Chat

režisér

Lukáš Kokeš

Třetí dokument z cyklu Český žurnál shrnuje klíčové události metanolové aféry z podzimu 2012 a hledá odpověď na otázku, kdo v této kauze selhal – jednotlivci nebo stát? Své dotazy můžete položit režisérovi tohoto dílu Lukáši Kokešovi.

Záznam chatu z pondělí 25. března 2013

Lucie: „Dobrý den, Lukáši, Váš film je taky pančovaný, nebo po něm nikoho hlava bolet nebude?“

Lukáš Kokeš: „Dobrý den! Zdravím všechny diskutující a díky za dotazy! Termín pančování chápu jako úmyslné ředění, úmyslné nahrazování něčeho nečím jiným, v podstatě podvodné jednání. Při realizaci Pančované republiky jsem se snažil jakýmkoliv podvodům vyhnout a zobrazil jsem metanolovou aféru podle mého tak, jak mi situace dovolovala. Snažil jsem se získat víc informací od Policie ČR, dokonce jsem získal příslib jakési exkluzivity... tento slib ale nebyl nakonec naplněn a Policie mi příliš vstříc nevyšla. Proto jsou některé informace v Pančované republice tak trochu zředěné. Počítal jsem do poslední chvíle s jinou spoluprácí Policie, která se nakonec neuskutečnila. Diváka měla hlava původně bolet víc, ale spíš z vystřízlivění, než z otravy alkoholem...“

DAYD: „Kolik bylo vlastně dodnes celkem obětí methanolové aféry?“

Lukáš Kokeš: „Myslím, že dodnes bylo 41 mrtvých (jedem případ z poslední doby nebyl úplně prokázán, že souvisel s metanolem) a dalších 85 lidí bylo poškozeno.“

sk: „Kdo selhal víc - jednotlivci, či stát?“

Lukáš Kokeš: „Dokonce i vláda ve svém prohlášení před Vánoci konstatovala, že selhal státní aparát. Myslím, že zásadní problém je s trochou nadsázky v "nastavení řídících procesů" slovy ministrině kultury Aleny Hanákové. Dost mi to připomíná situaci například s hazardem. Na jedné straně názor, že je člověk svobodný a může si vybrat, zda si zahraje nebo ne, v tomto případě, zda se napije nebo ne... na druhé straně víme, že přílišná tolerance v těchto oblastech vede k rozvoji závislostí. Nelegalizujeme drogy, ale před gamblerstvím a alkoholismem zavíráme oči a říkáme, že si za to lidé mohou sami... cítím za tím spíš otázku, jaký typ závislostí, je pro stát výhodný a jaký už ne?“

sk: „Pomohla metanolová česká aféra, aby lidé pili v ČR alkohol méně?“

Lukáš Kokeš: „Myslím si, že ne nebo nijak významně. Během natáčení v době prohibice jsem slyšel příběhy, které naprosto vyvracely účinnost omezení prodeje alkoholu. Lidé zkrátka ví, jak si své pití sehnat. Navíc supermarkety zareagovaly na prohibici tím, že zlevnily ceny vína, takže si lidé nakoupili místo tvrdého několik lahví vína za výhodnou cenu... takže lidé pijí podle mého stejně, navíc za chvíli se na metanolovou aféru zase zapomene.“

sk: „Proč jste se rozhodl točit právě o metanolové aféře? A jaký ohlas zatím Váš dokument z Čes. žurnálu má?“

Lukáš Kokeš: „Vít Klusák s Filipem Remundou, kteří stojí za vznikem celéjo Českého žurnálu mě oslovili, zda bych nechtěl udělat jeden díl. Začal jsem točit o církevních restitucích, které nám přišly jako výrazné téma, kolem kterého se v určitý okamžik rozhořela celospolečenská diskuze. Pak ale vypukla aféra s metylalkoholem a společně jsme se dohodli, že by Český žurnál na tuto událost měl reagovat. Proto jsem se od restitucí přesunul k alkoholu... co se týče ohlasu, pár lidí z mého okoli zareagovalo pozitivně, pár negativně, což je zdravý stav... jaký je ohlas svým způsobem demonstruje například i tento chat!“

DAYD: „Kolik lidí zemřelo v důsledku methanolové aféry a kolik má poškozené zdraví?“

Lukáš Kokeš: „Podle dosavadních informací, které mám, zemřelo asi 41 lidí, 85 bylo poškozeno.“

Mike: „Dobrý den Lukáši, jaký důvod udala policie za nesplnění její spolupráce s Váma? Kolikrát během natáčení došlo na situaci, ve které Vám někdo výslovně zakazoval točit,došlo k tomu vůbec? Jinak hudba od Badalamentiho výborný nápad ;)“

Lukáš Kokeš: „Nešlo o uvedení důvodu a nesplnění podmínek. Šlo o to, že jsem dostal příslib, v jehož splnění jsem měl důvěru, celé se to protahovalo, pořád někdo něco odkládal a nakonec se ukázalo, že příslib byl chybný a nemůže být splněn. Což mi bylo sděleno na poslední chvíli. Asi jsem s nimi jednal špatně nebo nevím, každopádně je jasné, že příslib přístupu k informacím o probíhajícím vyšetřování je třeba brát s opravdu velkou rezervou. Zároveň je jasné, že si Policie nechce přidělávat problémy s dohlížením na nějakého dokumentaristu. Co se týče výslovného zákazu točit, s tím jsme se setkali jen ve vztahu s některými likérkami.“

pixel: „Píšete, že někteří lidé ve vašem okolí reagovali negativně -ohledně čeho? díky“

Lukáš Kokeš: „Dalo se jít určitě více do hloubky, propásli jsme moment, kdy ještě bylo možné točit s Pavlem Čanigou - jednatelem likérky Drak. Kdyby se nám povedlo s ním domluvit, byl by tou chybějící hlavní postavou filmu. Díky němu by se dal celý příběh odvyprávět mnohem intenzivněji. Zaváhal jsem a ve chvíli, kdy jsem s ním mluvil, odkazoval mne pan Čaniga už jen na svého právníka.“

Jiří Stejskal: „Váš film byl nesnesitelně dlouhý a valná část byla mlácení prázdné slámy, či neúnosné opakování. Obzvlášť ta diskotéka byla k nepřežití. Myslím, že fakta, která jste sesbírali, by stačila s bídou na film dvacetiminutový. Protože mám dokumentaristiku rád, řeknu vám s Cimrmanem: "Tudy ne přátelé!" Takže dotaz zní: Proboha, plánujete něco nového?“

Lukáš Kokeš: „Dobrý den! Jeden z představitelů České televize se nechal slyšet, že i film Pevnost, který jsme natočili společně s Klárou Tasovskou, vydá s bídou tak na dvacet minut, víc ne. Každý film zasluhuje kritiku, zde bych jen řekl, že někdy nejde jen o pouhý sběr faktů a informací... Trochu to zní jako kdybyste mi říkal, abych už radši nic neplánoval... nebojte, v plánu je zatím jedna televizní dvacetiminutovka, takže ideální stopáž!“

Tomas Gorný: „Mě by zajímalo, proč nikoho ve vládě netrápí daňový únik spojený s touto aférou. Slyšel jsem že až olovina alkoholu na trhu může být pančovaná.“

Lukáš Kokeš: „Setkal jsem se se spekulací, že lihová mafie své výdělky většinou nepřevádí do daňových rájů ani na švýcarská konta. Peníze utrácí v Čechách... za drahé kožichy, auta, nové domy, platí za různé služby, najímají si zahradníky, kuchaře, chůvy. Pro stát může být jistá tolerance tohoto fenoménu relativně výhodná právě v tomto ohledu, že peníze zůstávají v České republice a i když pochází z nelegálních aktivit, roztáčí tuzemskou ekonomiku stejně, jako peníze legální. Lihový boss někde na vesnici nebo maloměstě zaměstná X lidí, kteří pak jezdí nakupovat, své peníze utrácí... je to trochu divoká úvaha, ale proč nemít odvahu spekulovat trochu divoce?“

Petr: „Zdravím srdečně, už Vám někdo v souvislosti s dokumenty z metanolové aféry vyhrožoval, anebo jste podvědomě cítil ohrožení ? Děkuji, Petr“

Lukáš Kokeš: „Tímto filmem určitě nešťouráme v ničem objevném, o čem bychom už dříve neslyšeli. Nikdo nám nevyhrožoval. Ovšem Jana Lorencová, která ve filmu vystupuje, natáčela o daňových únicích spojených s lihem už od začátku devadesátých let. Během těch dvaceti let, co byla aktivní investigativní reportérkou, se jí dostalo bezpočet výhrůžek a anonymních telefonátů, dokonce ji srazilo i auto. Ona se zabývala i podvody s lehkými topnými oleji, které mimochodem probíhají neustále i dnes, takže ji ohrožovaly různé okruhy mafiánů. Je zajímavé, že o pančování pohonných hmot se také tolik nemluví... asi proto, že řidiči ani jejich auta po natankování napančované nafty neoslepnou ani v souvislosti s tím neumřou.“

Daniela: „A jaká je Sabina Slonková? Neprozradila i něco, co se do filmu nakonec nevešlo? Díky, pane Lukáši.“

Lukáš Kokeš: „Sabina Slonková je velice sympatická žena a zkušená novinářka. O různých nelegálních praktikách a mafiánských podnicích toho ví mnoho a jako profesionálka také ví, že není vhodné o všem mluvit a pouštět se do příliš spektakulárních teorií. Je věcná jako správný detektiv. Nemohla si dovolit prozradit nám víc, než by chtěla, aby bylo zveřejněno... do filmu jsme vybrali to nejzajímavější.“

KubaD: „Ahoj Lukáši! Natočit tento dokument bylo Tvým nápadem nebo jak ses k tomuto tématu dostal? Jak na Tebe osobně dolehla aféra a pil si v jejím průběhu alkohol? A jak se Ti daří? :) Díky za odpověď! Kuba“

Lukáš Kokeš: „Ahoj Kubo! Jak už jsem odpovídal výše, na metanolovou aféru bylo třeba Českým žurnálem zareagovat a já jsem byl z celého týmu zrovna ve fázi, kdy jsem nejsnáze mohl změnit téma natáčení. V době, kdy aféra vypukla, jsem vodku, rum ani fernet nekonzumoval... lahvi slivovice ve skříni, kterou jsem od někoho dostal, jsem ale věřil, stejně jako podle mě sto procent všech ostatních konzumentů... bohužel některým se ta důvěra v zásoby nevyplatila.“

Grainsofs: „Uvažoval jste o metanolové aféře jako trest za přebujelý konzumismus alkoholu?“

Lukáš Kokeš: „Neuvažoval, nemám sklony vykládat si události ve světě takovým osudovým způsobem. Sabina Slonková je přesvědčená, že to byla prostě blbá chyba několika jednotlivců, kterým se situace vymkla z rukou. Já spíš uvažuji nad tím, jakým způsobem se na té chybě podílí systém a my ostatní, kteří ten systém spoluvytváříme? Jestli metanolová aféra není skutečně hlučným upozorněním na to, jak nezodpovědně se lidé, které jsme pověřili správou tohoto systému, chovají i v jiných oblastech - vzpomeňme si na předražené dálnice, na nefunkční registr vozidel, který mimo jiné napomáhá tomu, že je v ČR nejrozvinutější obchod s kradenými vozy v Evropě... je to trest za to, že moc jezdíme autem? Nemyslím si...“

jr: „Ahoj Lukáši, když jsi viděl svůj film hotový, jaké věci by jsi udělal jinak (kromě zmínéného pána od Draka)?“

Lukáš Kokeš: „Nedávno mě napadlo, že bych se třeba mohl pověsit na reportéra ČT Jiřího Hynka, který o aféře informoval, a přes takový jeho portrét bych točil o metanolu... mohla by to být taková reportáž o reportáži. Média vždy hrají rozhodující úlohu v podobných aférách, takže by to byl takový pohled do kuchyně, kde se vaří zpravodajství o metanolové aféře, jak reportéři vyjíždí na místa nových odhalení, jak tam komunikují s respondenty...“

Daniela: „Skvělý cyklus, konečně něco, na co se dá v televizi koukat a nepřipadat si jako idiot. Resp. idiotka... Bude Žurnál pokračovat i letos?“

Lukáš Kokeš: „Podle informací, které mám, bude Český žurnál pokračovat i v letošním roce. Kromě Víta Klusáka s Filipem Remundou natočí své díly režisér Martin Mareček a nebo Jan Hřebejk.“

Mortar: „Díval jste se už na svůj dokument o metanolu před jeho premiérou v TV, nebo až v TV při jeho premiéře?“

Lukáš Kokeš: „Televizi nemám a při premiéře jsem byl stejně zrovna v autě. Před vysíláním v ČT, během střihu a dokončování jsem ten dokument párkrát viděl... :)“

jr: „Něco podobného jako udělal V.Klusák ve své části Film jak Brno? za sebe mohu říct, že Váš přístup i forma se mi líbil i když nepřinesl zdánlivě nic objevného (což jsem ani nečekal), ty fakta se kterými pracoval byly dobře poskládané“

Lukáš Kokeš: „V podstatě ano, východisko by mohlo být podobné, jen bychom s reportérem strávili více času intenzivněji - na cestách autem, jak se připravuje, jak dělá různé verze "stand-upů", jak moc ta kauza zasahuje do jeho života nebo ne, jak mu třeba někdo zavolá v noci a on vyrazí natočit záběry nějakého nově odhaleného skladu alkoholu... něco takového. Díky za komentář!“

Iveta Pawlasova: „Dobrý den, zajímá mě transparentnost trestů pro jednotlivce zodpovědné za tuto skutečnost a dále zda si Vážně myslíte že koncese napomůže lepší situaci?Děkuji“

Lukáš Kokeš: „Nejsem právník ani odborník na problematiku prodeje lihovin. Často se stává, že lidé dokumentaristu vidí jako experta na události, které se v jeho filmu objevují. Snažím se v těch událostech hledat nějaké souvislosti. Nemyslím si, že pouze koncese napomůže k zlepšení situace - v Norsku mají také problémy s nelegálním alkoholem, i když má stát monopol na obchod s alkoholem. Může to být ale jeden s kroků směrem k nápravě situace. Během natáčení nám různí lidé nezávisle na sobě říkali, že problém s nezdaněným lihem je mnohonásobně větší, než si jsme ochotni připustit. Dříve bylo běžné, že některé likérky měly jako přidružený obor podnikání kosmetickou výrobu - díky tomu mohly nakupovat technický líh nezatížený spotřební daní, který potom končil samozřejmě v lahvích... náklady na nápravu škod spojených s konzumací alkoholu jsou mnohonásobně vyšší, než výnosy ze spotřební daně a DPH... neexistuje však přesná statistika, nikdo přesná data nesbírá... zdá se mi, že koncese je jedním z mnoha kroků, jak situaci alespoň trochu proměnit. Hlavně je důležité, aby se stalo alespoň něco, ne jen to, že se vymění kolky a zavedou rodné listy, což jsou věci, které se dají zase snado falšovat nebo obcházet... podobné je to s cigaretami, které se také pančují...“

Magda Zicháčková: „Dobrý den, v prvé řadě bych Vám chtěla poděkovat za Váš dokument. Díky němu jsem se dozvěděla řadu věcí, které nebyly z médií tak zřejmé (což je přeci jen zcela normální záležitost). Zajímalo by mne, jestli jste během natáčení narazil na nějakou cenzuru nebo jestli jste mohl uveřejnit vše, co jste natočil. A také jestli v budoucnu plánujete dokument rozšiřovat, tedy za předpokladu, že se tato kauza ještě nějak pohne. Děkuji a přeji mnoho úspěchů!“

Lukáš Kokeš: „Dobrý den! Děkuji za komentář! Vyloženě na cenzuru jsme nenarazili. Pouze se Vám dost často stane, že Vám někdo neumožní někde natáčet... například v likérce. Uveřejnit jsme mohli vše, co jsme natočili. Rozšíření do budoucna neplánuji, i když by to určiztě mohlo být zajímavé. Mám v současnosti rozpracované zcela odlišné náměty.“

KubaD: „Nejprve mi dovol pogratulovat Ti za skvělou práci, kterou odvádíš! Pak se chci zeptat, jak moc si ceníš úspěchu v Rumunsku a jestli je to výrazným hnacím motorem do další práce...? Jak vůbec vnímáš jednotlivá ocenění? Máš někoho, čí názor na Tvou tvorbu je nejdůležitější? Ozývá se Ti hodně lidí se svými názory na Tvoje projekty? Díky za odpovědi! :)“

Lukáš Kokeš: „Ahoj Kubo! Jakýkoliv ohlas v zahraničí je důležitý jako potvrzení toho, že věc kterou děláš má svou platnost a funkčnost i za hranicemi České republiky, což se mnohdy těžko odhaduje. V mnoha ohledech je to pro mne tedy podstatnější, než pozitivní ohlas v Čechách. S Klárou Tasovskou, se kterou děláme skoro na všech projektech, často hledáme trochu jiné způsoby práce... často si nejsme jisti, jestli to bude takzvaně fungovat. Každé ocenění nám pak vlastně říká, že má cenu zkoušet to jinak. Nejdůležitější je pro mne Klářin a můj vlastní názor... bývám dost kritický. Čas od času se někdo ozve... díky!“

Grainsofs: „Co chystáte po tomto dokumentu, jaký další dokument?“

Lukáš Kokeš: „Máme rozdělaných několik věcí, v současnosti probíhá natáčení dokumentárního pásma sedmi režisérů na motivy knihy Gottland Mariusze Szczygiela, který bude nakonec v kinech a bude ho vysílat i ČT. Pro ČT připravujeme půlhodinový film s pracovním názvem VIP o mladých, úspěšných Vietnamcích. Ostatní projekti jsou v takové fázi, kdy se o nich zatím veřejně nemluví...“

Bj: „Bude možné Váš film Pevnost, který je teď v kinech, vidět také v televizi?“

Lukáš Kokeš: „Z počátku se zdálo, že ČT Pevnost odvysílá. Postupně ale komunikace s ČT ustala a popravdě nevím, v jaké fázi je to teď. Tuto otázku řeší hlavně producent Tomáš Hrubý, ale vzhledem k tomu, že mě zatím o žádném posunu neinformoval, myslím, že jednání s ČT usnulo na půli cesty. Možná to souvisí i stím, co jsem psal výše, že se některým zodpovědným lidem v ČT Pevnost nelíbí. Každopádně je možné se k Pevnosti dostat přes internet, více informací najdete na facebooku, když budete hledat Pevnost! Děkuji všem za zájem a otázky a doufám, že to tady nikoho neotrávilo! Pěkné odpoledne! Lukáš“