Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty P. Liškou a O. Havlíkem na prknech brněnského divadla Reduta (2012). Režie Z. Tyc
00:00:20Dobrý večer, milí diváci, zde v sále divadla Reduta
00:00:24v Brně na Zelňáku.
00:00:25Krásný večer i vy, televizní diváci.
00:00:27Další pokračování Na forbíně TM.
00:00:30A pojďme rychle na prvního hosta.
00:00:32Z jižní Moravy přijel vinař Jiří Hudec.
00:00:42-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:00:44-Jak se cítíte, Jiří?
-Fantasticky.
00:00:46-To je perfektní.
00:00:48Jiří tady promluví takovou zajímavou myšlenku
00:00:51o cenové politice vín.
00:00:54Milí diváci, milí hosté zde v sále,
00:00:56děje se nám trošku nespravedlnost na tom trhu.
00:01:00Jiří, řekněte, o co jde.
00:01:01Jak je to nespravedlivé s těmi víny?
00:01:04-Samozřejmě, jsou zapomětlivé staré odrůdy, které máme.
00:01:07Müllerky, Vlašáky, Veltlíny, Neuburgy, které se neprodávají,
00:01:12nejsou in.
00:01:14-Prostě nejedou.
00:01:15-Jsou moderní Šardonky, Rýňáky, Šeďáky.
00:01:20-A kdo za to může? Jak se to mohlo stát?
00:01:23-Náš lid. Odběratelé.
-Můžete za to vy, milí diváci.
00:01:27-Vy, když máte vína, taky podhodnocujete Müllerku
00:01:31a předražujete Šardonku?
00:01:33-My, když Müllerku nadhodnotíme, tak se neprodá.
00:01:36-Jasně. Takže musíte.
-Jsme donucení.
00:01:38-Musíte být jako všichni ostatní. Jinak byste asi prodělal.
00:01:41Co jste přinesl? Co tady máme?
00:01:43-To je ta Müllerka. Ta "podhodnocená?.
00:01:46A nadhodnocený třeba Rýňák.
00:01:48-My tady můžeme srovnat Rýňáček s Müllerkou,
00:01:51co je opravdu nadhodnocené, a co je podhodnocené.
00:01:54Dámy a pánové, vzácný host Jiří Hudec.
00:01:57Jiří, jste našim hostem. Můžete se posadit.
00:02:02Zdeněk Král připravil básničku na dalšího hosta.
00:02:06-Ano. Jenom jsem chtěl říct, že kupuju výhradně Müllerku.
00:02:09-Protože je levná, že jo?
-Je levná.
00:02:14Vzal do ruky pušku a zastřelil mušku.
00:02:18Nebyla to muška, nýbrž houba liška.
00:02:22Střílel Pavel Liška.
00:02:29-Zdravím tě.
-Ahoj.
00:02:35Přijmi místo.
00:02:39Já bych představil Pavla jako hodně speciálního,
00:02:42výjimečného hosta dnes večer.
00:02:44Já jsem strašně rád, že Pavel přijal pozvání.
00:02:48Chceš to, Pavle, říct sám, jak to máš s dnešním večerem?
00:02:52-Já to zkusím.
00:02:53Když mi to nepůjde, tak mě doplníš.
00:02:54-Jasně. Určitě.
00:02:55-Já do těchto pořadů nikdy nechodím.
00:02:58A nechodím tam právě proto, že když vyprávím příhody,
00:03:02které jsem já zažil, což už nevyprávím,
00:03:05protože jsem si ověřil, že to nejde,
00:03:08tak je to rozpačité a ta pointa uteče.
00:03:13-Nechceš opravdu ukázat, že to neumíš?
00:03:15Že bys řekl nějakou historku, že ti to opravdu nejde.
00:03:19Ať ti diváci vědí, že nejsou o nic ošizeni.
00:03:22-Tys mi ale právě slíbil, že tady nemusím nic říkat.
00:03:25-To jenom řekneš lidem tady. To nebude v televizi.
00:03:28-Zdeňku, slyší mě tam? REŽIE - JASNĚ.
00:03:31-Co nevyjde, tak tam nebude? REŽIE - NEBUDE.
00:03:35-V tom případě můžu říct cokoliv potom.
00:03:38-Jasně. Bez problémů. Určitě.
00:03:40-A druhá věc je, že máme kamaráda s Tomášem,
00:03:44který doopravdy něco umí.
00:03:46Tím nechci říct, že já něco neumím.
00:03:49On doopravdy něco umí a lidi ho neznají tolik jako mě,
00:03:53takže by na něj nebylo plno tady, jsi říkal,
00:03:58takže já jsem tady jako hlavní host,
00:04:00ale ten hlavní host je právě někdo úplně jiný.
00:04:03-Pavel se takhle obětoval a dnes večer se tady bude
00:04:06příjemně opíjet víny, sedět a bude to mít pěkné.
00:04:10Teď už pozveme dalšího hosta, takže diváci si moc Pavla neužijí.
00:04:15Třeba nějaký hezký záběr na Pavla, když je tady sám.
00:04:20Ať jsi hezky natočený v tom úvodu.
00:04:30-Nechceš se třeba napít?
-Neříkej mi to.
00:04:48Dneska byla zima, a tak jsem se navlík.
00:04:56Není to žádná psina. Je tu Ondřej Havlík.
00:05:09-Nazdar.
-Dobrý večer, Ondřeji.
00:05:12-Dobrý večer.
00:05:16-Ahoj Ondro.
-Čau. Díky, Pavle.
00:05:18-Tady jsme začali podhodnocenou Müllerkou.
00:05:21Potom se mrkneme na to módní víno.
00:05:23Já ti přeji příjemný, krásný večer.
00:05:25Čistě moje osobní otázka.
00:05:28Přihlaste se, prosím vás, kdo znáte Ondru Havlíka.
00:05:38-6. Ještě, že jsi tady, Pavle.
00:05:40Kromě toho, že jsi Ondřej Havlík svým občanským jménem,
00:05:44tak máš umělecký pseudonym.
00:05:47-Mám ho říct?
-Určitě.-En.dru.
00:05:50-Ty jsi vicemistr světa, čili na druhém místě.
00:05:54Řekni, v čem to jsi. Jak se to jmenuje?
00:05:57-To byla soutěž v loopingu, což je smyčkování.
00:06:02Člověk si vezme nějaký nástroj a má mašinku,
00:06:04kterou tady lidi uvidí.
00:06:06A na tu mašinku nahrává dokola takové smyčky.
00:06:09Je takové furt dokola.
00:06:11-A v tom jsi druhý nejlepší na světě.
00:06:13-To je krásné slovo. Obzvlášť tady v Brně. Luping.
00:06:19-Je pravda, že je potřeba to prodloužit.
00:06:22-Pavle, tohle se ti celkem podařilo.
00:06:25To bychom mohli dát.
00:06:28Já pana režiséra poprosím, že teď se Pavlovi něco podařilo.
00:06:31REŽIE - TO BY ŠLO.
00:06:34-A teď mám, Ondřeji, trošku všetečnou otázku.
00:06:38Proč jsi byl až druhý? Nebo, kdo byl první?
00:06:41-Protože tam byl jeden člověk, který byl lepší.
00:06:44-To je logické. Ale v čem byl lepší?
00:06:47-Já si myslím, že byl lepší technicky.
00:06:50Víc měl vychytanou tu techniku.
00:06:53Tam se hodnotí hudebnost. V porotě byl někdo přes harmonii,
00:06:57někdo přes rytmus a někdo přes tu technickou stránku.
00:07:01Jiný "looperista?, konkrétně Rico Loop,
00:07:05což asi nebude nikomu nic říkat.
00:07:07A vzájemně to hodnotili.
00:07:10A myslím si, že tady ten kluk to měl technicky hodně dobře zmáklý
00:07:14Já bych poprosil zvukaře, kdyby nachystali looper.
00:07:17Pojďte, chlapci.
00:07:19ZDENĚK KRÁL HRAJE ZNĚLKU Z VEČERNÍČKU PAT A MAT
00:07:35Pardon.
00:07:38Jak těm klukům teďka asi musí být?
00:07:43Vzhledem k tomu, že to mají odnést i zpátky...
00:07:48En.dru.
00:07:50-Díky.
00:07:54Velmi rychle vysvětlím.
00:07:56Tady zmáčknu čudlík a začne se to nahrávat.
00:07:59Když ho zmáčknu podruhé, tak se to zasmyčkuje.
00:08:01SLOVA EN.DRU JDOU SLYŠET Z REPRODUKTORU.
00:08:04To už nejsem já.
00:08:05A teď to zmáčknu ještě jednou a ono se to bude vrstvit.
00:08:08A v jednu chvíli to začne být fakt nepříjemný bordel,
00:08:10kdy si budete přát, abych to vypnul.
00:08:12Musím to vždycky přeřvávat, abyste mi rozuměli.
00:08:19EN.DRU NAHRÁVÁ ZVUKY. TY SE PAK REPRODUKUJÍ.
00:08:34NEJDE SLYŠET.
00:08:44EN.DRU NAHRÁVÁ ZVUKY. TY SE PAK REPRODUKUJÍ.
00:10:52En.dru!
00:10:56Těsně druhý na celém světě v loopingu.
00:11:02My jsme si teď říkali s Pavlem, jestli bychom si to mohli zkusit.
00:11:06-Není problém.
00:11:08-Že bychom si taky zkusili zalupat.
00:11:12Nebo já nevím, jak se tomu říká.
00:11:15-Já vám nahraju první stopu a pak se budete střídat.
00:11:19Nahrajete to sami, jen vám určím ten základ.
00:11:22-A když se to nepovede, tak se to dá vymazat?
00:11:25-To ti vymažu.
00:12:20-Aby nás nepodezřívali, že jsme si to nachystali.
00:12:25Já bych vás poprosil, zkuste něco v tom rytmu.
00:12:31Zkuste taky.
00:12:33-Jo,jo,jo,jo,jo.
00:12:39-Ne,ne,ne,ne,ne.
00:12:42-Vy jste přišel s dámou tady?
00:12:55-Dej ještě slečně v první řadě. Nějaký dlouhý tón.
00:13:12To jste vy.
00:13:20Hodně dobře.
00:13:23Super. Výborně.
00:13:26Dobrý rytmus.
00:13:27-A my si teď "zadžemujeme? na tu smyčku.
00:13:31-Pojďte.
00:13:58Oh, yeah.
00:14:07Díky. Jste dobří, kluci.
00:14:09Taky blahopřejeme.
00:14:15Báječné. Báječný tón. Báječné menemeneme.
00:14:20-Já jsem si všiml,
00:14:22že nám se ti diváci roztleskali, rozjeli,
00:14:24a tobě ani ne.
00:14:32Milí diváci, milí přátelé,
00:14:33já bych v tento okamžik využil takové krásné chvíle,
00:14:37poněvadž Zdeněk Král je významný brněnský hudební skladatel,
00:14:40který napsal spoustu krásných šansonů a písní.
00:14:44Zatím se nám nepodařilo žádnou jeho skladbu dostat
00:14:47do našeho pořadu.
00:14:49Ale teď vznikla taková krásná konstelace,
00:14:52poněvadž Zdeněk napsal i několik krásných písní
00:14:55třeba pro Pavla Lišku.
00:14:57Ten je, málokdo to ví, velice osobitý, originální zpěvák
00:15:01písní Zdeňka Krále.
00:15:03Já bych tě teď, Pavle, poprosil, jestli bys nějakou nezazpíval.
00:15:07Chápu, že jsme se nedomluvili.
00:15:08-Domluvili jsme se tak, že když se budu cítit.
00:15:10-Jasně. Jak se cítíš?
00:15:12-Teď se cítím hrozně vyřvaný.
00:15:17-Udělej to kvůli tomu Zdeňkovi.
00:15:20-Jsem tady kvůli tobě, kvůli Zdeňkovi, Ondrovi...
00:15:23-Když to bude dobrý, tak to pomůže i tobě,
00:15:26že si lidi řeknou: Liška krásně zpívá.
00:15:28To bude bomba.
00:15:29-A když to bude blbý, tak mě uvidí tady 200 lidí.
00:15:33-Aspoň se snažme, aby to nebylo blbý.
00:15:37-Kvůli Zdeňkovi.
00:15:46Jednou ráno mě napadla věta,
00:15:49že jsem Měsíc a ty jsi planeta.
00:15:53Láska je kometa.
00:16:01Jindy večer byl jsem sám doma,
00:16:04hrál jsem si s kytarou, tys byla struna.
00:16:08Nenaladěná.
00:16:11Tak nenaladěná.
00:16:15Musím počkat na vhodnou chvíli.
00:16:19Nesmím to uspěchat, nesmím se zmýlit
00:16:23na cestě k cíli
00:16:26za tebou.
00:16:31Tak počkejte, počkejte, počkejte na pomalý.
00:16:36Juchů.
00:16:38Dejte nám chviličku. Nám to jde trošku stěží.
00:16:43Juchů.
00:16:45Tak počkejte, počkejte, počkejte na pomalý.
00:16:50Juchů.
00:16:52Dejte nám chviličku. My jsme trošku nesmělí.
00:17:00Po-ma-lu-se-po-hy-bu-jem. Po-ma-lu. Cho-dí-me.
00:17:15Po-ma-lu-se-a-dap-tu-jem. Po-ma-lu. Mys-lí-me.
00:17:28A tak.
00:17:29Na, na, na, na, na, na... Teď jsem zapomněl text.
00:17:37Protože tady děláš blbosti.
00:17:44Je to o tom, že...
00:17:52Já se omlouvám.
00:17:56-Co se stalo?
00:17:59-Mě tam ruší to mlaskání, jak dělá.
00:18:11Zdeňku, tohle ne, jestli můžu poprosit.
00:18:14REŽIE - TO NEMŮŽE BÝT
00:18:17-Tak děkuju, Pavle.
00:18:22-Tak já nevím.
00:18:45My pokračujeme v představování velice všestranného, mladého
00:18:49umělce Ondřeje Havlíka.
00:18:52Ondřeji, ty se kromě beatboxu a loopingu zabýváš také divadlem.
00:19:01Kdybys představil svou hereckou kariéru.
00:19:04-Co děláš?
-My máme takový spolek,
00:19:06který se jmenuje Malé divadlo Kjógenu,
00:19:08které je inspirované klasickým Kjógenem
00:19:11jako japonskou divadelní tradiční formou,
00:19:14která funguje už 600 let.
-600 let!
00:19:16-A je pod ochranou UNESCO.
00:19:19-Jak pod ochranou UNESCO? Že to je kulturní památka?
00:19:22-Je to zaštítěné tady tou značkou.
00:19:28-Ty gesto zaštítěný děláš takhle.
00:19:32-Pavel na mě zase koukal těma loopingovýma očima.
00:19:37Je to taková forma, která má už 600letou historii.
00:19:42Dneska je to v Japonsku samostatný žánr,
00:19:44který se předává z otce na syna.
00:19:46Otci, herci Kjógenu se narodí syn
00:19:49a od 4 let maká na tom, aby ovládl tady tu techniku.
00:19:52-Kam jdeš?
-Jenom něco přinést.
00:19:57-Jo. Klidně.
00:19:59-Já mám vějíře.
00:20:01Opatrně. Jeden vějíř je velmi cenná záležitost.
00:20:06-A ty jsou na co?
00:20:07-Vějíř je základní rekvizita v tom divadle.
00:20:11Takhle se otevírá.
00:20:13Chytnete si to první žebro a uděláte ťuk.
00:20:17A teď uděláte chlach.
00:20:22Ten vějíř je zástupná rekvizita ke všem akcím na tom jevišti.
00:20:28Nebo k většině akcí.
00:20:30-Ten vějíř hraje všechno.
00:20:32-Je na představivosti diváka, aby si představil,
00:20:36co s tím ten herec dělá.
00:20:37Možná pojďte se mnou, ať to taky zkusíte.
00:20:41-Sundejte si boty.
-Proč?
00:20:42-Protože vám jdu ukázat ten pohyb. A s botami to nejde.
00:20:45-Jo takhle.
00:20:50Pojď si sundat boty, Pavle. Budeme si sundávat i něco jiného?
00:20:55-Oni to když tak vystřihnou.
00:20:58-Já nevím, jaké mám ponožky.
00:21:02-Levá je dobrá.
-Dobré to je. Perfektní.
00:21:06-Pojďte kluci sem.
00:21:09Normálně pojďte vedle mě.
00:21:11Velmi jednoduše.
00:21:13Takhle si dejte ty pacičky, jak říká Pavel.
00:21:17Prstíky takhle k tomu.
00:21:21Teď si to dáte sem na tohle místo. Na třísla.
00:21:25Malinko se pokrčíte v kolenou.
00:21:28A tady v kříži se ohnete trošku dopředu.
00:21:33Až skoro přepadáváte. Můžeš taky klidně.
00:21:36-Nemůže. Není vyzutý.
00:21:39-Pohled směřuje lehce nad úroveň očí.
00:21:43-Cože?
-A čích? Tady je lidí.
00:21:50-Tamté paní v tom bílém.
00:21:54Jedeme paní v bílém. Sympatická. Brýlatá.
00:21:58-Ta moje v bílém nemá brýle.
-Tak si chytni tu v brýlích.
00:22:02-Ale já nevím, která to je.
00:22:08-Tahleta.
00:22:11-Máme napíchlou paní v bílém.
00:22:17-Ona nás rozesmává.
-A jedeme.
00:22:20-Protože on řekl, že ji máme napíchlou.
00:22:23Tak ji to rozesmálo.
00:22:25-Soustřeďme se.
00:22:27Pohyb vychází z hare. To je tady to těžiště.
00:22:29A vypadá asi takhle.
00:22:31Ve chvíli, kdy skoro začínáš přepadávat,
00:22:33tak se rozejdeš.
00:22:47-Něco mi ta chůze připomíná.
00:22:55To je záměr, že ti Japonci něco špatně snědli?
00:22:59-Malinko by bylo dobré,
00:23:02kdybys z toho vyeliminoval toho kačera.
00:23:08Ty to máš malinko takhle.
00:23:12Jde o to, aby tě ty nohy nepředcházely.
00:23:15-Ondřeji, pardon. Já to teď přeruším.
00:23:18Nemohli bychom začít něčím jednodušším?
00:23:21-V pohodě. Naučím vás smích.
00:23:28Jsou 3 stupně. Malý, střední, velký.
00:23:31A ten velký přísluší fakt nadpozemským bytostem, ďáblům, atd.
00:23:35Možná na kameru bych měl.
00:23:38-Někomu hrozně smrdí nohy a mně ne teda.
00:23:44-No nevím.
-Moje to nejsou.
00:23:51-Já jsem v pohodě.
00:23:55-Ten smích, kluci, vypadá zhruba takhle.
00:24:05-A to je ten základní?
-To byla silnější jednička.
00:24:09-A dvojka vypadá jak?
00:24:12-Zase na tu kameru?
-Asi jo.
00:24:15-Ale ať to taky vidíte.
-My to vidíme z boku.
00:24:27-Tak je to 600 let ověřené.
00:24:29-Mělo by tam být sedm...
00:24:32-První je nejsilnější a pak je šest krátkých.
00:24:35Jak vypadá pláč?
00:24:38-Zkuste ten smích. Zkuste to.
00:24:41Má to 7 fází.
00:24:47-Zkusíme to, Pavle. Pojďme. Budeme si pomáhat.
00:24:51Vezmeme tady tu kameru taky.
00:25:01Já jsem to neudýchal. Pardon.
00:25:04-To bylo to nadpozemské, ne?
-To už byl takový ďábel.
00:25:07-Motá se mi z toho hlava.
00:25:10Pojďme na ten pláč, Ondřeji.
00:25:11-Pláč už v sobě má takovou lehkou choreografii.
00:25:15Takhle jsou ruce. Ty si dáš před oči.
00:25:19A uděláš něco takového.
00:25:30-Tak pojďme, Pavle. 3, 4.
00:25:39-Proč to neděláš?
00:25:42-Protože se nechci ztrapňovat.
00:25:44-Promiň. Já jsem zapomněl. Tak já už jsem začal.
00:25:49Já to zkouším.
00:25:54Chceš si to taky, Zdeňku, zkusit? V pořádku.
00:25:58Zdeňka asi už necháme dneska večer
00:26:00pouze na závěrečnou znělku.
00:26:03Mě by teď zajímala jedna věc.
00:26:05Existuje něco, co se dá takhle zahrát?
00:26:12Poněvadž my jsme zvyklí, že když přijde příležitost,
00:26:15tak si s hosty něco zahrajeme.
00:26:17-K tomu by bylo dobré,
00:26:18abych vám ukázal archetypální situaci,
00:26:20kterou oni používají skoro v každé hře.
00:26:25-To je třeba nalívání saké.
-A jak to vypadá?
00:26:28-Mluvu jsme neprobírali. Ta je taky stylizovaná.
00:26:32Mluva je taková.
00:26:35Já jsem jeden zdejší člověk. Od přítele.
00:26:40A takhle jedou. Každé slovo má svoje.
00:26:43-Oni mluví česky?
00:26:52-Takhle to vypadá,
00:26:55když hrajeme my s Malým divadlem Kjógenu.
00:26:57Ale v Japonsku to vypadá zhruba takhle.
00:26:59-To mě zajímalo.
00:27:01MLUVÍ JAPONSKY
00:27:11Děkujeme.
00:27:16Pojďme na ten vějíř.
00:27:18-Teď nějaká ta situace.
00:27:19Jedna z takových situací je rituální nalívání saké.
00:27:23Což je v Kjógenu situace, která se hraje vždy stejně.
00:27:26-A jak to vypadá?
-Zkusím vás to naučit.
00:27:28Jsou u toho dva.
00:27:30Já jsem jenom jeden, tak vás to naučím postupně.
00:27:33Nejdřív zahraju toho, kdo nalívá saké.
00:27:35To vypadá zhruba takhle.
00:27:41Sore. Sore. Sore. Sore.
00:27:46Áh.
00:27:49A teď ten člověk, který přijímá.
00:27:51Takhle drží misku.
00:27:53Teď musím udělat i ten druhý zvuk,
00:27:54abyste to rytmicky pochopili.
00:27:56Vypadá to asi takhle.
00:27:58Sore. Oh. Sore. Oh. Sore, sore, sore. Oh.
00:28:03A potom to vypije.
00:28:12Ách.
00:28:15-Ho.
-Dokonalé.
00:28:21-Tak nám nalij saké.
00:28:24-A proč to pijí, když jim to nechutná?
00:28:29-Já jsem se jenom smál, jak Pavel otevíral ten vějíř takhle
00:28:33-Opatrně.
-Já vím.
00:28:40-Tu pacičku tam prodluž.
00:28:44Přidržíš si rukáv.
00:28:48Pavle, taky si ho přidržíš zespodu.
00:28:51Tohle vede pohyb.
00:28:56Sore. Sore. Sore.
00:29:02Klap. A vodorovně pokládáme.
00:29:06A teď ten, co přijímá. Pojďme.
00:29:08-Tak nám rovnou nalívej.
00:29:10-Nebo Pavlovi nalij jako prvnímu.
00:29:17-Sore.
-Sore.
00:29:20-Ne. Říkáš "oh?. To bys zase vylil.
00:29:24-Ještě jednou. Sore - Oh.
00:29:27-Já vím. Zapomněl jsem.
00:29:32-Sore.-Oh.
00:29:39-Já bych prosil také.
-Teď to ještě vypiju.
00:29:56-Ondřeji, myslíš si,
00:29:57že kdybychom si teď poskládali jednoduchou a rychlou situaci,
00:30:01že bychom si mohli spolu "zadžemovat? na Forbíně?
00:30:05-Herecky zablbnout. Marmeládičku si dát.
00:30:08-Já bych poprosil ještě rychle Zdeňka Krále,
00:30:10že by tady dal improvizaci.
00:30:13-Měli bychom tam dát to nalévání saké.
00:30:15A ten smích a pláč, co jsme se naučili.
00:30:17-Zutý jsme. To víme.
-Jo.
00:30:20Já bych poprosil, Zdeňku. Za 2 minuty to dáme dohromady.
00:30:25Zahraj nějakou improvizaci na téma vyzuté polobotky.
00:30:34DOMLUVA NENÍ SLYŠET
00:31:57-Pavle, posaď se. Budeš populární japonský politik,
00:32:00který přijde na saké.
00:32:02A my jsme samurajové, kteří ho pohostí sakém.
00:32:11-Co jsem řekl?
-Sakém. Že mu dáš sako.
00:32:14-Aha. To M mi tam naskočilo možná podvědomě,
00:32:17že se jmenuju Matonoha.
00:32:19Zas tak vtipné to nebylo.
00:32:21-Bylo.
-Tak děkuju.
00:32:24Taky mi to dneska žertuje.
00:32:27Dej nějakou japonskou. My máme ten příchod.
00:32:54-Sore.-Oh.
00:32:57Oh. Há.
00:33:11Ho.
00:33:14JAPONSKÝ SMÍCH
00:33:22Jdeme k další kapitole.
00:33:24Populární japonský politik samurajům říká historky.
00:33:27První veselou historku z japonského parlamentu.
00:33:31A potom tragickou historku z císařského paláce.
00:33:37MLUVÍ "JAPONSKY?
00:33:43JAPONSKÝ SMÍCH
00:33:51-Teď tu smutnou.
00:33:54MLUVÍ "JAPONSKY?
00:33:59JAPONSKÝ PLÁČ
00:34:08A teď vám zahrajeme, že to saké, které politik pil,
00:34:11bylo otrávené.
00:34:13A my chceme, aby on podepsal kompromitující materiál.
00:34:20A jestli to nepodepíše, tak mu nedáme protijed,
00:34:24aby se z toho dostal.
00:34:26A on jako japonský politik z toho musí nějak vybruslit.
00:34:32To je taková tečka.
00:34:33To nebudeme prozrazovat, ať je tam napětí.
00:34:45MLUVÍ "JAPONSKY?
00:35:01JAPONSKÝ SMÍCH A PLÁČ.
00:35:12MLUVÍ "JAPONSKY?
00:35:32JAPONSKÝ PLÁČ
00:35:37To je taková metafora.
00:35:40V Japonsku jsou nezkorumpovatelní.
00:35:42Radši se zabije, udělá kamikadze, nebo to, jak se tomu říká?
00:35:47Harakiri.
00:35:48-Což je stejný.
-Kamikadze je...
00:35:57Milí diváci v sále, já vám mnohokrát děkuju
00:36:01za vaše otázky, které jste posílali prostřednictvím sms
00:36:05během dnešního večera na naše hosty.
00:36:07Vykopávačka na Pavla.
00:36:09Kolikrát denně potřebujete mít sex?
00:36:14Slyšel jsi - ježíš.
00:36:16A to je od vás, diváci, ta otázka. Ne ode mě.
00:36:19Tak neříkejte ježíš.
00:36:22-Ta otázka je tak zvláštně nastavená. Potřebuju.
00:36:26Já to vydržím.
00:36:32-Jak tě napadlo dělat zrovna beatbox, Ondřeji?
00:36:36-Mě to nenapadlo.
-Aha.
00:36:39-Mně to vyrostlo v puse.
00:36:42Když jsem byl malý hoch, třeba 12letý,
00:36:46tak brácha dělal takové mlaskání.
00:36:51-To jsem dělal taky.
00:36:53-A taky ti máma říkala netikej?
-Ne. Mně říkala nemlaskej.
00:37:02-Tady se někdo ptá, kolik je Ondrovi let,
00:37:05a jestli má přítelkyni. Líbil by se mi pro dceru.
00:37:11Kolik je dceři?
00:37:13To je ticho!
00:37:15Já bych poprosil úplnou tmu v sále.
00:37:20-Deset.
00:37:29-Já bych to zakončil krásnou otázkou na Pavla.
00:37:33Pavlíku, hoď do placu nějaký vtipný zážitek z dovolené.
00:37:39-Zdeňku, můžu tě poprosit? REŽIE - JASNĚ.
00:37:42-Tohle taky ne, prosím.
00:37:47Přátelé, dnešní večer končí a já bych možná poprosil,
00:37:50než uděláme závěrečnou znělku.
00:37:53-Tohle jsi ještě nečetl.
-To ne, protože to není...
00:37:57-Uvidíme se teda dneska? Jo nebo ne?
00:38:04Můžeme zhasnout.
00:38:07Toto tam nechat.
00:38:13Milí diváci, dnes večer hrál na piano
00:38:18Dr. Zdeněk Král.
00:38:24A pozvání přijal Mgr. Ondřej Havlík alias En.dru,
00:38:30vicemistr světa v beatboxu.
00:38:35Byl tady s námi
00:38:36a jsme rádi, že nám zvýšil sledovanost,
00:38:39Pavel Liška.
00:38:44Hezký večer a dobrou noc.
00:38:45Skryté titulky: Kateřina Komárková Česká televize, 2012
00:38:53Můžu, jo?
00:38:55Já bych se chtěl touhle cestou tady z Kavčích hor
00:38:57distancovat od tohoto pořadu, té forbíny Matonohy,
00:39:01pro nedodržení slova,
00:39:04které mi dal moderátor, Matonoha a režisér Tyc,
00:39:08že to, co se mi nebude líbit, nebo co se nepodaří,
00:39:12v tom pořadu nebude, a že mě pozvou do střižny.
00:39:15Do střižny mě sice pozvali,
00:39:16ale když jsem řekl, že to tam nebude,
00:39:18nakonec to tam dali a nic s tím neudělali.
00:39:21Chci se od toho distancovat.
00:39:23Už nikdy v tomhle pořadu nebudu účinkovat.
00:39:25A chtěl bych poděkovat aspoň České televizi,
00:39:28že mi umožnila se takhle vyjádřit.
00:39:33To je asi všechno.
Tak trochu jiná (talk) show Tomáše Matonohy s jeho hosty P. Liškou a O. Havlíkem na prknech brněnského divadla Reduta (2012). Režie Z. Tyc
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2019 | English | 12
