Pygmejové, děti džungle

Fotograf Ivan Bulík si splnil svůj velký sen. Toužil zachytit život a zvyky nejmenších lidí planety, civilizací neposkvrněných Pygmejů.

Své putování zahájila výprava ve Středoafrické republice, odkud ji místní domorodci převedli přes hranice válkou zmítaného Konga. Při dobrodružném přechodu se vyhnuli místním rebelům, pozorovali pralesní slony i nížinné gorily. Hluboko v džungli se dobrodruzi spřátelili s kočujícími Pygmeji, jež je zaučili do tradičního způsobu života lovců a sběračů. Fascinováni jsou tamní téměř nekonečnou radostí z hudby i tance.

Režisér Pavol Barabáš k filmu říká: "Měli jsme obrovské štěstí. Po náročném pochodu a dobrodružném hledání v srdci černé Afriky se nám podařilo, hluboko v konžském pralese, najít ukryté etnikum, které ještě žije přírodním způsobem života. Kmen, který se živí lovem a sběrem, tak jako před tisíci roky. Nacházíme pralesní lidi, o kterých si svět myslí, že už neexistují. Právě cesta do dob minulých, do dob, kdy i ty nejjednodušší věci přinášely lidem štěstí, nás přivedla k začátkům lidské existence. Není to film jen o dávném vztahu člověka k naší Zemi, ale i o drsném poznání, že mnohými "zázraky", které si v obchodních centrech kupujeme, způsobujeme ve třetím světě velké lidské utrpení..."