školami a občas mne o vystoupení požádá i někdo jiný, když to jen trochu jde, vyhovím.“

Martin: „Dobrý den paní Dano. Dotkla se nějak světová krize vašeho oboru??? Pokud ano, jak?? Předem děkuji za odpověď a moc vám fandím...“

Dana Drábová: „To ještě úplně nevíme, ale dopady se dají předpokládat. Jaderná enrgetika má velké požadavky na investice a poměrně dlouhou návratnost. Takže chuť finančníků vložit své peníze do "jaderných projektů" asi příliš velká nebude. Po nějakou dobu.“

Martin K.: „Dobrý den paní Drábová, je skutečně Temelín tak bezpečný? proč by jinak Rakousko proti němu pořád tak protestovalo. Dukovany od nich také nejsou daleko. Ve světě, kde jsou tisice jaderných hlavic, kde jsou i v Evropě spousty jaderných elektráren, proč takový odpor proti Temelínu?“

Dana Drábová: „Temelín je zcela srovnatelný se 143mi jadernými bloky provozovanými v EU. Rakouský odpor měl a má řadu důvodů, bezpečnost někdy bývá zástupným důvodem.“

Ondra Malík-Výsoké Mýto: „Přeji dobré ráno a můj dotaz zní: Jak tak "vysoce postavená" žena dokáže relaxovat??“

Dana Drábová: „Nejčastěji kombinací fyzické práce na zahrádce, dlouhých pochodů se psem, četby a poslechu hudby. Občas se také dostanu do hor.“

Jana: „Paní Drábová, myslíte, že se jde zbavit strachu z radiace? Jako malé mi umřel na rakovinu táta, prý na tom mohl mít podíl Černobyl. Nějak si to v sobě nesu a mám strach i z rentgenu, o CT nemluvě. Když na základce jela třída do Dukovan, měla sem z toho málem psotník a naštěstí jsem pak nejela. Jak s tím mám bojovat? Vím že je to dětinské...“

Dana Drábová: „Každý máme své strachy, označit je za dětinské bych si ani zdálky netroufla. Riziko způsobené zářením je daleko menší než jiná rizika kažodenního života, nicméně je vnímáno jako novodobý bubák, Jediná možnost je sehnat si informace a porovnávat.“