Ondřej Sokol a Martin Finger v černé komedii o návratu do rodného města. Dva čtyřicátníci se rozhodnou vyřešit dávnou smrt matky jednoho z nich. Roztáčejí tím spirálu nezadržitelných katastrof, která může smést kohokoliv. Koprodukční snímek ČT (2014). Dále hrají: J. Krausová, Z. Stavná, K. Roden, J. Plesl, D. Matásek, O. Malý a další. Scénář: M. Finger, O. Sokol a P. Vydra. Kamera T. Sysel. Režie O. Sokol
00:00:05Jsem Boot 2, německá ponorka.
00:00:08Adame, Adame, já jsem taky!
00:00:12Daníku, ty budeš asi sovětská, ne? Jinak by tě fotr přerazil.
00:00:16Náhodou Sověti mají nejlepší ponorky. Můžou plavat i pod ledem!
00:00:19Pod ledem může plavat každá, ty blbečku!
00:00:25-Co to bylo?
-Blesk, vole.
00:00:28-Tak odsud padáme. -Sovětská ponorka bude vypouštět asi torpédo.
00:00:36Víš co, Adame! Vůbec mi to nepřijde vtipný!
00:00:39-Ale mně jo.
-Kašlu na to, kašlu na to.
00:00:46-Srabe! -Lepší je bejt srab, než bejt mrtvej.
00:00:50Jé, Sověti ustupujou, ustupujou!
00:00:54Ty vole, on spáchal sebevraždu houpačkou.
00:01:48Příběh vychází ze skutečných událostí.
00:01:53"Příběh vychází ze skutečných událostí" tam nedávej, hele.
00:01:57Ne.
00:01:59Jo, jako... Ono to je podle skutečnosti,
00:02:02ale už jsou tam přece nějaký věci autorský.
00:02:06Jenom to seskládej, jak to bylo.
00:02:08Já jsem ti napsal mail, jedeme kvůli tomu pozdě.
00:02:11Tři hodiny jsem to psal, tak ty si to aspoň přečti ten mail!
00:02:15Ne, já tam teď nebudu třeba deset dní.
00:02:18My jedeme s Michalem, takovým tím mým kamarádem do Šumperka.
00:02:23Je to důležitý. To musíš prostě udělat sám.
00:02:27Ale...
00:02:29Hele, já si rozhodnu jestli mám odjet nebo ne.
00:02:32Takhle: Pojďme si to zrekapitulovat.
00:02:34Komu patří reklamka, ve které pracuješ?
00:02:37Ano, přesně. A ty jsi co?
00:02:40Ano, grafik. A grafik není člověk. Ne, ne, ne.
00:02:44V Silicon Valley je napsáno takhle nad tou hlavní budovou:
00:02:46Grafici nejsou lidé. Tak ty vůbec nerozhoduj o tom,
00:02:49jestli je to důležitý, že odjíždím, nebo ne. Tak. Ano.
00:02:53No, do Šumperka.
00:02:55Do Šumperka!
00:02:59Ty kreténe, to je město, kde jsem se narodil.
00:03:03Jdi do pytle, vole! Já jsem víc z Prahy než ty,
00:03:06i kdyby ses narodil támhle někde v Podolí.
00:03:09Jestli ses narodil v Jihlavě, tak jsi na tom ještě hůř.
00:03:12V Sillicon Valley je napsáno:
00:03:14Lidé z Jihlavy jsou ještě méně lidé než grafici. To je tam napsáno.
00:03:18No, ano.
00:03:21Hele, já jsem ti psal tři hodiny pokyny do mailu
00:03:23a už s tebou tady hodinu a půl zase telefonuju.
00:03:27Tak si to přečti. Hele, otevři ten mail a čti mi to.
00:03:31Ano.
00:03:34Ano.
00:03:37Ano.
00:03:45Ano.
00:03:47Jo.
00:03:49Ano.
00:03:51Jo.
00:03:53Ano.
00:03:56Ano.
00:03:58Ne.
00:04:01-Hele, ten pes normálně...
-Pozor!
00:04:14Počkej, počkej. Já ti zavolám později. Co jsi dělal?
00:04:17-To ten pes!
-Co? Jakej pes?
00:04:19Počkej.
00:04:22Jste v pořádku? Pardon, dobrý den. Jste v pořádku?
00:04:25Člověče, jsme se tady mohli zabít. Copak ti to nedošlo, mladej?
00:04:29To mně právě došlo. A jste v pohodě jinak?
00:04:31-Určitě. -Vždyť jste nám málem roztřískali celý to auto!
00:04:34-Já vím, že málem jo.
-Málem jsme byli zabití!
00:04:37Já se ptám, jestli kromě toho se stalo něco jinýho.
00:04:41-Marie, volej 158!
-To není na policii tohleto!
00:04:44Nesahej mi na to auto! To je nový auto!
00:04:46Au! Jaký nesahej mi na auto? My jsme byli na hlavní, ne?
00:04:51-Vypadni ty!
-Jaký vypadni?
00:04:54-Hajzle mizernej!
-Zabít jste nás chtěli!
00:04:59Idiote! Kreténe jeden blbej! Já kvůli tobě chcípnu!
00:05:02Trefí mě šlak, ty nádivo pitomej!
00:05:07-No je tohle normální? viděl jsi tohle? -To je mazec.
00:05:12Člověk se jim přijde omluvit, a oni normálně melou svoji dokola.
00:05:16A ona na nás bude volat policajty nebo co?
00:05:19-A co jsi mlel o psovi, prosím tě?
-Ten pes normálně kejval hlavou.
00:05:23-Prosím? -Kejval hlavou. Když jsi říkal jo, jo, tak on kejval hlavou.
00:05:26Hele, je to kejvací pes, tak kejve hlavou.
00:05:28Jasně. Ale ty jsi říkal jo a on kejval hlavou, jako že jo.
00:05:31Tak jsem do něj ťuknul, ty jsi řekl jo.
00:05:33Tak jsem do něj ťuknul podruhý, ty jsi řekl jo.
00:05:34Tak jsem ťuknul ze strany, ty jsi řekl ne.
00:05:38Takže mi chceš říct, že jsme se kvůli tomu psovi málem zabili?
00:05:42Já na tohle věřím. Já poznám, když je něco znamení.
00:05:45Jo. To je znamení toho, že ty a ten plastovej pes jste prostě magoři.
00:05:49Tyhle věci se nesmí podceňovat.
00:05:51Věnovat pozornost řízení, to se nesmí podceňovat. Ano, ano.
00:05:58Proč jedeš tudy?
00:06:00Já nevím. My jsme vždycky jezdili tudy.
00:06:03To je hezčí cesta, my jsme měli zahrádku v Malíně a vždycky...
00:06:07A jo, mně to nedošlo.
00:06:11Sorry, tak já to otočím. Pojedeme jinudy?
00:06:13-Ne, jeď dál.
-Mně to nevadí, já to otočím.
00:06:15Ne, jeď dál, to je dobrý.
00:06:23Zastav.
00:06:40Znamení. Jasně.
00:07:32Ty jsi tu od tý doby poprvé?
00:07:37Měla na sobě noční košili.
00:07:40Takovou dálku pěšky v noční košili.
00:07:46Třeba ty deprese, ne? A ty prášky, co na to brala.
00:07:53To ji po cestě nikdo neviděl?
00:07:55Šla pěšky v noční košili přes celý město, a není ani jeden svědek,
00:07:59než ji ráno našli rybáři?
00:08:04Občas si to zkouším představit, jak...
00:08:06Jak se... Nebo jak ji někdo...
00:08:14Vždyť jsi říkal, že policajti tvrdili, že měla...
00:08:19-Že na krku měla tu...
-Strangulační rýhu.
00:08:25No ale v tom případě jí to někdo musel udělat.
00:08:28To si můžeš udělat sám.
00:08:30Dáš si kolem krku provaz a když to utáhneš...
00:08:36Jenomže žádnej provaz tady nenašli.
00:08:39Jediný, co policajti dokázali, nasadit mi do hlavy,
00:08:42že můj táta zřejmě zabil moji mámu.
00:08:45Nikdy nic nevyšetřili, nikdy už se neozvali.
00:08:48A já s otcem od tý doby čtyři roky nepromluvil ani slovo.
00:08:55Pamatuju si, jaký to je. Se topit.
00:08:59Jak do nás tady tenkrát praštil ten blesk.
00:09:05Nemůžeš se nadechnout.
00:09:08Trhá ti to plíce.
00:09:13Musíš asi strašně chtít umřít, abys tohle dokázal.
00:09:20A jestli táta...
00:09:22Kdyby...
00:09:25Kdyby to byl on, kdo ji tam hodil,
00:09:27myslíš, že by se na to díval, nebo že by utek?
00:09:31-Hele... -Možná když se té vodě tenkrát nepovedlo vzít si mě,
00:09:35vzala si místo toho mámu.
-Míšo, to jsou kraviny.
00:09:39To nemůžeš brát takhle fatálně.
00:10:15Z AUTORÁDIA: Krásné dobré, chutné ňam, ňam snídání
00:10:19vám přejeme!
-Tady z Rádia Šumperk!
00:10:21My jsme ještě nejedli, tak možná slyšíte to krů, krů,
00:10:24co dělá Pavlovi tady žaludek.
00:10:26No přesně mi kručí, my jsme tady hladoví jako...
00:10:29-No počkej, jako co?
-Já nevím, jak se to říká.
00:10:31-Hladoví jako hyeny?
-Ne, to se neříká.
00:10:35Hyeny nejsou hladový, hyeny jsou prostě tak jako akorát svině, ne?
00:10:38-Já mám, přátelé, vedle sebe svini.
-Ne, naopak. V sobě máš svini.
00:10:43Můžeš ty debily vypnout, prosím tě?
00:11:10-Dík. Kolik je?
-No, myslím, že už bys měl jít.
00:11:18-Mám jít s tebou?
-Ne.
00:11:21-Já ale klidně půjdu s tebou, jestli chceš. -Ne, to je dobrý.
00:11:27Hele, to je ta jeho bába.
00:11:30-Kde?
-Nalevo ta ženská. Jeď pryč.
00:11:33-Tak vystup a něco jí řekni.
-Já ti říkám, jeď pryč.
00:11:36-Vždyť už je hrozně blízko.
-Jeď pryč!
00:11:39Kam jdeš?
00:11:41Já jsem si zapomněl cigára. Já si pro ně dojdu, jo?
00:11:44-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:11:50-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:11:54Tak jste přijel? Béďa bude moc rád.
00:12:01Počkejte! Nechcete vzít tátovi tohlencto?
00:12:03Bábovka. Jeho oblíbená.
00:12:06Já vás tam nechám, abyste si mohli trochu popovídat.
00:12:10Jenom mu vemte tohle.
00:12:34Miško, Miško!
00:12:39To vypadám, co?
00:12:41Teď mám všude vodu. Co se mi to stalo?
00:12:50Co se ti stalo?
00:12:53Topíš se, jako se topila máma.
00:12:57Ať už jsi to udělal, nebo ne, je to tvoje vina.
00:13:00Teď se utopíš, jako se utopila ona.
00:13:26Díky.
00:13:28Výtah bohužel nejede. Příjemný pobyt.
00:13:32Měl jsem absolutní jistotu. Zmizela stejně rychle, jako přišla.
00:13:35Teď se stydím, že jsem mu to řekl.
00:13:38Hele, klid. Podíváme se po Šumperku, to ti udělá líp.
00:13:42405 bude tam, si myslím.
00:13:46Uvidíš, jak tě Šumperk nakopne.
00:13:55Tady se fakt neděje vůbec nic!
00:13:59Všechno totálně šedý.
00:14:03Všichni šedě oblečený, nic.
00:14:09No nic. Tak se zničíme, ale hned.
00:14:15Jak si to představuješ konkrétně?
00:14:17Konkrétně totálně na plech, totálně, do němoty, vylízat.
00:14:22Tak jo. Počkej. Ale my se zničíme ještě víc.
00:14:25My se strašně vožereme a nabrnkneme si dvě nejhnusnější holky,
00:14:29který tady najdem. Ne, počkej! My se zničíme ještě víc.
00:14:33My se strašně vožereme, nabrnkneme si dvě nejhnusnější holky,
00:14:36který tady najdem a pořídíme si s nima děti. A budeme tady žít!
00:14:41Michale! Adame!
00:14:45-Kdo to je? -Ty vole, to je matka od Ireny Máchový.
00:14:48-Od koho?
-Chodila se mnou do třídy.
00:14:52Ty vole, to není její matka.
00:14:55-Ahoj. -Ahoj, Ireno.
-Dobrý den.
00:14:59-Ahoj.
-Vy jste tady taky?
00:15:01-My tady nejsme taky.
-No my jsme tu... My jsme tu...
00:15:05-Jen tak.
-Míšo, Míšo, ty jsi zestárnul.
00:15:09-Kde to máš a co to tady máš?
-Nikdo nemládneme, že jo?
00:15:14-Ale ty jsi krásná.
-Za chvíli to bude začínat.
00:15:17-Pojďte, já vás tam protáhnu.
-Co? Kam?
00:15:21Hele, Radku, ti jsou tady se mnou. Pojďte, pojďte!
00:15:26-Já skočím pro Ilonku, jo?
-Ahoj, já jsem Benda.
00:15:28Tomu říkám jako ale kurevská náhoda.
00:15:31-Řekni mi, že to není pravda.
-Není to pravda.
00:15:33Klid, není to pravda, probudíme se.
00:15:38Člověče, já myslím, že je to pravda.
00:15:41Dobrý den, dvakrát dvojitýho myslivce. Ty si taky něco dáš?
00:15:50Ty vole, kámo! Tebe, jsem doufal, že tady uvidím.
00:15:54No jasně! Adam si nebyl jistej, ale já hned.
00:15:57Ty ses vůbec nezměnila. Ty vypadáš pořád stejně.
00:16:01-Ahoj.
-Ahoj.
00:16:03-Vždyť my jsme spolu přece chodili, ne? -No.
00:16:07Ahoj.
00:16:10My spolu chodili takovou dobu, a ty se u mě ani nezastavíš.
00:16:13Ježiš, ahoj.
00:16:19-Podívej se, co mám doma.
-Mami!
00:16:23-Dědo, nejez to. Bude ti zas blbě.
-Jen si dejte, dědo.
00:16:27-On nemůže.
-Tak nemůžete. To je smůla, co?
00:16:31Tak si dejte párek.
00:16:42To souznění těch duší, to přece my dva hledáme, že jo?
00:16:46I když teda i tvoje tělo, to je, to je...
00:16:52-To je krásný.
-Jo. Bylo.
00:16:57Budu žít s Irenou a adoptuju si tu její tlustoprdku.
00:17:01Už mě nemůžeš trumfnout.
00:17:08Miluju tě, miluju tě!
00:17:11Miluju!
00:17:15Miluju tě, miluju tě!
00:17:32Už mňa koňa vyvádějú. Pusť mě!
00:17:37-Ty vole, nechte ho!
-Pusť mě!
00:17:40Nesahej na mě, vole!
00:17:42Ty prase! Kde jsi? Co to je, tohleto?
00:17:47Tak ty máš se mnou souznění, a pak mi vojedeš dítě?
00:17:51Ty prase jedno! Uhni se!
00:17:56Uhni! Co to je?
00:18:12Debile!
00:18:22HUDBA
00:18:40HUDBA
00:19:13-Tchynin jazyk.
-Akorát tu není tchyně.
00:19:15-To je klívie! To je klívie!
-To je tupan.
00:19:20Ukořistili jsme služebnému muži klívii!
00:19:26A já se vyspím s touto klívií
00:19:30na znamení toho, že jsme zvítězili.
00:19:34Ježišmarjá, já mám 5 hovorů. Mně volaly spolužačky z plesu.
00:19:41A já mám 55 jazyků. A ty máš jenom 5 hovorů.
00:19:58Nenechávej mě tady s jazykama sám.
00:20:20Je ti blbě?
00:20:23Táta před 3 hodinama umřel.
00:20:46VZPOMÍNKA, TÁTA Z TELEFONU: Míšo, máma je mrtvá.
00:20:53Včera ji našli v Krásně. Utopila se.
00:21:02Včera ji našli.
00:21:04Míšo, slyšíš mě?
00:21:45-Ano? -Březina.
-Tak pojďte nahoru.
00:22:19Nechcete aspoň stan? My ho asi neužijem.
00:22:25Vy jste asi pod něj jezdili často, že?
00:22:28Béďa říkal, že to bylo vaše.
00:22:31Lesy, kempy...
00:22:36Přehrady a...
00:22:51Chceš něco, Moničko?
00:22:53Pardon.
00:22:56Já jenom, že Simča spí. Já si jdu zakouřit.
00:22:59-Ale můžeš klidně kouřit tady.
-Ne. Já půjdu radši ven.
00:23:06Já jí pořád říkám, aby nekouřila. No, stejně toho nikdy nenechá.
00:23:11Prostě těžká věc toholeto, no.
00:23:19Pardon.
00:23:25A nekuř.
00:23:47No a co auto? Já vám tady nabízím stan,
00:23:50a vám by se třeba hodilo auto, že jo?
00:23:55-Co? -Ne, já nic nechci. Všechno si nechte.
00:23:59-Přišel jsem jen pro ty fotky.
-Jo, ty fotky, no vidíte.
00:24:03Vidíte, úplně bych zapomněla.
00:24:09Ty poslední měsíce to bylo hrozný. Trpěl jako zvíře.
00:24:13Byl kost a kůže.
00:24:16Tak tady to není.
00:24:18Potom strašlivě otekl.
00:24:22Pak zase strašně zhubnul, Milane. Teda Michale, pardon.
00:24:31Dusno docela, že jo?
00:24:34Spíš tak jako teplo.
00:24:36-Teplo, no. To je.
-Je, no.
00:24:45Nejste tady náhodou s tím panem Březinou?
00:24:49No, to náhodou jsem. Jakou náhodou vy to víte?
00:24:54Protože jsem náhodou dcera tý paní, se kterou pan Březina mluví.
00:24:59Aha.
00:25:02To jsou teda náhody, že jo?
00:25:04Hm.
00:25:17Aspoň fouká trochu, že jo?
00:25:20Trochu, no.
00:25:22A pak nakonec si dal tady postel místo stolu přímo k radiátoru.
00:25:25Pořád dával topení naplno.
00:25:28Peklo, opravdu peklo.
00:25:31To jste tu postel dali rychle pryč.
00:25:34No tak v kuchyni nebylo k hnutí. A navíc já hrozně ráda vařím.
00:25:38Teda hodně. To zas jako hrozně ráda.
00:25:42Víte, tady ta kuchyň, to je takový moje království.
00:25:53-A je to na dlouho?
-Asi ne. Nebo jo? Já nevím.
00:26:00A vy jste taky odsud, nebo odjinud?
00:26:02Odsud. Teda odjinud.
00:26:05Teda teď odjinud, ale byl jsem odsud.
00:26:08Teda kousek odsud. Ale většinu času jsem byl tady.
00:26:13Třeba tady jsme celý léta hrávali badminton s Michalem.
00:26:17Když jsme se nudili, tak jsme furt hráli.
00:26:21-A nudili jste se pořád?
-Furt.
00:26:24Jsme počítali, do kolika se dostanem vždycky.
00:26:27A když jsme se dopočítali asi 2000,
00:26:28tak už jsme se pak nudili i u toho badmintonu.
00:26:33Proč jste mi nezavolala dřív, když na tom byl tak špatně?
00:26:36Béďa nechtěl. Víte, jak dovedl bejt zabejčenej.
00:26:39Co bych vám tak dala?
00:26:42Nic. Chtěl jsem jen ty fotky.
00:26:45A, tady jsou!
00:26:52Vidíte to. Tady je.
00:27:05Béďa říkal, že jsou vaše první, jak jste dostal první svůj foťák.
00:27:13-To je všechno?
-Hm.
00:27:18-Můj táta hrál taky badminton.
-Jo? -Hm.
00:27:22Vidíte, tak bysme si mohli dát čtyřhru. My dva, vy dva, schválně.
00:27:26To asi nepůjde. Táta je mrtvej. Umřel, když mi bylo 12.
00:27:33Nechcete tady tu sošku?
00:27:35No ta je přece krásná, ne? Tu přinesl Béďa z montáže z Drážďan.
00:27:39-Z Mnichova.
-No.
00:27:43-A vy tady nebydlíte, ne?
-Ne. Já jsem z Turnova.
00:27:47Tady teď pomáhám jenom mámě. Hlídám jí malou a tak.
00:27:51Mě vyhodili z práce, takže čas mám.
00:27:53To je super. Ne, jako to, že máte čas.
00:27:59Že vás vyhodili z práce, to je spíš smutnější.
00:28:10-A co bábovku? Nechcete bábovku?
-Ne.
00:28:14-To je moje specialita.
-Ne, děkuju.
00:28:18Tak vidíte to, já to tady rozházím.
00:28:21Simi! No tak ty ještě nespíš?
00:28:24Simi, jak to, že nespíš, prosím tě?
00:28:32Domluvily jsme se, že budeš hodná. No tak co?
00:28:35Co jsme se domluvily?
00:28:38Já jsem ti říkala, že budeš spinkat.
00:28:40Maminka má návštěvu, rozumíš, a ty jsi zlobivá holka.
00:28:43Zlobivá, rozumíš? Zlobivá. To nemůžeš. Ticho!
00:29:03-Tak se mějte.
-Hm.
00:29:17-Tak já asi půjdu.
-Jo.
00:29:41Tak já myslím, že to bude dobrý, že nám nechce škodit.
00:29:47Jo.
00:30:11-Dávala mi auto.
-Jo? Kde ho máš?
00:30:16Nechtěl jsem ho.
00:30:18A bábovku. Tu jsem taky nechtěl.
00:30:21A jelena. Toho jsem si vzal.
00:30:25Pak jsem vzal ještě naše starý rakety.
00:30:28Ty mi nechtěla za živýho boha dát. Tahali jsme se o ně půl hodiny,
00:30:32vypadalo to, že půjdeme k soudu. Cigaretu.
00:30:36-Ne, díky, já jsem teď měl.
-Já bych si dal cigaretu.
00:30:39Ježiš, promiň.
00:30:44Tak aspoň ty rakety.
00:30:47To je dobrý. Aspoň něco po nás zbylo, ne?
00:31:40Hele, nedá se to vůbec. Já jsem tady na tom 3 hodiny dělal.
00:31:44-Je pokroucená prostě.
-To se nám tady takhle pokroutila?
00:31:47Ne. Tu nám takovou už dodali, je to v papírech.
00:31:49Umřela, mám pocit, ve vaně. A nepovolí ani za nic.
00:31:52Já jsem tady na tom opravdu 3 hodiny makal.
00:31:54Luďku, já jsem z toho nešťastnej.
00:31:57Položíš ji a ona vypadá, že si prohlíží ponožky.
00:32:07Takže postup jako vždycky. Řízneš jí hlavu.
00:32:09Pak to zkrátíš tady na krku, hlavu tam v pohodě položíš
00:32:12a bude vypadat spokojenější než kdykoliv předtím v životě.
00:32:14To jsi na mě 3 hodiny zbytečně čekal, Radku.
00:32:16-Takhle bysme toho moc neudělali.
-Já to udělám.
00:32:18Já jsem věděl co mám dělat, já jsem chtěl jenom souhlas tvůj.
00:32:20Ale to přece na mě nemusíš čekat. Prostě se dohodneme.
00:32:23Když to bude pokroucený, řežeš hlavu, a hotovo dvacet.
00:32:26Luďku?
00:32:31Luďo?
00:32:32Ahoj, Blani. To už je jedna? Promiň, práce nad hlavu.
00:32:39-Upřímnou soustrast. -Děkuju.
-Dobrý den. Upřímnou soustrast.
00:32:44-Doděláš to?
-Jo, hned jsem u vás.
00:32:47Dej ji na jedničku, já to potom zkouknu.
00:32:49Luďku, já mám plnej hotel. Já ji dám na přistýlku, jo?
00:32:56Dlouho jsme se neviděli.
00:33:02Nedávno se mi zdál o tobě sen.
00:33:06Bylo to, jak jsme si vždycky spolu přáli.
00:33:10-Jak je to dlouho?
-Dlouho.
00:33:17-A ty jsi teď šťastný?
-Úplně. Krása.
00:33:22Já jsem taky byla.
00:33:25Promiň.
00:33:30Uděláme mu to krásný.
00:33:39Kino Svět je taky zavřený.
00:33:43Chtěli z toho udělat obchoďák.
00:33:46Jenže na co, když lidi nemaj prachy, že jo? Zvlášť tady.
00:33:56Hele, a tahle hospoda, ta je tady furt.
00:34:00No ale akorát, že ta tady vůbec nebyla.
00:34:03To teda byla. Akorát si nemůžu vzpomenout jak se jmenovala.
00:34:06Jmenovala se Koberce a dekorační látky.
00:34:10A jo. Mě splet ten název asi.
00:34:14Myslíš, že se ti uleví, když zjistíš, že to udělali?
00:34:17Ne.
00:34:26Promiň.
00:34:28Tady se strašně práší.
00:34:36Cukr?
00:34:44Já to nezvládnu. Takovej konec.
00:35:06-Ještě tě otravujou policajti?
-To nech bejt.
00:35:16Tak já mám hotovo. Je to moc pěkné, pak se mrkni.
00:35:24Já se v tom vůbec nevyznám. Nevím, co mám dělat.
00:35:29Asi by se měla vybrat nějaká muzika, že?
00:35:32-Najdeme hudbu, neboj.
-Vy máte nějaký seznam s muzikou?
00:35:39Máme i seznamku, ukaž Blaničce playlist.
00:35:43Máme tady Mozarta, Bacha, Schuberta, Dvořáka, cokoliv.
00:35:48Co by si tak váš pán představoval?
00:35:51Měl třeba rád dechovku?
00:35:54Samozřejmě jemnou, tklivou.
00:35:59POUŠTÍ UKÁZKU HUDBY Z MOBILU
00:36:07Já nevím, já to prostě nevím, nevím to.
00:36:12Já nevím, co měl rád.
00:36:14Tak vyberte třeba něco vy.
00:36:17Tak se na to podívej, prolistuj si to, neboj se toho.
00:36:23Ne, já nevím. Vyberte vy. Já s těmahle věcma neumím.
00:36:29A co Dvořák? Když mě stará matka.
00:36:37POUŠTÍ UKÁZKU HUDBY Z MOBILU
00:36:40Když mě stará matka...
00:36:49-No tak Dvořák třeba.
-Nebo Smetana? Dej Smetanu.
00:37:02Tak Smetanu.
00:37:07Věrné milování...
00:37:40Jsem si absolutně jistej,
00:37:41že jsme jediný lidi ubytovaný v tomhletom hotelu,
00:37:44a ten hajzl mě to stejně nechá vždycky říct.
00:37:47Od totáče tady nikoho neměl, tak mu to přej.
00:37:51Pokud si u mě zase zapomenete vyzvednout vouchery na snídani,
00:37:54tak vám vrchní vzkazuje, že vám snídani nevydá.
00:37:58-Já ho zabiju!
-Klid, klid, pojď.
00:38:01Vždyť my máme žízeň velikou. My si dole dáme něco dobrýho.
00:38:05-Máte tady rušno, co? -To byste se divili, někdy tu máme...
00:38:10I hosty.
00:38:14Z RÁDIA: Máme tu další Krásnou noc, tak si dáme takovou vlhkou věc
00:38:18pro Zdeňka od Kamila! Voila.
00:38:22V tomhle je to děsivý.
00:38:25Cos neviděl na vlastní oči, nikdy nebudeš vědět, jak bylo.
00:38:28A na té bábě nepoznám, jestli to mámě udělali, nebo ne.
00:38:31Nepoznal jsem to na tátovi.
00:38:34Zeptal jsem se ho tenkrát přímo. Zapřísahal se, že ne.
00:38:38Já nevím. Když se teď zeptám jí,
00:38:41zapřísahá se, že ne. Bude vypadat, že říká pravdu.
00:38:45-No. Anebo taky mluvit pravdu.
-To právě říkám.
00:38:49Bude vypadat, že říká pravdu, i když ji bude říkat, nebo nebude.
00:38:53Tak důkaz prostě. Někde musí přece nějakej bejt.
00:38:57Nějaká kamera mohla natočit Béďovo auto ten den, jak jede tím směrem.
00:39:03Po 4 letech už asi žádnej záznam neexistuje.
00:39:08No a v tom autě nemohlo něco zůstat nějakou debilní náhodou?
00:39:34-Bába prej, že chcípá. Podívej!
-Bába říkala, že chcípá, jo?
00:39:38Vždyť vypadá výborně. Na svůj věk.
00:39:42Samozřejmě jsem zaregistroval tvou snahu píchat dceru ženské,
00:39:44která mi možná zabila mámu, ale moc bych tě prosil,
00:39:47jestli ta stará zabije i mě, tak aspoň ji nech na pokoji.
00:39:50Míšo, to bych nikdy neudělal. Ta je na mě přece jen už moc stará.
00:39:54POUŠTÍ AUTORÁDIO
00:39:56Takhle ty bedny chrčely už první den, když ji Béďa přivezl z Tuzexu.
00:39:59No jo.
00:40:15Myslím, že bedny nebudou náš největší problém.
00:40:27No, nevím, ty vole.
00:40:29-Ty krávo!
-Počkej, počkej!
00:40:31-Já půjdu dozadu.
-Běž dozadu!
00:40:36Nemáme šanci, ty vole! Do těchhle kopců nemáme šanci.
00:40:39-Zaber, ty vole!
-Ty vole! Bába vede 1:0.
00:40:43-Počkej! Já to dám, já to dám.
-Ale hovno dáš! Kurva!
00:40:47Bába vede 200:0!
00:40:51-Ty vole!
-Dobrý, dobrý, dobrý!
00:40:54ČERNÉ AUTO TROUBÍ
00:40:57Tak to necháme tady. Má to stát tady nebo před hotelem?
00:41:00Se utrub, vole, ty burane šumperská!
00:41:03Pojď pomoc radši, ne?
00:41:06-Kurva! Zaber!
-Já zabírám, ale....
00:41:17Kape ti to na triko. Proč sis nedal tu náplast?
00:41:19-Jsem ji zapomněl v tom autě.
-Kde máš kapesník, co jsem ti dal?
00:41:22-Ten jsem zapomněl v tom autě.
-Jo. Cos v tom autě nenechal?
00:41:25Pocit, že se všichni lidi v tomhle městě rozhodli,
00:41:28že mě budou pekelně srát.
00:41:43Jste velice pracovitý člověk.
00:41:46Já obdivuju, jak takhle ve volných chvílích zkrášlujete hotel.
00:41:52Na recepci není nikdo, kdo by nám dal klíče.
00:42:16-Kolik?
-Prosím?
00:42:18Kolik máte obsazených pokojů?
00:42:21Jak jsem tak vypozoroval, tak asi ani jeden.
00:42:24A vy mě pokaždé budete nutit říkat to blbý číslo znovu a znovu?
00:42:28Tak to ne. Protože já mám jenom jedny nervy.
00:42:32My teď uděláme takovou věc, že si to kouzelné číslo napíšeme
00:42:36tady na papír, vy si ho pokaždé, když my budeme vstupovat do dveří,
00:42:39přečtete a klíč nám bez dalších řečí vydáte.
00:42:45Ten dopisní papír budete platit hned, nebo až při odjezdu?
00:42:54-Já mám jenom jedny nervy!
-Klid.
00:42:58Já jsem úplně klidnej. Jedny nervy!
00:43:03O ty nervy samozřejmě přijdu, protože člověk na recepci
00:43:07je prostě úchyl, kterej chce člověka jenom mučit!
00:43:11-Uklidni se. -Já ti říkám, že jsem úplně klidnej.
00:43:24-Jé, dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:26Vás jako bych už někdy viděl. Nejste z Turnova?
00:43:28Právě že jsem. Nemůžu tady najít blbou zeleninu.
00:43:32Tak blbá zelenina nevím, kde je. Vím, kde byla blbá zelenina,
00:43:35ale tam je teďka blbý papírnictví. Ještě vím, kde byla blbá sámoška,
00:43:39blbá pošta a blbý nádraží, ze kterýho jsem z tohohle
00:43:41blbýho města odjel pryč.
-Co se vám stalo?
00:43:45To? Jak nám vaše máma dala to auto,
00:43:48tak ono nám po cestě tak nějak přestalo jezdit
00:43:50a ještě mi nějakej pán tak nějak dal do držky za blbý kecy.
00:43:54-Aha.
-Tady máte blbou zeleninu.
00:43:57A jo.
00:44:00-To vám máma s tím autem zavařila, co? -To je dobrý.
00:44:06Ono se to otočí.
00:44:08Nezeptala byste se, jestli mají i alkoholický nápoje?
00:44:57V 7 hodin tady končím a potřebuju ještě něco umejt,
00:44:59tak kdybyste mi to laskavě přinesl včas. -Přinesu.
00:45:04Snad.
00:45:19Jsem to celý vyčistil.
00:45:24Byl jsem na pokoji a měl jsem pocit, že se zblázním.
00:45:28Já myslel, že se vracíme domů, ale tady je všechno špatně.
00:45:32To auto pro mě znamenalo nějaký štěstí.
00:45:34Já v něm nechci najít máminu krev. Promiň.
00:45:37-Ježišmarja, se vůbec neomlouvej.
-Nenašel jsem vůbec nic.
00:45:41To je jedno. Podívej, co mám. Hele, úplně nový. Zahrajeme si.
00:45:45-Mně se nechce. -Ne, ne, ne. Musíš. Jako za starých časů.
00:45:48Počkej! Když už mluvíme o starejch časech, pamatuješ si, co jsi řekl
00:45:52za větu, když jsem tě poslal pro tu placatku tý 130 procentní
00:45:56domácí místní slivovice? Co jsi řekl, když ses vrátil?
00:45:59-Měli jenom litr.
-No.
00:46:02-Měli jenom litr!
-Dej to sem.
00:46:06Oni ji tam furt dělaj normálně. Tak pojď, zahraješ si.
00:46:09Napij se a zahraješ si, ať jsi zdravý chlapec. Tohle si vem.
00:46:12Pojď, pojď, pojď. 1, 2, 3, 4, 5..
00:46:24Pane Procházka, já jsem ty okna neudělala, oni ten kýbl nevrátili.
00:46:28S tím jsem počítal. Já to ráno umyju.
00:46:31-Zuzko, hezkou službu!
-Nashle!
00:46:37520, 521, 522, 523, 524...
00:46:43525, 526, 527, 528...
00:46:49Hele, nejezdí, ale je to docela dobrá lampička.
00:46:52-A jukebox.
-533, 534...
00:46:56Jak jsme tenkrát uměli trefovat plechovky na 30 metrů, viď?
00:47:05Teda pardon. Ono to chce nějakej cit v ruce a ten já už úplně nemám.
00:47:15O, joj! Vážený športoví fanušikovia,
00:47:18tak tomu sa hovorí zásah priamo do čierneho.
00:47:211, 2, 3, 4, 5,
00:47:256, 7, 8, 9, 10, 11...
00:47:31Přestávám tě vidět, asi nám dochází baterka.
00:47:34-Ty vole, asi nám odjíždí baterka.
-Ty vole!
00:48:07-To není dobrý. -Klid, ono se to zastaví o to zábradlí.
00:48:16Tomu říkají myslivci přímo na komoru.
00:48:18No. Tak kino Svět je zase otevřený.
00:48:23Z RÁDIA: U tohoto filmu nevíte, jestli se smát, nebo se bát.
00:48:27Ty krávo!
00:48:40Béďa si vždycky přál garáž. Tahle je krásná.
00:48:44Trochu velká.
00:48:48Hele, pojď dovnitř.
00:48:51-Máme baterku nějakou? -Nevím. Podívám se do kufru. Otevři mi ho.
00:49:02Pozor!
00:49:07Hele, větší průser už nebudeme mít, tak se aspoň podíváme dovnitř.
00:49:10Ty jo, to je paráda.
00:49:14Krása.
00:49:17Jsem úplně dojatej. I bordel tady nechali.
00:49:20Jinak se tady nezměnilo ale vůbec nic.
00:49:23Mně buší srdce. Jau!
00:49:29-Něco se tady trochu změnilo.
-Cement v kině. Tvrdý český filmy.
00:49:34-Ty jo, to je paráda!
-Počkej, pojď sem, pojď sem!
00:49:38Dáša, Jirka, Rudla. To je krása.
00:49:46Pojďme se podívat k Rudlovi. Máš lístek?
00:49:49Mám. Jau!
00:49:52Jsem někde četl, ne, kamarád mi říkal,
00:49:55že takhle si právě představuje, že to bude vypadat, když umřeš.
00:49:58Umřeš a přijdeš právě do takovýho kina
00:50:01a tam se bude promítat celej tvůj život.
00:50:03Ale jako nesestříhanej. Vteřinu po vteřině.
00:50:06A ty se na to budeš muset na celý koukat.
00:50:09A všichni ty lidi, s kterýma jsi měl něco společnýho,
00:50:11tam budou sedět s tebou a budou se na to taky dívat.
00:50:13Každej, koho jsi v životě vojebal. Tvoje žena tam bude sedět,
00:50:17bude se dívat, jak šoustáš jiný holky.
00:50:19-Tvoje žena, moje bejvalá žena.
-No tak moje žena.
00:50:23Bude se dívat na všechny ty svinstva, co jsem jí provedl.
00:50:28Peťo, pohlídej to, jo?
00:50:38No toto.
00:50:40Hele, tebe totiž čeká ještě něco daleko horšího.
00:50:43-Jo? A co? -Hele, ty tam přijdeš a to kino bude zavřený.
00:50:48Bude tam jenom takovej chlápek, kterej bude zametat.
00:50:51A ty budeš říkat: Ale tady se dneska měl promítat můj život.
00:50:54A on ti řekne: No měl, ale nikoho to nezajímalo, to jsme to zrušili.
00:51:00Co tady děláte?
00:51:03-Zhasněte tu baterku!
-Pardon.
00:51:07Kurva, krám zasranej. Rozsviťte tu baterku!
00:51:12-Jasně.
-Nesviťte na mě!
00:51:14-Pardon.
-Hele, není to...
00:51:16-Dejte tu baterku do prdele! Nesviťte na mě! -No jasně, ty vole.
00:51:20Dejte tu baterku do prdele, jménem zákona!
00:51:24-Ne!
-Vy jste neslyšeli?
00:51:26-Klid, klid.
-Co tady děláte?
00:51:29-No, my jsme tady, my jsme jen...
-Do prdele, co s tím je?
00:51:33Hej, klid!
00:51:36Tak slyšíte mě? Kde jste? Já vás nevidím! Vylezte!
00:51:39-Já jsem tady.
-Co děláte? Nehýbejte se mi!
00:51:41Ne, Dane, klid, my se nehejbáme. Dane, my se nehejbáme.
00:51:45-Tys mi řekl Dane?
-No jasně. My tě známe, hele.
00:51:48Vždyť já jsem Adam Němec a tady je Michal Březina vedle mě.
00:51:53-Čau, Dane.
-Co děláte? Nehýbejte se!
00:51:56-Ne, ne.
-Nehýbejte se!
00:51:58Klid, já se hejbu jenom trochu, já bych chtěl jenom najít tu baterku.
00:52:02VÝSTŘEL
00:52:03-Ty kreténe, co děláš? Ses posral?
-Kurva! Ty vole!
00:52:06-Hlavně nestřílej proboha!
-To bylo omylem. Já jsem se spletl!
00:52:10Rozsviťte! Já už nebudu střílet, slibuju!
00:52:13Já nemůžu najít tu baterku, do prdele!
00:52:15-Ses úplně posral, ne?
-Ale to bylo kurva omylem!
00:52:18-Ruce vzhůru!
-Mám! Mám! -Dane, žiješ?
00:52:23-Zahoďte zbraně!
-My nemáme zbraně!
00:52:27-Petře, nestřílej! Oni nemají zbraně. -No, přesně.
00:52:30-Dane, jsi v pořádku? -To jsem střílel já, ale to bylo omylem.
00:52:35DALŠÍ VÝSTŘEL
00:52:40Ty vole, to bude průser.
00:52:45To je hned, ty vole.
00:52:48Jak v tý tmě zazmatkuješ, to je hned.
00:52:56Ty vole, mě nenapadlo, že vás ještě někdy v životě uvidím.
00:53:02Já myslím, Daníku, že jsme se neviděli od toho,
00:53:04jak jsi na nás na nádraží řval: Doufám, že už vás nikdy neuvidím.
00:53:08No tak ale na to krásné setkání bychom možná mohli... Co? Ne?
00:53:12-Schválně jestli si pamatuješ.
-Měli jenom litr.
00:53:18Jako to my nemůžeme ve službě.
00:53:21-No! Ty vole, my jsme ve službě.
-Vždyť já vím, že jste ve službě.
00:53:25No, my jsme ve službě. My nemůžeme pít.
00:53:27Já jsem neříkal, já jsem myslel, že my se napijeme. To je jako celý.
00:53:30-My nebudeme.
-Nikdo vás nenutí pít.
00:53:33-My nesmíme ani. -To je v pořádku. Ano. To jsme se dohodli.
00:53:36-My ve službě nepijeme.
-Jasný.
00:53:44A vy jste ve službě.
00:53:47Tady v tom zapadákově už nebudu. Dal jsem si přihlášku do Prahy.
00:53:52Ale tam jsou samý kurvy protekční, je to tam všechno podmazaný.
00:53:57-Tady taky. -Tady v tom zapadákově člověk normálně chcípá.
00:54:02-V týhle prdeli.
-Tady taky jsou kurvy protekční.
00:54:05Všichni kámoši se odstěhovali. Tady se nic neděje.
00:54:10-Ty vole, spadneš. Pojď dolů.
-Nespadnu.
00:54:12Akorát furt řešíš, že sousedův pes pos.. Jau! Ty vole!
00:54:17Posral jinýmu sousedovi dvorek.
00:54:19-No jo.
-Z toho by se fakt jeden posral.
00:54:24A teď právě koukej, my jsme přijeli a už máš případ.
00:54:28-Tajemné auto v kině.
-A bez lístku!
00:54:35Hotel 725! Hotel 725, ozvěte se!
00:54:42Hotel 725, děje se něco?
00:54:47-Ano?
-Hotel 725, konečně.
00:54:51-Ano. -Děje se něco? Se nehlásíte snad hodinu.
00:54:56-Všechno je v pořádku.
-Chlapi, ale hlaste se mně. Fakt.
00:55:02To není možný tohleto. Jako já nechci buzerovat, ale tohle nejde.
00:55:08-Ano.
-Já jako nechci bejt za kokota,
00:55:11ale já pak fakt nevím, co se děje, a to je nepříjemný.
00:55:14Já tady u toho sedím a nevím vůbec, co s váma je.
00:55:16Ano.
00:55:23No tak Péťa už asi nebude.
00:55:28A Daník asi taky ne.
00:55:38-Stejně to je krása bejt zase spolu tady, co? -Hm.
00:55:42Kdyby nebylo všechno tak v prdeli.
00:55:46Chybí nám důkaz prostě nějakej přehlídnutej, zapomenutej.
00:55:52Máme řetízek.
00:55:55Jakej řetízek?
00:55:59Mámin. Roztrženej.
00:56:03Byl zapadlej u báby, když jsem tam teď byl.
00:56:11-Dej mi ten řetízek.
-Co?
00:56:13Dělej. Počkej! Řekni mi, že jo, a já to rozjedu.
00:56:15-Co?
-Tohle je něco, na co jsme čekali.
00:56:18Lepší šance, jak ho dostat na oči policajtům, už nikdy nebudeme mít.
00:56:21-Co?
-Krev, potřebujeme krev.
00:56:24-Jakou krev?
-Prašť mě! Ne, počkej!
00:56:28Co děláš, ty jsi magor! Ježiš, ty jsi magor!
00:56:32Dělej, dělej. Strč ho někam dozadu!
00:56:37Dělej už jedou, dělej!
00:56:41Dělej, dělej!
00:56:45Pozdě, pozdě.
00:56:51Prosrali jsme to, prostě jsme to prosrali.
00:56:54Počkej!
00:57:00Zdrháme, zdrháme!
00:57:06Z RÁDIA: A teď jedna bombová kuriozitka.
00:57:09Včera v noci někdo naboural do bývalého kina Svět.
00:57:12Normálně projel autem skrz naskrz kinem,
00:57:15vchodem dovnitř a plátnem ven.
00:57:17To nám potvrdili očití svědkové, a mluvčí policie nám potvrdila...
00:57:20Chlapi můžete to dát slabějc?
00:57:26-Znáte tady paní Horákovou?
-Ano. Známe.
00:57:30-Paní Horáková?
-Ano, já je znám.
00:57:34Tady pana Březinu znám. Tady pána vlastně neznám.
00:57:39Pana Březinu znáte, pana Němce neznáte?
00:57:43-Ne, pana Němce neznám.
-Dobře.
00:57:46Škoda byla způsobena vozem, který je registrovaný
00:57:49tady na paní Horákovou.
-To mě překvapuje.
00:57:53-Co vás překvapuje? -Na koho je vůz mého otce registrován.
00:57:59S prohlášením paní Horákové, že vám to vozidlo včera
00:58:02kolem poledne darovala, souhlasíte, nebo ne?
00:58:07-Ano.
-Já k tomu bych chtěl říct,
00:58:10že samozřejmě celá ta škoda, to jde za námi, my to zaplatíme.
00:58:14Tak ono to nebude tak jednoduchý. V tom autě byly nalezeny stopy,
00:58:19které budou muset být předmětem dalšího přezkoumání.
00:58:24-Jaké stopy?
-Jakého přezkoumání?
00:58:27-Krev. -Ale to já můžu vysvětlit, to je moje krev.
00:58:32Mně tady totiž předtím jeden pán jako dost důrazně vysvětloval,
00:58:35že nemám mít blbý kecy na místní občany.
00:58:37Aha. V každém případě, my ty vzorky pošleme do laboratoře a zjistíme,
00:58:42jestli ta krev je vaše.
-No, je moje.
00:58:44-No to my zjistíme.
-Ale já vám říkám, že je moje.
00:58:47-Nebojte se, my to zjistíme.
-To zjistíte akorát, že je moje.
00:58:50-To my zjistíme.
-Nezasekl se vám kolega třeba?
00:58:54No tak to nevím. Ale co vím určitě,
00:58:59že tady nejsi v Praze, víš? Tak se chovej slušně.
00:59:05No my jsme ještě... Ty jsi chtěl tu peněženku ještě.
00:59:08Jo. Já jsem ještě tam asi nechal peněženku v tom vozidle.
00:59:13-Jestli bych se k ní mohl dostat?
-No tak to byste nemohl.
00:59:18Dokud probíhá vyšetřování, zůstávají všechny věci zajištěné
00:59:21ve voze tady u nás jako důkazní materiál.
00:59:25Ale můžete bejt klidnej, žádná peněženka tam není.
00:59:28Nebyla, jo? Se poseru. Tak to asi někdo ukrad.
00:59:32To bych vás mohl poučit, že jenom idiot
00:59:35si nechává takový věci v autě.
00:59:39O věci se můžete přihlásit po skončení vyšetřování.
00:59:46Podle seznamu se ve vozidle nacházela:
00:59:49automapa, jelenice použitá, kapesníky papírové,
00:59:55řetízek ze žlutého kovu roztržený, stromeček aromatický...
01:00:00Pardon. Mohl bych se podívat na ten řetízek?
01:00:02Proč? Je váš?
01:00:06Stromeček aromatický, sluneční clona na zadní okno.
01:00:10Je to řetízek mojí mámy.
01:00:13No tak maminka se bude muset teď nějakej čas bez řetízku obejít.
01:00:17Máma už nežije.
01:00:20Zemřela za ne úplně vyjasněných okolností,
01:00:22vyšetřovala to policie tady u vás.
01:00:24Můžu se zeptat, kde ten řetízek byl?
01:00:28Řetízek, řetízek... V ohybu zadního sedadla.
01:00:32Takže dál. Audiokazety 7 kusů. Tužka obyčejná Koh-i-noor,
01:00:38tužka s černou gumou Koh-i-noor, badmintonová souprava,
01:00:42červené tepláky, audiokazety 8 kusů...
01:00:51HUDBA
01:01:07-Velká finta s řetízkem nějak nevyšla. -Viděls, jak se tvářila?
01:01:10-Pánové, všechny srandičky mají svoje meze. -Srandičky skončily.
01:01:15Vidíš to? Vidíš, jak je nervózní? To je jasný prostě.
01:01:19Nemá čistý svědomí, to je celý.
01:01:23Co to na mě zkoušíte? V tom autě žádnej řetízek nebyl.
01:01:26Vy jste ho našel, když jste u mě byl pro ty fotky.
01:01:28Já jsem v tu chvíli věděla, že je něco divnýho, jen jsem nevěděla co!
01:01:36Vy jste to auto po tý vraždě luxovala, že to víte tak dobře?
01:01:38Já jsem ten řetízek měla na sobě, už když jeho máma byl dávno mrtvá!
01:01:42Pak se prostě někde dlouho válel. No a když měl prostě Béďa
01:01:45ty svoje záchvaty, a hledal, nemohl najít prášky,
01:01:48tak prostě všechno ve vzteku rozházel
01:01:50a někam taky ten řetízek asi mrsknul, ne?
01:01:53No tak jak se asi potom octnul v tom autě, co?
01:01:55Víte co? To bude řešit policie, ne vy. Michale, pojď, nech ji bejt.
01:02:05Ten řetízek, to je křivý obvinění, ale já si to nemusím nechat líbit.
01:02:12My máme víc důkazů než nějakej řetízek.
01:02:15-Prosím vás, nenechte se vysmát. A jaký? -To se nechte překvapit.
01:02:18A neříkejte, prosím vás.
01:02:21Je mi na 100 procent jasný, že lže.
01:02:24A zároveň někde, na 1 procento vím, že se možná na 100 procent pletu.
01:02:28VYZVÁNÍ MOBIL
01:02:36Michale, prosím tě, kdybys teď nešel se mnou na hotel,
01:02:39ale třeba se prošel, tak já bych možná ještě měl
01:02:43jako jeden způsob, jak něco vyšetřit.
01:02:45Nemusíš si vymýšlet tyhle blbý výmluvy, když ji chceš vopíchat.
01:02:49Teda, Míšo! To mě teď tak ranilo. Já jsem teď vyšetřovatel,
01:02:54jsem pan pevná vůle.
-Držím palce!
01:02:59Opravdu. Neboj se. K ničemu nedojde.
01:03:11Pardon.
01:03:17Jau!
01:03:32Počkej.
01:04:05Počkej.
01:04:08Vteřinu. Dobrý.
01:04:22-Tohle bych potřeboval asi...
-Ne. -Ne?
01:04:27-Ono se to bez toho...
-Prosím, udělej tmu.
01:04:30-Tmu?
-Tmu prosím.
01:04:35Člověče, já vždycky když takhle udělám, tak většinou zhasne slunce,
01:04:37a dneska to nějak nefunguje.
01:04:42-Ne?
-Ne. Prosím tě, zatáhni závěsy.
01:04:45-Závěsy? -Jo, závěsy.
-Dobře. Tak já zatáhnu závěsy,
01:04:48ale já se hned vrátím.
01:04:59-Ne? -Ne.
-Jsou zatažený závěsy.
01:05:01-Pořád je moc světla. -Moc světla? Ono to asi lepší úplně nebude.
01:05:08-Já to prostě takhle za světla nedokážu. -Nejde to za světla?
01:05:12Dobře. Dobrý, tak to...
01:05:17Tak vydržíme. Ono třeba za 7 hodin bude tma.
01:05:21To bude parádní. A pak teprve na to vletíme.
01:05:24Já prostě takhle nemůžu. Já to takhle nedokážu, promiň.
01:05:27No vždyť jo. To je v pohodě, to je v pořádku.
01:05:36Co děláš jinak?
01:05:46-Se blíží zatmění slunce, nebo co se děje? -Ty jsi hroznej.
01:05:49Já jsem hroznej? Co je na tom? Jako já?
01:05:54Já tady vyžaduju sex v temný komoře,
01:05:57200 metrů pod hladinou moře, pod 200 peřinama omotanejma izolačkou?
01:06:01-Jo?
-Přesně.
01:06:05Já tě nutím vydržet 7 hodin vzrušená a potom na to vletět?
01:06:09To jako já?
01:06:16Z nás dvou mám já tak malý prsa, že jsou úplně stejně vidět
01:06:19v noci jako ve dne, a dělám s nima takový cavyky? -Já tě zabiju.
01:06:22Vzhledem k tomu, že k tomu máte v rodině dispozice,
01:06:25bych si měl dát pozor.
01:06:27-Co? Co co?
-Co jsi říkal?
01:06:32-Co jsem teď říkal?
-No.
01:06:35-To jsem asi říkal takovej vtip.
-A v čem je jako vtipnej ten vtip?
01:06:40Já jsem myslel... Víš, co se říká o tvý mámě a o Bedřichovi?
01:06:45A co má s tím moje máma společnýho podle tebe?
01:06:48Já bych tě rád upozornil, že je půl třetí a stojíš tady přede mnou
01:06:50v poměrně jasným světle. To ti ještě před chvílí vadilo.
01:06:53-Ses posral, ne?
-Je to pravda, Moniko, nebo ne?
01:06:57-Víš o tom něco, nebo ne?
-Jdi do prdele!
01:07:00Počkej, já jsem jenom chtěl vědět, jestli třeba o tom něco nevíš.
01:07:02-To s tebou nemá nic společnýho.
-Se mnou to nemá nic společnýho?
01:07:05-Ubožáku!
-Moniko, počkej! -Kreténe!
01:07:09-Počkej! To je nedorozumění!
-Ty sám jsi nedorozumění.
01:07:13Počkej, počkej, prosím.
01:07:16Moniko, svetr! Nechala jsi tady svetr.
01:07:19Hoď mi ten svetr! Nepřibližuj se ke mně, do prdele!
01:07:23Moniko je to blbost, opravdu. Prosím tě!
01:07:25-Já s tebou nemám nic společnýho, kreténe! -Počkej na mě. Prosím tě!
01:07:32V hotelovém řádu se to výslovně nezakazuje, ale myslím,
01:07:35že byste tady neměl pobíhat v tomhle stavu.
01:08:58Někdy se to prostě sere.
01:09:02Ježiš, promiňte, já hrozně mluvím.
01:09:05To my tady slýcháme často. Ulevte si.
01:09:10-Ahoj.
-Ahoj.
01:09:19To bylo tak divný.
01:09:21Všichni mi kondolovali, a vůbec nikoho jsem neznala.
01:09:26Něco sis tam nechala.
01:09:31Teda pokud nejsou od kočárkárny, ale od tvýho srdce,
01:09:34tak si je možná ještě nechám chvíli.
01:09:38Jo? Jakože bys je chtěl nějak používat?
01:09:41Anebo si je jenom hodil do šuplíku, kdyby ses náhodou někdy nudil
01:09:43a hodily se ti?
01:09:52Ale já už ten jejich teror prostě nesnesu.
01:09:57To je hrozný vidět tě v takovýmhle stavu.
01:09:59To se nedá vydržet.
01:10:04To bude dobrý, Blani.
01:10:10Já nechápu, že na sebe někteří lidé umějí být takhle zlí.
01:10:14Ale tady Luděk je specialista na řešení problémů,
01:10:20které zdánlivě žádná řešení nemají.
01:10:23To já vím.
01:10:26Co děláš v nejbližší hodině?
01:10:30Musím na smuteční oběd. Ale můžeme se potom...
01:10:33Tak si to užij.
01:10:36Tak já si ty klíče od srdce a ode všeho, vezmu radši k sobě, díky.
01:10:40Není zač. Já mám ode všeho náhradní.
01:10:48Řešit se dá všechno.
01:10:51Tomuhle já už pomalu přestávám věřit.
01:10:55Všechno. Řešit se dá všechno.
01:10:59Každý problém má řešení,
01:11:01jenom to bohužel není pokaždé úplně příjemné.
01:11:05Blani, ty víš, co pro mě znamenáš.
01:11:08Něco jsme spolu prožili.
01:11:11Já se nebudu dívat, jak se takhle mučíš.
01:11:13-Luďo, klid.
-Já jsem klidnej.
01:11:17Luďo, nech toho. Já se z toho dostanu, já budu dobrá.
01:11:23-Mám jít pryč?
-Ne, buď tady, Radku.
01:11:30-Luďo! -Já tě z toho dostanu, stačí jen říct.
01:11:32Luďo já jen... Ale jsi hodnej. To bude dobrý.
01:11:38Bude to dobrý, bude.
01:11:42-Tak já už musím jít.
-Mami, čekáme jen na tebe.
01:11:47Klidně se na nás obraťte s čímkoliv. Ale opravdu.
01:11:51Děkuju.
01:11:53-Luďo, ahoj. Teda na shledanou.
-Ahoj. -Na shledanou.
01:12:39Co vlastně hledáme?
01:12:41Nevím. Až to najdem, tak ti to řeknu.
01:12:44Mami! Mami!
01:12:46Já tam nejdu. Stejně tam nikoho neznám.
01:12:54Myslíš, že to Monice nebylo podezřelý s těma klíčema?
01:12:57To jí nemohlo bejt podezřelý.
01:13:00Ona je u mě nechala, ne? Já jsem ti to ještě nepopisoval,
01:13:03ale ona když odcházela, tak na sobě neměla úplně kapsy.
01:13:05-Co si myslíš, že tam ještě najdeš?
-Nevím. Něco.
01:13:09Řetízek byl na zemi. Může být na zemi i něco jinýho.
01:13:13Je to celý kravina. Nikdo mámu nezabil.
01:13:16Tu rýhu na krku si klidně mohla udělat sama.
01:13:18Třeba se nejdřív zkusila... A nešlo jí to.
01:13:25-Já ti říkám, že to udělali oni.
-Ale proč by to dělali?
01:13:30Proč by to dělali?
01:13:32Míšo, ale to fakt nemyslíš vážně takovouhle otázku.
01:13:35Vždyť mají miliony různejch důvodů. Co třeba tenhle byt?
01:13:38Ty myslíš, že by o něj tak stála, kdyby měla vilu někde u Příbrami?
01:13:41-Ne. Já prostě nevím.
-Ale já vím.
01:13:45Protože to je takhle vždycky s těma ženskejma. A ty to víš taky dobře.
01:13:48-Ty jsi mi slíbil, že se rozvedeš.
-Nech toho.
01:13:50Ty toho nech! Protože to, že jsi mi to sliboval,
01:13:53a neudělal to, bylo jedno do chvíle,
01:13:55než jsem začala čekat dítě.
-To stačí. -Rozumíš?
01:13:59-Mohl bys toho nechat, prosím tě?
-A já nebudu s tím dítětem
01:14:01někde v garsonce 5 na 5 metrů se záchodem na chodbě,
01:14:04když paní mešuge si bude bydlet tady v obrovským bytě.
01:14:08Vždyť je půl roku z roku někde v léčebně.
01:14:10A jestli se s tebou nechce rozvést, tak ji necháš zbavit svéprávnosti
01:14:14a ten rozvod půjde jedna dvě.
-Nech toho! -Ne, ty toho necháš!
01:14:18A začneš se chovat jako chlap! A postaráš se o mě a o to dítě!
01:14:20-To stačí.
-Ne! Nestačí.
01:14:22Blani!
01:14:26Tak já fakt nevím, co ti na tohle mám říct.
01:14:32Nic. Říkat nemusíš vůbec nic.
01:14:46Já vím, klid, já to prohledám sám.
01:14:52Prostě musíme něco najít.
01:14:59Hele, třeba tady jsou její náušnice.
01:15:02Když nic nenajdeme, tak prostě vyrobíme falešnej důkaz, rozumíš?
01:15:07Čistě jenom proto, abysme to donutili policajty znova otevřít.
01:15:11My ji potřebujeme nějak dostat pod tlak. To je celý.
01:15:14Takhle je v pohodě, směje se nám. My potřebujeme, aby udělala chybu
01:15:17a konečně to vzdala. KLAPLY DVEŘE OD VÝTAHU
01:15:21ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ
01:15:24Já se podívám, kdo tam je.
01:15:35ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ
01:15:47Už asi jedou. Starší ženská a mladší ženská s děckem.
01:15:50-Jsou v černým
-Jako sem jedou?
01:15:52No to budou asi ony, tak jedou.
01:15:54Sako, sako! Já tam mám sako!
01:15:58-Dělej, dělej!
-Jdi se podívat, jestli už jedou.
01:16:03-Co?
-Už jedou? -Jo, už jedou.
01:16:08Dělej!
01:16:29Proč jste mě sem tahali?
01:16:32-No ty jsi zase nezamkla.
-Zamkla.
01:16:36Prosím tě, aspoň mi nelži, když to neumíš.
01:16:39Vždycky všechno poserete. I Pavla ten blesk na Krásně
01:16:43taky zabil kvůli vám.
-Kdybys nekecal hovadiny, ty vole!
01:16:46Proč vždycky všechno za vás odseru já?
01:16:48Protože tvůj fotr byl komouš, tak budete 7 generací trpět,
01:16:50abyste se očistili.
01:16:58Kreténe blbej, namyšlenej!
01:17:01Kvůli tomu kinu mám pozastavení výkonu služby.
01:17:04A Petr to samý. Ten se z toho chudák zhroutil nervově.
01:17:11Máme na krku paragraf ohrožení pod vlivem návykové látky,
01:17:15zneužití pravomoci veřejného činitele. Máš radost, co?
01:17:19-Jsi šťastnej? -Ty jsi byl vždycky taková malá zákeřná vyjebaná myš.
01:17:24-Kašli na něj, pojď.
-Vy jste byli u mě v bytě?
01:17:27Velký omyl. To vy jste u mě v bytě!
01:17:30Já jdu okamžitě zavolat na policii teda.
01:17:32To přesně udělejte. O to nám taky jde.
01:17:35-Ty jdi do prdele!
-Jdi do prdele!
01:17:39Hele, dejte mně pokoj, nebo vás dám zavřít.
01:17:41Já tebe dám zavřít! Zabilas mi mámu!
01:17:46Počkej, klid. Hlavně se nesmíš nechat vyprovokovat.
01:17:49Jsi stejnej blázen, jako byla ona.
01:17:51Ještě jednu takovouhle prasárnu řekneš, a zabiju já tebe, ty...
01:18:02-O co vám jde?
-To víš moc dobře.
01:18:05Přestaňte kydat blbosti. Seber si svýho kamaráda a vypadněte odsud!
01:18:09Kdo odsud vypadne, budete vy. Nic tady z toho vám nepatří.
01:18:12Všechno jste ukradla. Jestli myslíte, že si toho budete
01:18:14beztrestně užívat, tak jste na velkým omylu.
01:18:16Ubožáku, vrať se ke svý mamince! Ty možná ještě nějakou máš, viď?
01:18:20-Svině! -Klid!
-Nech mě bejt!
01:18:22Ty ji necháš, aby se nám smála do ksichtu?
01:18:25Furt budeš čekat, až ti přizná, co stejně oba víme, že je pravda?
01:18:28Já už prostě...
01:18:31Tos posral.
01:18:33Tys to posral. Ty jsi to definitivně posral.
01:18:46Zabila jsi tu paní?
01:18:52Ty jsi zešílela, ne?
01:19:03Jenom mi odpověz.
01:19:06Ty jsi tak blbá. Ty jsi tak neskutečně blbá.
01:19:11-Jenom řekni ano, nebo ne, a je to.
-Ne! Rozumíš?
01:19:16Já ti přeju, aby se tě jednou tvoje vlastní děti
01:19:19zeptaly na takovou věc, abys pochopila, jak strašně moc to bolí.
01:19:23Čím to je, že ti nevěřím?
01:19:26Ježiš, co si o sobě myslíš?
01:19:28Ty máš pocit, že jsem nějakej pětiletej hajzl,
01:19:30kterej ve škole rozbil okno, a ty mě tady budeš vyšetřovat, nebo co?
01:19:34Ty jsi ale nerozbila okno, ty jsi zabila tu paní!
01:19:39Teď začínám úplně věřit, žes to neudělala.
01:19:41Já jsem to neudělala. Já mám na krku malý dítě a dospělou dceru,
01:19:45která nemá práci a neumí si najít chlapa.
01:19:47A jedinej chlap, kterýho sis kdy v životě našla,
01:19:49tě okrade o poslední úspory! A chlap, se kterým mám dítě,
01:19:54mně prostě nakonec klidně si umře a mě tady nechá!
01:19:58Udělalas to?
01:20:01Chceš mě zabít? Chceš, aby mně puklo srdce?
01:20:04Ty jsi ještě ani nedokázala s někým žít,
01:20:06tak kde bereš právo si myslet, že víš, čím jsem si prošla?
01:20:10Já se o sebe dovedu postarat, víš? Ale nenechám nějaký dva hajzly,
01:20:13aby mně a mýmu dítěti zničili život, víš?
01:20:16Hele, ty se teďka sebereš, sbalíš si svoje věci a vypadneš odtud.
01:20:19Já jsem ti zavolala, abys mně pomohla,
01:20:21a ty mě teďka tady zabíjíš?
-Prosím tě, řekni mi, jak to bylo.
01:20:24-Co chceš, abys mně uvěřila, co?
-Já chci slyšet pravdu.
01:20:27-Ty mi lžeš, já vím, že mi lžeš!
-Co si to dovoluješ, ty?
01:20:30Řekni pravdu. Ty teď musíš říct pravdu!
01:20:34Co?
01:20:38Nikdo nepochopí, čím jsem si prošla. To je pravda!
01:20:42-Ale já chci celou pravdu.
-Kdo, si myslíš, že jsi?
01:20:45Jsi nějakej kurva Gándhí?
01:20:47Jsi šťastná, že jsi mě k tomuhle tomu dohnala?
01:20:50Tak se proboha aspoň trošku braň!
01:20:52To chceš, abych tě umlátila?
01:20:54Je ti dobře? Je ti dobře?
01:21:00To chceš, abych se zbláznila? Co chceš kvůli tý svý pravdě?
01:21:09To bolí.
01:21:34VZPOMÍNKA: Mami, mně je doma bez tebe strašně smutno.
01:21:38Mišáčku, já se vrátím brzo. Pan doktor mi slíbil, že už můžu.
01:21:42Že se budu moct vrátit domů zase brzo.
01:22:26Tak příkladně, jo, když se třeba nějak strašně nepohodnete,
01:22:29dejme tomu, s nejlepším přítelem, tak ty východní filozofie
01:22:33to řeší úplně jinak. Oproti tomu my jsme tady
01:22:36s tím západním myšlením někde ve středověku. To je hrozný.
01:22:39Jak se k tomu stavíte vy? Čeho byste chtěla v životě dosáhnout?
01:22:43-Jako vážně ale. -Čeho bych chtěla v životě dosáhnout?
01:22:46No.
01:22:48Asi bych chtěla dosáhnout toho, abych se za sebe nemusela stydět.
01:22:52To je skvělý, skvělý, no. A já vám na to řeknu,
01:22:55že já bych v životě chtěl dosáhnout vám na frndu, ale jako vážně ale.
01:23:22Přišel jsem vám říct, že budete pykat.
01:23:25Pořád jsem si nechtěl připustit, že byste v tom s tátou měli prsty.
01:23:28Teď už vím, že měli.
01:23:30A nemyslete si, že jste z toho vyklouzla.
01:23:33Půjdu na policajty a řeknu jim, že řetízek, který máma hlídala
01:23:37jako oko v hlavě, ležel roztrženej v autě na zadním sedadle.
01:23:40Policajti to mají hezky zaprotokolovaný, že jo?
01:23:43A řeknu jim, proč si myslím, že tam byl.
01:23:45Řeknu jim, že dva dny před máminou smrtí jsem ho viděl u ní na krku.
01:23:48A řeknu jim, že tím autem už dávno kvůli té nemoci nejezdila ani sama,
01:23:50ani s otcem. Tak kde se tam ten řetízek vzal, že jo?
01:23:53A nejlepší nakonec.
01:23:56Máme důkaz, který vás stoprocentně pošle do lochu.
01:23:59-Jakej důkaz? -Policajti to zbabrali, ale my máme záznam
01:24:03s něčím, co byste ani ve snu neuhodla, že může bejt natočený.
01:24:08Ty jsi fakt dobytek.
01:24:12Ty sis vždycky odjel do Prahy, abys nemusel bejt s ní.
01:24:18On mi Béďa říkal, abych si na tebe dala pozor.
01:24:21Ty jsi psychopat. Asi máš bejt taky po kom.
01:24:26Se nedivím tý tvý, že se na tebe vykašlala.
01:24:29Vždyť se neumíš postarat ani o děcka.
01:24:32Víš co? Dej mi pokoj.
01:24:58Moje máma nebyla žádnej psychopat!
01:25:16-Jé, já pojedu s vámi.
-Prosím? Vždyť je mám v kapse.
01:25:19-Prosím?
-Jdeme!
01:25:26Chtěla jsem si dole vyzvednout poštu, a cestou jsem zjistila,
01:25:30že nemám klíče, tak jsem se musela vrátit zpátky.
01:25:34A nakonec jsem zjistila, že ty klíče mám v kapse.
01:25:44A už jsem vám povídala o tý paní Remešový, že umřela?
01:25:49-Ano.
-Aha.
01:25:52No jo. Je to samej mrtvej, tenhle barák.
01:26:00Samej mrtvej.
01:26:39-Dobrý večer.
-Jé!
01:26:41-Přejete si?
-69.
01:26:47Ne. Pokoj mám 405.
01:26:50Jo. Ale já myslela, že jste říkal 69.
01:26:54To jsem říkal, ale právě že jsem tím nemyslel pokoj.
01:26:59To neřešte. To byla taková sranda legrační.
01:27:03Jo. On pan Procházka říkal, že jsou s vámi jenom problémy.
01:27:09To říkal, jo? Tak to je dobře, že tady pan Procházka teďka není.
01:27:14Teda pokud vy nejste paní Procházková.
01:27:18Ne.
01:27:21Jé, Grégrová? To je hrozně hezký jméno.
01:27:27Dík.
01:27:31A kde máte toho druhého pána?
01:27:34Toho druhého problematického pána s sebou teď nemám.
01:27:37On říkal, že se mnou nepůjde.
01:27:40Říkal, že kdybyste si s Grégrovou třeba porozuměli,
01:27:43že by nechtěl dělat problémy.
01:27:51Čau.
01:27:54-Já asi nemám kde spát.
-Jo? Vy jste vyhořeli?
01:27:59Jsem chtěla jet domů, ale z téhle díry nic nejede.
01:28:07-Jenom na jednu noc.
-Ty nemůžeš spát u matky, jo?
01:28:11To je trochu složitější.
01:28:16Máte problémy nějaký?
01:28:18Ty k nim taky patříš.
01:28:21VYZVÁNÍ MOBIL
01:28:25No, Míšo?
01:28:27Já jsem to asi posral totálně.
01:28:31Co se děje?
01:28:33-Nevím. Já jsem ji zabil.
-Koho?
01:28:36Jak koho, do prdele? Horákovou! Slyšíš mě?
01:28:41Michale, já tě slyším hrozně dobře. Vteřinu.
01:28:47Počkej, klid, klid. Uklidni se, ti říkám, a řekni mi, kde jsi.
01:28:52To město je prázdný. Stejně jako to bylo s mámou.
01:28:55Nikoho prostě nepotkala, protože tu nikde nikdo není.
01:28:58-Prosím tě, kam jdeš?
-Jdu za ní.
01:29:01Ty jdeš na Krásno? Míšo, prosím tě, neudělej nějakou blbost.
01:29:04Já už parádní blbost udělal.
01:29:06Michale, prosím tě! Hele, já tam za tebou...
01:29:29Můžeme to, prosím tě, dořešit zítra?
01:29:32Já jsem ti ale říkala, že nemám kde spát.
01:29:33Jo? Počkej, tak já ti dám peníze a ty si tady koupíš pokoj
01:29:38a bude to v pohodě.
-Ne, to já si od tebe nemůžu vzít.
01:29:40Ne, to je v pohodě. Hele, já peníze fakt neřeším. Vem si to.
01:29:43To je úplně v pořádku. Ty pro mě něco znamenáš.
01:29:51Já bych chtěl aspoň jednou v životě dokázat nějaký tý svý holce říct:
01:29:55Dej mi pokoj. Neobtěžuj mě. Jenom mě zdržuješ.
01:29:59Byla jsi mi celou dobu úplně u prdele a bude to tak i dál.
01:30:03Ty prachy ti dávám jenom proto, že se stydím, že jsem ti kecal.
01:30:06Ale to já nikdy neřeknu, protože jsem prostě pokryteckej zmetek.
01:30:10Já musím fakt jít.
01:30:17Budete si přát?
01:30:20RÁDIO: Tak a máme pomalu za sebou další den. A teď mi, Pájo, řekni,
01:30:23co jsi jako dneska zažil zajímavýho?
01:30:26Tak to ti teda naštěstí můžu říct naprosto přesně:
01:30:28Nezažil jsem zajímavýho vůbec, ale vůbec nic.
01:30:32Cha, cha, cha!
01:30:40Já se vzpamatoval, až když jí z hlavy tekla krev.
01:30:42Ležela tam a nehejbala se. Já to nechtěl udělat.
01:30:46Ty jsi debil! Jsi idiot!
01:30:48Ty mě nevidíš, jak tě tady hledám, do prdele?
01:30:51-Víš, jak mně bylo?
-Víš, jak je mně? Já jsem ji zabil.
01:30:54Ale prdlajs. Třeba jenom omdlela nebo něco. Zkoušels ji oživovat?
01:30:59Hele, třeba fakt není... Sahals jí na tep?
01:31:02Sahej si na mrtvoly sám.
01:31:04Klid, tohle to nic není. Bude to dobrý.
01:31:08-To máme za to.
-Za co?
01:31:10Ten pes jak kejval, to bylo špatně. Jak jsme se skoro vybourali,
01:31:13to bylo znamení. My jsme do toho vůbec neměli začít vrtat.
01:31:15Nech toho! Ta bába si to zasloužila a hotovo!
01:31:17-Dochází ti, co se stalo?
-Mně to dochází.
01:31:19Já jsem se koukal její dceři do ksichtu, když jsi mi to říkal.
01:31:23Musíme něco udělat s tím tělem.
01:31:25-Zavolám policajty nebo záchranku.
-Tak to v žádným případě.
01:31:28Nikam telefonovat nebudeš! Nebudeš prostě nikam telefonovat!
01:31:32Dovezeme ji sem, hodíme ji prostě do vody, a hotovo.
01:31:34Do týhle vody nikoho házet nebudem!
01:31:38-Nech toho!
-Ty ses úplně posral!
01:31:48Aspoň jeden z nás musí uvažovat klidně a kurva logicky!
01:31:58Kreténe!
01:32:18VYZVÁNÍ MOBIL
01:32:28To je ona.
01:32:32Ano?
01:32:34Já jsem o tom přemejšlela a...
01:32:38Prosím?
01:32:41Chce se sejít.
01:32:44Já udělám, co budete chtít. Jenom mi proboha dejte pokoj.
01:32:49Co mám udělat? Co chcete? Já vám dám peníze.
01:32:55Já nepůjdu na policii, ale vy mi dáte ty vaše vymyšlený důkazy.
01:32:59Já jsem v tomhle absolutně nevinná.
01:33:02Ne. Podívejte se, já vám to řeknu takhle:
01:33:04Já si prostě myslím, že nevinnej člověk neřekne větu:
01:33:07Dám vám peníze za to, když mi dáte pokoj. To prostě ne.
01:33:10Za co nám dáváte peníze? Za to, že jste nevinná? To je přece absurdní.
01:33:15Ne, víte co? Takhle: Mě to prostě nezajímá, ne, ne.
01:33:19Nabízíte peníze a já říkám: Ano, my je chceme.
01:33:21Dobře, vy chcete nevinu, hele, kupte si ji.
01:33:24Ano, dobře.
01:33:27A přijďte oba dva, jo? Za hodinu? Dobře.
01:33:38-Ano?
-Tak jsem to udělala, jak jsi řekl.
01:33:42-Přijdou oba dva. -Výborně, výborně! Jsi šikovná, moc šikovná.
01:33:49Blani! Blani, musíš mi věřit.
01:33:53Normálně buď na tom panelovým parkovišti,
01:33:56dokud se neobjeví ti dva.
01:33:58Jako by se nic nedělo. O zbytek se postarám já, ano?
01:34:01Prosím tě, vem si to, ať zase nenastydneš, ano?
01:34:04O zbytek se postarám já, jo? Neboj se, věř mi.
01:34:09Věř mi. Prostě udělej, co jsem ti řekl.
01:34:13Hlavně neber telefon, ano?
01:34:15Ano, jistě. Jistě. Kvůli policii, ano.
01:34:17-Neboj, já vím, co mám dělat.
-Určitě.
01:34:20-Co se ti stalo?
-Ale. Bouchla jsem se o věšák.
01:34:26Jak jsi tady dlouho? Já jsem tě vůbec neslyšela.
01:34:30-Kdys přišla?
-Teď.
01:34:33Já že jsem tě neslyšela. Luďo, já ti ještě zavolám.
01:34:37Určitě, určitě, hm.
01:34:44Ty někam jdeš teď?
01:34:46Ta věc, co řešíme pro Blanku, se dala do pohybu. Udělám to teď.
01:34:49Aha.
01:34:50Ta parabela, co máme, kontrolovals ji teď někdy?
01:34:54-Ta pistole?
-Hm. Je v pořádku?
01:34:57-Ta je v pořádku.
-Tak mi ji dones, prosím tě.
01:35:00Dobře.
01:35:04KOUKÁ SE NA PORNO
01:35:07VYZVÁNÍ MOBIL
01:35:23-No?
-Dane, tady je Adam.
01:35:26Prosím tě, my se ti strašně omlouváme za ten dnešek, fakt.
01:35:29My teď nějak přestáváme zvládat. Hele, ono je toho na náš nějak moc.
01:35:33Promiň. Dane, jseš tam? Dane?
01:35:37Poslouchej, my potřebujeme teď strašně pomoct.
01:35:40-Dane, jsi tam?
-No.
01:35:44My máme šanci usvědčit Horákovou z toho, že zabili Míšovi mámu.
01:35:47Ona je ochotná nám dát peníze za to,
01:35:50že jí dáme důkazy, který proti ní máme. Máme se sejít asi za hodinu
01:35:53tam, jak je tady v Libině to panelový parkoviště u nádraží.
01:35:57-A co s tím mám já?
-My potřebujeme, abys to...
01:36:02No abys jel prostě s náma. Aby tě neviděli,
01:36:06tak se tam musíš schovat a natočit to, abys nám to potom dosvědčil.
01:36:10Hele, se mnou nepočítejte.
01:36:12Prosím tě, nenech nás ve štychu.
01:36:15Už nikdy nikomu nemůžeš pomoct víc než teďka pomůžeš nám.
01:36:21Dane, jsi tam? Prosím tě. My tady ve městě už nikoho jinýho nemáme.
01:36:25My teď potřebujeme, abys to pro nás udělal. Prosím!
01:36:28-No tak dobře.
-Jo, no skvělý. Skvělý!
01:36:33-Super! Máš kameru na mobilu?
-Nemám kameru na mobilu.
01:36:37-Počkej, ale...
-Já mám jinou.
01:36:40-No tak je ještě lepší.
-Na tý bude víc vidět.
01:36:44-Přesně, přesně. A máš ji u sebe?
-No, já ji mám tady.
01:36:48-Hele, a je určitě nabitá?
-Je nabitá.
01:36:52Skvělý! Hele, my potřebujeme, abys sem přijel do tý Libiny.
01:36:58A aby ses tam schoval. A potřebujeme, abys to natočil,
01:37:00abychom to pak měli dosvědčený.
-Budu tam. -Děkujem!
01:37:10Jo, hoši...
01:37:13Ty si chceš vzít tenhleten kabát?
01:37:15Tenhle už je příšernej. Vem si ten novej, co jsem ti koupil.
01:37:19Ten má malý kapsy. Vezmu si tenhle.
01:37:24No jistě, jak chceš.
01:37:26Pokud chceš vypadat jako blbec, tak si tenhleten určitě vem.
01:37:30Já tam přece nejedu moderovat mysliveckej ples.
01:37:32Jedu tam to, no... Až se půjdeme projít, tak si ho vezmu.
01:37:36Já se prostě musím cítit absolutně v pohodě.
01:37:39Absolutně.
01:37:41Dělej si, co chceš. Hlavně se, prosím tě, ciť absolutně v pohodě.
01:37:44Jak se cítí jiní, o to se absolutně nestarej.
01:37:47Dobře. Tak ať je po tvým, tak já si ho vezmu.
01:37:48A kdybys ještě mohl dole střelit tu Bednaříkovu mrchu.
01:37:51Už zase sere na chodník. A pan docent doktor profesor,
01:37:55co má plnou hubu keců o antické filozofii,
01:37:57tam to hovno zase nechá ležet.
01:38:19-Dobrý večer. -Dobrý večer.
-Vy jste teda dnes za fešáka,
01:38:21pane Kose. To asi pojedete na nějakou slávu, viďte?
01:38:24-Pupíku, ty jsi zase ztloustnul. Na shledanou. -Na shledanou.
01:38:29Jo, prosím vás, zamykejte dveře. Zase kradou boty.
01:38:32To je hrozný. Svět je plný grázlů. Ale co my s tím dnes naděláme?
01:38:35-Přesně.
-Na shledanou. Pojď, pojď.
01:38:44Moni, mě opravdu mrzí, že jsme se takhle pohádaly, víš?
01:38:52Chceš mi něco říct, mami?
01:38:56Mně opravdu nějak není dobře, tak já si asi opravdu budu muset
01:38:59zajít k tomu doktorovi. Když jsi tady, tak toho využiju.
01:39:04Pak si promluvíme, jo?
01:39:11-A koukni se občas na malou, jo?
-Jo.
01:39:25VYZVÁNÍ MOBIL
01:39:26Máš hrozně hezký vyzvánění, to jsem ti chtěl vlastně už dlouho říct.
01:39:30Poslední dobou jako by se mi malinko zprotivilo,
01:39:32protože ho slyším prakticky furt, ale možná to je jenom pocit, ne?
01:39:36Není to pocit. Počkej, ale na konci je nejhezčí.
01:39:40VYZVÁNÍ MOBIL
01:39:56VYZVÁNÍ MOBIL
01:40:26Hele, volá nějaká slečna, že ti dva pánové ze 405 nemají nikam jezdit.
01:40:30Dej mi to, prosím tě.
01:40:33Hotel Grand Šumperk, recepce, prosím?
01:40:35-Můžu vám prosím nechat vzkaz?
-Jistě, moment.
01:40:36-Prosím vás, vyřiďte pánům...
-Můžete.
01:40:38Je to strašně důležitý! Prosím vás, vyřiďte pánům ze 405,
01:40:41ať nikam nejezdí, je to strašně důležitý. Je to všechno jenom past.
01:40:45-Dobře.
-Vyřiďte jim ať nikam nejezdí!
01:40:48-Dobře, jistě.
-Já vám moc děkuju.
01:40:51Neděkujte, nemáte zač. Na shledanou.
01:41:03VYZVÁNÍ MOBIL Nepokládej to, nepokládej to!
01:41:08Prosím tě, polož jí to, já ti koupím CD.
01:41:49Je to k něčemu, že budeme mít natočený, jak nám dává peníze?
01:41:52Bude tvrdit, že mi vyplatila nějakej dědickej podíl nebo něco.
01:41:54-K ničemu to nebude.
-Ale prdlajs.
01:41:56To by se s náma nescházela na parkovišti na zastrčeným nádraží,
01:42:00uprostřed noci, kdyby byla nevinná, ne?
01:42:04To si piš. Já si dám mobil do kapsy,
01:42:06nahrajeme ji, určitě řekne aspoň jednu větu,
01:42:09která ji bude pekelně mrzet. Ještě máme Dana, kterej nás jistí.
01:42:59Ahoj, Jano! Nemohla bys mi na chvilku počkat u Simči?
01:43:02-No jistě.
-Jenom na půl hodinky.
01:43:05-Děje se něco? -Ne, v pohodě. Já jsem tady hned, fakt.
01:43:51-Jsou tady? -Pardon?
-Ti dva jestli jsou tady.
01:43:54Bohužel ne.
01:44:02Počkejte, slečno!
01:44:24Já to musím otočit až tam v tom lese na tom rozcestí.
01:44:27-Jsi nervózní?
-Ne. Ty?
01:44:30Taky ne.
01:45:03Ona prostě bude volat furt.
01:45:07Hele, prosím tě, vem to ty. Řekni jí, ať připraví matce
01:45:09kartáček na zuby a oblečení do vězení a nám ať dá pokoj.
01:45:12Ne, ne. Tyhle rozchody by si lidi měli řešit sami.
01:45:14Michale, prosím tě!
01:45:32Michale? Vy tam nesmíte jet, já mám šílenej strach, že se něco stane!
01:45:37Teď ti nerozumím, Moniko.
01:46:47Luďo, Luďo!
01:46:50Co je? Co se ti stalo?
01:46:54Blani, já to udělám sám. Blani, musíš mi věřit.
01:46:57Luďo, prosím tě, nedělej to.
01:47:13Mám ji, je po ní.
01:47:16Jsem s váma. Kam vás střelila?
01:47:18Ty hajzle!
01:47:21Klid! Jsem policajt, jsem policista.
01:47:29Kurva! Kurva!
01:47:36Ty hajzle jeden!
01:47:58Víš, co mi ta svině řekla? Že prej jsem před mámou utíkal.
01:48:06Měl jsem hrůzu z toho, když máma brečela, už jako malej.
01:48:10Ty její stavy se pořád zhoršovaly.
01:48:14Najednou to byl úplně cizí člověk. Byla jenom smutná.
01:48:19Mně se tak strašně stýskalo po té mámě z dětství.
01:48:23Víš, že už si někdy nedokážu vybavit její tvář?
01:48:31Stojím za hovno.
01:48:33Míšo, oba moji rodiče žijou tady v tomhle městě.
01:48:38Neviděl jsem je rok, možná dva.
01:48:41A celou tu dobu, co jsme tady, mě ani nenapadlo za nima jít.
01:48:45Oba jsou živí, zdraví, a výsledek je stejnej jako u tebe.
01:48:52Stojím za daleko větší hovno.
01:48:57Jo?
01:49:00No, zjištění, že jsme oba na světě proto, abysme všechno posrali,
01:49:03mě fakt uklidňuje.
01:49:05Třeba to tak je.
01:49:08Třeba jsme na světě proto, abysme si to posrali.
01:49:12Ale abysme to taky posrali někomu, kdo ublížil nevinnýmu člověku.
01:49:17A jestli je to tak, pak mi to jako smysl života úplně stačí.
01:50:06Z RÁDIA: Rádio Šumperk. Nejlepší rádio v Šumperku.
01:50:10Pozor, klid, neuvěřitelná zpráva, jo.
01:50:13Hele, na parkovišti u nádraží v Libině, tam se prostě střílelo.
01:50:17Dneska v noci se střílelo. Hele, to není sranda.
01:50:20To fakt už jako není sranda, 3 mrtví. Fakt že jo.
01:50:23-A policie, představ si, prostě...
-Neví vůbec nic. Klasika.
01:50:27-Pátrá se po důvodech, že jo.
-Ale to není všechno!
01:50:30Teď si všichni sedněte, fakt jako sedněte si,
01:50:33protože do nádrže v Krásné, spadlo v noci auto.
01:50:37-Po nehodě 2 mrtví.
-Počkej, takže 2+3 je 5?
01:50:41-5 mrtvejch. To je prostě šílený.
-No je to šílený.
01:50:44Hele, pozor, jo. A všichni říkaj, že se tady nic neděje.
01:50:47-Na malým městě, 1 noc, 5 mrtvejch.
-Hele, radši seďte doma,
01:50:51řešte si svoje domácí malý problémy,
01:50:53starejte se o rodinu, o děti...
-Hlavně neblázněte, lidi!
01:50:56Ať neskončíte prostě jako tyhlety bláznivý lidi.
01:50:58Já mám takovej nápad. Pojďme si pustit písničku na odlehčení.
01:51:01No. Něco odlehčenýho prostě. Život má bejt veselej.
01:51:35SOUNDTRACK:
01:51:39Deštivou ulicí jdeš sám
01:51:46a já klopýtám stíny za tebou.
01:51:55Já klopýtám stíny za tebou.
01:52:04Odrazu tebe v kalužích se ptám
01:52:11a podléhám mé touze za tebou.
01:52:19A já podléhám mé touze za tebou.
01:52:29Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:33Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:37Buď můj a já budu tvá.
01:52:45Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:49Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:53Buď můj a já budu tvá.
01:53:01Deštivou ulicí jdeš sám
01:53:09a já klopýtám stíny za tebou.
01:53:17Já klopýtám stíny za tebou.
01:53:26Odrazu tebe v kalužích se ptám
01:53:33a podléhám mé touze za tebou.
01:53:41A já podléhám mé touze za tebou.
01:53:51Buď můj, buď můj, buď můj.
01:53:55Buď můj, buď můj, buď můj.
01:53:59Buď můj a já budu tvá.
01:54:07Buď můj, buď můj, buď můj.
01:54:11Buď můj, buď můj, buď můj.
01:54:16Buď můj a já budu tvá.
01:54:22Já budu tvá.
01:54:26Já budu tvá.
01:54:32Jenom tvá.
01:54:34Já budu tvá.
01:54:39Jenom tvá.
01:54:53Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2014
Adam a Michal, kamarádi z dětství, se po dvaceti letech vracejí do Šumperka, do města, odkud „utekli“, ale kde stále žije jejich minulost. Michalova matka zemřela již před lety, Michalův otec umírá v den jejich příjezdu. Přesto chtějí přijít na kloub tomu, zda byl otec opravdu zapleten do smrti matky, kterou našli utopenou v jezeru Krásno, a jakou roli v tom hrála jeho nová žena. Dvojice se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a tím roztočí spirálu nezadržitelných katastrof… Vrší se absurdní situace i vtipné momenty, které ústí ve velké finále, na které toto maloměsto hned tak nezapomene. Autoři scénáře a představitelé obou hlavních rolí Ondřej Sokol a Martin Finger se nechali volně inspirovat skutečnými událostmi. „Snažili jsme se najít ironický pohled na věci, které komické nejsou,“ říká o svém režijním debutu uznávaný divadelní herec a režisér Ondřej Sokol.
Trailer
Adam a Michal, kamarádi z dětství, se po dvaceti letech vracejí do Šumperka, do města, odkud „utekli“, ale kde stále žije jejich minulost. Michalova matka je mrtvá několik let, Michalův otec umírá v den jejich příjezdu. Přesto chtějí přijít na kloub tomu, zda byl otec opravdu zapleten do smrti matky, kterou našli utopenou v jezeru Krásno, a jakou roli v tom hrála jeho nová žena. Dvojice se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a tím roztočí spirálu nezadržitelných katastrof…
A to vše s nádechem jakési černé komedie, neboť film je plný absurdních situací (jak například najít na malém městě nájemného vraha?), osobních tragédií (situace podobná té, kterou ve filmu ztvárňuje devítiletý syn Ondřeje Sokola Adam, se skutečně stala) či vtipných momentů ze života (ano, ve filmu opravdu uvidíte polonahého Ondřeje Sokola).
Ukázka
Tragikomický příběh návratu dvojice herců do rodného města vychází z reálných životních událostí. Ty zpracoval a do více či méně fiktivního příběhu převedl herec a režisér Ondřej Sokol, který se kromě scénáře zhostil také jedné z hlavních rolí, a zároveň snímek režíroval. Po velmi úspěšných režijních počinech v divadelním prostředí se tak vydává do prostředí filmového, a hned napoprvé snímkem velmi osobním a řešícím závažná témata. „Snažili jsme se najít ironický pohled na věci, které komické nejsou. Jde jen o to je umět citlivě zachytit, najít tu správnou optiku, jak je sejmout,“ vysvětlil režisér Ondřej Sokol.
Kromě Sokolova hereckého partnera Martina Fingera se ve snímku představí také například Karel Roden s Jaroslavem Pleslem v rolích majitelů pohřební služby, matka s dcerou Jana Krausová a nadějná mladá herečka Zuzana Stavná, nepřehlédnutelný je také David Matásek coby hotelový recepční či Ondřej Malý jako ne vždy čestný policista.
