Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty P. Liškou a O. Havlíkem na prknech brněnského divadla Reduta (2012). Režie Z. Tyc
| ČT1 | sobota 13. 11. 2021 po půlnoci 01:55 | Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programu |
00:00:00 .
00:00:20 Dobrý večer, milí diváci, zde v sále divadla Reduta
00:00:24 v Brně na Zelňáku.
00:00:25 Krásný večer i vy, televizní diváci.
00:00:27 Další pokračování Na forbíně TM.
00:00:30 A pojďme rychle na prvního hosta.
00:00:32 Z jižní Moravy přijel vinař Jiří Hudec.
00:00:42 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:44 -Jak se cítíte, Jiří?
-Fantasticky.
00:00:46 -To je perfektní.
00:00:48 Jiří tady promluví takovou zajímavou myšlenku
00:00:51 o cenové politice vín.
00:00:54 Milí diváci, milí hosté zde v sále,
00:00:56 děje se nám trošku nespravedlnost na tom trhu.
00:01:00 Jiří, řekněte, o co jde.
00:01:01 Jak je to nespravedlivé s těmi víny?
00:01:04 -Samozřejmě, jsou zapomětlivé staré odrůdy, které máme.
00:01:07 Müllerky, Vlašáky, Veltlíny, Neuburgy, které se neprodávají,
00:01:12 nejsou in.
00:01:14 -Prostě nejedou.
00:01:15 -Jsou moderní Šardonky, Rýňáky, Šeďáky.
00:01:20 -A kdo za to může? Jak se to mohlo stát?
00:01:23 -Náš lid. Odběratelé.
-Můžete za to vy, milí diváci.
00:01:27 -Vy, když máte vína, taky podhodnocujete Müllerku
00:01:31 a předražujete Šardonku?
00:01:33 -My, když Müllerku nadhodnotíme, tak se neprodá.
00:01:36 -Jasně. Takže musíte.
-Jsme donucení.
00:01:38 -Musíte být jako všichni ostatní. Jinak byste asi prodělal.
00:01:41 Co jste přinesl? Co tady máme?
00:01:43 -To je ta Müllerka. Ta "podhodnocená?.
00:01:46 A nadhodnocený třeba Rýňák.
00:01:48 -My tady můžeme srovnat Rýňáček s Müllerkou,
00:01:51 co je opravdu nadhodnocené, a co je podhodnocené.
00:01:54 Dámy a pánové, vzácný host Jiří Hudec.
00:01:57 Jiří, jste našim hostem. Můžete se posadit.
00:02:02 Zdeněk Král připravil básničku na dalšího hosta.
00:02:06 -Ano. Jenom jsem chtěl říct, že kupuju výhradně Müllerku.
00:02:09 -Protože je levná, že jo?
-Je levná.
00:02:14 Vzal do ruky pušku a zastřelil mušku.
00:02:18 Nebyla to muška, nýbrž houba liška.
00:02:22 Střílel Pavel Liška.
00:02:29 -Zdravím tě.
-Ahoj.
00:02:35 Přijmi místo.
00:02:39 Já bych představil Pavla jako hodně speciálního,
00:02:42 výjimečného hosta dnes večer.
00:02:44 Já jsem strašně rád, že Pavel přijal pozvání.
00:02:48 Chceš to, Pavle, říct sám, jak to máš s dnešním večerem?
00:02:52 -Já to zkusím.
00:02:53 Když mi to nepůjde, tak mě doplníš.
00:02:54 -Jasně. Určitě.
00:02:55 -Já do těchto pořadů nikdy nechodím.
00:02:58 A nechodím tam právě proto, že když vyprávím příhody,
00:03:02 které jsem já zažil, což už nevyprávím,
00:03:05 protože jsem si ověřil, že to nejde,
00:03:08 tak je to rozpačité a ta pointa uteče.
00:03:13 -Nechceš opravdu ukázat, že to neumíš?
00:03:15 Že bys řekl nějakou historku, že ti to opravdu nejde.
00:03:19 Ať ti diváci vědí, že nejsou o nic ošizeni.
00:03:22 -Tys mi ale právě slíbil, že tady nemusím nic říkat.
00:03:25 -To jenom řekneš lidem tady. To nebude v televizi.
00:03:28 -Zdeňku, slyší mě tam? REŽIE - JASNĚ.
00:03:31 -Co nevyjde, tak tam nebude? REŽIE - NEBUDE.
00:03:35 -V tom případě můžu říct cokoliv potom.
00:03:38 -Jasně. Bez problémů. Určitě.
00:03:40 -A druhá věc je, že máme kamaráda s Tomášem,
00:03:44 který doopravdy něco umí.
00:03:46 Tím nechci říct, že já něco neumím.
00:03:49 On doopravdy něco umí a lidi ho neznají tolik jako mě,
00:03:53 takže by na něj nebylo plno tady, jsi říkal,
00:03:58 takže já jsem tady jako hlavní host,
00:04:00 ale ten hlavní host je právě někdo úplně jiný.
00:04:03 -Pavel se takhle obětoval a dnes večer se tady bude
00:04:06 příjemně opíjet víny, sedět a bude to mít pěkné.
00:04:10 Teď už pozveme dalšího hosta, takže diváci si moc Pavla neužijí.
00:04:15 Třeba nějaký hezký záběr na Pavla, když je tady sám.
00:04:20 Ať jsi hezky natočený v tom úvodu.
00:04:30 -Nechceš se třeba napít?
-Neříkej mi to.
00:04:48 Dneska byla zima, a tak jsem se navlík.
00:04:56 Není to žádná psina. Je tu Ondřej Havlík.
00:05:09 -Nazdar.
-Dobrý večer, Ondřeji.
00:05:12 -Dobrý večer.
00:05:16 -Ahoj Ondro.
-Čau. Díky, Pavle.
00:05:18 -Tady jsme začali podhodnocenou Müllerkou.
00:05:21 Potom se mrkneme na to módní víno.
00:05:23 Já ti přeji příjemný, krásný večer.
00:05:25 Čistě moje osobní otázka.
00:05:28 Přihlaste se, prosím vás, kdo znáte Ondru Havlíka.
00:05:38 -6. Ještě, že jsi tady, Pavle.
00:05:40 Kromě toho, že jsi Ondřej Havlík svým občanským jménem,
00:05:44 tak máš umělecký pseudonym.
00:05:47 -Mám ho říct?
-Určitě.-En.dru.
00:05:50 -Ty jsi vicemistr světa, čili na druhém místě.
00:05:54 Řekni, v čem to jsi. Jak se to jmenuje?
00:05:57 -To byla soutěž v loopingu, což je smyčkování.
00:06:02 Člověk si vezme nějaký nástroj a má mašinku,
00:06:04 kterou tady lidi uvidí.
00:06:06 A na tu mašinku nahrává dokola takové smyčky.
00:06:09 Je takové furt dokola.
00:06:11 -A v tom jsi druhý nejlepší na světě.
00:06:13 -To je krásné slovo. Obzvlášť tady v Brně. Luping.
00:06:19 -Je pravda, že je potřeba to prodloužit.
00:06:22 -Pavle, tohle se ti celkem podařilo.
00:06:25 To bychom mohli dát.
00:06:28 Já pana režiséra poprosím, že teď se Pavlovi něco podařilo.
00:06:31 REŽIE - TO BY ŠLO.
00:06:34 -A teď mám, Ondřeji, trošku všetečnou otázku.
00:06:38 Proč jsi byl až druhý? Nebo, kdo byl první?
00:06:41 -Protože tam byl jeden člověk, který byl lepší.
00:06:44 -To je logické. Ale v čem byl lepší?
00:06:47 -Já si myslím, že byl lepší technicky.
00:06:50 Víc měl vychytanou tu techniku.
00:06:53 Tam se hodnotí hudebnost. V porotě byl někdo přes harmonii,
00:06:57 někdo přes rytmus a někdo přes tu technickou stránku.
00:07:01 Jiný "looperista?, konkrétně Rico Loop,
00:07:05 což asi nebude nikomu nic říkat.
00:07:07 A vzájemně to hodnotili.
00:07:10 A myslím si, že tady ten kluk to měl technicky hodně dobře zmáklý
00:07:14 Já bych poprosil zvukaře, kdyby nachystali looper.
00:07:17 Pojďte, chlapci.
00:07:19 ZDENĚK KRÁL HRAJE ZNĚLKU Z VEČERNÍČKU PAT A MAT
00:07:35 Pardon.
00:07:38 Jak těm klukům teďka asi musí být?
00:07:43 Vzhledem k tomu, že to mají odnést i zpátky...
00:07:48 En.dru.
00:07:50 -Díky.
00:07:54 Velmi rychle vysvětlím.
00:07:56 Tady zmáčknu čudlík a začne se to nahrávat.
00:07:59 Když ho zmáčknu podruhé, tak se to zasmyčkuje.
00:08:01 SLOVA EN.DRU JDOU SLYŠET Z REPRODUKTORU.
00:08:04 To už nejsem já.
00:08:05 A teď to zmáčknu ještě jednou a ono se to bude vrstvit.
00:08:08 A v jednu chvíli to začne být fakt nepříjemný bordel,
00:08:10 kdy si budete přát, abych to vypnul.
00:08:12 Musím to vždycky přeřvávat, abyste mi rozuměli.
00:08:19 EN.DRU NAHRÁVÁ ZVUKY. TY SE PAK REPRODUKUJÍ.
00:08:34 NEJDE SLYŠET.
00:08:44 EN.DRU NAHRÁVÁ ZVUKY. TY SE PAK REPRODUKUJÍ.
00:10:52 En.dru!
00:10:56 Těsně druhý na celém světě v loopingu.
00:11:02 My jsme si teď říkali s Pavlem, jestli bychom si to mohli zkusit.
00:11:06 -Není problém.
00:11:08 -Že bychom si taky zkusili zalupat.
00:11:12 Nebo já nevím, jak se tomu říká.
00:11:15 -Já vám nahraju první stopu a pak se budete střídat.
00:11:19 Nahrajete to sami, jen vám určím ten základ.
00:11:22 -A když se to nepovede, tak se to dá vymazat?
00:11:25 -To ti vymažu.
00:12:20 -Aby nás nepodezřívali, že jsme si to nachystali.
00:12:25 Já bych vás poprosil, zkuste něco v tom rytmu.
00:12:31 Zkuste taky.
00:12:33 -Jo,jo,jo,jo,jo.
00:12:39 -Ne,ne,ne,ne,ne.
00:12:42 -Vy jste přišel s dámou tady?
00:12:55 -Dej ještě slečně v první řadě. Nějaký dlouhý tón.
00:13:12 To jste vy.
00:13:20 Hodně dobře.
00:13:23 Super. Výborně.
00:13:26 Dobrý rytmus.
00:13:27 -A my si teď "zadžemujeme? na tu smyčku.
00:13:31 -Pojďte.
00:13:58 Oh, yeah.
00:14:07 Díky. Jste dobří, kluci.
00:14:09 Taky blahopřejeme.
00:14:15 Báječné. Báječný tón. Báječné menemeneme.
00:14:20 -Já jsem si všiml,
00:14:22 že nám se ti diváci roztleskali, rozjeli,
00:14:24 a tobě ani ne.
00:14:32 Milí diváci, milí přátelé,
00:14:33 já bych v tento okamžik využil takové krásné chvíle,
00:14:37 poněvadž Zdeněk Král je významný brněnský hudební skladatel,
00:14:40 který napsal spoustu krásných šansonů a písní.
00:14:44 Zatím se nám nepodařilo žádnou jeho skladbu dostat
00:14:47 do našeho pořadu.
00:14:49 Ale teď vznikla taková krásná konstelace,
00:14:52 poněvadž Zdeněk napsal i několik krásných písní
00:14:55 třeba pro Pavla Lišku.
00:14:57 Ten je, málokdo to ví, velice osobitý, originální zpěvák
00:15:01 písní Zdeňka Krále.
00:15:03 Já bych tě teď, Pavle, poprosil, jestli bys nějakou nezazpíval.
00:15:07 Chápu, že jsme se nedomluvili.
00:15:08 -Domluvili jsme se tak, že když se budu cítit.
00:15:10 -Jasně. Jak se cítíš?
00:15:12 -Teď se cítím hrozně vyřvaný.
00:15:17 -Udělej to kvůli tomu Zdeňkovi.
00:15:20 -Jsem tady kvůli tobě, kvůli Zdeňkovi, Ondrovi...
00:15:23 -Když to bude dobrý, tak to pomůže i tobě,
00:15:26 že si lidi řeknou: Liška krásně zpívá.
00:15:28 To bude bomba.
00:15:29 -A když to bude blbý, tak mě uvidí tady 200 lidí.
00:15:33 -Aspoň se snažme, aby to nebylo blbý.
00:15:37 -Kvůli Zdeňkovi.
00:15:46 Jednou ráno mě napadla věta,
00:15:49 že jsem Měsíc a ty jsi planeta.
00:15:53 Láska je kometa.
00:16:01 Jindy večer byl jsem sám doma,
00:16:04 hrál jsem si s kytarou, tys byla struna.
00:16:08 Nenaladěná.
00:16:11 Tak nenaladěná.
00:16:15 Musím počkat na vhodnou chvíli.
00:16:19 Nesmím to uspěchat, nesmím se zmýlit
00:16:23 na cestě k cíli
00:16:26 za tebou.
00:16:31 Tak počkejte, počkejte, počkejte na pomalý.
00:16:36 Juchů.
00:16:38 Dejte nám chviličku. Nám to jde trošku stěží.
00:16:43 Juchů.
00:16:45 Tak počkejte, počkejte, počkejte na pomalý.
00:16:50 Juchů.
00:16:52 Dejte nám chviličku. My jsme trošku nesmělí.
00:17:00 Po-ma-lu-se-po-hy-bu-jem. Po-ma-lu. Cho-dí-me.
00:17:15 Po-ma-lu-se-a-dap-tu-jem. Po-ma-lu. Mys-lí-me.
00:17:28 A tak.
00:17:29 Na, na, na, na, na, na... Teď jsem zapomněl text.
00:17:37 Protože tady děláš blbosti.
00:17:44 Je to o tom, že...
00:17:52 Já se omlouvám.
00:17:56 -Co se stalo?
00:17:59 -Mě tam ruší to mlaskání, jak dělá.
00:18:11 Zdeňku, tohle ne, jestli můžu poprosit.
00:18:14 REŽIE - TO NEMŮŽE BÝT
00:18:17 -Tak děkuju, Pavle.
00:18:22 -Tak já nevím.
00:18:45 My pokračujeme v představování velice všestranného, mladého
00:18:49 umělce Ondřeje Havlíka.
00:18:52 Ondřeji, ty se kromě beatboxu a loopingu zabýváš také divadlem.
00:19:01 Kdybys představil svou hereckou kariéru.
00:19:04 -Co děláš?
-My máme takový spolek,
00:19:06 který se jmenuje Malé divadlo Kjógenu,
00:19:08 které je inspirované klasickým Kjógenem
00:19:11 jako japonskou divadelní tradiční formou,
00:19:14 která funguje už 600 let.
-600 let!
00:19:16 -A je pod ochranou UNESCO.
00:19:19 -Jak pod ochranou UNESCO? Že to je kulturní památka?
00:19:22 -Je to zaštítěné tady tou značkou.
00:19:28 -Ty gesto zaštítěný děláš takhle.
00:19:32 -Pavel na mě zase koukal těma loopingovýma očima.
00:19:37 Je to taková forma, která má už 600letou historii.
00:19:42 Dneska je to v Japonsku samostatný žánr,
00:19:44 který se předává z otce na syna.
00:19:46 Otci, herci Kjógenu se narodí syn
00:19:49 a od 4 let maká na tom, aby ovládl tady tu techniku.
00:19:52 -Kam jdeš?
-Jenom něco přinést.
00:19:57 -Jo. Klidně.
00:19:59 -Já mám vějíře.
00:20:01 Opatrně. Jeden vějíř je velmi cenná záležitost.
00:20:06 -A ty jsou na co?
00:20:07 -Vějíř je základní rekvizita v tom divadle.
00:20:11 Takhle se otevírá.
00:20:13 Chytnete si to první žebro a uděláte ťuk.
00:20:17 A teď uděláte chlach.
00:20:22 Ten vějíř je zástupná rekvizita ke všem akcím na tom jevišti.
00:20:28 Nebo k většině akcí.
00:20:30 -Ten vějíř hraje všechno.
00:20:32 -Je na představivosti diváka, aby si představil,
00:20:36 co s tím ten herec dělá.
00:20:37 Možná pojďte se mnou, ať to taky zkusíte.
00:20:41 -Sundejte si boty.
-Proč?
00:20:42 -Protože vám jdu ukázat ten pohyb. A s botami to nejde.
00:20:45 -Jo takhle.
00:20:50 Pojď si sundat boty, Pavle. Budeme si sundávat i něco jiného?
00:20:55 -Oni to když tak vystřihnou.
00:20:58 -Já nevím, jaké mám ponožky.
00:21:02 -Levá je dobrá.
-Dobré to je. Perfektní.
00:21:06 -Pojďte kluci sem.
00:21:09 Normálně pojďte vedle mě.
00:21:11 Velmi jednoduše.
00:21:13 Takhle si dejte ty pacičky, jak říká Pavel.
00:21:17 Prstíky takhle k tomu.
00:21:21 Teď si to dáte sem na tohle místo. Na třísla.
00:21:25 Malinko se pokrčíte v kolenou.
00:21:28 A tady v kříži se ohnete trošku dopředu.
00:21:33 Až skoro přepadáváte. Můžeš taky klidně.
00:21:36 -Nemůže. Není vyzutý.
00:21:39 -Pohled směřuje lehce nad úroveň očí.
00:21:43 -Cože?
-A čích? Tady je lidí.
00:21:50 -Tamté paní v tom bílém.
00:21:54 Jedeme paní v bílém. Sympatická. Brýlatá.
00:21:58 -Ta moje v bílém nemá brýle.
-Tak si chytni tu v brýlích.
00:22:02 -Ale já nevím, která to je.
00:22:08 -Tahleta.
00:22:11 -Máme napíchlou paní v bílém.
00:22:17 -Ona nás rozesmává.
-A jedeme.
00:22:20 -Protože on řekl, že ji máme napíchlou.
00:22:23 Tak ji to rozesmálo.
00:22:25 -Soustřeďme se.
00:22:27 Pohyb vychází z hare. To je tady to těžiště.
00:22:29 A vypadá asi takhle.
00:22:31 Ve chvíli, kdy skoro začínáš přepadávat,
00:22:33 tak se rozejdeš.
00:22:47 -Něco mi ta chůze připomíná.
00:22:55 To je záměr, že ti Japonci něco špatně snědli?
00:22:59 -Malinko by bylo dobré,
00:23:02 kdybys z toho vyeliminoval toho kačera.
00:23:08 Ty to máš malinko takhle.
00:23:12 Jde o to, aby tě ty nohy nepředcházely.
00:23:15 -Ondřeji, pardon. Já to teď přeruším.
00:23:18 Nemohli bychom začít něčím jednodušším?
00:23:21 -V pohodě. Naučím vás smích.
00:23:28 Jsou 3 stupně. Malý, střední, velký.
00:23:31 A ten velký přísluší fakt nadpozemským bytostem, ďáblům, atd.
00:23:35 Možná na kameru bych měl.
00:23:38 -Někomu hrozně smrdí nohy a mně ne teda.
00:23:44 -No nevím.
-Moje to nejsou.
00:23:51 -Já jsem v pohodě.
00:23:55 -Ten smích, kluci, vypadá zhruba takhle.
00:24:05 -A to je ten základní?
-To byla silnější jednička.
00:24:09 -A dvojka vypadá jak?
00:24:12 -Zase na tu kameru?
-Asi jo.
00:24:15 -Ale ať to taky vidíte.
-My to vidíme z boku.
00:24:27 -Tak je to 600 let ověřené.
00:24:29 -Mělo by tam být sedm...
00:24:32 -První je nejsilnější a pak je šest krátkých.
00:24:35 Jak vypadá pláč?
00:24:38 -Zkuste ten smích. Zkuste to.
00:24:41 Má to 7 fází.
00:24:47 -Zkusíme to, Pavle. Pojďme. Budeme si pomáhat.
00:24:51 Vezmeme tady tu kameru taky.
00:25:01 Já jsem to neudýchal. Pardon.
00:25:04 -To bylo to nadpozemské, ne?
-To už byl takový ďábel.
00:25:07 -Motá se mi z toho hlava.
00:25:10 Pojďme na ten pláč, Ondřeji.
00:25:11 -Pláč už v sobě má takovou lehkou choreografii.
00:25:15 Takhle jsou ruce. Ty si dáš před oči.
00:25:19 A uděláš něco takového.
00:25:30 -Tak pojďme, Pavle. 3, 4.
00:25:39 -Proč to neděláš?
00:25:42 -Protože se nechci ztrapňovat.
00:25:44 -Promiň. Já jsem zapomněl. Tak já už jsem začal.
00:25:49 Já to zkouším.
00:25:54 Chceš si to taky, Zdeňku, zkusit? V pořádku.
00:25:58 Zdeňka asi už necháme dneska večer
00:26:00 pouze na závěrečnou znělku.
00:26:03 Mě by teď zajímala jedna věc.
00:26:05 Existuje něco, co se dá takhle zahrát?
00:26:12 Poněvadž my jsme zvyklí, že když přijde příležitost,
00:26:15 tak si s hosty něco zahrajeme.
00:26:17 -K tomu by bylo dobré,
00:26:18 abych vám ukázal archetypální situaci,
00:26:20 kterou oni používají skoro v každé hře.
00:26:25 -To je třeba nalívání saké.
-A jak to vypadá?
00:26:28 -Mluvu jsme neprobírali. Ta je taky stylizovaná.
00:26:32 Mluva je taková.
00:26:35 Já jsem jeden zdejší člověk. Od přítele.
00:26:40 A takhle jedou. Každé slovo má svoje.
00:26:43 -Oni mluví česky?
00:26:52 -Takhle to vypadá,
00:26:55 když hrajeme my s Malým divadlem Kjógenu.
00:26:57 Ale v Japonsku to vypadá zhruba takhle.
00:26:59 -To mě zajímalo.
00:27:01 MLUVÍ JAPONSKY
00:27:11 Děkujeme.
00:27:16 Pojďme na ten vějíř.
00:27:18 -Teď nějaká ta situace.
00:27:19 Jedna z takových situací je rituální nalívání saké.
00:27:23 Což je v Kjógenu situace, která se hraje vždy stejně.
00:27:26 -A jak to vypadá?
-Zkusím vás to naučit.
00:27:28 Jsou u toho dva.
00:27:30 Já jsem jenom jeden, tak vás to naučím postupně.
00:27:33 Nejdřív zahraju toho, kdo nalívá saké.
00:27:35 To vypadá zhruba takhle.
00:27:41 Sore. Sore. Sore. Sore.
00:27:46 Áh.
00:27:49 A teď ten člověk, který přijímá.
00:27:51 Takhle drží misku.
00:27:53 Teď musím udělat i ten druhý zvuk,
00:27:54 abyste to rytmicky pochopili.
00:27:56 Vypadá to asi takhle.
00:27:58 Sore. Oh. Sore. Oh. Sore, sore, sore. Oh.
00:28:03 A potom to vypije.
00:28:12 Ách.
00:28:15 -Ho.
-Dokonalé.
00:28:21 -Tak nám nalij saké.
00:28:24 -A proč to pijí, když jim to nechutná?
00:28:29 -Já jsem se jenom smál, jak Pavel otevíral ten vějíř takhle
00:28:33 -Opatrně.
-Já vím.
00:28:40 -Tu pacičku tam prodluž.
00:28:44 Přidržíš si rukáv.
00:28:48 Pavle, taky si ho přidržíš zespodu.
00:28:51 Tohle vede pohyb.
00:28:56 Sore. Sore. Sore.
00:29:02 Klap. A vodorovně pokládáme.
00:29:06 A teď ten, co přijímá. Pojďme.
00:29:08 -Tak nám rovnou nalívej.
00:29:10 -Nebo Pavlovi nalij jako prvnímu.
00:29:17 -Sore.
-Sore.
00:29:20 -Ne. Říkáš "oh?. To bys zase vylil.
00:29:24 -Ještě jednou. Sore - Oh.
00:29:27 -Já vím. Zapomněl jsem.
00:29:32 -Sore.-Oh.
00:29:39 -Já bych prosil také.
-Teď to ještě vypiju.
00:29:56 -Ondřeji, myslíš si,
00:29:57 že kdybychom si teď poskládali jednoduchou a rychlou situaci,
00:30:01 že bychom si mohli spolu "zadžemovat? na Forbíně?
00:30:05 -Herecky zablbnout. Marmeládičku si dát.
00:30:08 -Já bych poprosil ještě rychle Zdeňka Krále,
00:30:10 že by tady dal improvizaci.
00:30:13 -Měli bychom tam dát to nalévání saké.
00:30:15 A ten smích a pláč, co jsme se naučili.
00:30:17 -Zutý jsme. To víme.
-Jo.
00:30:20 Já bych poprosil, Zdeňku. Za 2 minuty to dáme dohromady.
00:30:25 Zahraj nějakou improvizaci na téma vyzuté polobotky.
00:30:34 DOMLUVA NENÍ SLYŠET
00:31:57 -Pavle, posaď se. Budeš populární japonský politik,
00:32:00 který přijde na saké.
00:32:02 A my jsme samurajové, kteří ho pohostí sakém.
00:32:11 -Co jsem řekl?
-Sakém. Že mu dáš sako.
00:32:14 -Aha. To M mi tam naskočilo možná podvědomě,
00:32:17 že se jmenuju Matonoha.
00:32:19 Zas tak vtipné to nebylo.
00:32:21 -Bylo.
-Tak děkuju.
00:32:24 Taky mi to dneska žertuje.
00:32:27 Dej nějakou japonskou. My máme ten příchod.
00:32:54 -Sore.-Oh.
00:32:57 Oh. Há.
00:33:11 Ho.
00:33:14 JAPONSKÝ SMÍCH
00:33:22 Jdeme k další kapitole.
00:33:24 Populární japonský politik samurajům říká historky.
00:33:27 První veselou historku z japonského parlamentu.
00:33:31 A potom tragickou historku z císařského paláce.
00:33:37 MLUVÍ "JAPONSKY?
00:33:43 JAPONSKÝ SMÍCH
00:33:51 -Teď tu smutnou.
00:33:54 MLUVÍ "JAPONSKY?
00:33:59 JAPONSKÝ PLÁČ
00:34:08 A teď vám zahrajeme, že to saké, které politik pil,
00:34:11 bylo otrávené.
00:34:13 A my chceme, aby on podepsal kompromitující materiál.
00:34:20 A jestli to nepodepíše, tak mu nedáme protijed,
00:34:24 aby se z toho dostal.
00:34:26 A on jako japonský politik z toho musí nějak vybruslit.
00:34:32 To je taková tečka.
00:34:33 To nebudeme prozrazovat, ať je tam napětí.
00:34:45 MLUVÍ "JAPONSKY?
00:35:01 JAPONSKÝ SMÍCH A PLÁČ.
00:35:12 MLUVÍ "JAPONSKY?
00:35:32 JAPONSKÝ PLÁČ
00:35:37 To je taková metafora.
00:35:40 V Japonsku jsou nezkorumpovatelní.
00:35:42 Radši se zabije, udělá kamikadze, nebo to, jak se tomu říká?
00:35:47 Harakiri.
00:35:48 -Což je stejný.
-Kamikadze je...
00:35:57 Milí diváci v sále, já vám mnohokrát děkuju
00:36:01 za vaše otázky, které jste posílali prostřednictvím sms
00:36:05 během dnešního večera na naše hosty.
00:36:07 Vykopávačka na Pavla.
00:36:09 Kolikrát denně potřebujete mít sex?
00:36:14 Slyšel jsi - ježíš.
00:36:16 A to je od vás, diváci, ta otázka. Ne ode mě.
00:36:19 Tak neříkejte ježíš.
00:36:22 -Ta otázka je tak zvláštně nastavená. Potřebuju.
00:36:26 Já to vydržím.
00:36:32 -Jak tě napadlo dělat zrovna beatbox, Ondřeji?
00:36:36 -Mě to nenapadlo.
-Aha.
00:36:39 -Mně to vyrostlo v puse.
00:36:42 Když jsem byl malý hoch, třeba 12letý,
00:36:46 tak brácha dělal takové mlaskání.
00:36:51 -To jsem dělal taky.
00:36:53 -A taky ti máma říkala netikej?
-Ne. Mně říkala nemlaskej.
00:37:02 -Tady se někdo ptá, kolik je Ondrovi let,
00:37:05 a jestli má přítelkyni. Líbil by se mi pro dceru.
00:37:11 Kolik je dceři?
00:37:13 To je ticho!
00:37:15 Já bych poprosil úplnou tmu v sále.
00:37:20 -Deset.
00:37:29 -Já bych to zakončil krásnou otázkou na Pavla.
00:37:33 Pavlíku, hoď do placu nějaký vtipný zážitek z dovolené.
00:37:39 -Zdeňku, můžu tě poprosit? REŽIE - JASNĚ.
00:37:42 -Tohle taky ne, prosím.
00:37:47 Přátelé, dnešní večer končí a já bych možná poprosil,
00:37:50 než uděláme závěrečnou znělku.
00:37:53 -Tohle jsi ještě nečetl.
-To ne, protože to není...
00:37:57 -Uvidíme se teda dneska? Jo nebo ne?
00:38:04 Můžeme zhasnout.
00:38:07 Toto tam nechat.
00:38:13 Milí diváci, dnes večer hrál na piano
00:38:18 Dr. Zdeněk Král.
00:38:24 A pozvání přijal Mgr. Ondřej Havlík alias En.dru,
00:38:30 vicemistr světa v beatboxu.
00:38:35 Byl tady s námi
00:38:36 a jsme rádi, že nám zvýšil sledovanost,
00:38:39 Pavel Liška.
00:38:44 Hezký večer a dobrou noc.
00:38:45 Skryté titulky: Kateřina Komárková Česká televize, 2012
00:38:53 Můžu, jo?
00:38:55 Já bych se chtěl touhle cestou tady z Kavčích hor
00:38:57 distancovat od tohoto pořadu, té forbíny Matonohy,
00:39:01 pro nedodržení slova,
00:39:04 které mi dal moderátor, Matonoha a režisér Tyc,
00:39:08 že to, co se mi nebude líbit, nebo co se nepodaří,
00:39:12 v tom pořadu nebude, a že mě pozvou do střižny.
00:39:15 Do střižny mě sice pozvali,
00:39:16 ale když jsem řekl, že to tam nebude,
00:39:18 nakonec to tam dali a nic s tím neudělali.
00:39:21 Chci se od toho distancovat.
00:39:23 Už nikdy v tomhle pořadu nebudu účinkovat.
00:39:25 A chtěl bych poděkovat aspoň České televizi,
00:39:28 že mi umožnila se takhle vyjádřit.
00:39:33 To je asi všechno.
Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty P. Liškou a O. Havlíkem na prknech brněnského divadla Reduta (2012). Režie Z. Tyc
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
