00:00:17Krásný večer milí diváci zde v krásném divadle Reduta
00:00:21v Brně na Zelňáku.
00:00:22Krásný večer i vám, televizním divákům.
00:00:24Opět další pokračování Na forbíně TM.
00:00:27Dámy a pánové, je mi velkou ctí,
00:00:29že po vašem diváckém ohlasu, že jste si oblíbili pana Suskeho,
00:00:34my jsme udělali takovou malou výjimku
00:00:36a řekli jsme si, proč Jaru ještě jednou nepozvat.
00:00:39Dámy a pánové, velice vzácný host z Velkých Pavlovic
00:00:41pan Jara Susky.
00:00:48-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:54-My jsme se rozhodli, že dnešní téma bude o lásce.
00:01:00Téma milovníci.
00:01:01A mezi druhy lásky a milování je také láska k vínu.
00:01:07A já jsem Jaru poprosil o krátkého průvodce,
00:01:12jak by správný milovník měl s vínem trávit den.
00:01:17Pojďme na to. Začneme od podlahy.
00:01:20Když se ráno vzbudíme, tak co tam máme?
00:01:22-Ono záleží na tom, kdy se vzbudíme.
00:01:26-Samozřejmě.
00:01:28-Když se vzbudíme ráno kolem sedmé hodiny,
00:01:31je dobré zdravě posnídat. Chleba, tvaroh, zeleninka.
00:01:35A k němu Veltlínské zelené.
00:01:40-Co když vstává někdo později?
-Jasně.
00:01:42Když se vrací za světla, takže vstává trochu později,
00:01:45na to je nejlepší Ryzlink.
00:01:53Pokud je ponuro, osvědčený je Modrý Portugal.
00:01:57-To máme zhruba 2 litry vína v sobě.
00:01:59Tak máme okolo poledne.
00:02:08To máme podvečer.
00:02:10Milovník vína musí být v dobré náladě.
00:02:12-Když přijde ta večeře, osvědčená značka Alibernet.
00:02:19-Alibertnet zní krásně, tak vášnivě.
00:02:22-Jaké je to víno?
-Řekl bych, že vypadá
00:02:25jako žena s dlouhými, černými, vlnitými vlasy.
00:02:29-Já mnohokrát děkuji. Dámy a pánové, Jara Susky.
00:02:38Šťastný "harleyář?, kterému sebrali papíry.
00:02:49Dneska ještě nejsem namol, proto budu dělat humor.
00:02:56Pointa visí na vlásku.
00:02:58Pomož mně, Lukáši Pavlásku.
00:03:03Dámy a pánové, Lukáš Pavlásek.
00:03:12-Zdravím.
-Dobrý večer.
00:03:18Lukáši, usedni na své místo.
00:03:22Bývá zvykem, že hosta vždycky pohostím vínem.
00:03:26My tady s Lukášem máme malinkatý problém.
00:03:29Když tak to řekni, Lukáši. Ty máš svůj měsíc. Co to je?
00:03:33-Já mám měsíc bez alkoholu.
00:03:35-Tzn., že ti naliju čistou dobrou brněnskou vodu z prýglu.
00:03:40Filtrovanou.
00:03:41A o to více zbude na Zdeňka Krále.
00:03:49Lukáši, hezký večer. Ať se ti v Brně na Forbíně líbí.
00:03:56Jinak máme dopoledne a je venku hezky.
00:04:00-Dobrá. To je voda, ne?
-Ano. Dobrá voda.
00:04:03Když jsme byli na základce, tak se říkalo
00:04:05dobrá voda ze záchoda.
00:04:06Ale to tam nedáme, to je slabší vtip.
00:04:08To nemusíme dávat do televize.
00:04:10Ty sis připravil vtípek na úvod. Dáš ho teda?
00:04:16-Ano.
00:04:19-Lukáš mě poprosil, že má vtípek na úvod.
00:04:22-Jasně. Tak já ho dám.
00:04:25A teď mi připomeň ten vtípek na úvod.
00:04:28-Jestli diváci poznají, kterému herci jsi podobný.
00:04:35-To není vtípek Tomáši.
-Pardon. To není vtípek.
00:04:38To je jako anketa.
00:04:39-To je taková věc, kterou můžu trošku osvětlit.
00:04:43Mně třeba někdo říká, že jsem podobný jednomu herci.
00:04:47-Kdo si tipne, jakému herci je podobný Lukáš Pavlásek?
00:04:54Luděk Sobota říkáte.
00:04:57-To ne. Vůbec.
00:05:02-Já napovím. Je to americký herec.
00:05:08-Zaznělo tady Brad Pitt?
00:05:10-Jediná paní tady vepředu to poznala.
00:05:13-Brad Pitt je správná odpověď?
-Ano.
00:05:25-Já mu jsem podobný.
-A kde?
00:05:28-Celkově. Klidně se ukážu.
00:05:34-Já jsem tě chtěl představit, protože si nová hvězda zábavy,
00:05:38originální komik.
00:05:39Ale málokdo víc, co jsi dělal předtím.
00:05:42Co jsi původně?
00:05:43-Původně jsem vystudoval knihovnickou školu.
00:05:46Tu jsem pak nedokončil, protože mě vyhodili.
00:05:49-A proč?
-Protože jsem si tam četl.
00:05:55A hlavně jsem tam spoustu knih napsal.
00:05:59-To je důležité, že ty jsi spisovatel.
00:06:01-Já jsem psal už od mala.
00:06:04-Lukáš je dnes večer pozván ne jako komik,
00:06:06ale především jako spisovatel. Co všechno jsi napsal?
00:06:10-Jako Brad Pitt a spisovatel.
-Pardon.
00:06:14-Jako dvojník Brada Pitta a jako spisovatel.
00:06:17-Lukáši, ukaž nám svou tvorbu.
00:06:21-Já jsem si to přinesl, trošku se pochlubit.
00:06:24To je moje první dílo v sedmi letech.
00:06:28Příběhy z operačního sálu. Já vám to ukážu.
00:06:33A to bych řekl, že v té době,
00:06:35v těch 70., 80. letech jsem trošku předběhl tu dobu.
00:06:38Dneska to je třeba scénář Ordinace v růžové zahradě.
00:06:43-Že bys aspoň na ukázku?
-Tak já to přečtu.
00:06:45Opravdu to bylo z nemocničního prostředí.
00:06:50Všichni chirurgové se myli.
00:06:53Když si domyli ruce, navlékli si rukavice a roušku.
00:06:58Odešli na sál, kde už byli asistenti,
00:07:01nástroje a pacient.
00:07:03Za chvíli řekl profesor Štrosmajer.
00:07:06-Jasně. To byla předtím Nemocnice na kraji města.
00:07:10-Spíš ta nemocnice ho pak vzala ode mě.
00:07:14-Co máš dál?
00:07:15-Další je můj první scénář taky asi z 6 let.
00:07:19Velice rozepsaný.
00:07:21-To je filmový scénář?
-Scénář filmu Gagarin.
00:07:24Tenkrát jsem ještě neměl počítač,
00:07:27tak jsem ten scénář udělal takhle ručně.
00:07:30Ukážu na kameru obrázek.
00:07:44-O čem ten film byl?
00:07:49-To už jsem tenkrát počítal, že to bude nákladná scéna.
00:07:53-Životopisný velkofilm o Gagarinovi.
00:07:56-Taky jsem tím předběhl dobu, protože teď se dělají
00:08:00takové velkofilmy v Americe.
00:08:02Tady Gagarin bouchnul a na konci je jeho hrob.
00:08:06Myslím si, že největší dílo, co jsem udělal,
00:08:08byla v 10 letech opera.
-Ty jsi napsal operu.
00:08:11-Opera, která se odehrává na nádraží.
00:08:14A jmenovala se Dej sem ten kufr.
00:08:17-Ale Lukáš má jednu knížku, která opravdu vyšla.
00:08:21Kdybys ukázal divákům, potencionálním čtenářům.
00:08:25-Jediné, co mi vyšlo, byla knížka pro děti.
00:08:32-A jak se ta knížka prodává? Jde na dračku? Znají ji děti?
00:08:36-Nevím, jestli ji znají,
00:08:37protože já jsem měl jednou čtení v knihovně z té knížky
00:08:42a tam nepřišlo vůbec žádné dítě.
00:08:44-Děti nemají čas.
-Já jsem tam seděl sám
00:08:47na takových barevných kostkách.
00:08:49Měl jsem tu knížku, chtěl jsem ji číst
00:08:51a žádné děti tam nebyly.
00:08:52-Tak jsi to vůbec nepřečetl?
00:08:54-2 kluci tam přišli. Říkám: Čau kluci, kam jdete?
00:08:57A oni se na mě ani neotočili, nic neřekli.
00:09:00Šli si půjčit nějakou Mayovku.
00:09:03-Co se nepodařilo v Praze, může se napravit v Brně.
00:09:06My samozřejmě ti tady uděláme prostředí,
00:09:08že jsi v brněnské knihovně, máš tady 250 dětí,
00:09:13a že bys to přečetl.
00:09:15Poněvadž to muselo být velké zklamání,
00:09:17když ses na to těšil.
-To bylo.
00:09:22-Chceš, aby zlobily?
-Trošku by měly brečet.
00:09:25-A ty je jdeš potěšit?
-No.
00:09:29Lukáši, řekni si 3, 4, teď.
-Brečte.
00:09:31PUBLIKUM JAKO BREČÍ
00:09:35Vy jste ubrečínci ale.
00:09:37Děti, tak se uklidníme hezky, protože přišel strejda vám číst.
00:09:44Hezky se posaďte.
00:09:47Nebrečte, děti, to bude legrační, hezké čtení.
00:09:51A bude to taková básnička, která se jmenuje Déšť.
00:09:55Je to, děti, o tom, jak je to hezké,
00:09:57když můžete chodit v dešti.
00:10:00Prší, prší, to je štěstí.
00:10:05Zas můžeme běhat v dešti.
00:10:08PUBLIKUM JAKO PLÁČE
00:10:11Teď to dělají samy.
00:10:14Dělat různé pokusy. Teď přestáváme brečet.
00:10:17Máme dobrou náladu. Chytat kapky do pusy.
00:10:21Teď se dětičky trošku radují.
00:10:24Cákat vodu na kmošky. Namáčet si v louži nožky.
00:10:29Cákat vodu z kaluže. Být promočen do kůže.
00:10:34A teď byste měli volat: Jé, to je krása.
00:10:39To jsme skvěle promočení. Já, i moje vysvědčení.
00:10:42Špatné známky mizí v dešti. Prší, prší, to je štěstí.
00:10:53Ty jejich tvářičky se úplně rozjasnily, co?
00:11:01Půjč mi sirku, milý Mirku.
00:11:04Doutník sfouk mi vítr zlý.
00:11:15Sirka ale spadla na zem.
00:11:18Zved ji Mirek Táborský.
00:11:22Mirek Táborský.
00:11:33Máme toho dneska hodně,
00:11:35takže i Zdeněk Král si dnes může dát trošku více.
00:11:38Já tě, Mirku, tady zdravím. Přeji ti krásný večer.
00:11:42Mirek, kromě toho, že je velký milovník vín,
00:11:47je i vášnivý milovník své profese.
00:11:51A Mirek Táborský také kdysi dávno.
00:11:54Nebo jak je to dlouho? To není zas tak dávno.
00:11:57-Mh... 13 let.
00:11:58-Má krásný výsledek ze Španělska.
00:12:03-Goyova cena.
00:12:05Já ji normálně vůbec s sebou nikam neberu,
00:12:08protože ona je těžká. Ale v Brně ještě nebyla.
00:12:20-Tak to ukaž. Schválně. Ještě jsme to v Brně neviděli.
00:12:25-Tohle je Brno, Goyo.
00:12:34-To vypadá jako cena třeba filosof roku.
00:12:42Já to dám takhle, ať si to můžete prohlížet zblízka.
00:12:46A mě by zajímalo, a možná i ostatní,
00:12:48jak je možné, že ty ses nestal španělskou filmovou hvězdou?
00:12:53Že jsi pořád tady? Že nemáš haciendu v Madridu?
00:13:02-Oni mi třeba zavolali,
00:13:03že mám odletět na 5 týdnů točit s nimi do Tunisu.
00:13:07A volali mi to s 3týdenním předstihem.
00:13:11Já jsem říkal, že máme repertoár na 2 měsíce.
00:13:14Já nemůžu přijít do divadla a říct, že letím do Tunisu.
00:13:18Tak nějak postupně ty nabídky ubývaly.
00:13:22Jednou jsem měl ještě hezkou,
00:13:24poněvadž v tom filmu hrála tehdy Penelope Cruz.
00:13:27Na prahu své americké kariéry. Ve Španělsku už byla super slavná.
00:13:32A bylo to tak,
00:13:33že bych první natáčecí den měl po premiéře představení,
00:13:37které jsem zkoušel v Národním divadle.
00:13:40A tak se vymýšlelo dokonce i soukromé letadlo,
00:13:43abych v 9 ráno byl v Madridu. Po té premiéře.
00:13:47Nakonec se zjistilo, že to fakt je nesmysl,
00:13:49že to logisticky nejde, tak jsem to odmítl.
00:13:52Za týden se zrušila ta premiéra.
00:13:56Ale fakt je, že ten film se nakonec prý taky nenatočil.
00:14:01-Penelope Cruz, Brad Pitt, tu znám.
00:14:06-Já vím, že ty hraješ i dětské divadlo, že jo?
00:14:12-S manželkou. Manželka je loutkoherečka.
00:14:15Má občanské sdružení, které se jmenuje
00:14:18Anima Candida.
00:14:20V překladu do češtiny čistá duše.
00:14:24To jsou ty děti.
00:14:29To jsou ti, co pískají, střílejí,
00:14:31a co tady vyvádí, když jim člověk chce něco přečíst.
00:14:36A jedno představení hraju s ní.
00:14:39Pojďme říct: Míro, dej něco. 3, 4.
00:14:42PUBLIKUM: Míro, dej něco.
00:14:44-A tak jo.
00:14:49Dejte mi to všecko dolů.
00:14:52-Tohle ze stolu chceš dolů.
-Abych měl prázdný stolek.
00:15:01-Já už jsem ty děti trošku rozjel.
00:15:04Už jsou probuzený.
00:15:06-Děti jsou dobré.
00:15:07-Já ti je zase nahodím, jestli potřebuješ.
00:15:09Co mají dělat? Mají zase brečet?
00:15:12-Budu potřebovat trošku místa.
00:15:14Děti ať se těší.
00:15:16-Chceš mít natěšené děti?
-Ano.
00:15:19-A mají být hodné, zlobit se, smát se, nebo co?
00:15:21-Hodné, natěšené děti. Ať se s tím nemusíme prát.
00:15:26Ještě budu potřebovat zdravotní sestru.
00:15:30-Aha.
00:15:32-Odehrává se to v zubařské ordinaci
00:15:34a jak to hraju s manželkou, nemohl bys?
00:15:37-Já? Není problém.
-Text není složitý.
00:15:40Co řekne zdravotní sestra, když otevře dveře do čekárny
00:15:45a chce...
-Další, prosím.
00:15:49-Ale jako zdravotní sestra. JEMNĚ - Další, prosím.
00:15:54Až udělám takhle, přijde tady ta věta.
00:16:01Děti, pusinky na zámeček. Pan Táborský.
00:16:08To vám byl jednou jeden kluk. No, tuze protivný kluk.
00:16:18Ten kluk se klidně mohl jmenovat Protislav.
00:16:20No jo, no jo.
00:16:22Mohli na něho volat Próťa, nebo taky Prótík.
00:16:25Jenomže tenhle kluk se tuze bál pana doktora.
00:16:31Jindy, to dělal hrdinu. Draka, prý, že by se nebál.
00:16:37Loupežníka, že by bacil kamenem.
00:16:39A ani trochu že se nebojí kominíka.
00:16:42Ale otevřít pusu na pana doktora,
00:16:47ukázat mu jazyk, nebo mandle,
00:16:50to se bál.
00:16:51Jenomže tomuhle klukovi se jednou začal kazit zub.
00:16:57Kazil se a bolel,
00:17:00že s ním museli jít k panu doktorovi.
00:17:03-K panu doktorovi ne.
-K panu doktorovi,
00:17:06aby mu ten zoubek spravil a zaplomboval.
00:17:13-Další, prosím.
00:17:16-Jenomže ten kluk se tak bál otevřít pusu.
00:17:19A ne, a ne, že ji neotevře.
00:17:22A bránil se až hanba, že mu nemohli ten zoubek spravit
00:17:26a museli se s nepořízenou vrátit zpátky domů.
00:17:30-Goya. V pohodě.
00:17:32-Jenomže, co bylo pak?
00:17:34Ten zub se kazil čím dál tím víc.
00:17:37Dělala se v něm čím dál tím větší díra.
00:17:39Jestli mě nekousne, tak vidíte tady vzadu
00:17:43tu ošklivou černou díru?
00:17:46Jaká je to díra, děti? Ošklivá.
00:17:51A ta díra se čím dál tím zvětšovala,
00:17:54až z ní byla úplná propast.
00:17:57A tak se jednou stalo,
00:17:58že ten kluk při chůzi nedával pozor na cestu,
00:18:02nějak nešikovně se ohlídl, najednou klopýtl
00:18:07a už tu byl malér.
00:18:09Spadl do té jámy, co měl v zubu.
00:18:13Zmizel v ní a byl pryč a ztratil se.
00:18:18Tak neblahý konec vzal ten Próťa, neboli Protislav,
00:18:22protože se bál pana doktora
00:18:25a nechtěl si dát zaplombovat zub.
00:18:38-Já bych se teď obrátil opět na Lukáše,
00:18:41poněvadž mě zaujalo, Lukáši, že jsi napsal tu operu.
00:18:45Je to tak?
00:18:47S tím kufrem. Ty to máš v hlavě celé?
00:18:51Máš to někde zapsané?
-Já to mám v hlavě.
00:18:53Já neumím noty.
00:18:56Většinou ti hudební géniové neumí noty.
00:19:00-Existuje taková forma,
00:19:02že když se hlásí třeba režisér na divadelní školu,
00:19:06tak mu dají k dispozici nějaké studenty a on ukazuje,
00:19:09jak umí režírovat.
00:19:11Že bys nám tu operu předvedl? Nebo aspoň náznak.
00:19:15-Že bychom ji tady zahráli?
-Ne přímo. V náznaku.
00:19:18Poněvadž jinak se to nedostane z té hlavy ven,
00:19:21když to není...
00:19:22-No tak jo. Jsme v divadle.
00:19:24Tohle divadlo by si zasloužilo moji operu.
00:19:26-Určitě. Jsme v Brně v Redutě.
00:19:29Tady se hrají opery už stovky let.
00:19:32-Ale jaké?
00:19:35Já bych to viděl tak, že to předezpívám.
00:19:40-Umíš zahrát operu?
-Jednou jsem to hrál.
00:19:47-Uvidíme.
-Zdeněk umí všechno.
00:19:51-Předezpívám kousek a postupně se ji naučíme celou.
00:19:55-Odehrává se to na nádraží.
-To se odehrává s kufrem.
00:19:58-Na nádraží, kam jde cestující s kufrem.
00:20:00-Tu hlavní roli budu hrát já.
00:20:02S tím kufrem jdu na nádraží, to je ta úvodní scéna.
00:20:05Tady si představíme ohromné kulisy nádraží.
00:20:08Přijdu na to nádraží.
00:20:10A do toho mého příchodu a tance na začátku hraje sbor.
00:20:14-Ty budeš dělat sbor.
-Ano, dobře. A co mám dělat?
00:20:18-Tady si stoupni a ta úvodní melodie je takhle.
00:20:20Áááááá áááá ááá.
00:20:27-Já bych požádal Zdeňka, jestli by se nějak chytil.
00:20:33-A tou fistulí mám také?
-Také.
00:20:37Rozezpívej se.
00:20:44-Ty to neumíš tak z fleku jako já. Já to chápu.
00:20:53-Nemůžu o oktávu níž?
00:20:56-Ty nejsi na výšky?
-Cítím se jistěji v té...
00:21:00-Nebude to ono. Dej to níž.
00:21:07Já přicházím.
00:21:09Tancuju s tím kufrem. Tam je choreografie.
00:21:13Trošku nahlas zpívej.
00:21:16-Hlasitěji, Zdeňku.
00:21:24-Stop. Teď jsem přišel na nádraží s kufrem.
00:21:27Stojím na nádraží a je moje sólová árie.
00:21:30Stojím na nádraží.
00:21:35A čekám na tetu.
00:21:39Opět to podkreslíš klavírem.
00:21:41A pozor. Tady je dobré, že když zpívám na tetu,
00:21:44tak odpovídá ten ohromný operní sbor.
00:21:46Na tetu, na tetu, na tetu.
00:21:52-Ne, že bych se necítil, ale chápu,
00:21:55že sbor chce více lidí. Kde já vezmu lidi?
00:22:02-Tady děti.
-Dětský sbor.
00:22:07-Takže jak to máme?
-Ty budeš sbormistr.
00:22:11-Ale jak máme to, co zpíváme?
00:22:13-Na tetu, na tetu. Do ozvěny.
00:22:15-A tón je?
00:22:18Tomáš s publikem: Na tetu, na tetu.
00:22:22Stop!
00:22:24A v tuhle chvíli...
00:22:25-A nechceš to zkusit, ať víme, jak to je?
00:22:29-Dobře. Já to vím, jak to je, ale pojďme.
00:22:32Stojím na nádraží.
00:22:36A čekám na tetu.
00:22:40-Na tetu, na tetu, na tetu.
00:22:45-Výborně. A teď držím ten kufr v ruce
00:22:50a přichází zloděj, co mi ho chce ukrást.
00:22:52-A to je kdo?
00:22:59-Já nejsem moc zpěvák.
00:23:02-Zloděj taky zpívá?
00:23:07-A co mám teda já?
00:23:09-Vidíte můj kufr. Chytne ho za to držadlo
00:23:12a zpívá velice důrazně: Dej sem ten kufr.
00:23:16A já se bráním a udělám: Nedám.
00:23:21A zloděj zase důrazně: Dej sem ten kufr.
00:23:23Nedám, nedám.
00:23:25Dej sem ten kufr. Nedám, nedám, nedám.
00:23:28-A sbor zpívá?
00:23:30-Jak to udělám potřetí, tak se přidá sbor a zpívá:
00:23:33On mu chce vzít kufr. On mu chce vzít kufr.
00:23:37-Dobře. On mu chce vzít kufr.
00:23:39Tak zkusíme si to nekorepetovat, ať to máme.
00:23:43Mirek začíná.
00:23:46-Jsme v Hes dur.
00:23:51-Dej sem ten kufr.
-Nedám.
00:23:55-Dej sem ten kufr.
-Nedám. Nedám.
00:23:58-Dej sem ten kufr.
-Nedám, nedám, nedám.
00:24:02-On mu chce vzít kufr. On mu chce vzít kufr.
00:24:08-A teď přichází právě ta ústřední scéna opery,
00:24:11že my dva se takhle přetahujeme o ten kufr
00:24:14a to je takový motiv, který se opakuje 6 hodin,
00:24:18kolik trvá ta opera.
00:24:21-To budeme dělat 6 hodin?
-Správná opera je dlouhá.
00:24:25Podle toho se pozná dobrá opera.
00:24:27-Vy budete zpívat 6 hodin tuhle?
00:24:33-To zkrátíme dneska.
00:24:35Tuhle scénu dej sem ten kufr si dáme dvakrát.
00:24:38A po tom posledním on mu chce vzít kufr
00:24:42přichází moje závěrečné sólo.
00:24:46Já se po tom přetahování rozčílím a vyženu ho od toho kufru.
00:24:51A to je takový můj taneček.
00:24:55Ne, že bych se rval. Je to ztvárněno umělecky.
00:24:58Jde to z té duše.
00:25:03Tím toho zloděje zaženu. On se bojí, já se vrátím.
00:25:32Čekám na nádraží.
00:25:36Čekám tu na tetu.
00:25:41Na tetu, na tetu, na tetu.
00:25:49-Dej sem ten kufr.
-Nedám.
00:25:53-Dej sem ten kufr.
-Nedám. Nedám.
00:25:57-Dej sem ten kufr.
-Nedám. Nedám. Nedám.
00:26:01On mu bere kufr. On mu bere kufr.
00:26:06-Dej sem ten kufr.
-Nedám.
00:26:10-Nedám, nedám, nedám.
-Teď to je 6 hodin.
00:26:49A já bych teď poprosil Zdeňka Krále,
00:26:52kdybys nám to celé přehrál.
00:26:55Klavírní úprava opery Lukáše Pavláska.
00:27:30Grandiózní.
00:28:02Bravo. Mistrovská hudba.
00:28:17-Mirku, jak se točí ve Španělsku?
00:28:19Máš nějaký špek nebo něco zajímavého,
00:28:21co se ví, nebo moc neví, co se ti stalo ve Španělsku?
00:28:24-Mně se stala taková neobvyklost.
00:28:26Ten film byl precizně připravený, napsaný.
00:28:29Režisér si ho vyseděl, sehnal si na něj peníze.
00:28:33A sehnal si hvězdy do různých rolí.
00:28:35A měl tam německou hvězdu. Jmenuje se Hanna Schygulla.
00:28:39-Kdo zná ruku nahoru.
00:28:43-Tři.
00:28:45-A ta hrála manželku Goebbelse.
00:28:49Tam je scéna, kdy jdou ty postavy za manželkou Goebbelse.
00:28:54A já jsem hrál tlumočníka.
00:28:57Hanna Schygulla přijela a měla točit 2 dny.
00:29:01Jinak jsme vždycky točili podle scénáře.
00:29:03Ale Hanna přišla za režisérem a říkala,
00:29:06že by si to představovala jinak.
00:29:09Že by si sedla a dali si ten dialog z očí do očí.
00:29:15Režisér na to přistoupil, řekli si proč a jak.
00:29:19Tak jsme točili a mně došlo,
00:29:23že ta velká scéna, která měla být v pohybu,
00:29:26z jedné místnosti, do druhé, po schodech, ze schodů.
00:29:29Měla se točit celou noc.
00:29:31Takže bude hotová za 3 hodiny,
00:29:34a že patrně dojde na tu druhou scénu,
00:29:37která se měla točit další noc. A tu jsem neuměl.
00:29:41Já jsem šel za režisérem a říkám:
00:29:43"Hele, Fernando, vypadá to, že budeme točit tu druhou scénu.?
00:29:48On říkal: "No. Nějaký problém??
00:29:50Říkám: "No tak, neumím to. On na to: Běž si do karavanu.?
00:29:56Já to dřel jako blázen. Oni přišli a já jsem říkal:
00:30:00"To nejde. Já to umím, ale před tou kamerou tolik ne.?
00:30:05Oni: "Tak ti to napíšeme pod kameru.?
00:30:07Ale to jsou blbé americké seriály, jak ti herci hrají z ceduliček,
00:30:13že to mají vedle kamery.
00:30:17Já vás miluju.
00:30:19Vás taky.
00:30:21A vlastně to čtou.
00:30:23A já jsem říkal, že to přece nejde.
00:30:25A oni, že to jde.
00:30:26Tak já jsem zkusil,
00:30:29že když ten překladatel takhle tlumočí,
00:30:32takže se nedívá tolik na ty lidi, ale že se dívá někam támhle,
00:30:39jak je soustředěný, aby to dobře přeložil.
00:30:41Tak tam jsme zkusili dát ty texty, které jsem měl předučené.
00:30:46Oni mi to natočili, ukázali mi to na videu.
00:30:49Fakt to nebylo poznat.
00:30:50A je to v tom filmu, za který jsem dostal tohle.
00:30:56Já jsem si, Mirku, připravil takový úryvek.
00:30:59Zvolil jsem Karla Čapka.
00:31:02A je tady krásný dialog z Bílé nemoci
00:31:04mezi Maršálem a Dr. Galénem.
00:31:07Já si myslím, že já bych si dal toho Maršála.
00:31:10Ty by sis dal Dr. Galéna. Zatím jdi do kostýmu.
00:31:14A přátelé, aby bylo jasné, že to není připravené,
00:31:18já Mirkovi a sobě ty texty polepím schované na scéně.
00:31:26Tady v tom rozmezí.
00:31:28Dozadu už ne, poněvadž tam není světlo.
00:31:31A to, kde ten tahák bude nebo nebude, určíte vy.
00:31:36Prosím vás, začíná Maršál. To budu hrát já.
00:31:43Takový úvodní monolog.
00:31:45Takže kde mám začít? Kde to mám mít napsané?
00:31:51Kde?
00:31:52Pod tím pianem. Pod koberec.
00:31:55Tohle já dám pod piano a tohle dám pod koberec.
00:32:00Kam?
00:32:02-Písmeny dolů.
00:32:05-Písmeny dolů? Trváte na tom?
00:32:10-A ty tady máš kamarády, jo?
00:32:14-Já jsem řekl, že si diváci řeknou,
00:32:18jak to má být. Dáme to písmeny dolů.
00:32:20Já už vím, jak to vyřeším.
00:32:22A tohle pod piano.
00:32:28Sedněte si, Galéne. Ježíšmarja.
00:32:34Potom je krásná replika doktora Galéna,
00:32:37který tady odpovídá. Kam ten taháček dáme?
00:32:41-Na zadek.
00:32:42-Na zadek? Komu?
00:32:45-Lukášovi.
00:32:49-Ha,ha,ha,ha,ha.
00:32:53-Já nevím, Lukáši, čemu se teď směješ.
00:32:56Ta dáma řekla na holý zadek, tak já bych tě požádal.
00:33:01Máš to tady takhle.
00:33:03Je to vidět a zároveň to je opravdu na holém zadku.
00:33:09Potom tady máme krásnou repliku Maršála.
00:33:13Kratičkou. Kam to dáme?
00:33:15-Do boty.
00:33:18-My se k těm textům musíme dostat.
00:33:22To je tahák, který se má číst.
00:33:23To není hra na schovávanou.
00:33:26-Trošku to cenzuruj.
00:33:32Já jenom v náznaku, že jsem ten diktátor.
00:33:39-Dobrý, Zdeňku?
-Jo.
00:33:48Posaďte se.
00:34:06Jak vám to mám říci, tvrdohlavý člověče?
00:34:11Podívejte se. Mně osobně záleží na baronu Krügovi.
00:34:17Osobně mi na něm záleží. Právě na něm.
00:34:21Je to vzácný muž a můj jediný přítel.
00:34:41Nevíte, jaká je samota být diktátorem.
00:34:45Já k vám mluvím jako člověk, doktore.
00:34:48Zachraňte mi Krüga.
00:34:51Já jsem dlouho nikoho neprosil jako vás, doktore.
00:34:55Zachraňte mi Krüga.
00:35:26-Bože, to je tak těžká věc! Já bych rád.
00:35:35Poslyšte, ale já bych k vám měl taky prosbu.
00:35:51-Sedněte si, Galéne.
00:36:00Kam jsem to přilepil?
00:36:07Sedněte si, Galéne.
00:36:13Zrcadlo pravdy.
00:36:20To není odpověď.
00:36:32-To bude infekční.
00:36:42Prosím vás, vaše excelence, já jen okamžik.
00:36:47Vy jste takový státník. Máte tak nesmírnou moc.
00:36:53Ne, že bych vám chtěl lichotit,
00:36:55ale bohužel je to tak. Že ano?
00:36:59Ale podívejte se.
00:37:01Kdybyste vy chtěl navrhnout věčný mír,
00:37:09je to jenom na vás.
00:37:12Posaďte se, Galéne.
00:37:16Už toho víc není, ne?
00:37:29Bože, jak by byli všichni šťastní.
00:37:40Mně to tam...
00:37:57Na světě by byl pokoj, že ano?
00:38:01Posaďte se, Galéne.
00:38:13Já mám krásnou otázku hned tady na Mirka.
00:38:17Můžete poslat Goyovu cenu do publika?
00:38:23Patrně asi kolovat.
00:38:41A jenom z první řady sem a zase zpátky,
00:38:43ať máme přehled.
00:38:44Závěrečná hezká otázka na Lukáše.
00:38:47Jak se má Angelika a kolik ještě bude dětí?
00:38:51-Angelina asi.
-Jo. Jak se má Angelina.
00:38:57-Má se dobře, co vím.
00:38:59Děti asi budou nějaké adoptované ještě.
00:39:02Z Afriky.
00:39:05Dámy a pánové, dneska večer na piano nehrál nikdo jiný,
00:39:09než doktor Zdeněk Král.
00:39:15Jara Susky. Milovník vína.
00:39:20Milovník divadla.
00:39:23Mirek Táborský.
00:39:26Pojďte, dámy, na ty podpisy.
00:39:29A nikdo jiný než Brad Pitt, alias Lukáš Pavlásek.
00:39:34Skryté titulky: Kateřina Komárková Česká televize, 2012
Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty L. Pavláskem a M. Táborským na prknech brněnského divadla Reduta (2012). Režie Z. Tyc
Milovníci – téma, které je s herectvím nerozlučně spjaté. Tradiční představa vysněných divadelních či filmových hrdinů se ovšem na Forbíně posouvá do poněkud jiné roviny, přestože hosté Lukáš Pavlásek a Miroslav Táborský mají k tématu rozhodně co říct.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 12
