Pohádka o tom, jak statečný mládenec vysvobodil milovanou Aničku ze zakletí (2003). Hrají: J. Dolanský, K. Lidová, P. Hapka, od jehož úmrtí uplyne pět let, J. Kratochvíl, J. Vaculíková, B. Pšeničková, P. Janů, J. Hartl a další. Scénář K. Šiktanc. Kamera M. Čech. Režie J. Němcová
00:01:42-Ty jsi Bílá Bába?
-Ano, tak mi říkají.
00:02:07Projela jsem kdejaký jarmark. A všude jenom šunt.
00:02:12Do královské návštěvy zbývá sotva měsíc.
00:02:17Hledáte asi látku na šaty, vzácná paní.
00:02:20Možná na svatební, možná na královské. Ale toto ne!
00:02:26Samé hadry! To si prodávej po vesnicích.
00:02:41A co je tam?
00:03:09To nesmíte, to ne, vzácná paní, to ne.
00:03:14To se podívejme, to je krásný kousek!
00:03:18Tys mi to chtěla zatajit!
00:03:20To nesmíte, to Paní Bouře sem dává usušit.
00:03:24-Co to říkáš?
-Opravdu.
00:03:28A ta bude na závoj! To bude závoj jako pápěří.
00:03:33Je tady blízko, slyšíte. Já nelžu!
00:03:39Paní Bouře?
00:03:42A ta je mocnější než já?
00:03:48Víč co, jak ji uvidíš, vyřiď jí, že všechno,
00:03:52co je tu kolem vidět, patří jenom mně.
00:03:55A tak bude po mé vůli.
00:04:06Ale to je krádež, ta přivolá neštěstí.
00:04:14Aby tě hrom ... Ten, kdo ty šaty oblékne ...
00:04:46Lukáši! Tak budeš zvonit? Blíží se bouře, co je s tebou?
00:04:59Já? Mám zvonit?
00:05:04Co tam děláš? Co jsi zač? Polez dolů!
00:05:08Bojím se bouřky.
00:05:11Proč nezvoní?
00:05:12-Co?
-Bojím se bouřky.
00:05:15-Zvon? -Ale ne zvon, já se bojím. Proč nezvoní?
00:05:21To nevím, ani se nehne. To se ještě nestalo.
00:05:29-Vidíš provaz?
-Ano.
00:05:36-Celý se třese.
-Jako já.
00:05:44Cítí bouřku, jak někde duní.
00:05:51Zvon to cítí z dálky.
00:05:55V tu chvíli by měl zvoník přijít a začít zvonit,
00:05:58aby varoval lidi. Ale dnes? Tahám, tahám.
00:06:07Ukažte!
00:06:10Já mám síly dost.
00:06:25-Má nějaké jméno?
-Kdo?
00:06:29Ten zvon se nějak jmenuje?
00:06:34-Lukáš. -Jako já.
-Co, ty jsi také Lukáš?
00:06:43-No.
-Bojíš se bouřky?
00:06:47Viděl jsem, jak uhodilo do našeho stavení.
00:06:55Všechno shořelo.
00:06:59A co děláš tady?
00:07:03Vlastně hledám práci.
00:07:09Vy ji mít asi nebudete, co?
00:07:13Zvoník je vždycky jen jeden. Ale zeptej se na zámku.
00:07:18Nemají kočího k panskému kočáru.
00:07:21A teď, když se má zastavit král ...
00:07:25To abych šel.
00:07:30Tak vám pěkně děkuji.
00:07:36Hodně štěstí.
00:07:44Nevidím na krok!
00:07:52Pomóc!
00:08:13Tatínku, vždyť už nad tím spíte. Ukažte!
00:08:17Já jsem vážně usnul. Dej pozor na ty šaty.
00:08:22To víte, že ano.
00:08:25Už bude půlnoc.
00:08:27Za svítání mě vzbuď.
00:08:31Musím na zámek.
00:08:34Nebojte se.
00:09:02Ta látka jako by hladila.
00:10:21Au!
00:10:24Taková bouřka, teď na zimu.
00:10:30-Kdo je?
-Lukáš.
00:10:33Chci se zeptat na cestu.
00:10:36Nekřič! Tatínek spí.
00:11:02Jsi krásná. Ty jsi nevěsta?
00:11:08Ne, Anička.
00:11:12-Sluší ti to.
-To všechno jen ty šaty.
00:11:18Ba ne! Jiné tak slušet nebudou.
00:11:24Vypadáš jako princezna.
00:11:37-Ty se bojíš bouřky?
-Ne.
00:11:43Někde jsi se škrábla.
00:11:50Už musím jít.
00:11:52Chtěl jsem se zeptat, kudy na zámek.
00:11:55Na zámek? Tam se nesmíš zmínit, žes mě takto viděl.
00:12:00Ty šaty jsou paní hraběnky a ta je přísná.
00:12:04Kdekdo z ní má strach.
00:12:08Chce se v šatech předvést panu králi.
00:12:14Neboj se.
00:12:16Budu mlčet.
00:12:27Ještě ten závoj.
00:13:15Aničko!
00:13:18Krejčíku, Anička zmizela!
00:13:27Aničko! Aničko!
00:13:31Anno, slyšíš? Copak ses ztratila?
00:13:51Váš krejčík, paní hraběnko.
00:13:53To je dost, řekla jsem za svítání!
00:13:58Jdeš pozdě!
00:14:00Odpusťte, paní, stala se mi strašná věc.
00:14:03Je mi jedno, co se ti stalo! Ukaž!
00:14:26Vypadají dobře.
00:14:30Přesně jak jste si přála.
00:14:35Dobrá práce. Dostaneš svoji odměnu.
00:14:39Děkuji mnohokrát.
00:14:44Kde je závoj?
00:14:49To je právě to. Chci se omluvit. Jak byla ta bouřka ...
00:14:59Co to říkáš? Jaká bouřka?
00:15:02Já právě nevím. Šaty jsem měl hotové.
00:15:07Usnul jsem a najednou velký hrom a blesk.
00:15:12Moje Anička nikde nebyla a ten váš závoj také ne.
00:15:20Snad nechceš říct, že se ten závoj ztratil?
00:15:26Že ho tvoje holka sebrala a zmizela i s ním?
00:15:30Ne, to ne, to ona by nikdy ...
00:15:34Už ani slovo!
00:15:37Ušiji nový.
00:15:39Ano. Ale v zámeckém sklepení.
00:15:44Odtud nevyjdeš, dokud nedostatnu pravý závoj.
00:15:47Ale to ...
00:15:49Krejčí má pravdu, byla bouřka, ohromná záře.
00:15:54A jeho dcera zmizela i s tím závojem,
00:15:58zůstaly tam jenom vaše krásné šaty.
00:16:03Co je mi do toho? Co se do toho pleteš?
00:16:07Ptal jsem se u krejčího na cestu na zámek.
00:16:10Chtěl jsem požádat o službu.
00:16:12Zavřete krejčího do žaláře.
00:16:15Kdybyste dovolila, paní, půjdu hledat ztracený závoj.
00:16:20Než se vrátím, mohl by krejčí zůstat ve svém stavení.
00:16:26Nedovolila. Víš co?
00:16:33Najdi mi závoj do týdne!
00:16:40Do týdne přijede král a budu se vdávat.
00:16:46Do týdne?
00:16:48Vem si s sebou mého koně. Dlouho nebyl na vzduchu.
00:16:53Život toho krejčího je teď ve tvých rukou.
00:17:12-Lukáši! To jsi ty?
-Můžu ho někde uvázat?
00:17:16Vzadu za zvonicí. To je tvůj kůň?
00:17:20Hraběnka mi ho půjčila. Toho nejhoršího ze stáje.
00:17:25Mám strach, že za chvíli pojde.
00:17:27Koukám.
00:17:29-Co zvon?
-Neptej se a pojď dovnitř.
00:17:41-Musím najít ten závoj.
-Co jsi to řekl?
00:17:45Že musím najít ten závoj.
00:17:47Hraběnka je teď celá splašená.
00:17:51Když se tu má zastavit král, chce být nejkrásnější.
00:17:56Hledám jednu holku moc hezkou.
00:17:59Aničku krejčího.
00:18:04-Čí? -Aničku krejčího.
-A Bílou Bábu nehledáš?
00:18:10Bílou Bábu? Kdo je to?
00:18:15Bílá Bába měla ty látky, co jí je hraběnka ukradla.
00:18:23Bílá Bába urozenou paní proklela?
00:18:26Ne, hraběnka ukradla plachetky, co patřily Paní Bouři.
00:18:31A z nich si nechala ušít ty šaty.
00:18:35Počkejte, co to povídáte? Jaká Paní Bouře?
00:18:39Paní Bouře z nebe hraběnku proklela.
00:18:47Kdo si ty šaty oblékne a kdo si ten závoj nasadí ...
00:18:55Anička! A kde najdu Aničku?
00:19:02Snad ne u Paní Bouře?
00:19:05Zavoláme Bílou Bábu.
00:19:28Bílá Bábo!
00:19:47Kde najdu Aničku?
00:19:49Tam je větrný kopec, říká se, že tam bydlí Větrný Pán.
00:19:56Třeba je někde hora, třeba údolí.
00:20:00Proč by tam nebydlela Paní Bouře?
00:20:03A ta možná ví, kde najdeš krejčího dceru.
00:20:07Jak se tam dostanu? Kůň asi pošel.
00:20:10Posílám ti po větru kapesník. Otři mu unavené čelo.
00:20:46Tak běž!
00:20:57Hou, hou, hou.
00:21:37Budu ti říkat Plavej.
00:21:52Jeď, Plavej, jsi dobrý!
00:21:58Běž, běž!
00:22:31Počkej, není vidět na krok. A jedeme už celý den.
00:22:37Stůj, hodný!
00:22:44Podívej, tam je někdo.
00:22:51Kmotře!
00:22:56Je tady někde stoh nebo bouda?
00:23:01Je snad hluchý. Slyšíte mě?
00:23:15Bráško, vždyť je to strašák! Obyčejný strašák.
00:23:23S tím si moc nepopovídáme.
00:23:36Strašák.
00:24:28Lukáši, prosím tě, nezapomeň na mě.
00:24:37Aničko!
00:24:41Jsi to ty? Chodíš mi hlavou.
00:24:49-Ale já už ty šaty nemám.
-Vždyť já vím.
00:24:58Kdybys mě teď viděl, asi bys nade mnou vykřikl lítostí.
00:25:05Kdybych tě viděl? Ale kde?
00:25:10Řekni a já se rozjedu na kraj světa.
00:25:20Nechoď tak daleko, však víc ti říct nesmím.
00:25:25Aničko! Počkej, slyšíš mě?
00:25:33Slyším tě, Lukáši! Budu ti blízko.
00:25:36Jak mračno oblaku, jak hvězda temné noci.
00:25:41Aničko, počkej! Ráno nevím kam.
00:25:46Však tě kůň ponese. Po lukách, po lese.
00:26:30Hej, hej. Dobrý den!
00:26:37Hochu, buď zdráv!
00:26:40Zrovna si tu stýskám, že se nehodím k ničemu.
00:26:47Já jsem Kulhavý a nohu za sebou tahám dlouho.
00:26:53-Kam máte namířeno?
-K bratrovi na Dlouhý pahorek.
00:26:59-Pomůžu vám.
-Opravdu? To bys byl hodný.
00:27:03Jděte za Plavým, vytáhne vás nahoru.
00:27:06Za Plavým? Za koníčkem?
00:27:09-Copak to vezete? Buben?
-Buben.
00:27:15-Ten je váš?
-Můj, správně. Paličky také.
00:27:19Vy jste bubeník?
00:27:22Býval jsem, ale už to není, jak to bývalo.
00:27:37Už nemůžeš?
00:27:42Na tento buben jsem hrával na svatbách, na pohřbech.
00:27:51Teď ještě občas do údolí zajedu, bych mráčky a skály obveselil.
00:28:02Promiň!
00:28:05Snad i paličku bys mohl vzít.
00:28:17Počkejte tam na mě!
00:28:36Kmotříčku! Plavej!
00:28:44Kulhavej! Kde jste se mi ztratili?
00:30:14Chlapče, to tak tvrdě spíš? Nebo ti něco schází?
00:30:20A kde je kára? A buben?
00:30:24A co Kulhavej?
00:30:29-Můj bratr?
-Vy jste ...
00:30:31Jsem Bezruký a bratra jsem před chvílí viděl,
00:30:35šel domů a káru i buben měl s sebou.
00:30:38-Koně měl také?
-Ano, pěkného, mladého.
00:30:41Tak ten je můj. Jmenuje se Plavej.
00:30:55Hledám kozy, včera se mi ztratily.
00:30:59Kozy? Já hledám Plavého. Mám ještě dlouhou cestu.
00:31:10Počkejte, pomůžu vám. Ve dvou se líp hledá.
00:31:16To bys byl hodný. Jsem ušlý, hledám celou věčnost.
00:31:23Celou věčnost? To je dlouho.
00:31:29Máte hezký bič.
00:31:32S tím jsem uměl práskat, že byli na nohou psi v celé dolině.
00:31:38Teď mám jen jednu ruku, plaším jen paví oka.
00:31:44Zkusíme ty kozy najít tam.
00:31:47Kdybys uměl hvízdat na prsty, na to moje kozy slyší.
00:31:54PÍSKÁ NA PRSTY
00:31:58To je ono!
00:32:17VYTÍ VLKŮ
00:32:20Co to bylo? To nejsou kozy.
00:32:24A co by to bylo? Zkus to ještě jednou.
00:32:34Výborně? Hvízdáš jako pastevec.
00:32:41Podívejte!
00:32:46Vlci! Pojďte, pojďte! Tak poběžte už!
00:32:58Tam k tomu stromu! Poběžte!
00:33:07Lezte!
00:33:13Kmotříčku, půjčte mi ten bič.
00:33:16-A zapráskat umíš?
-Zkusit to můžu.
00:35:43Plavej!
00:35:54Plavej!
00:35:57Kde máš Kulhavého?
00:36:05Kulhavý! Bezruký!
00:36:10Je tu někdo?
00:36:15Co je to za způsoby? Pomohl jsem vám,
00:36:19jak jsem mohl, tak byste se mohli rozloučit.
00:36:25Proč křičíš? Tady všichni spí.
00:36:33Odpusťte mi, špatně vás vidím.
00:36:40Nechci zdržovat.
00:36:42Ty někoho hledáš?
00:36:45Ano, Kulhavce a Bezrukého, někde se mi ztratili.
00:36:49Jdi hledat někam jinam, stojíš u nepravých vrat.
00:36:55Oni tu nebydlí?
00:36:58Tak mi odpusťte, já jsem ...
00:37:07Počkejte! A co ten kůň? Stál tady u vašeho dvora.
00:37:14Tvůj kůň?
00:37:16Ano, jmenuje se Plavej. Půjčil jsem ho Kulhavému,
00:37:22když nemohl s bubnem do vrchu.
00:37:25A jeho bratr Bezruký mi zmizel u hořícího stromu s bičem.
00:37:30S bubnem a s bičem? Ach, ti moji synové!
00:37:35Pořád si hrají jako děti. Nesmíš se na ně zlobit.
00:37:42Vaši synové? To, paní, asi ne.
00:37:46Ale ano, ten s bubnem, to je Hrom
00:37:50a ten s tím bičem, to je Blesk.
00:37:54Rádi se přestrojují a zkoušejí lidi z okolí.
00:37:58Kdo je zlá a kdo dobrá duše.
00:38:03Ten jeden Hrom a druhý Blesk, vznešená paní,
00:38:11to pak znamená, že vy jste Paní Bouře!
00:38:25S bubnem a s bičem!
00:38:48Neboj se!
00:38:58Já se už nebojím.
00:39:03Ty jsi pomáhal zvoníkovi, viď?
00:39:07Vy myslíte s tím zvonem? Ano, jmenuje se Lukáš. A nezvoní.
00:39:13Já vím.
00:39:15Máte velkou moc, prý jste proklela hraběnku.
00:39:19Vzala mi plachetku, ve které nosím lijáky.
00:39:24A druhou, co nosím do krupek a prvních hřímání.
00:39:29S tím jsi za mnou přišel?
00:39:32Ne, Anička, krejčího dcera,
00:39:36si první zkusila šaty a pak si přehodila závoj
00:39:41a teď je zakletá, ač nemá žádnou vinu.
00:39:44Takže tyz přišel za mnou, abys napravil to neštěstí?
00:39:49Ano, paní.
00:39:52Dobře jsi udělal. Jenže těch lidských skutků,
00:39:57co je třeba právem potrestat, té hrabivosti, co jí dnes je,
00:40:01toho je tolik, že na to nestačí ani má hlava.
00:40:07Zeptám se svých synů, vědí všechno líp.
00:40:19Hrome, můj synu, odpusť, jenom větu.
00:40:25Matko, proč mě budíš?
00:40:29Proklela jsem hraběnku a chci znát to prokletí.
00:40:34Řekla jsi, kdo ty šaty oblékne,
00:40:38ať se promění v bytost, ze které půjde strach.
00:40:42Chtěla být ze všech nejkrásnější, ať tedy je pro smích.
00:40:48Ale jak zachráním Aničku?
00:40:54-Blesku, můj synu!
-Maminko, co to děláš?
00:41:01Proklela jsem hraběnku, co má kdo udělat, aby ji zachránil?
00:41:08To je obyčejná věc, musí jí odebrat závoj.
00:41:14Musí jí odebrat ten závoj, co nosí kolem krku, ale ...
00:41:28Počkejte, ale kudy k ní hledat cestu?
00:41:34Však tě kůň ponese. Po lukách, po lese.
00:43:26Plavej, to ti děkuji, jsme tam, odkud jsme začali.
00:43:33Chudák děravá, pro strach, pro legraci vrabcům a zlodějům.
00:43:44Chtěla být ze všech nejkrásnější,
00:43:48ať tedy prosmích je a kdekoho ať plaší!
00:43:52Musí jí odebrat ten závoj, co nosí kolem krku.
00:45:08Lukáši, řekni, která je ta tvá?
00:45:11Já nevím, jsou jedna jako druhá.
00:45:15Vždyť se ti tolik líbí, říkal jsi, že ti nejde z hlavy.
00:45:20Ano, to je svatá pravda.
00:45:23Která to je, Lukáši? Pospěš si!
00:45:25Ještě 3x zableskne a pak ti utečou!
00:45:28-Já nevím, já nevím.
-Ještě 2x zableskne!
00:45:34Já nevím!
00:45:37Naposledy udeřím a pak Aničku nikdy neuvidíš.
00:45:42Já nevím, jsou všechny stejné!
00:45:59To je ta ruka!
00:46:04Anička!
00:46:30Aničko!
00:48:07Počkej! Počkej!
00:48:12-Lukáši! -Co?
-Zbláznil ses?
00:48:16-Já? Proč? -Že tak křičíš? Že je ti tak do smíchu?
00:48:23A mám brečet? Vždyť jsem našel Aničku!
00:48:28Zvoníku!
00:48:32Dobrý večer!
00:48:36Pěkná. Jako obrázek.
00:48:45Vypadá jako strašák, ale ty buď opatrný.
00:48:53Hraběnka je jako splašená.
00:48:58Ten závoj jí nedá spát.
00:49:02Dám jí, co tolik hledá a přivedeme tatínka.
00:49:13Řekla jsem - celou z růží!
00:49:39Tady jsem přinesl váš závoj, jasnosti.
00:49:45A můj kůň?
00:49:47Váš kůň je ten nejlepší.
00:49:51Dal jsem mu jméno Plavej.
00:49:58Promiňte, jasnosti, ale ten krásný závoj ...
00:50:02Přišla jsem vás varovat, já na to skoro doplatila.
00:50:07Ten závoj má hroznou moc!
00:50:10Že je to ta zlodějka? Kvůli ní to všechno ... Stráže!
00:50:16To ne, stihla ji kletba místo vás.
00:50:21Ona vám to přišla říct, abyste neudělala chybu.
00:50:24Ale já jsem tady paní a já tu poroučím.
00:50:29A mně se nemůže nic stát.
00:51:00Zvoní! To je ono!
00:51:12-Odpusťe mi, tatínku!
-Holka moje!
00:51:15Postarám se o Aničku, jestli dovolíte, tatínku.
00:51:19Budu rád, Lukáši!
00:51:31Slyšíš? Zvon, co jmenuje se Lukáš!
00:51:39Podívej, takový hezký strašák!
00:52:02Pojď! Nech ho být! Copak?
00:52:10Nic, jen mě napadlo, kde jsou ty svatební šaty?
00:52:17Ty tvoje šťastné někde čekají.
00:52:43Skryté titulky: Iveta Jůdlová
Na venkovském panství očekávají návštěvu mladého krále. Zpupná hraběnka (J. Vaculíková) by ráda získala jeho srdce, proto touží mít šaty ušité z té nejkrásnější látky. Po dlouhém hledání najde zvláštní třpytivé hedvábí u tajemné Bílé báby (P. Janů). Ta ji však varuje. Hedvábí patří paní Bouři, a kdo si obleče šaty z něj ušité, bude proklet. Hraběnka si přesto látku vezme a šaty nechá ušít u vesnického krejčího (J. Hartl). Jeho dcera Anička (K. Lidová) neodolá a nádhernou róbu i závoj si tajně vyzkouší. V otevřených dveřích ji spatří mládenec Lukáš (J. Dolanský) a nemůže od ní odtrhnout oči. Najednou se však strhne vítr a dívka mu před očima zmizí i se závojem. Lukáš se rozhodne Aničku, na kterou nemůže zapomenout, najít stůj co stůj…
Postavu Kulhavého vytvořil a hudbu k této pohádce napsal skladatel Petr Hapka, od jehož úmrtí uplyne pět let (*13. 5. 1944 – †25. 11. 2014).
