Český žurnál

Záznam chatu ze čtvrtka 24. dubna 2014

Detest.: „Studoval jste něco z romistiky kvůli dokumentu?“

Tomáš Kratochvíl: „Dobrý den! V Předlicích jsem studoval různé analýzy, publikace z výzkumů a Romskou literaturu. Velmi doporučuji například knihu Chudáci Romové, zlí Cikáni od autora jménem Norbert Mappes-Niediek.“

DAYD: „CO sídliště Janov, zajímá Vás?“

Tomáš Kratochvíl: „O Janově jsem toho hodně slyšel. Taky bych se tam rád podíval.“

Ike: „Koho budete volit do EP letos?“

Tomáš Kratochvíl: „Zatím to vypadá na Jana Kellera za ČSSD.“

Markéta: „Budete se dále věnovat tématu soužití Čechů a Romů?“

Tomáš Kratochvíl: „Dobrý den! V současné době natáčím pokračování Gadža. Přibudou nové postavy, starým postavám se dějí nové věci. Bude to víc o politice, aktivismu a médiích. V televizních dvaapadesáti minutách šlo témata jen nakusovat, takže teď je i "přežvýkáme a spolkneme". Bude to celovečerní formát a půjde do kin.“

zuzana: „zdravím tomáši - respekt za skvělé zpracování, nápad, vlastně i odvahu - jedna z posledních hlášek z filmu - jestli jste fakt první čech, kterej navštívil romskou rodinu v předlicích - parafrázuji - mě velmi inspirovala a přemýšlím, že jste vzor k následování - asi si taky najdem "svoje" cigány, které budeme navštěvovat:) díky!“

Tomáš Kratochvíl: „To rád slyším. Štve mě, že gádže a cigáni přijdou do kontaktu jenom pokud je bílá strana na dně (cigánské rodiny často pomáhají bezdomovcům a celým bílým rodinám, a často se potom stane, že dotyčný běloch se dostane do stavu závislosti a podřízenosti vůči svým dobrodincům), anebo jde o kontakt soudce - obžalovaný, učitel - žák, sociální pracovnice - klient, tedy vztah, kdy jedna strana je nositelem moci a poroučí druhé straně jak má žít. Potom je logické, že existují oboustranné předsudky a nedůvěra. Chybí jednoduše kamarádství, sousedství. Vztah rovného s rovným.“

Tom: „Zdá se mě to neobjektivní, neb všichni se samozřejmě tváří před kamerou jinak než ve skutečnosti a přetvařují se. Co tak točit tajně a skrytou kamerou?“

Tomáš Kratochvíl: „Návrhy na použití skryté kamery slyším od včerejška často. Já to nedělám. Není to fér. Navíc bych vám stejně nemohl sloužit, pokud jde o zachycení kriminální a násilné činnosti. Česká ghetta jsou oproti například jihoamerickým překvapivě bezpečná. Předlicemi můžete bezpečně projít ve dne i v noci (pokud máte přátelské úmysly). Není to tak divoké, jak se traduje.“

Hana: „Dobrý den. K včerejšímu pořadu: kolik hodin materiálu jste natočil?“

Tomáš Kratochvíl: „Sám nevím. Jsou to stovky hodin.“

MK: „Dobrý večer. Z dokumentu mi vyznělo, že jste tolerantní člověk, takže jste asi počítal s tím, že ten půlrok tam vydržíte. Co byste ale dělal, kdyby se ukázalo, že s tou rodinou z nějakého důvodu nevydržíte? Měl jste nějaký plán B, jak z toho udělat dokument podle vašeho gusta, nebo byste byl schopen pustit do vysílání i "nepovedený pokus" o začlenění? Díky“

Tomáš Kratochvíl: „Naopak jsem měl celou dobu strach, že to bude selankovité a nedramatické. V dramatu platí, že čím horší věci se dějí postavě, tím je divák více uspokojován. Neměl jsem žádný plán. Točil jsem, co se dělo.“

Dagmar K: „Zdravím, díky za pěkný dokument. Napadá mne, jestli by nebylo dobré, pro ještě ucelenější pohled, zaznamenat život mezi "Romy" skutečně chudými. V dokumentu byly zmíněny jejich problémy jen okrajově.“

Tomáš Kratochvíl: „Máte pravdu. Dostat se s kamerou mezi ty nejchudší - to je úkol pro dalšího filmaře, nejlíp romského. Já jsem příslušník střední třídy a živnostník, samovolně mě to zaválo mezi podobnou sortu.“

Daniel Kunc: „Výborný dokument, nastavuje nám bílým zrcadlo. Nejvíce se snaží pro Romy udělat Zelení. Skutečně je zapojit do většinové společnosti. Romové jsou na kandidátkách Zelených, lidé ze Strana pro rovné příležitosti. Nechcete ještě zvážit podporu ve volbách pro SZ?“

Tomáš Kratochvíl: „Podle mě nejde v politice o "romskou otázku", ale o otázku chudoby. O zvětšování nerovností.“

DAYD: „Zajímáte se o smutnou romskou historii - Lety u Písku a Hodonín u Kunštáttu?“

Tomáš Kratochvíl: „Zajímám, rád bych to dostal do pokračování Gadža. Je patologické, jak to v sobě dusíme a tutláme.“

Mia: „Navštívili Vás někdy Vaši romští přátelé? Udržujete s nimi kontakt?“

Tomáš Kratochvíl: „Ano, jezdím za nimi i s Šárkou a Marikou. V létě přijedou na Vysočinu k mým rodičům.“

Lucie: „Halóóóó! Jste tu?“

Tomáš Kratochvíl: „Jsem!“

Jaroslav: „proč děláte z cikánů něco co nejsou,pokud jsou zde podle Vaší reportáže již 700let nechápu,že nejsou schopni alespoň se přiblížit bílé (většině,zdůrazňuji většině) a jenom parazitují na jimi opovrhovaném českém státu,další zajímavost o jejich hrdosti je,že 90% cikánů se hlásí k českému občanství což vypovídá mnoho o jejich \\\\\\\\HRDOSTI,děkuji za odpověď“

Tomáš Kratochvíl: „Přečtěte si něco o historii Romů. Jen ve zkratce: Většina jich přišla (nebo byla přemístěna) ze Slovenska, aby pracovali jako nekvalifikovaní dělníci v socialistických továrnách. Čeští Romové byli předtím téměř úplně vyvražděni během holokaustu. Na čemž se vydatně podílel Český stát. V zemích, kde holokaust neproběhl, se k romské národností hlásí nepoměrně větší procento Romů. Dává mi to logiku. Taky bych sebe a svou rodinu dobrovolně nepsal na nějaké seznamy pro instituci, která před sedmdesáti lety budovala koncentráky.“

K. Vankova: „Na místní "uprděný" český poměry věru odvážný filmařský počin... Klusákovi s Remundou /a jejich Smrti a Životu v Tanvaldu/ vyrostla zdatná konkurence...Ale! beru to jako závdavek na mnohem rozsáhlejší film s touto tematikou...bude? a kdy asi tak?“

Tomáš Kratochvíl: „Bude. Na podzim v kinech.“

ales: „Myslite si, ze pokud by se Vas neujmula nova romska rodina a byl tam na vlastni triko, dopadl by vas pobyt v Predlicich takto idilicky ? Dekuji“

Tomáš Kratochvíl: „Sami Cigáni mi řekli, že kdybych nebyl přijat jako člen rodiny, vedlo by se mi hůř. Nevím. Byl jsem už i v jiných „ghettech“ než v Předlicích a nemám žádnou blbou zkušenost.“

Pavel: „Ahoj. S jakou kamerou jsi natáčel (typ) a nebál ses o vybavení štábu?“

Tomáš Kratochvíl: „Měl jsem malou kameru Sony Nex VG10. Všichni mi říkali, že mě okradou. Postupně jsem si přivezl svoji Canon XH A1 s drahým zvukařským vybavením. Neztratilo se nic.“

WAR: „Sám máte romské kořeny?“

Tomáš Kratochvíl: „Nemám. Naopak. Moje praprateta dělala na Gestapu a praprastrýcové byli letci Luftwaffe. Sranda, co?“

J. Novotný: „Zdravím, na základě čeho se čt rozhodla, že podpoří váš dokument? Potěšilo vás to, nebo vás omezovalo že nejededte na sebe, musíte se něčím řídit (aspoň trochu)“

Tomáš Kratochvíl: „Prosadili to Klusák s Remundou a byla to od nich odvaha - neznámý autor s potenciálně průserovým námětem. Nikdo mi pak do práce nekecal, kromě velmi přínosné dramaturgické práce Honzy Gogoly.“

Dana Kosařová: „Měl jste poradce při natáčení Gadža -Romy, odborníky na roms. problematiku, romisty?“

Tomáš Kratochvíl: „Ne, ale hodně jsem četl.“

DOTAZ: „Chtěl by jste romského prezidenta?“

Tomáš Kratochvíl: „Ano. Jožku Mikera.“

Katka: „Co pro Vás byl nejhorší a nejhezčí zážitek? Díky“

Tomáš Kratochvíl: „Nejhorší zážitek: když jsem jednou procházel Předlicemi a parta dětí chytla amok, začaly mě prudit a cpaly mi kamínky do brašny s kamerou. Bylo to neškodný, ale nepříjemný. Zastavili se až u prahu Jardova domu. Nejlepší zážitek: Pokaždé se opakující pocit, že když odcházím od Cigánů, jsem nabitý energií.“

pan K: „zdarvim pane Kratochvil, zrovna sleduji vas film a zamyslim se nad tim jestli by se romove chovali stejne jak ve vasem filmu kdyby nevedeli co delate a hlavne kdyby nevidili kameru .. zda se mi ze se jen predvadi co myslite vy?.“

Tomáš Kratochvíl: „Doporučuju Vám: vezměte balík kafe nebo štangli salámu a běžte za libovolnou cigánskou rodinou poptat se na zdraví, na děti. Uvidíte sám, co se stane.“

Hans: „Dobrý den. Myslíte si obecně, že je zde romové jsou opravdu diskriminovaní? Nebo je to vzájemné? nebo jen plachý argument? Díky“

Tomáš Kratochvíl: „Diskriminace tu je. Na trhu práce, na trhu s bydlením... S tmavým obličejem a s přízvukem to máte v Čechách složitější. To je prostě fakt. Na druhou stranu Cigáni občas vytahují obviňování z diskriminace v neadekvátních situacích. Je to taková pohotová zbraň, po které neváhají sáhnout. Někteří.“

Zdenka: „Pěkný den Tomáši, můžete popsat, jak se chovaly rodiny v okolí, kde jste natáčel, mimo kamery? Změnilo se nějak jejich chování? A máte odvahu se podívat i do Chánova? Děkuji za odpověď.“

Tomáš Kratochvíl: „V Chánově budu natáčet příští týden. Co se týká změn v chování v závislosti na přítomnosti kamery, tak to máte tak: Většina lidí z baráku se mě stranila, pokud jsem měl u sebe techniku. Ne proto, že by skrývali kriminální činnost, ale proto, že se stydí za svoji chudobu, za vypadané zuby, za špatnou češtinu. Jak už jsem psal níže: rád bych viděl romského studenta dokumentaristiky, takového, který by se vrátil domů a točil ne z pohledu nadřazeného pozorovatele, ale opravdového insidera.“

Jarmila: „Tomáši, nemáte pocit, že řešení romského problému ještě nezačalo? Já ten problém vidím čím dál hlubší a nenapravitelný. Národní obrození za nás také neudělali Němci. Romové musí začít od sebe.“

Tomáš Kratochvíl: „Máte pravdu. A my jim nesmíme házet klacky pod nohy, nýbrž je v tom podporovat. Ze sobeckého důvodu - to, co se děje Romům se bude dít čím dál většímu počtu bývalých příslušníků střední třídy, kteří se dostávají do otroctví dluhů a bezvýchodnosti. Je čas přestat přemýšlet o společnosti jako o slušných / nepřizpůsobivých, nebo jako o šikovných / lůzrech, co si za to můžou sami. Jsme jedna rodina. A když je v rodině jeden člen nešťastnej, tak se to negativně promítne na celku. Tím končím, děkuji za příjemný chat. Musím běžet.“