Pravda, po níž nejvíce toužíme, mívá obvykle hořkou příchuť. Polsko-francouzský film (2000). Hrají: Z. Zapasiewicz, K. Jandová, J. Radziwilowicz, M. Sieczkowski, M. Brodzki a další. Scénář a režie Krzysztof Zanussi. V polském znění s titulky

Šedesátiletý lékař Tomáš dávno neskrývá, že je cynik a pragmatik. S chutí si právě přivydělává při natáčení filmu o svatém Bernardovi z Clairvaux, zakladateli řádu cisterciátů. Tomáš své názory vnucuje medikovi Filipovi i jeho přítelkyni, garderobiérce Hance. Po návratu do nemocnice pak pomůže jednomu těžce nemocnému pacientovi ukončit utrpení zvýšenou dávkou morfia, přestože dobře ví, že překračuje některé zákony. Po čase zjistí, že i jeho zasáhla smrtelná nemoc. V té chvíli se jeho přístup k životu mění a jeho ateismus začínají nahlodávat otázky posledních věcí člověka. Při hledání odpovědí se nevyhne ani zvažování smyslu víry…

Film natočil známý polský filmař a jeden z hlavních představitelů „kina morálního neklidu“, režisér Krzysztof Zanussi (Struktura krystalu, Ochranné zbarvení, Spirála, Kontrakt, Rok klidného slunce). Ve svém příběhu se přitom znovu dotýká otázek morálky a hledání vlastní identity. Na festivalu polských hraných filmů v Gdyni v roce 2000 snímek obdržel Zlatého lva a Cenu za nejlepší mužskou roli (Zbigniew Zapasiewicz), ve stejném roce na MFF v Moskvě získal Hlavní cenu (sošku Zlatý sv. Jiří).

V dalších týdnech ČT uvede Zanussiho snímky Dodatek a Persona non grata.

Napište nám