Pohádka o tom, jak statečný mládenec vysvobodil milovanou Aničku ze zakletí (2003). Hrají: J. Dolanský, K. Lidová, P. Hapka, J. Kratochvíl, J. Vaculíková, B. Pšeničková, P. Janů, J. Hartl a další. Scénář K. Šiktanc. Kamera M. Čech. Režie J. Němcová, letošní jubilantka
00:01:42 -Ty jsi Bílá Bába?
-Ano, tak mi říkají.
00:02:07 Projela jsem kdejaký jarmark. A všude jenom šunt.
00:02:12 Do královské návštěvy zbývá sotva měsíc.
00:02:17 Hledáte asi látku na šaty, vzácná paní.
00:02:20 Možná na svatební, možná na královské. Ale toto ne!
00:02:26 Samé hadry! To si prodávej po vesnicích.
00:02:41 A co je tam?
00:03:09 To nesmíte, to ne, vzácná paní, to ne.
00:03:14 To se podívejme, to je krásný kousek!
00:03:18 Tys mi to chtěla zatajit!
00:03:20 To nesmíte, to Paní Bouře sem dává usušit.
00:03:24 -Co to říkáš?
-Opravdu.
00:03:28 A ta bude na závoj! To bude závoj jako pápěří.
00:03:33 Je tady blízko, slyšíte. Já nelžu!
00:03:39 Paní Bouře?
00:03:42 A ta je mocnější než já?
00:03:48 Víč co, jak ji uvidíš, vyřiď jí, že všechno,
00:03:52 co je tu kolem vidět, patří jenom mně.
00:03:55 A tak bude po mé vůli.
00:04:06 Ale to je krádež, ta přivolá neštěstí.
00:04:14 Aby tě hrom ... Ten, kdo ty šaty oblékne ...
00:04:46 Lukáši! Tak budeš zvonit? Blíží se bouře, co je s tebou?
00:04:59 Já? Mám zvonit?
00:05:04 Co tam děláš? Co jsi zač? Polez dolů!
00:05:08 Bojím se bouřky.
00:05:11 Proč nezvoní?
00:05:12 -Co?
-Bojím se bouřky.
00:05:15 -Zvon? -Ale ne zvon, já se bojím. Proč nezvoní?
00:05:21 To nevím, ani se nehne. To se ještě nestalo.
00:05:29 -Vidíš provaz?
-Ano.
00:05:36 -Celý se třese.
-Jako já.
00:05:44 Cítí bouřku, jak někde duní.
00:05:51 Zvon to cítí z dálky.
00:05:55 V tu chvíli by měl zvoník přijít a začít zvonit,
00:05:58 aby varoval lidi. Ale dnes? Tahám, tahám.
00:06:07 Ukažte!
00:06:10 Já mám síly dost.
00:06:25 -Má nějaké jméno?
-Kdo?
00:06:29 Ten zvon se nějak jmenuje?
00:06:34 -Lukáš. -Jako já.
-Co, ty jsi také Lukáš?
00:06:43 -No.
-Bojíš se bouřky?
00:06:47 Viděl jsem, jak uhodilo do našeho stavení.
00:06:55 Všechno shořelo.
00:06:59 A co děláš tady?
00:07:03 Vlastně hledám práci.
00:07:09 Vy ji mít asi nebudete, co?
00:07:13 Zvoník je vždycky jen jeden. Ale zeptej se na zámku.
00:07:18 Nemají kočího k panskému kočáru.
00:07:21 A teď, když se má zastavit král ...
00:07:25 To abych šel.
00:07:30 Tak vám pěkně děkuji.
00:07:36 Hodně štěstí.
00:07:44 Nevidím na krok!
00:07:52 Pomóc!
00:08:13 Tatínku, vždyť už nad tím spíte. Ukažte!
00:08:17 Já jsem vážně usnul. Dej pozor na ty šaty.
00:08:22 To víte, že ano.
00:08:25 Už bude půlnoc.
00:08:27 Za svítání mě vzbuď.
00:08:31 Musím na zámek.
00:08:34 Nebojte se.
00:09:02 Ta látka jako by hladila.
00:10:21 Au!
00:10:24 Taková bouřka, teď na zimu.
00:10:30 -Kdo je?
-Lukáš.
00:10:33 Chci se zeptat na cestu.
00:10:36 Nekřič! Tatínek spí.
00:11:02 Jsi krásná. Ty jsi nevěsta?
00:11:08 Ne, Anička.
00:11:12 -Sluší ti to.
-To všechno jen ty šaty.
00:11:18 Ba ne! Jiné tak slušet nebudou.
00:11:24 Vypadáš jako princezna.
00:11:37 -Ty se bojíš bouřky?
-Ne.
00:11:43 Někde jsi se škrábla.
00:11:50 Už musím jít.
00:11:52 Chtěl jsem se zeptat, kudy na zámek.
00:11:55 Na zámek? Tam se nesmíš zmínit, žes mě takto viděl.
00:12:00 Ty šaty jsou paní hraběnky a ta je přísná.
00:12:04 Kdekdo z ní má strach.
00:12:08 Chce se v šatech předvést panu králi.
00:12:14 Neboj se.
00:12:16 Budu mlčet.
00:12:27 Ještě ten závoj.
00:13:15 Aničko!
00:13:18 Krejčíku, Anička zmizela!
00:13:27 Aničko! Aničko!
00:13:31 Anno, slyšíš? Copak ses ztratila?
00:13:51 Váš krejčík, paní hraběnko.
00:13:53 To je dost, řekla jsem za svítání!
00:13:58 Jdeš pozdě!
00:14:00 Odpusťte, paní, stala se mi strašná věc.
00:14:03 Je mi jedno, co se ti stalo! Ukaž!
00:14:26 Vypadají dobře.
00:14:30 Přesně jak jste si přála.
00:14:35 Dobrá práce. Dostaneš svoji odměnu.
00:14:39 Děkuji mnohokrát.
00:14:44 Kde je závoj?
00:14:49 To je právě to. Chci se omluvit. Jak byla ta bouřka ...
00:14:59 Co to říkáš? Jaká bouřka?
00:15:02 Já právě nevím. Šaty jsem měl hotové.
00:15:07 Usnul jsem a najednou velký hrom a blesk.
00:15:12 Moje Anička nikde nebyla a ten váš závoj také ne.
00:15:20 Snad nechceš říct, že se ten závoj ztratil?
00:15:26 Že ho tvoje holka sebrala a zmizela i s ním?
00:15:30 Ne, to ne, to ona by nikdy ...
00:15:34 Už ani slovo!
00:15:37 Ušiji nový.
00:15:39 Ano. Ale v zámeckém sklepení.
00:15:44 Odtud nevyjdeš, dokud nedostatnu pravý závoj.
00:15:47 Ale to ...
00:15:49 Krejčí má pravdu, byla bouřka, ohromná záře.
00:15:54 A jeho dcera zmizela i s tím závojem,
00:15:58 zůstaly tam jenom vaše krásné šaty.
00:16:03 Co je mi do toho? Co se do toho pleteš?
00:16:07 Ptal jsem se u krejčího na cestu na zámek.
00:16:10 Chtěl jsem požádat o službu.
00:16:12 Zavřete krejčího do žaláře.
00:16:15 Kdybyste dovolila, paní, půjdu hledat ztracený závoj.
00:16:20 Než se vrátím, mohl by krejčí zůstat ve svém stavení.
00:16:26 Nedovolila. Víš co?
00:16:33 Najdi mi závoj do týdne!
00:16:40 Do týdne přijede král a budu se vdávat.
00:16:46 Do týdne?
00:16:48 Vem si s sebou mého koně. Dlouho nebyl na vzduchu.
00:16:53 Život toho krejčího je teď ve tvých rukou.
00:17:12 -Lukáši! To jsi ty?
-Můžu ho někde uvázat?
00:17:16 Vzadu za zvonicí. To je tvůj kůň?
00:17:20 Hraběnka mi ho půjčila. Toho nejhoršího ze stáje.
00:17:25 Mám strach, že za chvíli pojde.
00:17:27 Koukám.
00:17:29 -Co zvon?
-Neptej se a pojď dovnitř.
00:17:41 -Musím najít ten závoj.
-Co jsi to řekl?
00:17:45 Že musím najít ten závoj.
00:17:47 Hraběnka je teď celá splašená.
00:17:51 Když se tu má zastavit král, chce být nejkrásnější.
00:17:56 Hledám jednu holku moc hezkou.
00:17:59 Aničku krejčího.
00:18:04 -Čí? -Aničku krejčího.
-A Bílou Bábu nehledáš?
00:18:10 Bílou Bábu? Kdo je to?
00:18:15 Bílá Bába měla ty látky, co jí je hraběnka ukradla.
00:18:23 Bílá Bába urozenou paní proklela?
00:18:26 Ne, hraběnka ukradla plachetky, co patřily Paní Bouři.
00:18:31 A z nich si nechala ušít ty šaty.
00:18:35 Počkejte, co to povídáte? Jaká Paní Bouře?
00:18:39 Paní Bouře z nebe hraběnku proklela.
00:18:47 Kdo si ty šaty oblékne a kdo si ten závoj nasadí ...
00:18:55 Anička! A kde najdu Aničku?
00:19:02 Snad ne u Paní Bouře?
00:19:05 Zavoláme Bílou Bábu.
00:19:28 Bílá Bábo!
00:19:47 Kde najdu Aničku?
00:19:49 Tam je větrný kopec, říká se, že tam bydlí Větrný Pán.
00:19:56 Třeba je někde hora, třeba údolí.
00:20:00 Proč by tam nebydlela Paní Bouře?
00:20:03 A ta možná ví, kde najdeš krejčího dceru.
00:20:07 Jak se tam dostanu? Kůň asi pošel.
00:20:10 Posílám ti po větru kapesník. Otři mu unavené čelo.
00:20:46 Tak běž!
00:20:57 Hou, hou, hou.
00:21:37 Budu ti říkat Plavej.
00:21:52 Jeď, Plavej, jsi dobrý!
00:21:58 Běž, běž!
00:22:31 Počkej, není vidět na krok. A jedeme už celý den.
00:22:37 Stůj, hodný!
00:22:44 Podívej, tam je někdo.
00:22:51 Kmotře!
00:22:56 Je tady někde stoh nebo bouda?
00:23:01 Je snad hluchý. Slyšíte mě?
00:23:15 Bráško, vždyť je to strašák! Obyčejný strašák.
00:23:23 S tím si moc nepopovídáme.
00:23:36 Strašák.
00:24:28 Lukáši, prosím tě, nezapomeň na mě.
00:24:37 Aničko!
00:24:41 Jsi to ty? Chodíš mi hlavou.
00:24:49 -Ale já už ty šaty nemám.
-Vždyť já vím.
00:24:58 Kdybys mě teď viděl, asi bys nade mnou vykřikl lítostí.
00:25:05 Kdybych tě viděl? Ale kde?
00:25:10 Řekni a já se rozjedu na kraj světa.
00:25:20 Nechoď tak daleko, však víc ti říct nesmím.
00:25:25 Aničko! Počkej, slyšíš mě?
00:25:33 Slyším tě, Lukáši! Budu ti blízko.
00:25:36 Jak mračno oblaku, jak hvězda temné noci.
00:25:41 Aničko, počkej! Ráno nevím kam.
00:25:46 Však tě kůň ponese. Po lukách, po lese.
00:26:30 Hej, hej. Dobrý den!
00:26:37 Hochu, buď zdráv!
00:26:40 Zrovna si tu stýskám, že se nehodím k ničemu.
00:26:47 Já jsem Kulhavý a nohu za sebou tahám dlouho.
00:26:53 -Kam máte namířeno?
-K bratrovi na Dlouhý pahorek.
00:26:59 -Pomůžu vám.
-Opravdu? To bys byl hodný.
00:27:03 Jděte za Plavým, vytáhne vás nahoru.
00:27:06 Za Plavým? Za koníčkem?
00:27:09 -Copak to vezete? Buben?
-Buben.
00:27:15 -Ten je váš?
-Můj, správně. Paličky také.
00:27:19 Vy jste bubeník?
00:27:22 Býval jsem, ale už to není, jak to bývalo.
00:27:37 Už nemůžeš?
00:27:42 Na tento buben jsem hrával na svatbách, na pohřbech.
00:27:51 Teď ještě občas do údolí zajedu, bych mráčky a skály obveselil.
00:28:02 Promiň!
00:28:05 Snad i paličku bys mohl vzít.
00:28:17 Počkejte tam na mě!
00:28:36 Kmotříčku! Plavej!
00:28:44 Kulhavej! Kde jste se mi ztratili?
00:30:14 Chlapče, to tak tvrdě spíš? Nebo ti něco schází?
00:30:20 A kde je kára? A buben?
00:30:24 A co Kulhavej?
00:30:29 -Můj bratr?
-Vy jste ...
00:30:31 Jsem Bezruký a bratra jsem před chvílí viděl,
00:30:35 šel domů a káru i buben měl s sebou.
00:30:38 -Koně měl také?
-Ano, pěkného, mladého.
00:30:41 Tak ten je můj. Jmenuje se Plavej.
00:30:55 Hledám kozy, včera se mi ztratily.
00:30:59 Kozy? Já hledám Plavého. Mám ještě dlouhou cestu.
00:31:10 Počkejte, pomůžu vám. Ve dvou se líp hledá.
00:31:16 To bys byl hodný. Jsem ušlý, hledám celou věčnost.
00:31:23 Celou věčnost? To je dlouho.
00:31:29 Máte hezký bič.
00:31:32 S tím jsem uměl práskat, že byli na nohou psi v celé dolině.
00:31:38 Teď mám jen jednu ruku, plaším jen paví oka.
00:31:44 Zkusíme ty kozy najít tam.
00:31:47 Kdybys uměl hvízdat na prsty, na to moje kozy slyší.
00:31:54 PÍSKÁ NA PRSTY
00:31:58 To je ono!
00:32:17 VYTÍ VLKŮ
00:32:20 Co to bylo? To nejsou kozy.
00:32:24 A co by to bylo? Zkus to ještě jednou.
00:32:34 Výborně? Hvízdáš jako pastevec.
00:32:41 Podívejte!
00:32:46 Vlci! Pojďte, pojďte! Tak poběžte už!
00:32:58 Tam k tomu stromu! Poběžte!
00:33:07 Lezte!
00:33:13 Kmotříčku, půjčte mi ten bič.
00:33:16 -A zapráskat umíš?
-Zkusit to můžu.
00:35:43 Plavej!
00:35:54 Plavej!
00:35:57 Kde máš Kulhavého?
00:36:05 Kulhavý! Bezruký!
00:36:10 Je tu někdo?
00:36:15 Co je to za způsoby? Pomohl jsem vám,
00:36:19 jak jsem mohl, tak byste se mohli rozloučit.
00:36:25 Proč křičíš? Tady všichni spí.
00:36:33 Odpusťte mi, špatně vás vidím.
00:36:40 Nechci zdržovat.
00:36:42 Ty někoho hledáš?
00:36:45 Ano, Kulhavce a Bezrukého, někde se mi ztratili.
00:36:49 Jdi hledat někam jinam, stojíš u nepravých vrat.
00:36:55 Oni tu nebydlí?
00:36:58 Tak mi odpusťte, já jsem ...
00:37:07 Počkejte! A co ten kůň? Stál tady u vašeho dvora.
00:37:14 Tvůj kůň?
00:37:16 Ano, jmenuje se Plavej. Půjčil jsem ho Kulhavému,
00:37:22 když nemohl s bubnem do vrchu.
00:37:25 A jeho bratr Bezruký mi zmizel u hořícího stromu s bičem.
00:37:30 S bubnem a s bičem? Ach, ti moji synové!
00:37:35 Pořád si hrají jako děti. Nesmíš se na ně zlobit.
00:37:42 Vaši synové? To, paní, asi ne.
00:37:46 Ale ano, ten s bubnem, to je Hrom
00:37:50 a ten s tím bičem, to je Blesk.
00:37:54 Rádi se přestrojují a zkoušejí lidi z okolí.
00:37:58 Kdo je zlá a kdo dobrá duše.
00:38:03 Ten jeden Hrom a druhý Blesk, vznešená paní,
00:38:11 to pak znamená, že vy jste Paní Bouře!
00:38:25 S bubnem a s bičem!
00:38:48 Neboj se!
00:38:58 Já se už nebojím.
00:39:03 Ty jsi pomáhal zvoníkovi, viď?
00:39:07 Vy myslíte s tím zvonem? Ano, jmenuje se Lukáš. A nezvoní.
00:39:13 Já vím.
00:39:15 Máte velkou moc, prý jste proklela hraběnku.
00:39:19 Vzala mi plachetku, ve které nosím lijáky.
00:39:24 A druhou, co nosím do krupek a prvních hřímání.
00:39:29 S tím jsi za mnou přišel?
00:39:32 Ne, Anička, krejčího dcera,
00:39:36 si první zkusila šaty a pak si přehodila závoj
00:39:41 a teď je zakletá, ač nemá žádnou vinu.
00:39:44 Takže tyz přišel za mnou, abys napravil to neštěstí?
00:39:49 Ano, paní.
00:39:52 Dobře jsi udělal. Jenže těch lidských skutků,
00:39:57 co je třeba právem potrestat, té hrabivosti, co jí dnes je,
00:40:01 toho je tolik, že na to nestačí ani má hlava.
00:40:07 Zeptám se svých synů, vědí všechno líp.
00:40:19 Hrome, můj synu, odpusť, jenom větu.
00:40:25 Matko, proč mě budíš?
00:40:29 Proklela jsem hraběnku a chci znát to prokletí.
00:40:34 Řekla jsi, kdo ty šaty oblékne,
00:40:38 ať se promění v bytost, ze které půjde strach.
00:40:42 Chtěla být ze všech nejkrásnější, ať tedy je pro smích.
00:40:48 Ale jak zachráním Aničku?
00:40:54 -Blesku, můj synu!
-Maminko, co to děláš?
00:41:01 Proklela jsem hraběnku, co má kdo udělat, aby ji zachránil?
00:41:08 To je obyčejná věc, musí jí odebrat závoj.
00:41:14 Musí jí odebrat ten závoj, co nosí kolem krku, ale ...
00:41:28 Počkejte, ale kudy k ní hledat cestu?
00:41:34 Však tě kůň ponese. Po lukách, po lese.
00:43:26 Plavej, to ti děkuji, jsme tam, odkud jsme začali.
00:43:33 Chudák děravá, pro strach, pro legraci vrabcům a zlodějům.
00:43:44 Chtěla být ze všech nejkrásnější,
00:43:48 ať tedy prosmích je a kdekoho ať plaší!
00:43:52 Musí jí odebrat ten závoj, co nosí kolem krku.
00:45:08 Lukáši, řekni, která je ta tvá?
00:45:11 Já nevím, jsou jedna jako druhá.
00:45:15 Vždyť se ti tolik líbí, říkal jsi, že ti nejde z hlavy.
00:45:20 Ano, to je svatá pravda.
00:45:23 Která to je, Lukáši? Pospěš si!
00:45:25 Ještě 3x zableskne a pak ti utečou!
00:45:28 -Já nevím, já nevím.
-Ještě 2x zableskne!
00:45:34 Já nevím!
00:45:37 Naposledy udeřím a pak Aničku nikdy neuvidíš.
00:45:42 Já nevím, jsou všechny stejné!
00:45:59 To je ta ruka!
00:46:04 Anička!
00:46:30 Aničko!
00:48:07 Počkej! Počkej!
00:48:12 -Lukáši! -Co?
-Zbláznil ses?
00:48:16 -Já? Proč? -Že tak křičíš? Že je ti tak do smíchu?
00:48:23 A mám brečet? Vždyť jsem našel Aničku!
00:48:28 Zvoníku!
00:48:32 Dobrý večer!
00:48:36 Pěkná. Jako obrázek.
00:48:45 Vypadá jako strašák, ale ty buď opatrný.
00:48:53 Hraběnka je jako splašená.
00:48:58 Ten závoj jí nedá spát.
00:49:02 Dám jí, co tolik hledá a přivedeme tatínka.
00:49:13 Řekla jsem - celou z růží!
00:49:39 Tady jsem přinesl váš závoj, jasnosti.
00:49:45 A můj kůň?
00:49:47 Váš kůň je ten nejlepší.
00:49:51 Dal jsem mu jméno Plavej.
00:49:58 Promiňte, jasnosti, ale ten krásný závoj ...
00:50:02 Přišla jsem vás varovat, já na to skoro doplatila.
00:50:07 Ten závoj má hroznou moc!
00:50:10 Že je to ta zlodějka? Kvůli ní to všechno ... Stráže!
00:50:16 To ne, stihla ji kletba místo vás.
00:50:21 Ona vám to přišla říct, abyste neudělala chybu.
00:50:24 Ale já jsem tady paní a já tu poroučím.
00:50:29 A mně se nemůže nic stát.
00:51:00 Zvoní! To je ono!
00:51:12 -Odpusťe mi, tatínku!
-Holka moje!
00:51:15 Postarám se o Aničku, jestli dovolíte, tatínku.
00:51:19 Budu rád, Lukáši!
00:51:31 Slyšíš? Zvon, co jmenuje se Lukáš!
00:51:39 Podívej, takový hezký strašák!
00:52:02 Pojď! Nech ho být! Copak?
00:52:10 Nic, jen mě napadlo, kde jsou ty svatební šaty?
00:52:17 Ty tvoje šťastné někde čekají.
00:52:43 Skryté titulky: Iveta Jůdlová
Na venkovském panství očekávají návštěvu mladého krále. Zpupná hraběnka (J. Vaculíková) by ráda získala jeho srdce, proto touží mít šaty ušité z té nejkrásnější látky. Po dlouhém hledání najde zvláštní třpytivé hedvábí u tajemné Bílé báby (P. Janů). Ta ji však varuje. Hedvábí patří paní Bouři, a kdo si obleče šaty z něj ušité, bude proklet. Hraběnka si přesto látku vezme a šaty nechá ušít u vesnického krejčího (J. Hartl). Jeho dcera Anička (K. Lidová) neodolá a nádhernou róbu i závoj si tajně vyzkouší. V otevřených dveřích ji spatří mládenec Lukáš (J. Dolanský) a nemůže od ní odtrhnout oči. Najednou se však strhne vítr a dívka mu před očima zmizí i se závojem. Lukáš se rozhodne najít Aničku, na kterou nemůže zapomenout, stůj co stůj…
Pohádku uvádíme u příležitosti významného životního jubilea režisérky Jitky Němcové.
