Ondřej Sokol a Martin Finger v černé komedii o návratu do rodného města. Dva čtyřicátníci se rozhodnou vyřešit dávnou smrt matky jednoho z nich. Roztáčejí tím spirálu nezadržitelných katastrof, která může smést kohokoliv. Koprodukční snímek ČT (2014). Dále hrají: J. Krausová, Z. Stavná, K. Roden, J. Plesl, D. Matásek, O. Malý a další. Scénář: M. Finger, O. Sokol a P. Vydra. Kamera T. Sysel. Režie O. Sokol
00:00:05 Jsem Boot 2, německá ponorka.
00:00:08 Adame, Adame, já jsem taky!
00:00:12 Daníku, ty budeš asi sovětská, ne? Jinak by tě fotr přerazil.
00:00:16 Náhodou Sověti mají nejlepší ponorky. Můžou plavat i pod ledem!
00:00:19 Pod ledem může plavat každá, ty blbečku!
00:00:25 -Co to bylo?
-Blesk, vole.
00:00:28 -Tak odsud padáme. -Sovětská ponorka bude vypouštět asi torpédo.
00:00:36 Víš co, Adame! Vůbec mi to nepřijde vtipný!
00:00:39 -Ale mně jo.
-Kašlu na to, kašlu na to.
00:00:46 -Srabe! -Lepší je bejt srab, než bejt mrtvej.
00:00:50 Jé, Sověti ustupujou, ustupujou!
00:00:54 Ty vole, on spáchal sebevraždu houpačkou.
00:01:48 Příběh vychází ze skutečných událostí.
00:01:53 "Příběh vychází ze skutečných událostí" tam nedávej, hele.
00:01:57 Ne.
00:01:59 Jo, jako... Ono to je podle skutečnosti,
00:02:02 ale už jsou tam přece nějaký věci autorský.
00:02:06 Jenom to seskládej, jak to bylo.
00:02:08 Já jsem ti napsal mail, jedeme kvůli tomu pozdě.
00:02:11 Tři hodiny jsem to psal, tak ty si to aspoň přečti ten mail!
00:02:15 Ne, já tam teď nebudu třeba deset dní.
00:02:18 My jedeme s Michalem, takovým tím mým kamarádem do Šumperka.
00:02:23 Je to důležitý. To musíš prostě udělat sám.
00:02:27 Ale...
00:02:29 Hele, já si rozhodnu jestli mám odjet nebo ne.
00:02:32 Takhle: Pojďme si to zrekapitulovat.
00:02:34 Komu patří reklamka, ve které pracuješ?
00:02:37 Ano, přesně. A ty jsi co?
00:02:40 Ano, grafik. A grafik není člověk. Ne, ne, ne.
00:02:44 V Silicon Valley je napsáno takhle nad tou hlavní budovou:
00:02:46 Grafici nejsou lidé. Tak ty vůbec nerozhoduj o tom,
00:02:49 jestli je to důležitý, že odjíždím, nebo ne. Tak. Ano.
00:02:53 No, do Šumperka.
00:02:55 Do Šumperka!
00:02:59 Ty kreténe, to je město, kde jsem se narodil.
00:03:03 Jdi do pytle, vole! Já jsem víc z Prahy než ty,
00:03:06 i kdyby ses narodil támhle někde v Podolí.
00:03:09 Jestli ses narodil v Jihlavě, tak jsi na tom ještě hůř.
00:03:12 V Sillicon Valley je napsáno:
00:03:14 Lidé z Jihlavy jsou ještě méně lidé než grafici. To je tam napsáno.
00:03:18 No, ano.
00:03:21 Hele, já jsem ti psal tři hodiny pokyny do mailu
00:03:23 a už s tebou tady hodinu a půl zase telefonuju.
00:03:27 Tak si to přečti. Hele, otevři ten mail a čti mi to.
00:03:31 Ano.
00:03:34 Ano.
00:03:37 Ano.
00:03:45 Ano.
00:03:47 Jo.
00:03:49 Ano.
00:03:51 Jo.
00:03:53 Ano.
00:03:56 Ano.
00:03:58 Ne.
00:04:01 -Hele, ten pes normálně...
-Pozor!
00:04:14 Počkej, počkej. Já ti zavolám později. Co jsi dělal?
00:04:17 -To ten pes!
-Co? Jakej pes?
00:04:19 Počkej.
00:04:22 Jste v pořádku? Pardon, dobrý den. Jste v pořádku?
00:04:25 Člověče, jsme se tady mohli zabít. Copak ti to nedošlo, mladej?
00:04:29 To mně právě došlo. A jste v pohodě jinak?
00:04:31 -Určitě. -Vždyť jste nám málem roztřískali celý to auto!
00:04:34 -Já vím, že málem jo.
-Málem jsme byli zabití!
00:04:37 Já se ptám, jestli kromě toho se stalo něco jinýho.
00:04:41 -Marie, volej 158!
-To není na policii tohleto!
00:04:44 Nesahej mi na to auto! To je nový auto!
00:04:46 Au! Jaký nesahej mi na auto? My jsme byli na hlavní, ne?
00:04:51 -Vypadni ty!
-Jaký vypadni?
00:04:54 -Hajzle mizernej!
-Zabít jste nás chtěli!
00:04:59 Idiote! Kreténe jeden blbej! Já kvůli tobě chcípnu!
00:05:02 Trefí mě šlak, ty nádivo pitomej!
00:05:07 -No je tohle normální? viděl jsi tohle? -To je mazec.
00:05:12 Člověk se jim přijde omluvit, a oni normálně melou svoji dokola.
00:05:16 A ona na nás bude volat policajty nebo co?
00:05:19 -A co jsi mlel o psovi, prosím tě?
-Ten pes normálně kejval hlavou.
00:05:23 -Prosím? -Kejval hlavou. Když jsi říkal jo, jo, tak on kejval hlavou.
00:05:26 Hele, je to kejvací pes, tak kejve hlavou.
00:05:28 Jasně. Ale ty jsi říkal jo a on kejval hlavou, jako že jo.
00:05:31 Tak jsem do něj ťuknul, ty jsi řekl jo.
00:05:33 Tak jsem do něj ťuknul podruhý, ty jsi řekl jo.
00:05:34 Tak jsem ťuknul ze strany, ty jsi řekl ne.
00:05:38 Takže mi chceš říct, že jsme se kvůli tomu psovi málem zabili?
00:05:42 Já na tohle věřím. Já poznám, když je něco znamení.
00:05:45 Jo. To je znamení toho, že ty a ten plastovej pes jste prostě magoři.
00:05:49 Tyhle věci se nesmí podceňovat.
00:05:51 Věnovat pozornost řízení, to se nesmí podceňovat. Ano, ano.
00:05:58 Proč jedeš tudy?
00:06:00 Já nevím. My jsme vždycky jezdili tudy.
00:06:03 To je hezčí cesta, my jsme měli zahrádku v Malíně a vždycky...
00:06:07 A jo, mně to nedošlo.
00:06:11 Sorry, tak já to otočím. Pojedeme jinudy?
00:06:13 -Ne, jeď dál.
-Mně to nevadí, já to otočím.
00:06:15 Ne, jeď dál, to je dobrý.
00:06:23 Zastav.
00:06:40 Znamení. Jasně.
00:07:32 Ty jsi tu od tý doby poprvé?
00:07:37 Měla na sobě noční košili.
00:07:40 Takovou dálku pěšky v noční košili.
00:07:46 Třeba ty deprese, ne? A ty prášky, co na to brala.
00:07:53 To ji po cestě nikdo neviděl?
00:07:55 Šla pěšky v noční košili přes celý město, a není ani jeden svědek,
00:07:59 než ji ráno našli rybáři?
00:08:04 Občas si to zkouším představit, jak...
00:08:06 Jak se... Nebo jak ji někdo...
00:08:14 Vždyť jsi říkal, že policajti tvrdili, že měla...
00:08:19 -Že na krku měla tu...
-Strangulační rýhu.
00:08:25 No ale v tom případě jí to někdo musel udělat.
00:08:28 To si můžeš udělat sám.
00:08:30 Dáš si kolem krku provaz a když to utáhneš...
00:08:36 Jenomže žádnej provaz tady nenašli.
00:08:39 Jediný, co policajti dokázali, nasadit mi do hlavy,
00:08:42 že můj táta zřejmě zabil moji mámu.
00:08:45 Nikdy nic nevyšetřili, nikdy už se neozvali.
00:08:48 A já s otcem od tý doby čtyři roky nepromluvil ani slovo.
00:08:55 Pamatuju si, jaký to je. Se topit.
00:08:59 Jak do nás tady tenkrát praštil ten blesk.
00:09:05 Nemůžeš se nadechnout.
00:09:08 Trhá ti to plíce.
00:09:13 Musíš asi strašně chtít umřít, abys tohle dokázal.
00:09:20 A jestli táta...
00:09:22 Kdyby...
00:09:25 Kdyby to byl on, kdo ji tam hodil,
00:09:27 myslíš, že by se na to díval, nebo že by utek?
00:09:31 -Hele... -Možná když se té vodě tenkrát nepovedlo vzít si mě,
00:09:35 vzala si místo toho mámu.
-Míšo, to jsou kraviny.
00:09:39 To nemůžeš brát takhle fatálně.
00:10:15 Z AUTORÁDIA: Krásné dobré, chutné ňam, ňam snídání
00:10:19 vám přejeme!
-Tady z Rádia Šumperk!
00:10:21 My jsme ještě nejedli, tak možná slyšíte to krů, krů,
00:10:24 co dělá Pavlovi tady žaludek.
00:10:26 No přesně mi kručí, my jsme tady hladoví jako...
00:10:29 -No počkej, jako co?
-Já nevím, jak se to říká.
00:10:31 -Hladoví jako hyeny?
-Ne, to se neříká.
00:10:35 Hyeny nejsou hladový, hyeny jsou prostě tak jako akorát svině, ne?
00:10:38 -Já mám, přátelé, vedle sebe svini.
-Ne, naopak. V sobě máš svini.
00:10:43 Můžeš ty debily vypnout, prosím tě?
00:11:10 -Dík. Kolik je?
-No, myslím, že už bys měl jít.
00:11:18 -Mám jít s tebou?
-Ne.
00:11:21 -Já ale klidně půjdu s tebou, jestli chceš. -Ne, to je dobrý.
00:11:27 Hele, to je ta jeho bába.
00:11:30 -Kde?
-Nalevo ta ženská. Jeď pryč.
00:11:33 -Tak vystup a něco jí řekni.
-Já ti říkám, jeď pryč.
00:11:36 -Vždyť už je hrozně blízko.
-Jeď pryč!
00:11:39 Kam jdeš?
00:11:41 Já jsem si zapomněl cigára. Já si pro ně dojdu, jo?
00:11:44 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:11:50 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:11:54 Tak jste přijel? Béďa bude moc rád.
00:12:01 Počkejte! Nechcete vzít tátovi tohlencto?
00:12:03 Bábovka. Jeho oblíbená.
00:12:06 Já vás tam nechám, abyste si mohli trochu popovídat.
00:12:10 Jenom mu vemte tohle.
00:12:34 Miško, Miško!
00:12:39 To vypadám, co?
00:12:41 Teď mám všude vodu. Co se mi to stalo?
00:12:50 Co se ti stalo?
00:12:53 Topíš se, jako se topila máma.
00:12:57 Ať už jsi to udělal, nebo ne, je to tvoje vina.
00:13:00 Teď se utopíš, jako se utopila ona.
00:13:26 Díky.
00:13:28 Výtah bohužel nejede. Příjemný pobyt.
00:13:32 Měl jsem absolutní jistotu. Zmizela stejně rychle, jako přišla.
00:13:35 Teď se stydím, že jsem mu to řekl.
00:13:38 Hele, klid. Podíváme se po Šumperku, to ti udělá líp.
00:13:42 405 bude tam, si myslím.
00:13:46 Uvidíš, jak tě Šumperk nakopne.
00:13:55 Tady se fakt neděje vůbec nic!
00:13:59 Všechno totálně šedý.
00:14:03 Všichni šedě oblečený, nic.
00:14:09 No nic. Tak se zničíme, ale hned.
00:14:15 Jak si to představuješ konkrétně?
00:14:17 Konkrétně totálně na plech, totálně, do němoty, vylízat.
00:14:22 Tak jo. Počkej. Ale my se zničíme ještě víc.
00:14:25 My se strašně vožereme a nabrnkneme si dvě nejhnusnější holky,
00:14:29 který tady najdem. Ne, počkej! My se zničíme ještě víc.
00:14:33 My se strašně vožereme, nabrnkneme si dvě nejhnusnější holky,
00:14:36 který tady najdem a pořídíme si s nima děti. A budeme tady žít!
00:14:41 Michale! Adame!
00:14:45 -Kdo to je? -Ty vole, to je matka od Ireny Máchový.
00:14:48 -Od koho?
-Chodila se mnou do třídy.
00:14:52 Ty vole, to není její matka.
00:14:55 -Ahoj. -Ahoj, Ireno.
-Dobrý den.
00:14:59 -Ahoj.
-Vy jste tady taky?
00:15:01 -My tady nejsme taky.
-No my jsme tu... My jsme tu...
00:15:05 -Jen tak.
-Míšo, Míšo, ty jsi zestárnul.
00:15:09 -Kde to máš a co to tady máš?
-Nikdo nemládneme, že jo?
00:15:14 -Ale ty jsi krásná.
-Za chvíli to bude začínat.
00:15:17 -Pojďte, já vás tam protáhnu.
-Co? Kam?
00:15:21 Hele, Radku, ti jsou tady se mnou. Pojďte, pojďte!
00:15:26 -Já skočím pro Ilonku, jo?
-Ahoj, já jsem Benda.
00:15:28 Tomu říkám jako ale kurevská náhoda.
00:15:31 -Řekni mi, že to není pravda.
-Není to pravda.
00:15:33 Klid, není to pravda, probudíme se.
00:15:38 Člověče, já myslím, že je to pravda.
00:15:41 Dobrý den, dvakrát dvojitýho myslivce. Ty si taky něco dáš?
00:15:50 Ty vole, kámo! Tebe, jsem doufal, že tady uvidím.
00:15:54 No jasně! Adam si nebyl jistej, ale já hned.
00:15:57 Ty ses vůbec nezměnila. Ty vypadáš pořád stejně.
00:16:01 -Ahoj.
-Ahoj.
00:16:03 -Vždyť my jsme spolu přece chodili, ne? -No.
00:16:07 Ahoj.
00:16:10 My spolu chodili takovou dobu, a ty se u mě ani nezastavíš.
00:16:13 Ježiš, ahoj.
00:16:19 -Podívej se, co mám doma.
-Mami!
00:16:23 -Dědo, nejez to. Bude ti zas blbě.
-Jen si dejte, dědo.
00:16:27 -On nemůže.
-Tak nemůžete. To je smůla, co?
00:16:31 Tak si dejte párek.
00:16:42 To souznění těch duší, to přece my dva hledáme, že jo?
00:16:46 I když teda i tvoje tělo, to je, to je...
00:16:52 -To je krásný.
-Jo. Bylo.
00:16:57 Budu žít s Irenou a adoptuju si tu její tlustoprdku.
00:17:01 Už mě nemůžeš trumfnout.
00:17:08 Miluju tě, miluju tě!
00:17:11 Miluju!
00:17:15 Miluju tě, miluju tě!
00:17:32 Už mňa koňa vyvádějú. Pusť mě!
00:17:37 -Ty vole, nechte ho!
-Pusť mě!
00:17:40 Nesahej na mě, vole!
00:17:42 Ty prase! Kde jsi? Co to je, tohleto?
00:17:47 Tak ty máš se mnou souznění, a pak mi vojedeš dítě?
00:17:51 Ty prase jedno! Uhni se!
00:17:56 Uhni! Co to je?
00:18:12 Debile!
00:18:22 HUDBA
00:18:40 HUDBA
00:19:13 -Tchynin jazyk.
-Akorát tu není tchyně.
00:19:15 -To je klívie! To je klívie!
-To je tupan.
00:19:20 Ukořistili jsme služebnému muži klívii!
00:19:26 A já se vyspím s touto klívií
00:19:30 na znamení toho, že jsme zvítězili.
00:19:34 Ježišmarjá, já mám 5 hovorů. Mně volaly spolužačky z plesu.
00:19:41 A já mám 55 jazyků. A ty máš jenom 5 hovorů.
00:19:58 Nenechávej mě tady s jazykama sám.
00:20:20 Je ti blbě?
00:20:23 Táta před 3 hodinama umřel.
00:20:46 VZPOMÍNKA, TÁTA Z TELEFONU: Míšo, máma je mrtvá.
00:20:53 Včera ji našli v Krásně. Utopila se.
00:21:02 Včera ji našli.
00:21:04 Míšo, slyšíš mě?
00:21:45 -Ano? -Březina.
-Tak pojďte nahoru.
00:22:19 Nechcete aspoň stan? My ho asi neužijem.
00:22:25 Vy jste asi pod něj jezdili často, že?
00:22:28 Béďa říkal, že to bylo vaše.
00:22:31 Lesy, kempy...
00:22:36 Přehrady a...
00:22:51 Chceš něco, Moničko?
00:22:53 Pardon.
00:22:56 Já jenom, že Simča spí. Já si jdu zakouřit.
00:22:59 -Ale můžeš klidně kouřit tady.
-Ne. Já půjdu radši ven.
00:23:06 Já jí pořád říkám, aby nekouřila. No, stejně toho nikdy nenechá.
00:23:11 Prostě těžká věc toholeto, no.
00:23:19 Pardon.
00:23:25 A nekuř.
00:23:47 No a co auto? Já vám tady nabízím stan,
00:23:50 a vám by se třeba hodilo auto, že jo?
00:23:55 -Co? -Ne, já nic nechci. Všechno si nechte.
00:23:59 -Přišel jsem jen pro ty fotky.
-Jo, ty fotky, no vidíte.
00:24:03 Vidíte, úplně bych zapomněla.
00:24:09 Ty poslední měsíce to bylo hrozný. Trpěl jako zvíře.
00:24:13 Byl kost a kůže.
00:24:16 Tak tady to není.
00:24:18 Potom strašlivě otekl.
00:24:22 Pak zase strašně zhubnul, Milane. Teda Michale, pardon.
00:24:31 Dusno docela, že jo?
00:24:34 Spíš tak jako teplo.
00:24:36 -Teplo, no. To je.
-Je, no.
00:24:45 Nejste tady náhodou s tím panem Březinou?
00:24:49 No, to náhodou jsem. Jakou náhodou vy to víte?
00:24:54 Protože jsem náhodou dcera tý paní, se kterou pan Březina mluví.
00:24:59 Aha.
00:25:02 To jsou teda náhody, že jo?
00:25:04 Hm.
00:25:17 Aspoň fouká trochu, že jo?
00:25:20 Trochu, no.
00:25:22 A pak nakonec si dal tady postel místo stolu přímo k radiátoru.
00:25:25 Pořád dával topení naplno.
00:25:28 Peklo, opravdu peklo.
00:25:31 To jste tu postel dali rychle pryč.
00:25:34 No tak v kuchyni nebylo k hnutí. A navíc já hrozně ráda vařím.
00:25:38 Teda hodně. To zas jako hrozně ráda.
00:25:42 Víte, tady ta kuchyň, to je takový moje království.
00:25:53 -A je to na dlouho?
-Asi ne. Nebo jo? Já nevím.
00:26:00 A vy jste taky odsud, nebo odjinud?
00:26:02 Odsud. Teda odjinud.
00:26:05 Teda teď odjinud, ale byl jsem odsud.
00:26:08 Teda kousek odsud. Ale většinu času jsem byl tady.
00:26:13 Třeba tady jsme celý léta hrávali badminton s Michalem.
00:26:17 Když jsme se nudili, tak jsme furt hráli.
00:26:21 -A nudili jste se pořád?
-Furt.
00:26:24 Jsme počítali, do kolika se dostanem vždycky.
00:26:27 A když jsme se dopočítali asi 2000,
00:26:28 tak už jsme se pak nudili i u toho badmintonu.
00:26:33 Proč jste mi nezavolala dřív, když na tom byl tak špatně?
00:26:36 Béďa nechtěl. Víte, jak dovedl bejt zabejčenej.
00:26:39 Co bych vám tak dala?
00:26:42 Nic. Chtěl jsem jen ty fotky.
00:26:45 A, tady jsou!
00:26:52 Vidíte to. Tady je.
00:27:05 Béďa říkal, že jsou vaše první, jak jste dostal první svůj foťák.
00:27:13 -To je všechno?
-Hm.
00:27:18 -Můj táta hrál taky badminton.
-Jo? -Hm.
00:27:22 Vidíte, tak bysme si mohli dát čtyřhru. My dva, vy dva, schválně.
00:27:26 To asi nepůjde. Táta je mrtvej. Umřel, když mi bylo 12.
00:27:33 Nechcete tady tu sošku?
00:27:35 No ta je přece krásná, ne? Tu přinesl Béďa z montáže z Drážďan.
00:27:39 -Z Mnichova.
-No.
00:27:43 -A vy tady nebydlíte, ne?
-Ne. Já jsem z Turnova.
00:27:47 Tady teď pomáhám jenom mámě. Hlídám jí malou a tak.
00:27:51 Mě vyhodili z práce, takže čas mám.
00:27:53 To je super. Ne, jako to, že máte čas.
00:27:59 Že vás vyhodili z práce, to je spíš smutnější.
00:28:10 -A co bábovku? Nechcete bábovku?
-Ne.
00:28:14 -To je moje specialita.
-Ne, děkuju.
00:28:18 Tak vidíte to, já to tady rozházím.
00:28:21 Simi! No tak ty ještě nespíš?
00:28:24 Simi, jak to, že nespíš, prosím tě?
00:28:32 Domluvily jsme se, že budeš hodná. No tak co?
00:28:35 Co jsme se domluvily?
00:28:38 Já jsem ti říkala, že budeš spinkat.
00:28:40 Maminka má návštěvu, rozumíš, a ty jsi zlobivá holka.
00:28:43 Zlobivá, rozumíš? Zlobivá. To nemůžeš. Ticho!
00:29:03 -Tak se mějte.
-Hm.
00:29:17 -Tak já asi půjdu.
-Jo.
00:29:41 Tak já myslím, že to bude dobrý, že nám nechce škodit.
00:29:47 Jo.
00:30:11 -Dávala mi auto.
-Jo? Kde ho máš?
00:30:16 Nechtěl jsem ho.
00:30:18 A bábovku. Tu jsem taky nechtěl.
00:30:21 A jelena. Toho jsem si vzal.
00:30:25 Pak jsem vzal ještě naše starý rakety.
00:30:28 Ty mi nechtěla za živýho boha dát. Tahali jsme se o ně půl hodiny,
00:30:32 vypadalo to, že půjdeme k soudu. Cigaretu.
00:30:36 -Ne, díky, já jsem teď měl.
-Já bych si dal cigaretu.
00:30:39 Ježiš, promiň.
00:30:44 Tak aspoň ty rakety.
00:30:47 To je dobrý. Aspoň něco po nás zbylo, ne?
00:31:40 Hele, nedá se to vůbec. Já jsem tady na tom 3 hodiny dělal.
00:31:44 -Je pokroucená prostě.
-To se nám tady takhle pokroutila?
00:31:47 Ne. Tu nám takovou už dodali, je to v papírech.
00:31:49 Umřela, mám pocit, ve vaně. A nepovolí ani za nic.
00:31:52 Já jsem tady na tom opravdu 3 hodiny makal.
00:31:54 Luďku, já jsem z toho nešťastnej.
00:31:57 Položíš ji a ona vypadá, že si prohlíží ponožky.
00:32:07 Takže postup jako vždycky. Řízneš jí hlavu.
00:32:09 Pak to zkrátíš tady na krku, hlavu tam v pohodě položíš
00:32:12 a bude vypadat spokojenější než kdykoliv předtím v životě.
00:32:14 To jsi na mě 3 hodiny zbytečně čekal, Radku.
00:32:16 -Takhle bysme toho moc neudělali.
-Já to udělám.
00:32:18 Já jsem věděl co mám dělat, já jsem chtěl jenom souhlas tvůj.
00:32:20 Ale to přece na mě nemusíš čekat. Prostě se dohodneme.
00:32:23 Když to bude pokroucený, řežeš hlavu, a hotovo dvacet.
00:32:26 Luďku?
00:32:31 Luďo?
00:32:32 Ahoj, Blani. To už je jedna? Promiň, práce nad hlavu.
00:32:39 -Upřímnou soustrast. -Děkuju.
-Dobrý den. Upřímnou soustrast.
00:32:44 -Doděláš to?
-Jo, hned jsem u vás.
00:32:47 Dej ji na jedničku, já to potom zkouknu.
00:32:49 Luďku, já mám plnej hotel. Já ji dám na přistýlku, jo?
00:32:56 Dlouho jsme se neviděli.
00:33:02 Nedávno se mi zdál o tobě sen.
00:33:06 Bylo to, jak jsme si vždycky spolu přáli.
00:33:10 -Jak je to dlouho?
-Dlouho.
00:33:17 -A ty jsi teď šťastný?
-Úplně. Krása.
00:33:22 Já jsem taky byla.
00:33:25 Promiň.
00:33:30 Uděláme mu to krásný.
00:33:39 Kino Svět je taky zavřený.
00:33:43 Chtěli z toho udělat obchoďák.
00:33:46 Jenže na co, když lidi nemaj prachy, že jo? Zvlášť tady.
00:33:56 Hele, a tahle hospoda, ta je tady furt.
00:34:00 No ale akorát, že ta tady vůbec nebyla.
00:34:03 To teda byla. Akorát si nemůžu vzpomenout jak se jmenovala.
00:34:06 Jmenovala se Koberce a dekorační látky.
00:34:10 A jo. Mě splet ten název asi.
00:34:14 Myslíš, že se ti uleví, když zjistíš, že to udělali?
00:34:17 Ne.
00:34:26 Promiň.
00:34:28 Tady se strašně práší.
00:34:36 Cukr?
00:34:44 Já to nezvládnu. Takovej konec.
00:35:06 -Ještě tě otravujou policajti?
-To nech bejt.
00:35:16 Tak já mám hotovo. Je to moc pěkné, pak se mrkni.
00:35:24 Já se v tom vůbec nevyznám. Nevím, co mám dělat.
00:35:29 Asi by se měla vybrat nějaká muzika, že?
00:35:32 -Najdeme hudbu, neboj.
-Vy máte nějaký seznam s muzikou?
00:35:39 Máme i seznamku, ukaž Blaničce playlist.
00:35:43 Máme tady Mozarta, Bacha, Schuberta, Dvořáka, cokoliv.
00:35:48 Co by si tak váš pán představoval?
00:35:51 Měl třeba rád dechovku?
00:35:54 Samozřejmě jemnou, tklivou.
00:35:59 POUŠTÍ UKÁZKU HUDBY Z MOBILU
00:36:07 Já nevím, já to prostě nevím, nevím to.
00:36:12 Já nevím, co měl rád.
00:36:14 Tak vyberte třeba něco vy.
00:36:17 Tak se na to podívej, prolistuj si to, neboj se toho.
00:36:23 Ne, já nevím. Vyberte vy. Já s těmahle věcma neumím.
00:36:29 A co Dvořák? Když mě stará matka.
00:36:37 POUŠTÍ UKÁZKU HUDBY Z MOBILU
00:36:40 Když mě stará matka...
00:36:49 -No tak Dvořák třeba.
-Nebo Smetana? Dej Smetanu.
00:37:02 Tak Smetanu.
00:37:07 Věrné milování...
00:37:40 Jsem si absolutně jistej,
00:37:41 že jsme jediný lidi ubytovaný v tomhletom hotelu,
00:37:44 a ten hajzl mě to stejně nechá vždycky říct.
00:37:47 Od totáče tady nikoho neměl, tak mu to přej.
00:37:51 Pokud si u mě zase zapomenete vyzvednout vouchery na snídani,
00:37:54 tak vám vrchní vzkazuje, že vám snídani nevydá.
00:37:58 -Já ho zabiju!
-Klid, klid, pojď.
00:38:01 Vždyť my máme žízeň velikou. My si dole dáme něco dobrýho.
00:38:05 -Máte tady rušno, co? -To byste se divili, někdy tu máme...
00:38:10 I hosty.
00:38:14 Z RÁDIA: Máme tu další Krásnou noc, tak si dáme takovou vlhkou věc
00:38:18 pro Zdeňka od Kamila! Voila.
00:38:22 V tomhle je to děsivý.
00:38:25 Cos neviděl na vlastní oči, nikdy nebudeš vědět, jak bylo.
00:38:28 A na té bábě nepoznám, jestli to mámě udělali, nebo ne.
00:38:31 Nepoznal jsem to na tátovi.
00:38:34 Zeptal jsem se ho tenkrát přímo. Zapřísahal se, že ne.
00:38:38 Já nevím. Když se teď zeptám jí,
00:38:41 zapřísahá se, že ne. Bude vypadat, že říká pravdu.
00:38:45 -No. Anebo taky mluvit pravdu.
-To právě říkám.
00:38:49 Bude vypadat, že říká pravdu, i když ji bude říkat, nebo nebude.
00:38:53 Tak důkaz prostě. Někde musí přece nějakej bejt.
00:38:57 Nějaká kamera mohla natočit Béďovo auto ten den, jak jede tím směrem.
00:39:03 Po 4 letech už asi žádnej záznam neexistuje.
00:39:08 No a v tom autě nemohlo něco zůstat nějakou debilní náhodou?
00:39:34 -Bába prej, že chcípá. Podívej!
-Bába říkala, že chcípá, jo?
00:39:38 Vždyť vypadá výborně. Na svůj věk.
00:39:42 Samozřejmě jsem zaregistroval tvou snahu píchat dceru ženské,
00:39:44 která mi možná zabila mámu, ale moc bych tě prosil,
00:39:47 jestli ta stará zabije i mě, tak aspoň ji nech na pokoji.
00:39:50 Míšo, to bych nikdy neudělal. Ta je na mě přece jen už moc stará.
00:39:54 POUŠTÍ AUTORÁDIO
00:39:56 Takhle ty bedny chrčely už první den, když ji Béďa přivezl z Tuzexu.
00:39:59 No jo.
00:40:15 Myslím, že bedny nebudou náš největší problém.
00:40:27 No, nevím, ty vole.
00:40:29 -Ty krávo!
-Počkej, počkej!
00:40:31 -Já půjdu dozadu.
-Běž dozadu!
00:40:36 Nemáme šanci, ty vole! Do těchhle kopců nemáme šanci.
00:40:39 -Zaber, ty vole!
-Ty vole! Bába vede 1:0.
00:40:43 -Počkej! Já to dám, já to dám.
-Ale hovno dáš! Kurva!
00:40:47 Bába vede 200:0!
00:40:51 -Ty vole!
-Dobrý, dobrý, dobrý!
00:40:54 ČERNÉ AUTO TROUBÍ
00:40:57 Tak to necháme tady. Má to stát tady nebo před hotelem?
00:41:00 Se utrub, vole, ty burane šumperská!
00:41:03 Pojď pomoc radši, ne?
00:41:06 -Kurva! Zaber!
-Já zabírám, ale....
00:41:17 Kape ti to na triko. Proč sis nedal tu náplast?
00:41:19 -Jsem ji zapomněl v tom autě.
-Kde máš kapesník, co jsem ti dal?
00:41:22 -Ten jsem zapomněl v tom autě.
-Jo. Cos v tom autě nenechal?
00:41:25 Pocit, že se všichni lidi v tomhle městě rozhodli,
00:41:28 že mě budou pekelně srát.
00:41:43 Jste velice pracovitý člověk.
00:41:46 Já obdivuju, jak takhle ve volných chvílích zkrášlujete hotel.
00:41:52 Na recepci není nikdo, kdo by nám dal klíče.
00:42:16 -Kolik?
-Prosím?
00:42:18 Kolik máte obsazených pokojů?
00:42:21 Jak jsem tak vypozoroval, tak asi ani jeden.
00:42:24 A vy mě pokaždé budete nutit říkat to blbý číslo znovu a znovu?
00:42:28 Tak to ne. Protože já mám jenom jedny nervy.
00:42:32 My teď uděláme takovou věc, že si to kouzelné číslo napíšeme
00:42:36 tady na papír, vy si ho pokaždé, když my budeme vstupovat do dveří,
00:42:39 přečtete a klíč nám bez dalších řečí vydáte.
00:42:45 Ten dopisní papír budete platit hned, nebo až při odjezdu?
00:42:54 -Já mám jenom jedny nervy!
-Klid.
00:42:58 Já jsem úplně klidnej. Jedny nervy!
00:43:03 O ty nervy samozřejmě přijdu, protože člověk na recepci
00:43:07 je prostě úchyl, kterej chce člověka jenom mučit!
00:43:11 -Uklidni se. -Já ti říkám, že jsem úplně klidnej.
00:43:24 -Jé, dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:26 Vás jako bych už někdy viděl. Nejste z Turnova?
00:43:28 Právě že jsem. Nemůžu tady najít blbou zeleninu.
00:43:32 Tak blbá zelenina nevím, kde je. Vím, kde byla blbá zelenina,
00:43:35 ale tam je teďka blbý papírnictví. Ještě vím, kde byla blbá sámoška,
00:43:39 blbá pošta a blbý nádraží, ze kterýho jsem z tohohle
00:43:41 blbýho města odjel pryč.
-Co se vám stalo?
00:43:45 To? Jak nám vaše máma dala to auto,
00:43:48 tak ono nám po cestě tak nějak přestalo jezdit
00:43:50 a ještě mi nějakej pán tak nějak dal do držky za blbý kecy.
00:43:54 -Aha.
-Tady máte blbou zeleninu.
00:43:57 A jo.
00:44:00 -To vám máma s tím autem zavařila, co? -To je dobrý.
00:44:06 Ono se to otočí.
00:44:08 Nezeptala byste se, jestli mají i alkoholický nápoje?
00:44:57 V 7 hodin tady končím a potřebuju ještě něco umejt,
00:44:59 tak kdybyste mi to laskavě přinesl včas. -Přinesu.
00:45:04 Snad.
00:45:19 Jsem to celý vyčistil.
00:45:24 Byl jsem na pokoji a měl jsem pocit, že se zblázním.
00:45:28 Já myslel, že se vracíme domů, ale tady je všechno špatně.
00:45:32 To auto pro mě znamenalo nějaký štěstí.
00:45:34 Já v něm nechci najít máminu krev. Promiň.
00:45:37 -Ježišmarja, se vůbec neomlouvej.
-Nenašel jsem vůbec nic.
00:45:41 To je jedno. Podívej, co mám. Hele, úplně nový. Zahrajeme si.
00:45:45 -Mně se nechce. -Ne, ne, ne. Musíš. Jako za starých časů.
00:45:48 Počkej! Když už mluvíme o starejch časech, pamatuješ si, co jsi řekl
00:45:52 za větu, když jsem tě poslal pro tu placatku tý 130 procentní
00:45:56 domácí místní slivovice? Co jsi řekl, když ses vrátil?
00:45:59 -Měli jenom litr.
-No.
00:46:02 -Měli jenom litr!
-Dej to sem.
00:46:06 Oni ji tam furt dělaj normálně. Tak pojď, zahraješ si.
00:46:09 Napij se a zahraješ si, ať jsi zdravý chlapec. Tohle si vem.
00:46:12 Pojď, pojď, pojď. 1, 2, 3, 4, 5..
00:46:24 Pane Procházka, já jsem ty okna neudělala, oni ten kýbl nevrátili.
00:46:28 S tím jsem počítal. Já to ráno umyju.
00:46:31 -Zuzko, hezkou službu!
-Nashle!
00:46:37 520, 521, 522, 523, 524...
00:46:43 525, 526, 527, 528...
00:46:49 Hele, nejezdí, ale je to docela dobrá lampička.
00:46:52 -A jukebox.
-533, 534...
00:46:56 Jak jsme tenkrát uměli trefovat plechovky na 30 metrů, viď?
00:47:05 Teda pardon. Ono to chce nějakej cit v ruce a ten já už úplně nemám.
00:47:15 O, joj! Vážený športoví fanušikovia,
00:47:18 tak tomu sa hovorí zásah priamo do čierneho.
00:47:21 1, 2, 3, 4, 5,
00:47:25 6, 7, 8, 9, 10, 11...
00:47:31 Přestávám tě vidět, asi nám dochází baterka.
00:47:34 -Ty vole, asi nám odjíždí baterka.
-Ty vole!
00:48:07 -To není dobrý. -Klid, ono se to zastaví o to zábradlí.
00:48:16 Tomu říkají myslivci přímo na komoru.
00:48:18 No. Tak kino Svět je zase otevřený.
00:48:23 Z RÁDIA: U tohoto filmu nevíte, jestli se smát, nebo se bát.
00:48:27 Ty krávo!
00:48:40 Béďa si vždycky přál garáž. Tahle je krásná.
00:48:44 Trochu velká.
00:48:48 Hele, pojď dovnitř.
00:48:51 -Máme baterku nějakou? -Nevím. Podívám se do kufru. Otevři mi ho.
00:49:02 Pozor!
00:49:07 Hele, větší průser už nebudeme mít, tak se aspoň podíváme dovnitř.
00:49:10 Ty jo, to je paráda.
00:49:14 Krása.
00:49:17 Jsem úplně dojatej. I bordel tady nechali.
00:49:20 Jinak se tady nezměnilo ale vůbec nic.
00:49:23 Mně buší srdce. Jau!
00:49:29 -Něco se tady trochu změnilo.
-Cement v kině. Tvrdý český filmy.
00:49:34 -Ty jo, to je paráda!
-Počkej, pojď sem, pojď sem!
00:49:38 Dáša, Jirka, Rudla. To je krása.
00:49:46 Pojďme se podívat k Rudlovi. Máš lístek?
00:49:49 Mám. Jau!
00:49:52 Jsem někde četl, ne, kamarád mi říkal,
00:49:55 že takhle si právě představuje, že to bude vypadat, když umřeš.
00:49:58 Umřeš a přijdeš právě do takovýho kina
00:50:01 a tam se bude promítat celej tvůj život.
00:50:03 Ale jako nesestříhanej. Vteřinu po vteřině.
00:50:06 A ty se na to budeš muset na celý koukat.
00:50:09 A všichni ty lidi, s kterýma jsi měl něco společnýho,
00:50:11 tam budou sedět s tebou a budou se na to taky dívat.
00:50:13 Každej, koho jsi v životě vojebal. Tvoje žena tam bude sedět,
00:50:17 bude se dívat, jak šoustáš jiný holky.
00:50:19 -Tvoje žena, moje bejvalá žena.
-No tak moje žena.
00:50:23 Bude se dívat na všechny ty svinstva, co jsem jí provedl.
00:50:28 Peťo, pohlídej to, jo?
00:50:38 No toto.
00:50:40 Hele, tebe totiž čeká ještě něco daleko horšího.
00:50:43 -Jo? A co? -Hele, ty tam přijdeš a to kino bude zavřený.
00:50:48 Bude tam jenom takovej chlápek, kterej bude zametat.
00:50:51 A ty budeš říkat: Ale tady se dneska měl promítat můj život.
00:50:54 A on ti řekne: No měl, ale nikoho to nezajímalo, to jsme to zrušili.
00:51:00 Co tady děláte?
00:51:03 -Zhasněte tu baterku!
-Pardon.
00:51:07 Kurva, krám zasranej. Rozsviťte tu baterku!
00:51:12 -Jasně.
-Nesviťte na mě!
00:51:14 -Pardon.
-Hele, není to...
00:51:16 -Dejte tu baterku do prdele! Nesviťte na mě! -No jasně, ty vole.
00:51:20 Dejte tu baterku do prdele, jménem zákona!
00:51:24 -Ne!
-Vy jste neslyšeli?
00:51:26 -Klid, klid.
-Co tady děláte?
00:51:29 -No, my jsme tady, my jsme jen...
-Do prdele, co s tím je?
00:51:33 Hej, klid!
00:51:36 Tak slyšíte mě? Kde jste? Já vás nevidím! Vylezte!
00:51:39 -Já jsem tady.
-Co děláte? Nehýbejte se mi!
00:51:41 Ne, Dane, klid, my se nehejbáme. Dane, my se nehejbáme.
00:51:45 -Tys mi řekl Dane?
-No jasně. My tě známe, hele.
00:51:48 Vždyť já jsem Adam Němec a tady je Michal Březina vedle mě.
00:51:53 -Čau, Dane.
-Co děláte? Nehýbejte se!
00:51:56 -Ne, ne.
-Nehýbejte se!
00:51:58 Klid, já se hejbu jenom trochu, já bych chtěl jenom najít tu baterku.
00:52:02 VÝSTŘEL
00:52:03 -Ty kreténe, co děláš? Ses posral?
-Kurva! Ty vole!
00:52:06 -Hlavně nestřílej proboha!
-To bylo omylem. Já jsem se spletl!
00:52:10 Rozsviťte! Já už nebudu střílet, slibuju!
00:52:13 Já nemůžu najít tu baterku, do prdele!
00:52:15 -Ses úplně posral, ne?
-Ale to bylo kurva omylem!
00:52:18 -Ruce vzhůru!
-Mám! Mám! -Dane, žiješ?
00:52:23 -Zahoďte zbraně!
-My nemáme zbraně!
00:52:27 -Petře, nestřílej! Oni nemají zbraně. -No, přesně.
00:52:30 -Dane, jsi v pořádku? -To jsem střílel já, ale to bylo omylem.
00:52:35 DALŠÍ VÝSTŘEL
00:52:40 Ty vole, to bude průser.
00:52:45 To je hned, ty vole.
00:52:48 Jak v tý tmě zazmatkuješ, to je hned.
00:52:56 Ty vole, mě nenapadlo, že vás ještě někdy v životě uvidím.
00:53:02 Já myslím, Daníku, že jsme se neviděli od toho,
00:53:04 jak jsi na nás na nádraží řval: Doufám, že už vás nikdy neuvidím.
00:53:08 No tak ale na to krásné setkání bychom možná mohli... Co? Ne?
00:53:12 -Schválně jestli si pamatuješ.
-Měli jenom litr.
00:53:18 Jako to my nemůžeme ve službě.
00:53:21 -No! Ty vole, my jsme ve službě.
-Vždyť já vím, že jste ve službě.
00:53:25 No, my jsme ve službě. My nemůžeme pít.
00:53:27 Já jsem neříkal, já jsem myslel, že my se napijeme. To je jako celý.
00:53:30 -My nebudeme.
-Nikdo vás nenutí pít.
00:53:33 -My nesmíme ani. -To je v pořádku. Ano. To jsme se dohodli.
00:53:36 -My ve službě nepijeme.
-Jasný.
00:53:44 A vy jste ve službě.
00:53:47 Tady v tom zapadákově už nebudu. Dal jsem si přihlášku do Prahy.
00:53:52 Ale tam jsou samý kurvy protekční, je to tam všechno podmazaný.
00:53:57 -Tady taky. -Tady v tom zapadákově člověk normálně chcípá.
00:54:02 -V týhle prdeli.
-Tady taky jsou kurvy protekční.
00:54:05 Všichni kámoši se odstěhovali. Tady se nic neděje.
00:54:10 -Ty vole, spadneš. Pojď dolů.
-Nespadnu.
00:54:12 Akorát furt řešíš, že sousedův pes pos.. Jau! Ty vole!
00:54:17 Posral jinýmu sousedovi dvorek.
00:54:19 -No jo.
-Z toho by se fakt jeden posral.
00:54:24 A teď právě koukej, my jsme přijeli a už máš případ.
00:54:28 -Tajemné auto v kině.
-A bez lístku!
00:54:35 Hotel 725! Hotel 725, ozvěte se!
00:54:42 Hotel 725, děje se něco?
00:54:47 -Ano?
-Hotel 725, konečně.
00:54:51 -Ano. -Děje se něco? Se nehlásíte snad hodinu.
00:54:56 -Všechno je v pořádku.
-Chlapi, ale hlaste se mně. Fakt.
00:55:02 To není možný tohleto. Jako já nechci buzerovat, ale tohle nejde.
00:55:08 -Ano.
-Já jako nechci bejt za kokota,
00:55:11 ale já pak fakt nevím, co se děje, a to je nepříjemný.
00:55:14 Já tady u toho sedím a nevím vůbec, co s váma je.
00:55:16 Ano.
00:55:23 No tak Péťa už asi nebude.
00:55:28 A Daník asi taky ne.
00:55:38 -Stejně to je krása bejt zase spolu tady, co? -Hm.
00:55:42 Kdyby nebylo všechno tak v prdeli.
00:55:46 Chybí nám důkaz prostě nějakej přehlídnutej, zapomenutej.
00:55:52 Máme řetízek.
00:55:55 Jakej řetízek?
00:55:59 Mámin. Roztrženej.
00:56:03 Byl zapadlej u báby, když jsem tam teď byl.
00:56:11 -Dej mi ten řetízek.
-Co?
00:56:13 Dělej. Počkej! Řekni mi, že jo, a já to rozjedu.
00:56:15 -Co?
-Tohle je něco, na co jsme čekali.
00:56:18 Lepší šance, jak ho dostat na oči policajtům, už nikdy nebudeme mít.
00:56:21 -Co?
-Krev, potřebujeme krev.
00:56:24 -Jakou krev?
-Prašť mě! Ne, počkej!
00:56:28 Co děláš, ty jsi magor! Ježiš, ty jsi magor!
00:56:32 Dělej, dělej. Strč ho někam dozadu!
00:56:37 Dělej už jedou, dělej!
00:56:41 Dělej, dělej!
00:56:45 Pozdě, pozdě.
00:56:51 Prosrali jsme to, prostě jsme to prosrali.
00:56:54 Počkej!
00:57:00 Zdrháme, zdrháme!
00:57:06 Z RÁDIA: A teď jedna bombová kuriozitka.
00:57:09 Včera v noci někdo naboural do bývalého kina Svět.
00:57:12 Normálně projel autem skrz naskrz kinem,
00:57:15 vchodem dovnitř a plátnem ven.
00:57:17 To nám potvrdili očití svědkové, a mluvčí policie nám potvrdila...
00:57:20 Chlapi můžete to dát slabějc?
00:57:26 -Znáte tady paní Horákovou?
-Ano. Známe.
00:57:30 -Paní Horáková?
-Ano, já je znám.
00:57:34 Tady pana Březinu znám. Tady pána vlastně neznám.
00:57:39 Pana Březinu znáte, pana Němce neznáte?
00:57:43 -Ne, pana Němce neznám.
-Dobře.
00:57:46 Škoda byla způsobena vozem, který je registrovaný
00:57:49 tady na paní Horákovou.
-To mě překvapuje.
00:57:53 -Co vás překvapuje? -Na koho je vůz mého otce registrován.
00:57:59 S prohlášením paní Horákové, že vám to vozidlo včera
00:58:02 kolem poledne darovala, souhlasíte, nebo ne?
00:58:07 -Ano.
-Já k tomu bych chtěl říct,
00:58:10 že samozřejmě celá ta škoda, to jde za námi, my to zaplatíme.
00:58:14 Tak ono to nebude tak jednoduchý. V tom autě byly nalezeny stopy,
00:58:19 které budou muset být předmětem dalšího přezkoumání.
00:58:24 -Jaké stopy?
-Jakého přezkoumání?
00:58:27 -Krev. -Ale to já můžu vysvětlit, to je moje krev.
00:58:32 Mně tady totiž předtím jeden pán jako dost důrazně vysvětloval,
00:58:35 že nemám mít blbý kecy na místní občany.
00:58:37 Aha. V každém případě, my ty vzorky pošleme do laboratoře a zjistíme,
00:58:42 jestli ta krev je vaše.
-No, je moje.
00:58:44 -No to my zjistíme.
-Ale já vám říkám, že je moje.
00:58:47 -Nebojte se, my to zjistíme.
-To zjistíte akorát, že je moje.
00:58:50 -To my zjistíme.
-Nezasekl se vám kolega třeba?
00:58:54 No tak to nevím. Ale co vím určitě,
00:58:59 že tady nejsi v Praze, víš? Tak se chovej slušně.
00:59:05 No my jsme ještě... Ty jsi chtěl tu peněženku ještě.
00:59:08 Jo. Já jsem ještě tam asi nechal peněženku v tom vozidle.
00:59:13 -Jestli bych se k ní mohl dostat?
-No tak to byste nemohl.
00:59:18 Dokud probíhá vyšetřování, zůstávají všechny věci zajištěné
00:59:21 ve voze tady u nás jako důkazní materiál.
00:59:25 Ale můžete bejt klidnej, žádná peněženka tam není.
00:59:28 Nebyla, jo? Se poseru. Tak to asi někdo ukrad.
00:59:32 To bych vás mohl poučit, že jenom idiot
00:59:35 si nechává takový věci v autě.
00:59:39 O věci se můžete přihlásit po skončení vyšetřování.
00:59:46 Podle seznamu se ve vozidle nacházela:
00:59:49 automapa, jelenice použitá, kapesníky papírové,
00:59:55 řetízek ze žlutého kovu roztržený, stromeček aromatický...
01:00:00 Pardon. Mohl bych se podívat na ten řetízek?
01:00:02 Proč? Je váš?
01:00:06 Stromeček aromatický, sluneční clona na zadní okno.
01:00:10 Je to řetízek mojí mámy.
01:00:13 No tak maminka se bude muset teď nějakej čas bez řetízku obejít.
01:00:17 Máma už nežije.
01:00:20 Zemřela za ne úplně vyjasněných okolností,
01:00:22 vyšetřovala to policie tady u vás.
01:00:24 Můžu se zeptat, kde ten řetízek byl?
01:00:28 Řetízek, řetízek... V ohybu zadního sedadla.
01:00:32 Takže dál. Audiokazety 7 kusů. Tužka obyčejná Koh-i-noor,
01:00:38 tužka s černou gumou Koh-i-noor, badmintonová souprava,
01:00:42 červené tepláky, audiokazety 8 kusů...
01:00:51 HUDBA
01:01:07 -Velká finta s řetízkem nějak nevyšla. -Viděls, jak se tvářila?
01:01:10 -Pánové, všechny srandičky mají svoje meze. -Srandičky skončily.
01:01:15 Vidíš to? Vidíš, jak je nervózní? To je jasný prostě.
01:01:19 Nemá čistý svědomí, to je celý.
01:01:23 Co to na mě zkoušíte? V tom autě žádnej řetízek nebyl.
01:01:26 Vy jste ho našel, když jste u mě byl pro ty fotky.
01:01:28 Já jsem v tu chvíli věděla, že je něco divnýho, jen jsem nevěděla co!
01:01:36 Vy jste to auto po tý vraždě luxovala, že to víte tak dobře?
01:01:38 Já jsem ten řetízek měla na sobě, už když jeho máma byl dávno mrtvá!
01:01:42 Pak se prostě někde dlouho válel. No a když měl prostě Béďa
01:01:45 ty svoje záchvaty, a hledal, nemohl najít prášky,
01:01:48 tak prostě všechno ve vzteku rozházel
01:01:50 a někam taky ten řetízek asi mrsknul, ne?
01:01:53 No tak jak se asi potom octnul v tom autě, co?
01:01:55 Víte co? To bude řešit policie, ne vy. Michale, pojď, nech ji bejt.
01:02:05 Ten řetízek, to je křivý obvinění, ale já si to nemusím nechat líbit.
01:02:12 My máme víc důkazů než nějakej řetízek.
01:02:15 -Prosím vás, nenechte se vysmát. A jaký? -To se nechte překvapit.
01:02:18 A neříkejte, prosím vás.
01:02:21 Je mi na 100 procent jasný, že lže.
01:02:24 A zároveň někde, na 1 procento vím, že se možná na 100 procent pletu.
01:02:28 VYZVÁNÍ MOBIL
01:02:36 Michale, prosím tě, kdybys teď nešel se mnou na hotel,
01:02:39 ale třeba se prošel, tak já bych možná ještě měl
01:02:43 jako jeden způsob, jak něco vyšetřit.
01:02:45 Nemusíš si vymýšlet tyhle blbý výmluvy, když ji chceš vopíchat.
01:02:49 Teda, Míšo! To mě teď tak ranilo. Já jsem teď vyšetřovatel,
01:02:54 jsem pan pevná vůle.
-Držím palce!
01:02:59 Opravdu. Neboj se. K ničemu nedojde.
01:03:11 Pardon.
01:03:17 Jau!
01:03:32 Počkej.
01:04:05 Počkej.
01:04:08 Vteřinu. Dobrý.
01:04:22 -Tohle bych potřeboval asi...
-Ne. -Ne?
01:04:27 -Ono se to bez toho...
-Prosím, udělej tmu.
01:04:30 -Tmu?
-Tmu prosím.
01:04:35 Člověče, já vždycky když takhle udělám, tak většinou zhasne slunce,
01:04:37 a dneska to nějak nefunguje.
01:04:42 -Ne?
-Ne. Prosím tě, zatáhni závěsy.
01:04:45 -Závěsy? -Jo, závěsy.
-Dobře. Tak já zatáhnu závěsy,
01:04:48 ale já se hned vrátím.
01:04:59 -Ne? -Ne.
-Jsou zatažený závěsy.
01:05:01 -Pořád je moc světla. -Moc světla? Ono to asi lepší úplně nebude.
01:05:08 -Já to prostě takhle za světla nedokážu. -Nejde to za světla?
01:05:12 Dobře. Dobrý, tak to...
01:05:17 Tak vydržíme. Ono třeba za 7 hodin bude tma.
01:05:21 To bude parádní. A pak teprve na to vletíme.
01:05:24 Já prostě takhle nemůžu. Já to takhle nedokážu, promiň.
01:05:27 No vždyť jo. To je v pohodě, to je v pořádku.
01:05:36 Co děláš jinak?
01:05:46 -Se blíží zatmění slunce, nebo co se děje? -Ty jsi hroznej.
01:05:49 Já jsem hroznej? Co je na tom? Jako já?
01:05:54 Já tady vyžaduju sex v temný komoře,
01:05:57 200 metrů pod hladinou moře, pod 200 peřinama omotanejma izolačkou?
01:06:01 -Jo?
-Přesně.
01:06:05 Já tě nutím vydržet 7 hodin vzrušená a potom na to vletět?
01:06:09 To jako já?
01:06:16 Z nás dvou mám já tak malý prsa, že jsou úplně stejně vidět
01:06:19 v noci jako ve dne, a dělám s nima takový cavyky? -Já tě zabiju.
01:06:22 Vzhledem k tomu, že k tomu máte v rodině dispozice,
01:06:25 bych si měl dát pozor.
01:06:27 -Co? Co co?
-Co jsi říkal?
01:06:32 -Co jsem teď říkal?
-No.
01:06:35 -To jsem asi říkal takovej vtip.
-A v čem je jako vtipnej ten vtip?
01:06:40 Já jsem myslel... Víš, co se říká o tvý mámě a o Bedřichovi?
01:06:45 A co má s tím moje máma společnýho podle tebe?
01:06:48 Já bych tě rád upozornil, že je půl třetí a stojíš tady přede mnou
01:06:50 v poměrně jasným světle. To ti ještě před chvílí vadilo.
01:06:53 -Ses posral, ne?
-Je to pravda, Moniko, nebo ne?
01:06:57 -Víš o tom něco, nebo ne?
-Jdi do prdele!
01:07:00 Počkej, já jsem jenom chtěl vědět, jestli třeba o tom něco nevíš.
01:07:02 -To s tebou nemá nic společnýho.
-Se mnou to nemá nic společnýho?
01:07:05 -Ubožáku!
-Moniko, počkej! -Kreténe!
01:07:09 -Počkej! To je nedorozumění!
-Ty sám jsi nedorozumění.
01:07:13 Počkej, počkej, prosím.
01:07:16 Moniko, svetr! Nechala jsi tady svetr.
01:07:19 Hoď mi ten svetr! Nepřibližuj se ke mně, do prdele!
01:07:23 Moniko je to blbost, opravdu. Prosím tě!
01:07:25 -Já s tebou nemám nic společnýho, kreténe! -Počkej na mě. Prosím tě!
01:07:32 V hotelovém řádu se to výslovně nezakazuje, ale myslím,
01:07:35 že byste tady neměl pobíhat v tomhle stavu.
01:08:58 Někdy se to prostě sere.
01:09:02 Ježiš, promiňte, já hrozně mluvím.
01:09:05 To my tady slýcháme často. Ulevte si.
01:09:10 -Ahoj.
-Ahoj.
01:09:19 To bylo tak divný.
01:09:21 Všichni mi kondolovali, a vůbec nikoho jsem neznala.
01:09:26 Něco sis tam nechala.
01:09:31 Teda pokud nejsou od kočárkárny, ale od tvýho srdce,
01:09:34 tak si je možná ještě nechám chvíli.
01:09:38 Jo? Jakože bys je chtěl nějak používat?
01:09:41 Anebo si je jenom hodil do šuplíku, kdyby ses náhodou někdy nudil
01:09:43 a hodily se ti?
01:09:52 Ale já už ten jejich teror prostě nesnesu.
01:09:57 To je hrozný vidět tě v takovýmhle stavu.
01:09:59 To se nedá vydržet.
01:10:04 To bude dobrý, Blani.
01:10:10 Já nechápu, že na sebe někteří lidé umějí být takhle zlí.
01:10:14 Ale tady Luděk je specialista na řešení problémů,
01:10:20 které zdánlivě žádná řešení nemají.
01:10:23 To já vím.
01:10:26 Co děláš v nejbližší hodině?
01:10:30 Musím na smuteční oběd. Ale můžeme se potom...
01:10:33 Tak si to užij.
01:10:36 Tak já si ty klíče od srdce a ode všeho, vezmu radši k sobě, díky.
01:10:40 Není zač. Já mám ode všeho náhradní.
01:10:48 Řešit se dá všechno.
01:10:51 Tomuhle já už pomalu přestávám věřit.
01:10:55 Všechno. Řešit se dá všechno.
01:10:59 Každý problém má řešení,
01:11:01 jenom to bohužel není pokaždé úplně příjemné.
01:11:05 Blani, ty víš, co pro mě znamenáš.
01:11:08 Něco jsme spolu prožili.
01:11:11 Já se nebudu dívat, jak se takhle mučíš.
01:11:13 -Luďo, klid.
-Já jsem klidnej.
01:11:17 Luďo, nech toho. Já se z toho dostanu, já budu dobrá.
01:11:23 -Mám jít pryč?
-Ne, buď tady, Radku.
01:11:30 -Luďo! -Já tě z toho dostanu, stačí jen říct.
01:11:32 Luďo já jen... Ale jsi hodnej. To bude dobrý.
01:11:38 Bude to dobrý, bude.
01:11:42 -Tak já už musím jít.
-Mami, čekáme jen na tebe.
01:11:47 Klidně se na nás obraťte s čímkoliv. Ale opravdu.
01:11:51 Děkuju.
01:11:53 -Luďo, ahoj. Teda na shledanou.
-Ahoj. -Na shledanou.
01:12:39 Co vlastně hledáme?
01:12:41 Nevím. Až to najdem, tak ti to řeknu.
01:12:44 Mami! Mami!
01:12:46 Já tam nejdu. Stejně tam nikoho neznám.
01:12:54 Myslíš, že to Monice nebylo podezřelý s těma klíčema?
01:12:57 To jí nemohlo bejt podezřelý.
01:13:00 Ona je u mě nechala, ne? Já jsem ti to ještě nepopisoval,
01:13:03 ale ona když odcházela, tak na sobě neměla úplně kapsy.
01:13:05 -Co si myslíš, že tam ještě najdeš?
-Nevím. Něco.
01:13:09 Řetízek byl na zemi. Může být na zemi i něco jinýho.
01:13:13 Je to celý kravina. Nikdo mámu nezabil.
01:13:16 Tu rýhu na krku si klidně mohla udělat sama.
01:13:18 Třeba se nejdřív zkusila... A nešlo jí to.
01:13:25 -Já ti říkám, že to udělali oni.
-Ale proč by to dělali?
01:13:30 Proč by to dělali?
01:13:32 Míšo, ale to fakt nemyslíš vážně takovouhle otázku.
01:13:35 Vždyť mají miliony různejch důvodů. Co třeba tenhle byt?
01:13:38 Ty myslíš, že by o něj tak stála, kdyby měla vilu někde u Příbrami?
01:13:41 -Ne. Já prostě nevím.
-Ale já vím.
01:13:45 Protože to je takhle vždycky s těma ženskejma. A ty to víš taky dobře.
01:13:48 -Ty jsi mi slíbil, že se rozvedeš.
-Nech toho.
01:13:50 Ty toho nech! Protože to, že jsi mi to sliboval,
01:13:53 a neudělal to, bylo jedno do chvíle,
01:13:55 než jsem začala čekat dítě.
-To stačí. -Rozumíš?
01:13:59 -Mohl bys toho nechat, prosím tě?
-A já nebudu s tím dítětem
01:14:01 někde v garsonce 5 na 5 metrů se záchodem na chodbě,
01:14:04 když paní mešuge si bude bydlet tady v obrovským bytě.
01:14:08 Vždyť je půl roku z roku někde v léčebně.
01:14:10 A jestli se s tebou nechce rozvést, tak ji necháš zbavit svéprávnosti
01:14:14 a ten rozvod půjde jedna dvě.
-Nech toho! -Ne, ty toho necháš!
01:14:18 A začneš se chovat jako chlap! A postaráš se o mě a o to dítě!
01:14:20 -To stačí.
-Ne! Nestačí.
01:14:22 Blani!
01:14:26 Tak já fakt nevím, co ti na tohle mám říct.
01:14:32 Nic. Říkat nemusíš vůbec nic.
01:14:46 Já vím, klid, já to prohledám sám.
01:14:52 Prostě musíme něco najít.
01:14:59 Hele, třeba tady jsou její náušnice.
01:15:02 Když nic nenajdeme, tak prostě vyrobíme falešnej důkaz, rozumíš?
01:15:07 Čistě jenom proto, abysme to donutili policajty znova otevřít.
01:15:11 My ji potřebujeme nějak dostat pod tlak. To je celý.
01:15:14 Takhle je v pohodě, směje se nám. My potřebujeme, aby udělala chybu
01:15:17 a konečně to vzdala. KLAPLY DVEŘE OD VÝTAHU
01:15:21 ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ
01:15:24 Já se podívám, kdo tam je.
01:15:35 ZVONÍ ZVONEK U DVEŘÍ
01:15:47 Už asi jedou. Starší ženská a mladší ženská s děckem.
01:15:50 -Jsou v černým
-Jako sem jedou?
01:15:52 No to budou asi ony, tak jedou.
01:15:54 Sako, sako! Já tam mám sako!
01:15:58 -Dělej, dělej!
-Jdi se podívat, jestli už jedou.
01:16:03 -Co?
-Už jedou? -Jo, už jedou.
01:16:08 Dělej!
01:16:29 Proč jste mě sem tahali?
01:16:32 -No ty jsi zase nezamkla.
-Zamkla.
01:16:36 Prosím tě, aspoň mi nelži, když to neumíš.
01:16:39 Vždycky všechno poserete. I Pavla ten blesk na Krásně
01:16:43 taky zabil kvůli vám.
-Kdybys nekecal hovadiny, ty vole!
01:16:46 Proč vždycky všechno za vás odseru já?
01:16:48 Protože tvůj fotr byl komouš, tak budete 7 generací trpět,
01:16:50 abyste se očistili.
01:16:58 Kreténe blbej, namyšlenej!
01:17:01 Kvůli tomu kinu mám pozastavení výkonu služby.
01:17:04 A Petr to samý. Ten se z toho chudák zhroutil nervově.
01:17:11 Máme na krku paragraf ohrožení pod vlivem návykové látky,
01:17:15 zneužití pravomoci veřejného činitele. Máš radost, co?
01:17:19 -Jsi šťastnej? -Ty jsi byl vždycky taková malá zákeřná vyjebaná myš.
01:17:24 -Kašli na něj, pojď.
-Vy jste byli u mě v bytě?
01:17:27 Velký omyl. To vy jste u mě v bytě!
01:17:30 Já jdu okamžitě zavolat na policii teda.
01:17:32 To přesně udělejte. O to nám taky jde.
01:17:35 -Ty jdi do prdele!
-Jdi do prdele!
01:17:39 Hele, dejte mně pokoj, nebo vás dám zavřít.
01:17:41 Já tebe dám zavřít! Zabilas mi mámu!
01:17:46 Počkej, klid. Hlavně se nesmíš nechat vyprovokovat.
01:17:49 Jsi stejnej blázen, jako byla ona.
01:17:51 Ještě jednu takovouhle prasárnu řekneš, a zabiju já tebe, ty...
01:18:02 -O co vám jde?
-To víš moc dobře.
01:18:05 Přestaňte kydat blbosti. Seber si svýho kamaráda a vypadněte odsud!
01:18:09 Kdo odsud vypadne, budete vy. Nic tady z toho vám nepatří.
01:18:12 Všechno jste ukradla. Jestli myslíte, že si toho budete
01:18:14 beztrestně užívat, tak jste na velkým omylu.
01:18:16 Ubožáku, vrať se ke svý mamince! Ty možná ještě nějakou máš, viď?
01:18:20 -Svině! -Klid!
-Nech mě bejt!
01:18:22 Ty ji necháš, aby se nám smála do ksichtu?
01:18:25 Furt budeš čekat, až ti přizná, co stejně oba víme, že je pravda?
01:18:28 Já už prostě...
01:18:31 Tos posral.
01:18:33 Tys to posral. Ty jsi to definitivně posral.
01:18:46 Zabila jsi tu paní?
01:18:52 Ty jsi zešílela, ne?
01:19:03 Jenom mi odpověz.
01:19:06 Ty jsi tak blbá. Ty jsi tak neskutečně blbá.
01:19:11 -Jenom řekni ano, nebo ne, a je to.
-Ne! Rozumíš?
01:19:16 Já ti přeju, aby se tě jednou tvoje vlastní děti
01:19:19 zeptaly na takovou věc, abys pochopila, jak strašně moc to bolí.
01:19:23 Čím to je, že ti nevěřím?
01:19:26 Ježiš, co si o sobě myslíš?
01:19:28 Ty máš pocit, že jsem nějakej pětiletej hajzl,
01:19:30 kterej ve škole rozbil okno, a ty mě tady budeš vyšetřovat, nebo co?
01:19:34 Ty jsi ale nerozbila okno, ty jsi zabila tu paní!
01:19:39 Teď začínám úplně věřit, žes to neudělala.
01:19:41 Já jsem to neudělala. Já mám na krku malý dítě a dospělou dceru,
01:19:45 která nemá práci a neumí si najít chlapa.
01:19:47 A jedinej chlap, kterýho sis kdy v životě našla,
01:19:49 tě okrade o poslední úspory! A chlap, se kterým mám dítě,
01:19:54 mně prostě nakonec klidně si umře a mě tady nechá!
01:19:58 Udělalas to?
01:20:01 Chceš mě zabít? Chceš, aby mně puklo srdce?
01:20:04 Ty jsi ještě ani nedokázala s někým žít,
01:20:06 tak kde bereš právo si myslet, že víš, čím jsem si prošla?
01:20:10 Já se o sebe dovedu postarat, víš? Ale nenechám nějaký dva hajzly,
01:20:13 aby mně a mýmu dítěti zničili život, víš?
01:20:16 Hele, ty se teďka sebereš, sbalíš si svoje věci a vypadneš odtud.
01:20:19 Já jsem ti zavolala, abys mně pomohla,
01:20:21 a ty mě teďka tady zabíjíš?
-Prosím tě, řekni mi, jak to bylo.
01:20:24 -Co chceš, abys mně uvěřila, co?
-Já chci slyšet pravdu.
01:20:27 -Ty mi lžeš, já vím, že mi lžeš!
-Co si to dovoluješ, ty?
01:20:30 Řekni pravdu. Ty teď musíš říct pravdu!
01:20:34 Co?
01:20:38 Nikdo nepochopí, čím jsem si prošla. To je pravda!
01:20:42 -Ale já chci celou pravdu.
-Kdo, si myslíš, že jsi?
01:20:45 Jsi nějakej kurva Gándhí?
01:20:47 Jsi šťastná, že jsi mě k tomuhle tomu dohnala?
01:20:50 Tak se proboha aspoň trošku braň!
01:20:52 To chceš, abych tě umlátila?
01:20:54 Je ti dobře? Je ti dobře?
01:21:00 To chceš, abych se zbláznila? Co chceš kvůli tý svý pravdě?
01:21:09 To bolí.
01:21:34 VZPOMÍNKA: Mami, mně je doma bez tebe strašně smutno.
01:21:38 Mišáčku, já se vrátím brzo. Pan doktor mi slíbil, že už můžu.
01:21:42 Že se budu moct vrátit domů zase brzo.
01:22:26 Tak příkladně, jo, když se třeba nějak strašně nepohodnete,
01:22:29 dejme tomu, s nejlepším přítelem, tak ty východní filozofie
01:22:33 to řeší úplně jinak. Oproti tomu my jsme tady
01:22:36 s tím západním myšlením někde ve středověku. To je hrozný.
01:22:39 Jak se k tomu stavíte vy? Čeho byste chtěla v životě dosáhnout?
01:22:43 -Jako vážně ale. -Čeho bych chtěla v životě dosáhnout?
01:22:46 No.
01:22:48 Asi bych chtěla dosáhnout toho, abych se za sebe nemusela stydět.
01:22:52 To je skvělý, skvělý, no. A já vám na to řeknu,
01:22:55 že já bych v životě chtěl dosáhnout vám na frndu, ale jako vážně ale.
01:23:22 Přišel jsem vám říct, že budete pykat.
01:23:25 Pořád jsem si nechtěl připustit, že byste v tom s tátou měli prsty.
01:23:28 Teď už vím, že měli.
01:23:30 A nemyslete si, že jste z toho vyklouzla.
01:23:33 Půjdu na policajty a řeknu jim, že řetízek, který máma hlídala
01:23:37 jako oko v hlavě, ležel roztrženej v autě na zadním sedadle.
01:23:40 Policajti to mají hezky zaprotokolovaný, že jo?
01:23:43 A řeknu jim, proč si myslím, že tam byl.
01:23:45 Řeknu jim, že dva dny před máminou smrtí jsem ho viděl u ní na krku.
01:23:48 A řeknu jim, že tím autem už dávno kvůli té nemoci nejezdila ani sama,
01:23:50 ani s otcem. Tak kde se tam ten řetízek vzal, že jo?
01:23:53 A nejlepší nakonec.
01:23:56 Máme důkaz, který vás stoprocentně pošle do lochu.
01:23:59 -Jakej důkaz? -Policajti to zbabrali, ale my máme záznam
01:24:03 s něčím, co byste ani ve snu neuhodla, že může bejt natočený.
01:24:08 Ty jsi fakt dobytek.
01:24:12 Ty sis vždycky odjel do Prahy, abys nemusel bejt s ní.
01:24:18 On mi Béďa říkal, abych si na tebe dala pozor.
01:24:21 Ty jsi psychopat. Asi máš bejt taky po kom.
01:24:26 Se nedivím tý tvý, že se na tebe vykašlala.
01:24:29 Vždyť se neumíš postarat ani o děcka.
01:24:32 Víš co? Dej mi pokoj.
01:24:58 Moje máma nebyla žádnej psychopat!
01:25:16 -Jé, já pojedu s vámi.
-Prosím? Vždyť je mám v kapse.
01:25:19 -Prosím?
-Jdeme!
01:25:26 Chtěla jsem si dole vyzvednout poštu, a cestou jsem zjistila,
01:25:30 že nemám klíče, tak jsem se musela vrátit zpátky.
01:25:34 A nakonec jsem zjistila, že ty klíče mám v kapse.
01:25:44 A už jsem vám povídala o tý paní Remešový, že umřela?
01:25:49 -Ano.
-Aha.
01:25:52 No jo. Je to samej mrtvej, tenhle barák.
01:26:00 Samej mrtvej.
01:26:39 -Dobrý večer.
-Jé!
01:26:41 -Přejete si?
-69.
01:26:47 Ne. Pokoj mám 405.
01:26:50 Jo. Ale já myslela, že jste říkal 69.
01:26:54 To jsem říkal, ale právě že jsem tím nemyslel pokoj.
01:26:59 To neřešte. To byla taková sranda legrační.
01:27:03 Jo. On pan Procházka říkal, že jsou s vámi jenom problémy.
01:27:09 To říkal, jo? Tak to je dobře, že tady pan Procházka teďka není.
01:27:14 Teda pokud vy nejste paní Procházková.
01:27:18 Ne.
01:27:21 Jé, Grégrová? To je hrozně hezký jméno.
01:27:27 Dík.
01:27:31 A kde máte toho druhého pána?
01:27:34 Toho druhého problematického pána s sebou teď nemám.
01:27:37 On říkal, že se mnou nepůjde.
01:27:40 Říkal, že kdybyste si s Grégrovou třeba porozuměli,
01:27:43 že by nechtěl dělat problémy.
01:27:51 Čau.
01:27:54 -Já asi nemám kde spát.
-Jo? Vy jste vyhořeli?
01:27:59 Jsem chtěla jet domů, ale z téhle díry nic nejede.
01:28:07 -Jenom na jednu noc.
-Ty nemůžeš spát u matky, jo?
01:28:11 To je trochu složitější.
01:28:16 Máte problémy nějaký?
01:28:18 Ty k nim taky patříš.
01:28:21 VYZVÁNÍ MOBIL
01:28:25 No, Míšo?
01:28:27 Já jsem to asi posral totálně.
01:28:31 Co se děje?
01:28:33 -Nevím. Já jsem ji zabil.
-Koho?
01:28:36 Jak koho, do prdele? Horákovou! Slyšíš mě?
01:28:41 Michale, já tě slyším hrozně dobře. Vteřinu.
01:28:47 Počkej, klid, klid. Uklidni se, ti říkám, a řekni mi, kde jsi.
01:28:52 To město je prázdný. Stejně jako to bylo s mámou.
01:28:55 Nikoho prostě nepotkala, protože tu nikde nikdo není.
01:28:58 -Prosím tě, kam jdeš?
-Jdu za ní.
01:29:01 Ty jdeš na Krásno? Míšo, prosím tě, neudělej nějakou blbost.
01:29:04 Já už parádní blbost udělal.
01:29:06 Michale, prosím tě! Hele, já tam za tebou...
01:29:29 Můžeme to, prosím tě, dořešit zítra?
01:29:32 Já jsem ti ale říkala, že nemám kde spát.
01:29:33 Jo? Počkej, tak já ti dám peníze a ty si tady koupíš pokoj
01:29:38 a bude to v pohodě.
-Ne, to já si od tebe nemůžu vzít.
01:29:40 Ne, to je v pohodě. Hele, já peníze fakt neřeším. Vem si to.
01:29:43 To je úplně v pořádku. Ty pro mě něco znamenáš.
01:29:51 Já bych chtěl aspoň jednou v životě dokázat nějaký tý svý holce říct:
01:29:55 Dej mi pokoj. Neobtěžuj mě. Jenom mě zdržuješ.
01:29:59 Byla jsi mi celou dobu úplně u prdele a bude to tak i dál.
01:30:03 Ty prachy ti dávám jenom proto, že se stydím, že jsem ti kecal.
01:30:06 Ale to já nikdy neřeknu, protože jsem prostě pokryteckej zmetek.
01:30:10 Já musím fakt jít.
01:30:17 Budete si přát?
01:30:20 RÁDIO: Tak a máme pomalu za sebou další den. A teď mi, Pájo, řekni,
01:30:23 co jsi jako dneska zažil zajímavýho?
01:30:26 Tak to ti teda naštěstí můžu říct naprosto přesně:
01:30:28 Nezažil jsem zajímavýho vůbec, ale vůbec nic.
01:30:32 Cha, cha, cha!
01:30:40 Já se vzpamatoval, až když jí z hlavy tekla krev.
01:30:42 Ležela tam a nehejbala se. Já to nechtěl udělat.
01:30:46 Ty jsi debil! Jsi idiot!
01:30:48 Ty mě nevidíš, jak tě tady hledám, do prdele?
01:30:51 -Víš, jak mně bylo?
-Víš, jak je mně? Já jsem ji zabil.
01:30:54 Ale prdlajs. Třeba jenom omdlela nebo něco. Zkoušels ji oživovat?
01:30:59 Hele, třeba fakt není... Sahals jí na tep?
01:31:02 Sahej si na mrtvoly sám.
01:31:04 Klid, tohle to nic není. Bude to dobrý.
01:31:08 -To máme za to.
-Za co?
01:31:10 Ten pes jak kejval, to bylo špatně. Jak jsme se skoro vybourali,
01:31:13 to bylo znamení. My jsme do toho vůbec neměli začít vrtat.
01:31:15 Nech toho! Ta bába si to zasloužila a hotovo!
01:31:17 -Dochází ti, co se stalo?
-Mně to dochází.
01:31:19 Já jsem se koukal její dceři do ksichtu, když jsi mi to říkal.
01:31:23 Musíme něco udělat s tím tělem.
01:31:25 -Zavolám policajty nebo záchranku.
-Tak to v žádným případě.
01:31:28 Nikam telefonovat nebudeš! Nebudeš prostě nikam telefonovat!
01:31:32 Dovezeme ji sem, hodíme ji prostě do vody, a hotovo.
01:31:34 Do týhle vody nikoho házet nebudem!
01:31:38 -Nech toho!
-Ty ses úplně posral!
01:31:48 Aspoň jeden z nás musí uvažovat klidně a kurva logicky!
01:31:58 Kreténe!
01:32:18 VYZVÁNÍ MOBIL
01:32:28 To je ona.
01:32:32 Ano?
01:32:34 Já jsem o tom přemejšlela a...
01:32:38 Prosím?
01:32:41 Chce se sejít.
01:32:44 Já udělám, co budete chtít. Jenom mi proboha dejte pokoj.
01:32:49 Co mám udělat? Co chcete? Já vám dám peníze.
01:32:55 Já nepůjdu na policii, ale vy mi dáte ty vaše vymyšlený důkazy.
01:32:59 Já jsem v tomhle absolutně nevinná.
01:33:02 Ne. Podívejte se, já vám to řeknu takhle:
01:33:04 Já si prostě myslím, že nevinnej člověk neřekne větu:
01:33:07 Dám vám peníze za to, když mi dáte pokoj. To prostě ne.
01:33:10 Za co nám dáváte peníze? Za to, že jste nevinná? To je přece absurdní.
01:33:15 Ne, víte co? Takhle: Mě to prostě nezajímá, ne, ne.
01:33:19 Nabízíte peníze a já říkám: Ano, my je chceme.
01:33:21 Dobře, vy chcete nevinu, hele, kupte si ji.
01:33:24 Ano, dobře.
01:33:27 A přijďte oba dva, jo? Za hodinu? Dobře.
01:33:38 -Ano?
-Tak jsem to udělala, jak jsi řekl.
01:33:42 -Přijdou oba dva. -Výborně, výborně! Jsi šikovná, moc šikovná.
01:33:49 Blani! Blani, musíš mi věřit.
01:33:53 Normálně buď na tom panelovým parkovišti,
01:33:56 dokud se neobjeví ti dva.
01:33:58 Jako by se nic nedělo. O zbytek se postarám já, ano?
01:34:01 Prosím tě, vem si to, ať zase nenastydneš, ano?
01:34:04 O zbytek se postarám já, jo? Neboj se, věř mi.
01:34:09 Věř mi. Prostě udělej, co jsem ti řekl.
01:34:13 Hlavně neber telefon, ano?
01:34:15 Ano, jistě. Jistě. Kvůli policii, ano.
01:34:17 -Neboj, já vím, co mám dělat.
-Určitě.
01:34:20 -Co se ti stalo?
-Ale. Bouchla jsem se o věšák.
01:34:26 Jak jsi tady dlouho? Já jsem tě vůbec neslyšela.
01:34:30 -Kdys přišla?
-Teď.
01:34:33 Já že jsem tě neslyšela. Luďo, já ti ještě zavolám.
01:34:37 Určitě, určitě, hm.
01:34:44 Ty někam jdeš teď?
01:34:46 Ta věc, co řešíme pro Blanku, se dala do pohybu. Udělám to teď.
01:34:49 Aha.
01:34:50 Ta parabela, co máme, kontrolovals ji teď někdy?
01:34:54 -Ta pistole?
-Hm. Je v pořádku?
01:34:57 -Ta je v pořádku.
-Tak mi ji dones, prosím tě.
01:35:00 Dobře.
01:35:04 KOUKÁ SE NA PORNO
01:35:07 VYZVÁNÍ MOBIL
01:35:23 -No?
-Dane, tady je Adam.
01:35:26 Prosím tě, my se ti strašně omlouváme za ten dnešek, fakt.
01:35:29 My teď nějak přestáváme zvládat. Hele, ono je toho na náš nějak moc.
01:35:33 Promiň. Dane, jseš tam? Dane?
01:35:37 Poslouchej, my potřebujeme teď strašně pomoct.
01:35:40 -Dane, jsi tam?
-No.
01:35:44 My máme šanci usvědčit Horákovou z toho, že zabili Míšovi mámu.
01:35:47 Ona je ochotná nám dát peníze za to,
01:35:50 že jí dáme důkazy, který proti ní máme. Máme se sejít asi za hodinu
01:35:53 tam, jak je tady v Libině to panelový parkoviště u nádraží.
01:35:57 -A co s tím mám já?
-My potřebujeme, abys to...
01:36:02 No abys jel prostě s náma. Aby tě neviděli,
01:36:06 tak se tam musíš schovat a natočit to, abys nám to potom dosvědčil.
01:36:10 Hele, se mnou nepočítejte.
01:36:12 Prosím tě, nenech nás ve štychu.
01:36:15 Už nikdy nikomu nemůžeš pomoct víc než teďka pomůžeš nám.
01:36:21 Dane, jsi tam? Prosím tě. My tady ve městě už nikoho jinýho nemáme.
01:36:25 My teď potřebujeme, abys to pro nás udělal. Prosím!
01:36:28 -No tak dobře.
-Jo, no skvělý. Skvělý!
01:36:33 -Super! Máš kameru na mobilu?
-Nemám kameru na mobilu.
01:36:37 -Počkej, ale...
-Já mám jinou.
01:36:40 -No tak je ještě lepší.
-Na tý bude víc vidět.
01:36:44 -Přesně, přesně. A máš ji u sebe?
-No, já ji mám tady.
01:36:48 -Hele, a je určitě nabitá?
-Je nabitá.
01:36:52 Skvělý! Hele, my potřebujeme, abys sem přijel do tý Libiny.
01:36:58 A aby ses tam schoval. A potřebujeme, abys to natočil,
01:37:00 abychom to pak měli dosvědčený.
-Budu tam. -Děkujem!
01:37:10 Jo, hoši...
01:37:13 Ty si chceš vzít tenhleten kabát?
01:37:15 Tenhle už je příšernej. Vem si ten novej, co jsem ti koupil.
01:37:19 Ten má malý kapsy. Vezmu si tenhle.
01:37:24 No jistě, jak chceš.
01:37:26 Pokud chceš vypadat jako blbec, tak si tenhleten určitě vem.
01:37:30 Já tam přece nejedu moderovat mysliveckej ples.
01:37:32 Jedu tam to, no... Až se půjdeme projít, tak si ho vezmu.
01:37:36 Já se prostě musím cítit absolutně v pohodě.
01:37:39 Absolutně.
01:37:41 Dělej si, co chceš. Hlavně se, prosím tě, ciť absolutně v pohodě.
01:37:44 Jak se cítí jiní, o to se absolutně nestarej.
01:37:47 Dobře. Tak ať je po tvým, tak já si ho vezmu.
01:37:48 A kdybys ještě mohl dole střelit tu Bednaříkovu mrchu.
01:37:51 Už zase sere na chodník. A pan docent doktor profesor,
01:37:55 co má plnou hubu keců o antické filozofii,
01:37:57 tam to hovno zase nechá ležet.
01:38:19 -Dobrý večer. -Dobrý večer.
-Vy jste teda dnes za fešáka,
01:38:21 pane Kose. To asi pojedete na nějakou slávu, viďte?
01:38:24 -Pupíku, ty jsi zase ztloustnul. Na shledanou. -Na shledanou.
01:38:29 Jo, prosím vás, zamykejte dveře. Zase kradou boty.
01:38:32 To je hrozný. Svět je plný grázlů. Ale co my s tím dnes naděláme?
01:38:35 -Přesně.
-Na shledanou. Pojď, pojď.
01:38:44 Moni, mě opravdu mrzí, že jsme se takhle pohádaly, víš?
01:38:52 Chceš mi něco říct, mami?
01:38:56 Mně opravdu nějak není dobře, tak já si asi opravdu budu muset
01:38:59 zajít k tomu doktorovi. Když jsi tady, tak toho využiju.
01:39:04 Pak si promluvíme, jo?
01:39:11 -A koukni se občas na malou, jo?
-Jo.
01:39:25 VYZVÁNÍ MOBIL
01:39:26 Máš hrozně hezký vyzvánění, to jsem ti chtěl vlastně už dlouho říct.
01:39:30 Poslední dobou jako by se mi malinko zprotivilo,
01:39:32 protože ho slyším prakticky furt, ale možná to je jenom pocit, ne?
01:39:36 Není to pocit. Počkej, ale na konci je nejhezčí.
01:39:40 VYZVÁNÍ MOBIL
01:39:56 VYZVÁNÍ MOBIL
01:40:26 Hele, volá nějaká slečna, že ti dva pánové ze 405 nemají nikam jezdit.
01:40:30 Dej mi to, prosím tě.
01:40:33 Hotel Grand Šumperk, recepce, prosím?
01:40:35 -Můžu vám prosím nechat vzkaz?
-Jistě, moment.
01:40:36 -Prosím vás, vyřiďte pánům...
-Můžete.
01:40:38 Je to strašně důležitý! Prosím vás, vyřiďte pánům ze 405,
01:40:41 ať nikam nejezdí, je to strašně důležitý. Je to všechno jenom past.
01:40:45 -Dobře.
-Vyřiďte jim ať nikam nejezdí!
01:40:48 -Dobře, jistě.
-Já vám moc děkuju.
01:40:51 Neděkujte, nemáte zač. Na shledanou.
01:41:03 VYZVÁNÍ MOBIL Nepokládej to, nepokládej to!
01:41:08 Prosím tě, polož jí to, já ti koupím CD.
01:41:49 Je to k něčemu, že budeme mít natočený, jak nám dává peníze?
01:41:52 Bude tvrdit, že mi vyplatila nějakej dědickej podíl nebo něco.
01:41:54 -K ničemu to nebude.
-Ale prdlajs.
01:41:56 To by se s náma nescházela na parkovišti na zastrčeným nádraží,
01:42:00 uprostřed noci, kdyby byla nevinná, ne?
01:42:04 To si piš. Já si dám mobil do kapsy,
01:42:06 nahrajeme ji, určitě řekne aspoň jednu větu,
01:42:09 která ji bude pekelně mrzet. Ještě máme Dana, kterej nás jistí.
01:42:59 Ahoj, Jano! Nemohla bys mi na chvilku počkat u Simči?
01:43:02 -No jistě.
-Jenom na půl hodinky.
01:43:05 -Děje se něco? -Ne, v pohodě. Já jsem tady hned, fakt.
01:43:51 -Jsou tady? -Pardon?
-Ti dva jestli jsou tady.
01:43:54 Bohužel ne.
01:44:02 Počkejte, slečno!
01:44:24 Já to musím otočit až tam v tom lese na tom rozcestí.
01:44:27 -Jsi nervózní?
-Ne. Ty?
01:44:30 Taky ne.
01:45:03 Ona prostě bude volat furt.
01:45:07 Hele, prosím tě, vem to ty. Řekni jí, ať připraví matce
01:45:09 kartáček na zuby a oblečení do vězení a nám ať dá pokoj.
01:45:12 Ne, ne. Tyhle rozchody by si lidi měli řešit sami.
01:45:14 Michale, prosím tě!
01:45:32 Michale? Vy tam nesmíte jet, já mám šílenej strach, že se něco stane!
01:45:37 Teď ti nerozumím, Moniko.
01:46:47 Luďo, Luďo!
01:46:50 Co je? Co se ti stalo?
01:46:54 Blani, já to udělám sám. Blani, musíš mi věřit.
01:46:57 Luďo, prosím tě, nedělej to.
01:47:13 Mám ji, je po ní.
01:47:16 Jsem s váma. Kam vás střelila?
01:47:18 Ty hajzle!
01:47:21 Klid! Jsem policajt, jsem policista.
01:47:29 Kurva! Kurva!
01:47:36 Ty hajzle jeden!
01:47:58 Víš, co mi ta svině řekla? Že prej jsem před mámou utíkal.
01:48:06 Měl jsem hrůzu z toho, když máma brečela, už jako malej.
01:48:10 Ty její stavy se pořád zhoršovaly.
01:48:14 Najednou to byl úplně cizí člověk. Byla jenom smutná.
01:48:19 Mně se tak strašně stýskalo po té mámě z dětství.
01:48:23 Víš, že už si někdy nedokážu vybavit její tvář?
01:48:31 Stojím za hovno.
01:48:33 Míšo, oba moji rodiče žijou tady v tomhle městě.
01:48:38 Neviděl jsem je rok, možná dva.
01:48:41 A celou tu dobu, co jsme tady, mě ani nenapadlo za nima jít.
01:48:45 Oba jsou živí, zdraví, a výsledek je stejnej jako u tebe.
01:48:52 Stojím za daleko větší hovno.
01:48:57 Jo?
01:49:00 No, zjištění, že jsme oba na světě proto, abysme všechno posrali,
01:49:03 mě fakt uklidňuje.
01:49:05 Třeba to tak je.
01:49:08 Třeba jsme na světě proto, abysme si to posrali.
01:49:12 Ale abysme to taky posrali někomu, kdo ublížil nevinnýmu člověku.
01:49:17 A jestli je to tak, pak mi to jako smysl života úplně stačí.
01:50:06 Z RÁDIA: Rádio Šumperk. Nejlepší rádio v Šumperku.
01:50:10 Pozor, klid, neuvěřitelná zpráva, jo.
01:50:13 Hele, na parkovišti u nádraží v Libině, tam se prostě střílelo.
01:50:17 Dneska v noci se střílelo. Hele, to není sranda.
01:50:20 To fakt už jako není sranda, 3 mrtví. Fakt že jo.
01:50:23 -A policie, představ si, prostě...
-Neví vůbec nic. Klasika.
01:50:27 -Pátrá se po důvodech, že jo.
-Ale to není všechno!
01:50:30 Teď si všichni sedněte, fakt jako sedněte si,
01:50:33 protože do nádrže v Krásné, spadlo v noci auto.
01:50:37 -Po nehodě 2 mrtví.
-Počkej, takže 2+3 je 5?
01:50:41 -5 mrtvejch. To je prostě šílený.
-No je to šílený.
01:50:44 Hele, pozor, jo. A všichni říkaj, že se tady nic neděje.
01:50:47 -Na malým městě, 1 noc, 5 mrtvejch.
-Hele, radši seďte doma,
01:50:51 řešte si svoje domácí malý problémy,
01:50:53 starejte se o rodinu, o děti...
-Hlavně neblázněte, lidi!
01:50:56 Ať neskončíte prostě jako tyhlety bláznivý lidi.
01:50:58 Já mám takovej nápad. Pojďme si pustit písničku na odlehčení.
01:51:01 No. Něco odlehčenýho prostě. Život má bejt veselej.
01:51:35 SOUNDTRACK:
01:51:39 Deštivou ulicí jdeš sám
01:51:46 a já klopýtám stíny za tebou.
01:51:55 Já klopýtám stíny za tebou.
01:52:04 Odrazu tebe v kalužích se ptám
01:52:11 a podléhám mé touze za tebou.
01:52:19 A já podléhám mé touze za tebou.
01:52:29 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:33 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:37 Buď můj a já budu tvá.
01:52:45 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:49 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:52:53 Buď můj a já budu tvá.
01:53:01 Deštivou ulicí jdeš sám
01:53:09 a já klopýtám stíny za tebou.
01:53:17 Já klopýtám stíny za tebou.
01:53:26 Odrazu tebe v kalužích se ptám
01:53:33 a podléhám mé touze za tebou.
01:53:41 A já podléhám mé touze za tebou.
01:53:51 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:53:55 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:53:59 Buď můj a já budu tvá.
01:54:07 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:54:11 Buď můj, buď můj, buď můj.
01:54:16 Buď můj a já budu tvá.
01:54:22 Já budu tvá.
01:54:26 Já budu tvá.
01:54:32 Jenom tvá.
01:54:34 Já budu tvá.
01:54:39 Jenom tvá.
01:54:53 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2014
Adam a Michal, kamarádi z dětství, se po dvaceti letech vracejí do Šumperka, do města, odkud „utekli“, ale kde stále žije jejich minulost. Michalova matka zemřela již před lety, Michalův otec umírá v den jejich příjezdu. Přesto chtějí přijít na kloub tomu, zda byl otec opravdu zapleten do smrti matky, kterou našli utopenou v jezeru Krásno, a jakou roli v tom hrála jeho nová žena. Dvojice se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a tím roztočí spirálu nezadržitelných katastrof… Vrší se absurdní situace i vtipné momenty, které ústí ve velké finále, na které toto maloměsto hned tak nezapomene. Autoři scénáře a představitelé obou hlavních rolí Ondřej Sokol a Martin Finger se nechali volně inspirovat skutečnými událostmi. „Snažili jsme se najít ironický pohled na věci, které komické nejsou,“ říká o svém režijním debutu uznávaný divadelní herec a režisér Ondřej Sokol.
Trailer
Adam a Michal, kamarádi z dětství, se po dvaceti letech vracejí do Šumperka, do města, odkud „utekli“, ale kde stále žije jejich minulost. Michalova matka je mrtvá několik let, Michalův otec umírá v den jejich příjezdu. Přesto chtějí přijít na kloub tomu, zda byl otec opravdu zapleten do smrti matky, kterou našli utopenou v jezeru Krásno, a jakou roli v tom hrála jeho nová žena. Dvojice se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a tím roztočí spirálu nezadržitelných katastrof…
A to vše s nádechem jakési černé komedie, neboť film je plný absurdních situací (jak například najít na malém městě nájemného vraha?), osobních tragédií (situace podobná té, kterou ve filmu ztvárňuje devítiletý syn Ondřeje Sokola Adam, se skutečně stala) či vtipných momentů ze života (ano, ve filmu opravdu uvidíte polonahého Ondřeje Sokola).
Ukázka
Tragikomický příběh návratu dvojice herců do rodného města vychází z reálných životních událostí. Ty zpracoval a do více či méně fiktivního příběhu převedl herec a režisér Ondřej Sokol, který se kromě scénáře zhostil také jedné z hlavních rolí, a zároveň snímek režíroval. Po velmi úspěšných režijních počinech v divadelním prostředí se tak vydává do prostředí filmového, a hned napoprvé snímkem velmi osobním a řešícím závažná témata. „Snažili jsme se najít ironický pohled na věci, které komické nejsou. Jde jen o to je umět citlivě zachytit, najít tu správnou optiku, jak je sejmout,“ vysvětlil režisér Ondřej Sokol.
Kromě Sokolova hereckého partnera Martina Fingera se ve snímku představí také například Karel Roden s Jaroslavem Pleslem v rolích majitelů pohřební služby, matka s dcerou Jana Krausová a nadějná mladá herečka Zuzana Stavná, nepřehlédnutelný je také David Matásek coby hotelový recepční či Ondřej Malý jako ne vždy čestný policista.
